Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích
Fatková, Markéta ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
Resumé Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích Kamil Hilbert - český architekt přelomu 19. a 20. století, je znám hlavně jako poslední projektant svatovítského chrámu. Jeho tvůrčí činnost byla zaměřena především na obnovy památek, ale občas se věnoval i vlastní architektonické tvorbě. Jednou z nich je kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích, pravděpodobně nejznámější "secesní" sakrální stavba v Čechách. O architektonické tvorbě stavitele Kamila Hilberta ani o tomto jeho, jak se zdá klíčovém díle, neexistuje podrobnější studie. Odborníci se prozatím věnovali Hilbertovi pouze v souvislosti s památkovou péčí, o jejíž modernizaci se sám v jejích počátcích významně zasloužil. Dokázal velmi rychle reagovat na novou památkovou teorii a bezprostředně ji uplatňovat v praxi. Hilbertovy památkové realizace jsou založené na metodicky vyspělém přístupu k poznání upravované památky a na uplatnění vědeckých metod při jejím průzkumu. Jeho názory byly ovlivňovány progresivními proudy v památkové péči, představované především myšlenkami zakladatelských osobností moderní památkové péče, vídeňského historika umění Aloise Riegla a jeho žáka a nástupce Maxe Dvořáka. Stranou zájmu pak zůstávala Hilbertova vlastní architektonická tvorba, ať již z konce 19. století či prvních desetiletí 20. století. Kostel sv. Jana...
Kamil Hilbert, architekt-památkář
Fatková, Markéta ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
140 Resumé Kamil Hilbert Architekt - památkář Autorka: Markéta Fatková Kamil Hilbert (*12. 2. 1869 Louny - †25. 6. 1933 Praha) - český architekt přelomu 19. a 20. století, je znám zvláště jako poslední projektant svatovítského chrámu. Jeho tvůrčí činnost byla zaměřena především na obnovy památek. Současně se však po celou dobu věnoval i vlastní architektonické práci. Byl nejenom tvůrcem a památkářem, ale i archeologem a svým způsobem uměleckým historikem. Publikoval několik zajímavých studií týkajících se především nálezových prací při provádění stavebně-historických průzkumů, ale věnoval se i uměleckohistorické topografii - společně se Zdeňkem Wirthem zpracoval pro Soupis památek historických a uměleckých v Království českém díl Plzeňsko a s Antonínem Podlahou Metropolitní chrám sv. Víta v Praze. Stejně tak byl i jedním z prvních členů ústřední památkové rady za české země zřízené r. 1911 ve Vídni a působil i jako odborný dozor a poradce při jednotlivých restaurátorských pracích. Společně s významným českým historikem umění Maxem Dvořákem, který byl žákem tvůrce programu moderní památkové péče Riegla, se Hilbert zasloužil, i pod tímto vlivem, o položení základů moderní památkové péče v českých zemích. Nejen osobnost Kamila Hilberta, ale i jeho celoživotní péče o obnovu památek, a neméně i samostatná...
Kamil Hilbert, architekt-památkář
Fatková, Markéta ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
140 Resumé Kamil Hilbert Architekt - památkář Autorka: Markéta Fatková Kamil Hilbert (*12. 2. 1869 Louny - †25. 6. 1933 Praha) - český architekt přelomu 19. a 20. století, je znám zvláště jako poslední projektant svatovítského chrámu. Jeho tvůrčí činnost byla zaměřena především na obnovy památek. Současně se však po celou dobu věnoval i vlastní architektonické práci. Byl nejenom tvůrcem a památkářem, ale i archeologem a svým způsobem uměleckým historikem. Publikoval několik zajímavých studií týkajících se především nálezových prací při provádění stavebně-historických průzkumů, ale věnoval se i uměleckohistorické topografii - společně se Zdeňkem Wirthem zpracoval pro Soupis památek historických a uměleckých v Království českém díl Plzeňsko a s Antonínem Podlahou Metropolitní chrám sv. Víta v Praze. Stejně tak byl i jedním z prvních členů ústřední památkové rady za české země zřízené r. 1911 ve Vídni a působil i jako odborný dozor a poradce při jednotlivých restaurátorských pracích. Společně s významným českým historikem umění Maxem Dvořákem, který byl žákem tvůrce programu moderní památkové péče Riegla, se Hilbert zasloužil, i pod tímto vlivem, o položení základů moderní památkové péče v českých zemích. Nejen osobnost Kamila Hilberta, ale i jeho celoživotní péče o obnovu památek, a neméně i samostatná...
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích
Fatková, Markéta ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
Resumé Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích Kamil Hilbert - český architekt přelomu 19. a 20. století, je znám hlavně jako poslední projektant svatovítského chrámu. Jeho tvůrčí činnost byla zaměřena především na obnovy památek, ale občas se věnoval i vlastní architektonické tvorbě. Jednou z nich je kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích, pravděpodobně nejznámější "secesní" sakrální stavba v Čechách. O architektonické tvorbě stavitele Kamila Hilberta ani o tomto jeho, jak se zdá klíčovém díle, neexistuje podrobnější studie. Odborníci se prozatím věnovali Hilbertovi pouze v souvislosti s památkovou péčí, o jejíž modernizaci se sám v jejích počátcích významně zasloužil. Dokázal velmi rychle reagovat na novou památkovou teorii a bezprostředně ji uplatňovat v praxi. Hilbertovy památkové realizace jsou založené na metodicky vyspělém přístupu k poznání upravované památky a na uplatnění vědeckých metod při jejím průzkumu. Jeho názory byly ovlivňovány progresivními proudy v památkové péči, představované především myšlenkami zakladatelských osobností moderní památkové péče, vídeňského historika umění Aloise Riegla a jeho žáka a nástupce Maxe Dvořáka. Stranou zájmu pak zůstávala Hilbertova vlastní architektonická tvorba, ať již z konce 19. století či prvních desetiletí 20. století. Kostel sv. Jana...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.