|
Sláva, pocty, práce, trápení - Jaroslav Heyrovský v 50. a 60. létech
Podaný, Václav
Stručnou historii návrhů na udělení Nobelovy ceny pro J. Heyrovského od r. 1940 do r. 1959 doplňuje přehled jeho pracovních aktivit v rámci Ústředního ústavu polarografického a Polarografického ústavu ČSAV, aktivit a vědeckých výsledků polarografické školy v mezinárodním měřítku,ale i výčet potíží, které J. Heyrovského potkávaly při výjezdech do zahraničí na počátku 50. let.
|
|
Kaplířové ze Sulevic na prahu raného novověku
Kozojed, Petr ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dějinám rytířského rodu Kaplířů ze Sulevic, a to od doby první zmínky před polovinou 14. století až po skon posledního mužského člena rodu na počátku 18. století. Rod Kaplířů ze Sulevic patří mezi významné příslušníky českého rytířského stavu. V průběhu 14. a na počátku 15. století členové rodu budovali svoji majetkovou strukturu, tehdy se konstituovalo hned pět linií, sulevická, osterská, solanská, skalská-řehlovická a vimperská. Díky husitským bouřím se podařilo podnikavým Kaplířům poprvé výrazněji proniknout i mimo hranice vlastních statků. Po polovině 15. století docházelo k jisté stagnaci, s výjimkou vimperské větve, jež naopak dosáhla svého vrcholu. V 16. století se genealogické i majetkové vztahy uvnitř rodu projasnily. Zanikly vimperská a solanská linie, naopak vznikly pnětlucká, třebívlická a tuchořická linie. Právě 16. a počátek 17. století je v obecném pohledu zlatým věkem Kaplířů. V této epoše působilo nejvíce osobností a jednotlivé linie dosáhly také největších majetkových zisků.
|
|
K některým otázkám trampingu v perspektivě sociologie
Urbánek, Vojtěch ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Urban, Jan (oponent)
Předkládaná teoretická práce je pokusem o zachycení a bližší analýzu některých problémů, které se s fenoménem trampingu bezprostředně pojí. Ačkoliv je tramping významnou součástí dějin Československa i České republiky, jeho reflexe, snad díky celkové mnohoznačnosti a obtížné uchopitelnosti hnutí, není v odborné literatuře příliš frekventovaná. Téma je částečně zpracováno především v oborech historie, sociální geografie a muzikologie, avšak i tyto příspěvky jsou spíše dílčí povahy. Sociologie, jako multidisciplinární a multiparadigmatická věda tak představuje takovou disciplínu, která může k hlubšímu poznání trampingu přispět celostním pohledem. Potřeba určitého syntetizujícího přístupu je v tomto případě skutečně nezbytná, vzhledem k faktu, že tramping se ve svém záběru dotýká mnoha oblastí sociálního života, napřílad hudby, sportu, druhého bydlení, výtvarného umění a literatury. Míra jeho vlivu a způsob projevu se sice proměňovaly v závislosti na socioekonomických podmínkách jednotlivých období, kterými tramping procházel, avšak již od počátků vzniku hnutí lze při bližším rozboru identifikovat některé faktory, kterými přispělo k formování současné podoby české společosti. Na tramping je tedy nutné pohlížet jako na jev s velmi širokým polem působnosti a pestrou paletou projevů. Chápání trampingu není...
|
|
Hudba v Junáku - svazu skautů a skautek ČR
Vítková, Miloslava ; Tichá, Alena (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Diplomová práce na téma Hudba v Junáku - svazu skautů a skautek ČR poukazuje na význam hudby a hudebnosti v činnosti a působení skautského hnutí v České republice. Dokládá tuto činnost na konkrétních případech a mapuje současnou situaci. Svým zaměřením odkazuje na možnosti hudebně pedagogického zaměření činností a aktivit zařazovaných ve skautském hnutí. V první kapitole se zabýváme otázkou skautského hnutí ve světě i u nás všeobecně. Kapitola obsahuje téma založení světového hnutí lordem Robertem Baden - Powellem i jeho adaptaci na české podmínky Antonínem Benjamínem Svojsíkem. Popisujeme zde i systém organizace současného Junáka - svazu skautů a skautek ČR. Následně se zabýváme otázkou hudby v Junáku, přibližujeme zde významné skautské skladby, jako je Junácká hymna, skautská večerka, signál i hymna světové organizace dospělých skautů a skautek (ISGF). Dále představujeme některé původní skautské písně, které se v hnutí udržely i přes jeho opakované zákazy a které jsou svým způsobem pro skautské hnutí u nás aktuální dodnes. Zabýváme se také významem hudby v mimoškolním prostředí. V následující kapitole seznamujeme se třemi významnými osobnostmi působícími jak v hudebním světě, tak v junáckém hnutí. Jsou jimi Jarmil Burghauser - hudební skladatel a muzikolog, Jiří Pilka - muzikolog a popularizátor...
|
|
Graphemics in the German documents of Václav IV 1379-1399
Bartůňková, Alena ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce)
Predlozena diplomova präce se zabyva grafematickou analyzou listin Vaclava IV. z let 1379-99. Jedna se 0 nemecke listiny vydane jmenem Vaclava IV., ktere jsou ulozene v prvnim oddeleni Narodniho archivu v Praze v ramci fondu Archiv Ceske koruny. Pohnutky, ktere vedly ke zpracovani tohoto tematu, byly rozlicneho razu. Za prvotni impuls lze ovsem povazovat podnety historicke povahy, protoze obdobi bezprostredne predchazejici husitske revoluci i obdobi vlastniho revolucniho deni povazuji za jedno z nejzajimavejsich v ceske historii. Take osoba Vaclava IV. vzbuzuje svou rozporuplnosti zivy zajem. Starsi historiografii byl Vaclavovi IV. casto prisuzovan zjednodusujici, jednoznacne negativni historicky obraz, aniz byla brana v uvahu jeho nelehka osobni i spolecenska pozice. Na uvod jsem se proto rozhodla pfiblizit osobu Vaclava IV. a dobu jeho vlädy. Zohlednenaje take jazykova situace v ceskern kraIovstvi v obdobich predeslych. Nemene vyznamnou roli hraIy pfi vyberu tematu take podnety diplomaticke povahy. Nasledujici kapitoly se proto snazi objasnit diplomaticke okolnosti, ktere urcitym zpusobem prispely ke vzniku danych listin. Treti kapitola prinasi popis dvora a dvorskych struktur za vlady zmineneho panovnika. Ctvrta kapitola je venovana kanceläfi Vaclava IV. jako integraIni soucasti dvora, jeji historii,...
|
|
Proměny pacovského zámku
VOŠICKÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá objektem, který v minulosti sloužil jako gotický hrad, posléze renesanční a barokní zámek a následně byl přeměněn na karmelitánský klášter, ze kterého se stal opět počátkem 19. století zámek, jenž takto vystupuje i dnes. První část práce je věnována stavebně - historickému vývoji objektu, který v sobě zahrnuje jména a něco málo ze života jednotlivých vlastnických rodů, jako byli například Malovcové z Pacova, Rombhápové ze Suché, Španovští z Lisova, Černínové z Chudenic atd. K této části se pojí druhá kapitola o majiteli Zikmundovi Myslíkovi z Hyršova a jeho dvou ženách, kteří žili ve významné etapě barokní doby. Třetí kapitola zmiňuje řád bosých karmelitánů jako takový a jejich působení v Čechách. Druhá, větší část zahrnuje medailonky dvou architektů klášterního komplexu, Martina Wittwera a Kiliána Ignáce Dientzenhofera s jejich další tvorbou. Třetí část obsahuje jejich plánovou dokumentaci k pacovskému objektu, spolu s dalšími plány, jež jsou v textu popisovány a navzájem porovnávány i s výslednou realizací, přičemž následně jsou Wittwerovy plány srovnávány s podobným karmelitánským klášterem v maďarském Györu.
|
|
Renesanční malované epitafy v Čechách
Zborníková, Tereza ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Résumé Bakalářská práce pojednává o renesančních malovaných epitafech v Čechách. První část čtenáře seznamuje s pohledem novověkého člověka na smrt. Pozornost je zde věnována knihám dobrého umírání, nebo-li Ars Moriendi, které si novověká společnost s oblibou pořizovala, a pohřebním ceremoniím novověké šlechty. Stěžejní kapitola je věnována renesančním malovaným epitafům, které jsou nejprve obecně charakterizovány. Úvodní strany této části práce jsou vyplněny ranými epitafními díly, Epitafu Jana z Jeřeně, Votivnímu obrazu z Pšovky u Mělníka, Zlíchovskému epitafu a významné nástěnné malbě kadaňského klášterního kostela Čtrnácti sv. Pomocníků. Hlavní pole zájmu je zaměřeno na renesanční malované epitafy v Čechách. Zde je práce rozdělena do dvou charakterových linií. V té první jsou charakterizovány epitafy nekatolické, které většinou kladly důraz na historicko-biblický a narativně-moralistní obsah. Příkladem je zde Žerotínský epitaf a soubor jáchymovských děl. Katolická díla naopak akcentují silný kult Panny Marie a svatých, což je patrné například na epitafu Karla Kokořovce z Kokořova. Znázorněn je zde klečící rytíř Karel Kokořovec z Kokořova ve své zbroji adorující Pannu Marii o spásu své duše. Práce je završena katalogem patnácti děl; dvojicemi epitafních arch jindřichohradeckých a černokosteleckých, sedmi...
|
|
Klášter "Porta coeli" v Předklášteří u Tišnova a západní portál klášterního kostela
Prokůpková, Eva ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
RESUMÉ Klášter "Porta coeli" v Předklášteří u Tišnova a západní portál klášterního kostela Tišnovský klášter Porta coeli (Brána nebeská) byl založen roku 1232 královnou Konstancií Uherskou, vdovou po českém králi Přemyslu Otakarovi I., od kterého vzešel prvotní impuls založit klášter. Konstancii velmi podporovali její synové, český král Václav I. a moravský markrabě Přemysl. Významnou měrou nepochybně přispěl i olomoucký biskup Robert. Klášter byl již od počátku dobře materiálně zajištěn a stavba mohla díky tomu postupovat velmi rychlým tempem. Předpokládá se, že nejpodstatnější část staveb byla dokončena do roku 1240. Základem kláštera byl kostel s přilehlým konventem, hradební zeď s obrannými věžemi a obytnou stavbou vedle vstupní brány. Na nádvoří stála kaple sv. Kateřiny (pravděpodobně nejstarší stavba v klášterním areálu, zbořena v 18. století). Jediným pozůstatkem kaple je pravděpodobně tympanon s reliéfní polopostavou ženy držící knihu. Jádro kláštera (kostel, ambit, kapitulní síň) se dodnes dochovalo v celkem neporušeném stavu. Klášterní kostel, zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, je dílem dvou, rychle na sebe navazujících, stavebních etap, což dokazuje atypický náběh žeber v severní boční lodi. Jedná se o orientovanou trojlodní baziliku na půdoryse latinského kříže s trojdílným závěrem. Presbytář...
|
|
Pravěké osídlení severní části západních Čech
Kusý, Zdeněk ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Kuna, Martin (oponent)
Krajina je složitý fenomén propojený vzájemnými vztahy přírodních procesů a lidské sídelní praxe (Gojda 2000, 63), přesto není pochyb o relevanci jeho užití v nazírání na sociální rozměr krajiny. Nejen v současnosti (či nedávné minulosti) si uvědomujeme krajinu osvojenou (Vařeka 1994, 132), čili intenzivně využívanou k nejrůznějším účelům a krajinu neosvojenou, která je buď lidmi dotčena jen nepřímo nebo existují důvody k jejímu ponechání v původním stavu (prázdný prostor). Je úkolem současné archeologie, zabývat se mírou osvojení krajiny jednotlivými populacemi v konkrétních obdobích pravěku, ale stejně tak je důležité prověřovat existenci a rozměr neosvojeného prostoru v průběhu pravěkého vývoje. Velkým posunem vpřed je hledání symbolického a sociálního rozměru krajiny, který hrál významnou roli v jejím vnímání a strukturaci. Na rozdíl od procesuálního paradigmatu, které chápe krajinu jako prostor či platformu pro fungování lidského světa, ale jehož strukturace je prý podmíněna konkrétními přírodními determinanty (nadmořská výška, svažitost, orientace svahu aj.), je tímto přístupem možno vyplnit nemalé skulinky teorií, postavených právě na čistě přírodních determinantech, symbolickými aspekty lidského chování (filley 1994). Jedině kombinace struktur rozpoznaných na základě vztahu osídlení a přírodních...
|
|
Komparace účinků aerobikových a jógových aktivit na kardiovaskulární systém vysokoškolských studentek s důrazem na prevenci zdraví a optimalizaci životního stylu
KOKEŠ, Radim
Cílem práce je zjištění a komparace úrovně tělesné zdatnosti u vysokoškolských studentek ve vztahu k aerobikovým a jógovým aktivitám a jejich účinků na kardiovaskulární systém organismu žen aoptimalizace adekvátního pohybového zatížení pozitivně ovlivňující zdravotní aspekty životního stylu a zdraví. Výzkumné šetření bylo provedeno celkem u 237 studentekJihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve věkovém rozpětí 20-23 let, které byly podle svých zájmů rozděleny do dvou souborů s aplikací dvousemestrálních intervenčních pohybových programů - Intervenční pohybový program aerobikový a jógový. Ke komparaci výsledků intervenčních pohybových programů byly použity antropometrické a motometrické metody a dotazníkové šetření - BMI, Ruffierova zkouška, T-test, Spearmanův korelační koeficient, dotazník cirkadiánních rytmů a životního stylu, emočního stavu a sebepojetí. Statistická analýza získaných dat obou sledovaných souborů poukazuje na signifikantní pozitivní změny v Ruffierově indexu tělesné zdatnosti vlivem aplikace intervenčních pohybových programů u obou sledovaných experimentálních souborů na hladině významnosti p<0,001. Tyto výsledky potvrzují hypotézy H1, H3 a skutečnost, že aerobikový a jógový intervenční pohybový program má pozitivní vliv na tělesnou zdatnost vysokoškolských studentek. Signifikantní změny byly taktéž prokázány u hodnot BMI experimentálního souboru aerobik na hladině významnosti p<0,01. Tento výsledek potvrzuje hypotézu H2 azjištění, že aerobikový intervenční pohybový program má pozitivní vliv na hodnotu BMI u ESa.Uexperimentálního souboru jóga změny prokázány nebyly a tím hypotéza H4 nebyla potvrzena. Z analýzy výsledků dotazníkového šetření v oblasti cirkadiánních rytmů je zřejmé, že díky psychické zátěži jsou studentky vystaveny četnějším depresivním stavům. Získané výsledky poukazují na nízkou úroveň kardiovaskulárních ukazatelů ve vstupních měřeních a signifikantní zlepšení při pravidelné intencionální aplikaci adekvátního pohybového režimu, a to jak u aerobikových, tak u jógových cvičení, což je významné pro prevenci zdraví a aktivní životní styl žen v období vysokoškolského studia.
|
host ::
