|
Tvorba Josefa Váchala v souvislosti s českým literárním a kulturním kontextem 1. poloviny 20. století.
KŮS, Václav
Bakalářská práce se zabývá sledováním vývoje Váchalovy reflexe dobových společenských a kulturních souvislostí od počátku dvacátého století, zejména dvacátých a třicátých let. Na základě rozboru Váchalových deníkových záznamů a příslušných odborných pramenů se snaží rekonstruovat Váchalovo vnímání dobových uměleckých proudů a historických souvislostí. Soustřeďuje se na sledování odkazů na uměleckou avantgardu v průběhu dvacátých a třicátých let v Čechách. Bakalářská práce se snaží také nalézat příznaky, interpretace a resonance, odkazující v popisu Váchalova díla k případným společným rysům a podobnostem s českou avantgardou.
|
|
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích
Fatková, Markéta ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
Resumé Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích Kamil Hilbert - český architekt přelomu 19. a 20. století, je znám hlavně jako poslední projektant svatovítského chrámu. Jeho tvůrčí činnost byla zaměřena především na obnovy památek, ale občas se věnoval i vlastní architektonické tvorbě. Jednou z nich je kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích, pravděpodobně nejznámější "secesní" sakrální stavba v Čechách. O architektonické tvorbě stavitele Kamila Hilberta ani o tomto jeho, jak se zdá klíčovém díle, neexistuje podrobnější studie. Odborníci se prozatím věnovali Hilbertovi pouze v souvislosti s památkovou péčí, o jejíž modernizaci se sám v jejích počátcích významně zasloužil. Dokázal velmi rychle reagovat na novou památkovou teorii a bezprostředně ji uplatňovat v praxi. Hilbertovy památkové realizace jsou založené na metodicky vyspělém přístupu k poznání upravované památky a na uplatnění vědeckých metod při jejím průzkumu. Jeho názory byly ovlivňovány progresivními proudy v památkové péči, představované především myšlenkami zakladatelských osobností moderní památkové péče, vídeňského historika umění Aloise Riegla a jeho žáka a nástupce Maxe Dvořáka. Stranou zájmu pak zůstávala Hilbertova vlastní architektonická tvorba, ať již z konce 19. století či prvních desetiletí 20. století. Kostel sv. Jana...
|
|
Negativní humanismus Michela Houellebecqua
Kavalír, Ondřej ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Tématem následující práce je románová tvorba Michela Houellebecqa pojímaná ve dvojím kontextu - v kontextu negativního humanismu a nového realismu, který se projevuje v současném francouzském románu. Pracovní hypotézou je teze o spojitosti nového realismu a negativního humanismu v opětovném zájmu o svět společenských jevů, v obavách o jeho stav i v antropologickém a existenciálním zkoumání lidského údělu. V prvních dvou kapitolách se pokusíme vytyčit základní body této spojitosti, jak v souvislosti s tradičním realismem, tak ve vztahu k současné realisticky zaměřené románové tvorbě (Dubois, Beigbeder, Duteurtre, Quintreau). Třetí kapitola je věnována formální výstavbě Houellebecqových románů, analýze jejich intertextových odkazů a ve své druhé polovině také popisu paralel a inspirací, jež spojují Houellebecqovy romány s autory klasické realistické tradice (Balzac, Flaubert, Zola) a s Célinem. Po tomto zařazení do kontextu současného i literárně historického se ve čtvrté, závěrečné, kapitole zaměříme na způsob, jakým se negativní humanismus projevuje především v románové antropologii Michela Houellebecqa, a na jeho inspiraci (Schopenhauer, Baudelaire).
|
|
Já a ona (Tvorba herecké postavy)
Dostálová, Pavla ; HRBEK, Daniel (vedoucí práce) ; TÖPFER, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje především na mé herecké sebepoznání. Popisuji svůj způsob práce na tvorbě konkrétní herecké postavy (Kačenka, hra Olivera Bukowského Hosté), přičemž se vracím ke zkušenostem ze čtyř let studia na divadelní fakultě. Zaměřuji se především na práci s textem, s režisérem a hereckými partnery. Pokouším se konkrétně pojmenovat okamžiky, které ovlivnily můj herecký vývoj, a snažím se určit, jaký měly vliv na mou tvorbu. V souvislosti s tím se dotýkám tématu sebekontroly. Práce je především zpětnou reflexí, vznikala z potřeby pracovat na sobě, jak v oboru herectví, tak v oboru režie - dramaturgie, který momentálně studuji
|
|
Carl Czerny a jeho klavírní dílo s přihlédnutím k jeho instruktivní literatuře
Valčová, Lucie ; Klánský, Ivan (vedoucí práce) ; Krajný, Boris (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na významného vídeňského skladatele,
pedagoga a klavíristu s ryze českými kořeny, Carla Czerného. Práce se zabývá
osobností Carla Czerného zejména z hlediska jeho metodického zaměření. Tato
práce předkládá můj pohled na Carla Czerného, kterého považuji za jednoho z
nejvýznamějších autorů klavírní instruktivní literatury 19. století.
V práci je k nalezení stručná biografie Carla Czerného, jeho pedagogický význam
v souvislosti s jeho nejúspěšnějšími žáky, dále stručná charakteristika jeho
klavírních škol a samozřejmě přehled dalších významných autorů klavírních škol
v souvislosti s pojmem etuda, jež byli Czerného současníci. Na konci práce
přikládám katalogy sestavené z Czerného klavírní tvorby, z jeho instruktivní
literatury a dále soupis děl pro čtyř-,šesti- a osmiruční hru.
|
| |
|
Umění a demokracie: Dopad a role práva na svobodu uměleckého projevu v různých politických režimech
Pajgrt, Adam ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Přístup k technologiím, důsledek okamžitě dostupných informací a nástup světoobčanství, přispělo v posledních dvaceti letech k zásadní změně globálního politického a ekonomického prostředí. Zdroje soft-power se stávají tak stále více a více důležitými komponenty zahraniční politiky. Nástroje veřejné diplomacie a kulturní diplomacie tak mohou účinně využít takovéto zdroje soft-power, aby srkze cílenou podporu široké škály kulturních a uměleckých aktivit dosáhly zahraničně-politických cílů. Cílem této práce je prozkoumat přímé i nepřímé dopady umělecké tvorby na společnosti s různým stupněm demokratické kultury a v této souvislosti hledat spojitost s právem na svobodu uměleckého projevu. Hlavním cílem této práce je pojednat o úloze, kterou hraje tvorba umění v rozvoji demokratické společnosti.
|
|
Friedl Dicker - Brandeisová - didaktické odkazy
Kučerová, Petra ; Špirk, Ivan (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Základní údaje: Kučerová, Petra: FRIEDL DICKER-BRANDEISOVÁ - DIDAKTICKÉ ODKAZY (diplomová práce) Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy Obsah: Teoretická část se zabývá pozůstalostí Friedl Dicker-Brandeisové v souvislostech jednotlivých životních etap. Sledován je umělecký vývoj Brandeisové, principy Bauhausu a didaktika Johannese Ittena. Na základě dochovaných pozůstalostí a historických pramenů je specifikována a doložena podstata metodiky aplikované v Terezíně. Sledovány jsou obsahové souvislosti se současnou didaktikou výtvarné výchovy a možné inspirativní metody. Didaktická část se věnuje otázce současných výchovných a sociálních zařízení, v nichž byla realizována pedagogická praxe a vznikaly v nich fotografie pro výtvarnou část diplomové práce. Klíčová slova: Friedl Dicker - Brandeisová, Johannes Itten, přípravný kurz, Terezín, vzpomínky, volná tvorba, studie, diktát
|
|
Otevřená kompoziční tvorba neomezené možnosti inspirace za pomoci p očítače
Kadeřábek, Jiří ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; LOUDOVÁ, Ivana (oponent)
Autor nás seznamuje se svými zkušenostmi z oblasti skladatelské tvorby, která zapojuje stylově a žánrově různorodý materiál, stejně jako materiál svou povahou nehudební. Téma tzv. otevřené kompoziční tvorby je zároveň vymezeno podmínkou využití počítače při skladatelském procesu či samotném provedení skladeb. Autorovy tvůrčí východiska a získané poznatky doplňuje nástin kulturně historických souvislostí, stručná charakteristika počítačových technologií a konkrétní příklady z vlastní i cizí tvorby.
|
|
Školní média - tisk, rozhlas, televize, internet: na příkladu Olomouckého a Ústeckého kraje
Smrčková, Dana ; Jirák, Jan (vedoucí práce)
Resumé Školní média tvoří specifické teritorium mediální krajiny, za určitých okolností je přitom lze považovat za organizační média, jež tvoří součást občanského mediálního sektoru, nebo za média alternativní. Ze školy potom činí svébytný typ veřejné sféry. V českém prostředí má tvorba školních médií poměrně dlouhou tradici. První školní média měla formu školních nebo třídních časopisů, které se začaly objevovat v polovině 19. století. Zpočátku vznikaly především z iniciativy žáků a studentů, jejich sepjetí se školou se v průběhu času proměňovalo a bylo ovlivňováno zejména školní praxí a politickou situací. Vydávání školních časopisů tak bylo podporováno, tolerováno, postihováno i podřizováno dohledu. Produkční mediální tvorba jakožto součást zárodečné podoby mediální výchovy se objevuje až v 80. letech 20. století. Po listopadu 1989 se spektrum školních médií rozšířilo. Vedle školních a třídních časopisů a příležitostných žákovských a studentských relací ve školním rozhlasu začalo být organizováno samostatné školní rozhlasové i televizní vysílání, s rozšířením informačně komunikační techniky se objevují školní internetová média. Rozvíjí se také další školní mediální aktivity, jako je přispívání žáků a studentů na web školy nebo jejich spolupráce s profesionálními médii. V souvislosti s diskusí o potřebě...
|
host ::
