| |
| |
|
Psychosociální situace rodiče dítěte s tělesným postižením
TOMANOVÁ, Růžena
Bakalářská práce Psychosociální situace rodiče dítěte s tělesným postižením se zabývá rodinami, které se starají o postižené dítě. Teoretické části jsou nastíněny bio-psycho-sociální faktory, které ovlivňují život rodiny s postiženým dítětem. Tato část se dále zabývá rodinou postiženého dítěte, změnami, kterými rodina prochází, vlivem na jednotlivé členy rodiny i širší rodiny. Nalezneme zde také možnosti vyrovnání se s obtížnou rodinnou situací. Praktická část obsahuje osm kazuistik rodin s postiženým dítětem a výzkumné šetření se zabývá otázkou, jakým způsobem rodiny péči o dítě zvládají a jak konkrétně narození postiženého dítěte zasáhlo do života rodiny. Dále šetření ukazuje preference rodičů při sdělování informací o postižení dítěte.
|
| |
| |
|
"Ve světle bontonu". Meziválečná konzumní společnost v Československu na příkladu spotřeby kávy, kakaa, čokolády a čaje.
Syrová, Tereza ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Štemberk, Jan (oponent)
Disertační práce pojednává o konzumu kakaa, kávy, čaje a čokolády v meziválečném Československu a na základě získaných statistických dat a prozkoumání archivních pramenů přichází s vymezením skupiny střední vrstvy obyvatelstva, která uvedené komodity konzumovala. Práce ukazuje rozložení konzumu zkoumaných komodit v dělnických a úřednických rodinách, přináší pohled na život rodin, rozložení jejich výdajů a velikost příjmů. Poukazuje na zastoupení pochutin ve spotřebním koši spotřebitelů a ukazuje elasticitu uvedených komodit. Za ústřední část výzkumu zvolila disertační práce české země, jelikož právě zde byly dobře dostupné veškeré údaje a prameny. Práce objasňuje příčiny konzumace kakaa, kávy, čaje a čokolády a dochází k závěru, že každá pochutina byla konzumována z jiného účelu, z čehož vyplýval i status luxusu těchto poživatin. Konzumace čaje byla určena pro vyšší vrstvy obyvatelstva, čokoládu zakupovali převážně úřednické rodiny, avšak postupem dvacátých let pronikala drobná spotřeba čokoládových produktů taktéž mezi střední a nižší vrstvy obyvatelstva. Čokoládové výrobky podléhaly na počátku dvacátých let přepychové dani. Kakao se užívalo ve spojení s vařením a pečením, avšak v rodinách příliš dostupné nebylo. Kávu pily všechny vrstvy obyvatel, ovšem spotřeba se odvíjela od společenského statusu konzumenta. Hojně spotřebovávaly rodiny žitnou kávu a cikorku. Odlišnosti mezi vrstvami byly ještě více umocněny regionálními rozdíly, které disertační práce taktéž vyzdvihuje. Dále podrobně zkoumá výši cel daných komodit, která v meziválečném období značně kolísala, a dochází k závěru, že cla až neúměrně zvyšovala cenu produktů a znemožňovala konzumentům zakoupit vyšší množství těchto pochutin.
|
|
Integrace vzájemné podpory školy a rodiny v environmentální výchově
Hošková, Monika ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou současného stavu environmentální výchovy související se změnou jejího postavení v rodině, škole a kurikulárních dokumentech. Práce mapuje roli obecného ekologického povědomí ve společnosti při začleňování environmentální výchovy v rodinách i do výuky na základních školách. Práce obsahuje kvantitativní (výzkumná sonda) i kvalitativní (řízené rozhovory) metody zjišťování, jak si mohou vzájemně rodiny a školy pomoci v integraci poznatků a dovedností z environmentální výchovy. Tato práce obsahuje i neobvyklé metody, jako je celorepubliková soutěž pro rodiny na téma environmentální výchova. Obsahuje také anotaci ekologického výukového programu, který musí být kvalitní a poskytovat učiteli dobrý návod a motivaci pro realizaci environmentální výchovy a dalších průřezových témat ve výuce. Cílem práce je vytvoření strategie pro zkvalitňování spolupráce rodiny a školy při realizaci environmentální výchovy.
|
|
Možnosti zefektivnění programů primární prevence
Hermanová, Lenka ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Roth, Martin (oponent)
Poznatky z výzkumů uvádí nutnost začít preventivně působit již od nejnižšího věku jedince. Tuto funkci má mít v dětství nejdříve rodina a nejbližší okolí, poté ji přejímají nejprve předškolní zařízení a následně škola. Tato práce se týká možností zefektivnění primárně preventivního působení na děti a mládež. Zaměřuje se hlavně na nejvíce využívané primárně preventivní programy ve školách. Kromě tohoto působení jsou velice důležité i další možnosti působení. Je to právě vliv nejbližšího prostředí, tedy hlavně rodiny a vrstevníků, ale také podmínky ve společnosti. Právě v tomto prostředí se vyskytuje celá řada ochranných a rizikových činitelů, které mohou riziko zvyšovat nebo zmenšovat. Existuje celá řada postupů a kritérií, které by měly primární programy splňovat, aby je bylo možné považovat za co nejvíce efektivní. I v tomto případě platí, že obsah i formy programů se musí lišit podle věku jedince. Obsahem práce jsou tedy specifika primární prevence podle věkových skupin, nejčastěji používané typy programů a metody, jakými je možné preventivně působit, jak v rodině, tak ve škole. Dále jsou uvedeny i konkrétní možnosti a prvky, ze kterých by se měl skládat komplexní a efektivní školní primárně preventivní program. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Krize - rozpad rodiny očima dítěte
Nevoralová, Monika ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Hadj - Moussová, Zuzana (oponent)
Tato práce přinesla mnoho témat, kterým by bylo dobré věnovat větší pozornost. Je zřejmé, že nepříznivá rodinná atmosféra, popř. rozvod rodičů, může být pro dítě rizikovým faktorem v mnoha oblastech. Rozhodujícím faktorem je však spíše atmosféra (klima) v rodině než samotný rozvod rodičů. Větší škodu mohou způsobit nezdravé vztahy v rodině něž rozvod, rozchod rodičů. Úplná harmonická rodina je pro děti pochopitelně nejlepší, na druhou stranu harmonické prostředí rozvedené rodiny je pro jejich další vývoj prospěšnější než disharmonická úplná rodina. Z tohoto důvodu nelze problémy vyskytující se u dítěte přičítat vždy samotnému rozvodu rodičů. Tím dochází ke zjednodušení a zároveň k zavádějící představě, že všechny děti, jejichž rodiče se rozvedli, jsou problémové. Jistě je pravdou, že u nich může díky této situaci nastat zvýšené riziko vzniku různých potíží, ale stejně tak může být ohroženo mnoho dalších dětí, jejichž rodiče rozvedeni nejsou, ale doma panuje nepříznivá atmosféra atd. V některých případech mohou být důsledky rozvodu dokonce i pozitivní, jak vyplývá i zvýše uvedené analýzy. Záleží vždy na mnoha faktorech. Především na tom, zda přetrvávají konflikty i nadále mezi bývalými partnery. Dále záleží i na osobnosti a odolnosti dítěte, na prostředí, osobách, které dítěti mohou být v době krize v rodině...
|
|
Kontakty rodiny a školy na škole málotřídního typu
Lívancová, Šárka ; Hadj - Moussová, Zuzana (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce pojednává o kontaktech rodiny a školy se zaměřením na specifika této interakce v případě školy malotřídního typu. Kontakty rodičů s učiteli tvoří jednu z významných součástí koordinace rodičů se školou. Můžeme je rozdělit na přímé, jež představují setkání rodičů s učiteli tváří v tvář, a nepřímé, které jsou zastoupeny telefonickými rozhovory, vzkazy přes žáka apod. Tato práce se zaměřuje na přímý způsob komunikace rodičů s učiteli. Snaží se zachytit specifické formy tohoto kontaktu v souvislosti se specifiky souvisejícími s prostředím. Práce vychází z předpokladu, že venkovské prostředí, se kterým j e škola malotřídního typu často spjata, netrpí anonymitou měst, je místem, kde jsou lidé obecně v bližším kontaktu. Malotřídní školy jsou dále školami, kde žáci navštěvují první stupeň ZŠ, zahrnují tedy pouze oblast primárního vzdělávání, pro kterou je vyšší míra interakce rodičů s učiteli typická. Tento stupeň má možnost zachovat si zde svou autonomii, není ovlivněn stupněm navazujícím, který j e při j e j i c h spojení často dominantní. A v neposlední řadě se jedná o školy s malým počtem žáků, kde je prostor k individuálnímu přístupu nejen k dětem, ale rovněž k j e j i c h rodičům.
|
host ::
