|
|
Pojem konsonance a disonance ve vlastní tvorbě i v tvorbě jiných skladatelů
Klusák, Martin ; LOUDOVÁ, Ivana (vedoucí práce) ; KURZ, Ivan (oponent)
První tři kapitoly této práce jsou shrnutím historických i současných teorií konsonance a disonance, které měly přímý vliv na mou tvorbu. Práce se zaměřuje na hudebně teoretické a akustické interpretace těchto dvou pojmů, ale obsahuje i dva netradiční pohledy na téma.
V poslední, čtvrté kapitole prostřednictvím úvah a rozboru svých skladeb seznamuji čtenáře s hlavními souvislostmi pojmů konsonance a disonance s mou tvorbou.
|
|
|
Akordeon v orchestrálních partiturách
Lukeš, Jiří ; LOUDOVÁ, Ivana (vedoucí práce) ; RIEDLBAUCH, Václav (oponent)
Orchestrální zvuk se vyvíjí po několik staletí. Důležitý vliv na tento fakt má bezesporu vznik nových hudebních nástrojů a jejich postupné začleňování do orchestru. Koncertní akordeon, jak jej dnes známe, není ani 100 let starým nástrojem. V posledních letech jsme svědky vzrůstajícího zájmu ze strany skladatelů o stále častější začleňování akordeonu do instrumentáře orchestru. Osobně jsem byl při nastudování a provedení několika takových skladeb. Tento fakt mne, v součinnosti s nedostatkem literatury řešící tuto problematiku, vedl k napsání této práce. Záměrně jsem vybral dvě kompozice, v kterých akordeon hraje důležitou roli, i když není pojat formou sólového koncertu, ale právě jako organická součást orchestrálního aparátu. Hlavním cílem pak bylo na vybraných místech ukázat konkrétní zvukový dopad akordeonu na zvukovou výslednici celého ansámblu, poukázat na využití jeho unikátních technických a zvukových možností. Výsledky analýzy obou kompozic pak jasně ukazují největší přínos akordeonu zejména v možnosti velké modulovatelnosti hraného zvuku, variabilitě použití související s velkým rozsahem nástroje a bohatá paleta možností při zvukových transformacích hracích technik ostatních sekcí orchestru. Závěrečná teze pak nechává do jisté míry otevřený konec, měla by motivovat skladatele k přemýšlení o technických možnostech primárně temperovaného nástroje, který je ovšem schopný intonačně vychylovat hraný zvuk, čímž může vzniknou
|
|
|
Pozitivní myšlení a jeho vliv na strukturu vlastních skladeb
Aslamas, Anton ; KURZ, Ivan (vedoucí práce) ; LOUDOVÁ, Ivana (oponent)
Moje práce má záměr nejen zmapovat zajímavý vzájemný průnik mezi hudbou, filosofií a psychologií, ale i pomoci jiným umělcům (zejména pak hudebním skladatelům), kteří by tento spis v budoucnu mohli číst, nasměrováním do poněkud méně sledovaných a komentovaných oblastí poznání. V mé práci postupuji od obecného ke konkrétnímu - nejprve objasňuji, co je pozitivní psychologie, dále se věnuji účinkům, které má pozitivní myšlení na člověka obecně. Těžištěm mé práce je pojednání o tom, jaký konkrétní dopad má pozitivní přístup a myšlení na tvorbu mých skladeb. Práci pak zakončují příklady pravděpodobného pozitivního myšlení při hudební tvorbě z historie (týkají se zejména L. van Beethovena, O. Messiaena a S. Gubajduliné).
|
|
|
Otevřená kompoziční tvorba neomezené možnosti inspirace za pomoci p očítače
Kadeřábek, Jiří ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; LOUDOVÁ, Ivana (oponent)
Autor nás seznamuje se svými zkušenostmi z oblasti skladatelské tvorby, která zapojuje stylově a žánrově různorodý materiál, stejně jako materiál svou povahou nehudební. Téma tzv. otevřené kompoziční tvorby je zároveň vymezeno podmínkou využití počítače při skladatelském procesu či samotném provedení skladeb. Autorovy tvůrčí východiska a získané poznatky doplňuje nástin kulturně historických souvislostí, stručná charakteristika počítačových technologií a konkrétní příklady z vlastní i cizí tvorby.
|
|
| |
|
|
Holanovské inspirace v české hudbě
Dvořáček, Jakub ; Loudová, Ivana (vedoucí práce) ; Kopelent, Marek (oponent) ; Bláha, Ivo (oponent)
Tato práce sleduje stopu poezie Vladimíra Holana v české hudbě. V první části se zabývá Holanovým osudem, dobovými souvislostmi, spirituální a filozofickou rovinou jeho tvorby. Věnuje se jeho básnickému jazyku, práci s veršem a dalšími básnickými prostředky. Zmiňuje básníkův vztah k hudbě, zvláště pak upozorňuje na hudebně inspirované obrazy v jeho poezii.
V další části je uvedena statistika i podrobnější rozbor 49 skladeb, které zhudebňují Holanovu poezii formou zpívaného nebo mluveného textu, ale též skladby čistě instrumentální, užívající Holanovy poezie jako motta či jinak přiznané inspirace. Skladby jsou řazeny chronologicky. Pozornost je věnována zvláště skladbám autorů, kteří učinili na holanovském poli vícero tvůrčích pokusů (M.Kopelentovi a L.Matouškovi). Zmíněna je též linie skladeb v oblasti nonartificiální.
V závěrečné části se práce zabývá i vlastními kompozičními pokusy autora, především pak jeho absolventskou skladbou Hudba zašantročená do samomluvy.
|
|
|
Ruská hudba 20. století a její vliv na českou tvorbu
Aslamas, Anton ; Kurz, Ivan (vedoucí práce) ; Loudová, Ivana (oponent) ; Gemrot, Jiří (oponent)
Moje práce má záměr především poukázat na vzájemnou propojenost dvou
slovanských kultur na hudebním poli. Tento cíl jsem si vytyčil i proto, že, zdá se,
během posledních dvaceti let tyto vazby poněkud upadly do zapomnění nebo
alespoň nejsou úplně v popředí zájmu veřejnosti. První kapitola mapuje
společenskou situaci v Rusku v minulém století a její dopad na hudbu. Dále pak jsem
věnoval po jedné kapitole pěti velikánům, kteří do dané oblasti patří ? I.
Stravinskému, S. Prokofjevovi, D. Šostakovičovi, S. Gubajdulinové a A. Schnittkemu.
Zmínil jsem se i o těch skladatelích, jejichž umělecký význam je o něco menší než u
osobností jmenovaných výše. Konečně následuje ta nejpodstatnější část práce ?
rozbor konkrétních příkladů vlivu ruské hudby na českou. Nejzevrubněji jsem se
věnoval Symfonii čís. 1 S. Havelky, Vokální symfonii V. Sommera, 4. sonátě pro
klavír L. Fišera, Proměně pro sólové housle a smyčcový kvintet O. Kvěcha a konečně
Sonátě pro klavír na téma Sergeje Prokofjeva V. Tichého.
|
|
|
Bicí nástroje ve vybraných skladbách Igora Stravinského
Koubek, Tomáš ; Mikolášek, Daniel (vedoucí práce) ; Loudová, Ivana (oponent) ; Matoušek, Vlastislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá úlohou bicích nástrojů v několika nejvýznamnějších dílech velkého ruského skladatele 20. století Igora Stravinského. Páteř práce tvoří rozbory, které si kladou za cíl především popsat, analyzovat a zhodnotit úlohu bicích nástrojů v těchto skladbách. Každá kapitola této práce se věnuje jedné analyzované skladbě. Vnitřní členění těchto kapitol zůstává prakticky neměnné: úvod vždy patří obecným informacím o rozebírané skladbě, z nichž se čtenář dozví okolnosti jejího vzniku, jaký byl autorův kompoziční záměr, na čí popud nebo objednávku dílo vzniklo, datum premiéry apod. Stěžejní část kapitoly pochopitelně tvoří vlastní rozbor skladby, který jsem pojal zejména jako analýzu technické obtížnosti jednotlivých partů bicích nástrojů, přiblížení problematiky jejich vzájemné souhry, případně jejich souhry s jinými hudebními nástroji či nástrojovými skupinami.
A právě celková komplikovanost hudební řeči Igora Stravinského, střídání nepravidelných taktů rychle za sebou a velké obsazení bicích nástrojů mě vedly k tomu, že jsem si pro svou práci vybral právě těchto několik skladeb, které jsou podle mého názoru skladbami nejvýznamnějšími, nejčastěji prováděnými a z pohledu hráče na bicí nástroje nejzajímavějšími a pro dobré zvládnutí problematiky orchestrální hry pro bicistu i nejdůležitějšími.
V příloze umístěné na konci této magisterské práce také předkládám notové příklady názorně popisující konkrétní analyzované problémy a situace.
Význam takto koncipované práce spočívá hned v několika rovinách:
1) Stane se důležitým informačním pramenem nejen pro profesionální
hráče na bicí nástroje ale také pro dirigenty, kteří budou provádět některou z následně rozebíraných Stravinského skladeb.
2) Může se stát zdrojem informací i pro hudební badatele nebo aranžéry.
3) Pozitivum této práce vidím i ve skutečnosti, že je celá psána z pohledu
aktivního hráče na bicí nástroje, neboť dobrá znalost problematiky hry na
bicí nástroje umožňuje analyzovat skladby Igora Stravinského i z hlediska
interpretačních nároků na hráče.
|
|
| |
|
|
Microtonal Harmony As Derived From Complex, Inharmonic Sound Spectra
Nicholas, Michael ; Loudová, Ivana (vedoucí práce) ; Bartoň, Hanuš (oponent) ; Pudlák, Miroslav (oponent)
Tato práce reprezentuje moje nedávné studium nového pramenu pro produkci mikrotonální výšky tónu, zejména multifonika dřevěných dechových nástrojů. Začleněním intervalových a někdy i dynamických vztahů těchto komplexních, neharmonických zvukových spekter jsem "objevil" nový zajímavý pramen pro instrumentální barvu tónu a harmonii. Za krátkým výkladem dějin mikrotonality, jak se jí používalo v západní vážné hudbě a několika jejích významnějších představitelů následuje formulování vážných pojmů a objasnění, jak se moje zkoumání liší od bádání jiných současných skladatelů, zabývajících se stejným tématem. Po této předmluvě bude následovat vysvětlení, čím byl ovlivněn můj výběr daného tématu, a popis postupu při studiu tématu, včetně předkládání a vysvětlování výsledků plynoucích z tohoto studia a aplikování těchto výsledků při komponování mojí bakalářské skladby Inferno per orchestra (2005-6). Na závěr bude uvedeno několik možných nápadů pro další bádání.
|
host ::
RSS.