Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2,175 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.06 vteřin. 


Organizační kultura ČEZ a.s.
Jendryščíková, Lenka ; Nový, Ivan (vedoucí práce) ; Surynek, Alois (oponent)
Diplomová práce shrnuje teoretické poznatky o podnikové kultuře z pohledu různých autorů a na základě akčního výzkumu, analýzy dokumentů a strukturovaných rozhovorů analyzuje podnikovou kulturu společnosti.

Ježíš v Koránu; s ohledem na islámské i křesťanské tradice a postavu Panny Marie
Hemala, Jan ; Jandejsek, Petr (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Jednou z nejčastějších i nejtěžších otázek křesťansko-muslimského dialogu zůstává dodnes rozdílné chápání a hodnocení postavy Ježíše z Nazareta. Záměrem této práce je proto představit základní prvky koránské christologie, tj. specifického "slova" Koránu o Ježíšově identitě a poslání. Zabývá se fascinujícím způsobem, jímž jedna náboženská tradice a kultura převzala a znovu interpretovala ústřední postavu tradice jiné a zahrnula ji do vlastního pojetí prorockých dějin a Božího zjevení. Polemické postoje Koránu (resp. islámu), jako např. odmítnutí dogmat o Ježíšově božství či svaté Trojici, pak srovnává s vyznáními a formulacemi křesťanské christologie; blíže se věnuje i postavě a významu panny Marie, jejíž příběh je v Koránu s příběhem jejího syna úzce spjat. V rámci svého výkladu se mimo jiné pokouší dohledat možné prameny osobitého islámského pohledu na Ježíše, zvláště v křesťanských, kanonických i apokryfních tradicích. Aby pak lépe naznačila význam, který na základě koránských výpovědí přisuzuje Ježíšovi islámská ortodoxie a obyčejní věřící, odkazuje také ke stanoviskům a barvitým vyprávěním pozdější islámské tradice, která koránské náznaky bohatě doplnila a rozpracovala, čímž je dále v méně významných momentech přiblížila vyprávěním křesťanským. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Práva na zachování menšinového jazyka a kultury v mezinárodním právu(tradiční menšiny versus imigranti)
Šimková, Sylva ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá poskytováním práv na zachování menšinového jazyka a kultury imigrantským menšinám. Práce se zvláště soustředí na "lingvistická práva", tedy na veřejné vzdělání v menšinovém jazyce a přístup menšiny k většinovému jazyku, právo na vícejazyčné názvy a označení, právo na financování aktivit, které zviditelňují menšinovou kulturu, a právo na použití menšinového jazyka při jednání s úřady. Práce shrnuje úpravu lingvistických práv v mezinárodněprávních dokumentech. Budou popsány závazky, které pro státy vyplývají z následujících dokumentů: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966), Deklarace OSN o právech osob náležejících k národnostním, etnickým, náboženským a jazykovým menšinám (1992), Všeobecná deklarace lingvistických práv (1996), Všeobecná deklarace kulturní diversity (2001), Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků (1990), Římská smlouva (1957), Evropská úmluva o lidských právech (1950), Evropská charta regionálních či menšinových jazyků (1992), Podobně Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin (1995), Haagská doporučení vztahující se k právům národnostních menšin na vzdělání (1996) a Doporučení z Oslo vztahující se k lingvistickým právům národnostních menšin (1998). Cílem práce je zjistit, jak se lingvistická...

Komunitní centrum Roškovce
Lvová, Andrea ; Dočkal, Jan (vedoucí práce) ; Pospíšil, Milan (oponent)
Tato práce se věnuje problematice romských vyloučených lokalit a vztahu slovenské majority k obyvatelům romských osad. Ukazuje, jak se Komunitnímu centru Roškovce daří zlepšovat situaci v osadě na Slovensku. Pohled autorky není jen pohledem sociálního pracovníka, jelikož autorka této práce zároveň studuje obor Romistika na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Pro sblížení s obyvateli Roškovců tak využila znalost romštiny a romských reálií, informace sbírala nejvíce antropologickou metodou zúčastněného pozorování. Když bylo založeno Komunitní centrum Roškovce, dalo si do svých cílů mimo jiné 1. zapojovat do svých aktivit i členy komunity mimo primární cílovou skupinu (školou povinné děti) a 2. zlepšovat vztah okolní slovenské majority k členům roškovské komunity. Tato práce hodnotí, jestli se po dvou letech fungování centra daří tyto cíle naplňovat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Multikulturní výchova jako (filosofický) problém
Morvayová, Petra ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Horák, Josef (oponent) ; Bendl, Stanislav (oponent)
Disertační práce pojednává o antinomiích definice a praxe tzv. multikulturní výchovy a o jejích východiscích a z nich vyplývajících paradoxech, které destabilizují její koncept a zpochybňují potenci k naplňování cílů, které si klade. Analýza se opírá o poznatky a přístupy vycházející z pozic filosofických a filosoficko-antropologických, z pozic filosofie sociálních věd, sociologie vědění, teorií formulovaných sociální a kulturní antropologií, politickou filosofii a post-strukturální filosofií jazyka, která chápe jazyk jako nástroj či metaforu pro porozumění a význam slov jako intertextuální. Cílem práce je nahlédnout pojmy, definice, konstrukci a optiku konceptů tzv. multikulturní výchovy z pohledu kritické filosofie výchovy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Causa Memetika
Knedla, Dalibor ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce s názvem Causa Memetika se věnuje okrajovému společensko- vědnímu oboru, memetice. Memetika leží na pomezí antropologie, psychologie a biologie a analogií ke genetickým procesům se pokouší vysvětlit přenos kulturních informací a vývoj kultury s aplikací Darwinových konceptů evoluce. Práce není pouze shrnutím teoretického pozadí memetické teorie. Myšlenka memu je kontroverzní a vyvolává bouřlivé reakce ze strany odborné i laické veřejnosti. V textu nejsou popsány pouze poznatky a východiska memetiky. Kriticky jsou v něm rozebrána problematická místa memetické teorie a spornost její aplikace na různé složky lidské kultury. Část práce shrnuje, jak se memetika ustanovuje na poli vědy a jak k tomu přispěly její jednotlivé publikace. Klíčová slova Memetika, mem, genetika, gen, Darwin, universální darwinismus, Dawkins, kultura, evoluce,

Kulturní standardy Nového Zélandu
Sládek, František ; Khelerová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Cílem diplomové práce je identifikace novozélandských kulturních standardů z českého pohledu. Tyto standardy pak mohou společně s dalšími druhy interkulturního tréninku pomáhat českým obchodníkům, manažerům nebo podnikatelům, kteří pojedou pracovně na Nový Zéland nebo budou jednat s novozélandskými partnery. Identifikace novozélandských kulturních standardů je základním předpokladem pro efektivní komunikaci s Novozélanďany. Teoretická část práce se zabývá zejména vysvětlováním pojmů jako je kultura, sociální interakce nebo interkulturní dimenze. Praktická část je věnována základní charakteristice Nového Zélandu, novozélandské kultuře a společenské a obchodní etiketě. Jádrem celé práce je empirická část, kde se pomocí výzkumu snažím identifikovat novozélandské kulturní standardy z českého pohledu.

Vliv antiky na nejstarší francouzskou poezii
Pometlo, Ondřej ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Kyloušek, Petr (oponent) ; Kuťáková, Eva (oponent)
Práce se zaměřuje na srovnání středověkých děl představujících francouzským čtenářům činy Iulia Caesara, konkrétně na Li Fet des Romans, Roman de Jules César a Li Hystore de Iulius Caesar. Autor zvolil přístup analýzy dostupných textů a rekonstrukce překladatelského procesu na základě rozboru vstupního antického originálu a jeho středověké varianty ve francouzském jazyce, s přihlédnutím k prezentaci děl v rukopisech.

Psaní vně logocentrismu (Diskurz, gender, text)
Matonoha, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Kalnická, Zdeňka (oponent)
Předkládaná disertační práce se pokouší prozkoumat povahu vztahu mezi typem textovosti, již zde nazývám výrazem "ženské psaní", a dominantní diskurzivní praxí naší kultury, jejíž logiku a fungování nejlépe postihuje Derridův výraz falogocentrismus. Ten se vyznačuje celou řadou rysů, např. představou jednoznačného, kontrolovatelného významu, ulpíváním na metafyzice přítomnosti, instrumentálním pojetím jazyka, nárokem na univerzální racionalitu, homogenizací komplexnosti a neuspořádanosti reality, ideologií bezrozporně jednotného, plně sebe-kontrolujícího se Já, antropocentrismem, nepřiznanou privilegovaností vlastní poznávací perspektivy atd. "Ženské psaní" zde tak definuji jako psaní, které se situuje vně domény falogocentrického diskurzu snažíc se problematizovat jeho hegemonický status. "Ženské psaní" tedy v tomto ohledu nepojímám jako cosi vymezeného pohlavím autorky či autora, nýbrž spíše její/jeho genderovanou subjektivitou, její/jeho pozicí v diskurzivní formaci a jejím/jeho vztahem k převažující praxi vypovídání a psaní. Vedle autorek Milady Součkové, Věry Linhartové, Sylvie Richterové a Daniely Hodrové proto do diskuse zařazuji i dílo Bohumila Hrabala. "Ženské psaní", jak je zde vymezuji, především kriticky reflektuje roli jazyka jakožto zásadního prostředí, do nějž je situováno naše uvažování i...