|
|
Příspěvky k dějinám gotického sochařství na Moravě. Památky první poloviny 14. století mimo okruh Mistra Michelské Madony a jejich druhý život
Uhrovič, Blahoslav ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Resumé Příspěvky k dějinám gotického sochařství na Moravě.Památky první poloviny 14. století mimo okruh Mistra Michelské madony a jejich druhý život Práce se věnuje dílům, která se dnes nacházejína území jižní Moravy. Především jsou to sochy: Madona v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně; Madona v poutním kostele ve Křtinách; Madona z Předklášteří u Tišnova, jež je dnes umístěna v depozitáři Moravské galerie v Brně; Madona z Rouchovan, dnes umístěná v Národní galerii v Praze; Madona v klášterním kostele v Rajhradě; dvě sochy světic, jež byly nalezeny na stěnách jižní předsíně brněnské katedrály; socha Madony na hlavním oltáři kostela sv. Anny v Žarošicích a Madona z Troskotovic, nedávno objevená, dnes v depozitáři Moravské galerie v Brně. První částpředstavuje a shrnuje dosavadní poznatky bádání o těchto památkách. Pomocí formální analýzy, i když částečně znemožněné druhotnými zásahy na sochách, a následné komparacijsou díla zařazena do vývoje sochařské tvorby nejen moravské, ale i evropské. Tato srovnáníukazují především na stylovou blízkost moravských soch s tvorbou rakouské (dolnorakouské) oblasti konce 13. a1. poloviny 14. století. Druhá část této práce je náhledem do tzv. druhého života některých ze zmíněných soch. Madona ze Křtin, Madona ze Žarošic a Madona z Rajhradu byly hojně uctívány jako milostná...
|
|
|
Tři dřevořezby první třetiny 14.století
Uhrovič, Blahoslav ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
RESUMÉ Tři dřevořezby první čtvrtiny 14. století Madona ze Strakonic, Rouchovanská Madona i Svatá Dobrotivá představují jedny z nejvýznamnějších památek českého sochařství přelomu 13. a 14. století. Sochy patří do typové skupiny figur s otevřeným pláštěm, který vznikl v druhé polovině 13. století zřejmě v Paříži a rychle se rozšířil do Normandie, Burgunska, Lotrinska a přes Porýní dále na východ. Názory na datování Madony ze Strakonic se různí, ale nejčastěji se řadí do přelomu 13. a 14. století. Madona z Rouchovan je evidentně mladší než Madona Strakonická a spadá spíše až do první čtvrtiny 14. století. Co se týče datace Svaté Dobrotivé, můžeme se díky archivním záznamům opřít o rok 1327, přesněji řečeno před rok 1327. Podoba Svaté Benigny byla několikrát změněna, byla upravena polychromie a socha byla osazena korunkou a do rukou jí byla vložena palmová ratolest. Veškerou hmotnost soch vytváří plášť určující obrys. Drapérie je vertikální s mohutnými záhyby. Otázka slohových předloh je poněkud komplikovaná a názory badatelů se liší. Nejblíže pramenu Strakonické Madony je však socha neznámé světice s knihou v levém ostění západního portálu remešské katedrály, datovaná před polovinu 13. století. Madonu ze Strakonic zřejmě nelze klást do bezprostředního vztahu s Rouchovanskou Madonou, i když mají téměř stejná...
|
|
|
Příspěvky k dějinám gotického sochařství na Moravě. Památky první poloviny 14. století mimo okruh Mistra Michelské Madony a jejich druhý život
Uhrovič, Blahoslav ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Resumé Příspěvky k dějinám gotického sochařství na Moravě.Památky první poloviny 14. století mimo okruh Mistra Michelské madony a jejich druhý život Práce se věnuje dílům, která se dnes nacházejína území jižní Moravy. Především jsou to sochy: Madona v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně; Madona v poutním kostele ve Křtinách; Madona z Předklášteří u Tišnova, jež je dnes umístěna v depozitáři Moravské galerie v Brně; Madona z Rouchovan, dnes umístěná v Národní galerii v Praze; Madona v klášterním kostele v Rajhradě; dvě sochy světic, jež byly nalezeny na stěnách jižní předsíně brněnské katedrály; socha Madony na hlavním oltáři kostela sv. Anny v Žarošicích a Madona z Troskotovic, nedávno objevená, dnes v depozitáři Moravské galerie v Brně. První částpředstavuje a shrnuje dosavadní poznatky bádání o těchto památkách. Pomocí formální analýzy, i když částečně znemožněné druhotnými zásahy na sochách, a následné komparacijsou díla zařazena do vývoje sochařské tvorby nejen moravské, ale i evropské. Tato srovnáníukazují především na stylovou blízkost moravských soch s tvorbou rakouské (dolnorakouské) oblasti konce 13. a1. poloviny 14. století. Druhá část této práce je náhledem do tzv. druhého života některých ze zmíněných soch. Madona ze Křtin, Madona ze Žarošic a Madona z Rajhradu byly hojně uctívány jako milostná...
|
|
|
Tři dřevořezby první třetiny 14.století
Uhrovič, Blahoslav ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
RESUMÉ Tři dřevořezby první čtvrtiny 14. století Madona ze Strakonic, Rouchovanská Madona i Svatá Dobrotivá představují jedny z nejvýznamnějších památek českého sochařství přelomu 13. a 14. století. Sochy patří do typové skupiny figur s otevřeným pláštěm, který vznikl v druhé polovině 13. století zřejmě v Paříži a rychle se rozšířil do Normandie, Burgunska, Lotrinska a přes Porýní dále na východ. Názory na datování Madony ze Strakonic se různí, ale nejčastěji se řadí do přelomu 13. a 14. století. Madona z Rouchovan je evidentně mladší než Madona Strakonická a spadá spíše až do první čtvrtiny 14. století. Co se týče datace Svaté Dobrotivé, můžeme se díky archivním záznamům opřít o rok 1327, přesněji řečeno před rok 1327. Podoba Svaté Benigny byla několikrát změněna, byla upravena polychromie a socha byla osazena korunkou a do rukou jí byla vložena palmová ratolest. Veškerou hmotnost soch vytváří plášť určující obrys. Drapérie je vertikální s mohutnými záhyby. Otázka slohových předloh je poněkud komplikovaná a názory badatelů se liší. Nejblíže pramenu Strakonické Madony je však socha neznámé světice s knihou v levém ostění západního portálu remešské katedrály, datovaná před polovinu 13. století. Madonu ze Strakonic zřejmě nelze klást do bezprostředního vztahu s Rouchovanskou Madonou, i když mají téměř stejná...
|
host ::
RSS.