Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Renesanční malované epitafy v Čechách (1560-1610)
Zborníková, Tereza ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce s názvem Renesanční malované epitafy v Čechách (1560-1620) rozpracovává a rozvíjí předchozí práci bakalářskou. Úvodní kapitoly představují úvahy a pohled na vnímání smrti v předbělohorských Čechách. Tyto obecné aspekty se však snaží více zacílit na postavu či postavy, které jsou přímo spjaty s renesančními malovanými epitafy. Pozornost je věnována například českému příkladu Ars Moriendi, tedy Knížce o smrti, kterou sepsal Mikuláš Krupěhorský pro Petra Kokořovce z Kokořova. V kapitole věnující se kšaftům je pracováno s autentickými posledními vůlemi Jaroslava Smiřického ze Smiřic a Václava Hlavy z Kyršfeldu, o jejichž epitafech pojednává katalogové heslo. Renesanční malované epitafy jsou nejprve obecně charakterizovány představením raných děl epitafního charakteru (epitafy Mistra I.W. a nástěnná malba v klášteře Čtrnácti sv. Pomocníků), následně je pozornost věnována problematickým otázkám spjatých s konfesijní (ne)vyhraněností renesančních malovaných epitafů. Na základě platných charakteristik je zde řešen problém definice a specifikace katolických a nekatolických epitafních památníků. Hlavní kapitolu, která završuje diplomovou práci, tvoří katalog třiceti malovaných epitafů vzniklých zejména na území Čech. Důraz je kladen na důkladný popis a ikonografickou interpretaci, případně na...
Renesanční malované epitafy v Čechách
Zborníková, Tereza ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Résumé Bakalářská práce pojednává o renesančních malovaných epitafech v Čechách. První část čtenáře seznamuje s pohledem novověkého člověka na smrt. Pozornost je zde věnována knihám dobrého umírání, nebo-li Ars Moriendi, které si novověká společnost s oblibou pořizovala, a pohřebním ceremoniím novověké šlechty. Stěžejní kapitola je věnována renesančním malovaným epitafům, které jsou nejprve obecně charakterizovány. Úvodní strany této části práce jsou vyplněny ranými epitafními díly, Epitafu Jana z Jeřeně, Votivnímu obrazu z Pšovky u Mělníka, Zlíchovskému epitafu a významné nástěnné malbě kadaňského klášterního kostela Čtrnácti sv. Pomocníků. Hlavní pole zájmu je zaměřeno na renesanční malované epitafy v Čechách. Zde je práce rozdělena do dvou charakterových linií. V té první jsou charakterizovány epitafy nekatolické, které většinou kladly důraz na historicko-biblický a narativně-moralistní obsah. Příkladem je zde Žerotínský epitaf a soubor jáchymovských děl. Katolická díla naopak akcentují silný kult Panny Marie a svatých, což je patrné například na epitafu Karla Kokořovce z Kokořova. Znázorněn je zde klečící rytíř Karel Kokořovec z Kokořova ve své zbroji adorující Pannu Marii o spásu své duše. Práce je završena katalogem patnácti děl; dvojicemi epitafních arch jindřichohradeckých a černokosteleckých, sedmi...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.