|
Role Juana Carlose Bourbonského během španělského přechodu k demokracii
SVOBODOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je představit roli Juana Carlose Bourbonského během španělského přechodu k demokracii. Veškeré jeho činy jsou uváděny v širším politickém kontextu, neboť právě ten je pro zdůraznění jeho jednání nezbytný. Zvýšená pozornost je věnována nejen osobnosti současného krále, ale také jeho vztahu k dalším představitelům španělské politiky, jako byl Francisco Franco nebo Adolfo Suárez. V závěru práce se autorka na základě sociologických průzkumů uskutečněných v letech 1975-2012 pokusila představit proměnu vnímání Juana Carlose Bourbonského a instituce monarchie očima Španělů.
|
|
Hospodářská politika vlády Národní fronty v letech 1946-1948
Bočák, Jakub ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na hospodářskou politiku Československa od roku 1946 a je zakončena odmítnutím účasti Marshallova plánu. Vychází z hypotézy, že vývoj hospodářské politiky nevyhnutelně mířil k přechodu na centrálně plánovanou ekonomiku. Nejprve se věnuje vzniku Národní fronty Čechů a Slováků, který znamenal značné omezení demokracie. Po parlamentních volbách v roce 1946 se práce zaměřuje na popis dvouletého hospodářského plánu, který byl důležitým nástrojem hospodářské politiky Národní fronty. V poslední části práce jsou popsány okolnosti odmítnutí účasti na Marshallově plánu. Hlavní závěr práce zní, že vzhledem k politické situaci nebyl možný jiný vývoj, než přechod na centrálně plánovanou ekonomiku.
|
|
Transformace systému s hegemonní stranou: případ Mexika
Mrvová, Lucie ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Paulenková, Kristína (oponent)
V mnoha zemích vedle sebe působí více politických stran. V některých z nich je však jedna strana v pozici hegemona. Ostatním politickým stranám je zabráněno uplatňovat svou reálnou moc a často fungují jen jako strany sloužící k výstavbě demokratické fasády nedemokratického režimu hegemonní strany. Předkládaná diplomová práce se zabývá systémy s hegemonní stranou z hlediska jejich vzniku a následné tranzice. Vychází z hypotézy, že při změně pravidel hegemonní strana ztrácí své postavení a moc. Jako případové studie pro režimy s hegemonní stranou slouží politický systém v Mexiku, Mosambiku a Kambodži. V první kapitole je vymezen pojem politická strana, teorie stranických systémů a tranzice režimu. Druhá kapitola se věnuje systémům s hegemonní stranou. Třetí a čtvrtá kapitola se zabývá případem Mexika a jeho systémem s hegemonní stranou. Závěry vyvracejí platnost výše zmíněné hypotézy, jelikož v mnoha zemích si i po úspěšném dokončení tranzice dříve hegemonní strany udržují svou moc a jejich voličská podpora je vysoká.
|
|
Aplikace politologických teorií na transformaci Komunistické strany Československa po roce 1989
Boháčová, Karolína ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se orientuje na vývoj předávání moci Komunistické strany Československa Občanskému fóru uvnitř československého státu od revolučních listopadových událostí 1989 do konce téhož roku. Práce se dále snaží o charakteristiku typologií jednotlivých společenskovědních autorů tranzitologických procesů a aplikuje je na případ československého přechodu z nedemokracie ke konsolidovanému demokratickému systému zhruba do prvních svobodných voleb roku 1990. Důraz je rovněž kladen na analýzu transformované Komunistické strany Čech a Moravy, vnitřní, respektive vnější přeměny Komunistické strany Československa v Komunistickou stranu Čech a Moravy, nebo na teorii antisystémovosti k rozboru a využití na příkladu české komunistické strany.
|
|
Příčiny pozitivní interpretace J. V. Stalina v Rusku za Putinova prezidentství
Prokopová, Barbora ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je odhalit příčiny pozitivních interpretací J. V. Stalina v Rusku za Putinova prezidentství (2000-2008). Na počátku nového tisíciletí jsme byli svědky nárůstu popularity a nekritického vnímání tohoto sovětského vůdce v očích ruské veřejnosti. Práce zkoumá, z čeho vychází pocit nostalgie po Stalinově éře. Vysvětluje, jak k jeho zesílení přispělo období 90. let, kdy se země těžce vypořádávala s postkomunistickou transformací a přechodem k liberální demokracii. Práce také rozebírá výsledky průzkumů veřejného mínění a s jejich pomocí analyzuje s jakými úspěchy a hodnotami si obyvatelé Ruské federace Stalina spojují. Dále skrze rozbor odborných publikací zkoumá, jak k rozšíření kladného hodnocení období vlády Josifa Stalina přispívají interpretace akademické obce. Práce si také všímá toho, jak rozdmýchání tohoto sentimentu záměrně podporuje politická elita nastoupivší k moci v roce 2000, jaké jsou její konkrétní kroky, jejich motivace i dopady. Práce dochází k závěru, že velký vliv na nárůst nekritické percepce J. V. Stalina mělo období chaosu za vlády prezidenta Borise Jelcina, kdy veřejnost pociťovala úpadek životních standardů i prestiže země. Tyto neúspěchy pak vedly mezi veřejností k přehodnocování minulosti a jejímu zkreslování. Pozitivní vnímání minulosti účelně...
|
|
Stát a občanská společnost v postsovětském Rusku
Votavová, Vladimíra ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce s názvem Stát a občanská společnost v postsovětském Rusku se zabývá významem, rozvojem a funkcí občanské společnosti v reáliích Ruska po roce 1991. Úvodem se práce snaží postihnout charakter ruského režimu, který je ovlivněn nejen komunistickou zkušeností, ale i průběhem přechodu k demokracii. Vládu prezidentů Jelcina i Putina nahlíží v kontextu teorie hybridních režimů, v nichž chybí zejména vláda zákona a omezení mocí ve státě. Tyto aspekty zásadně ovlivňují podobu a aktéry ruského občanského sektoru, které se text snaží charakterizovat. Práce se zaobírá také různým vnímáním občanské společnosti v Rusku a na Západě, jednotlivé rozdíly identifikuje a zmiňuje odlišnosti ruské kultury i společenského diskurzu. V závěru práce je pozornost věnována speciálně politice prezidenta Putina vůči občanskému sektoru, jejím motivům a důsledkům.
|
|
Problémy demokratizačních procesů v arabském světě. Případ Egypta
Škorpilová, Adéla ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problémy demokratizačních procesů v arabském světě, konkrétně v Egyptě. První část se věnuje pojetí státu a demokracie na Blízkém východě obecně. Druhá část je věnována teorii Dankwarta Rustowa o tranzici k demokracii. Hlavním požadavkem této teorie pro úspěšnou demokratizaci je podmínka národní jednoty a nikoliv určité úrovně ekonomického či sociálního rozvoje. Další kapitola popisuje situaci v Egyptě, a sice během jednotlivých prezidentských dekád s důrazem na současnou éru prezidenta Husního Mubáraka. Čtvrtá část práce se pokouší zhodnotit vývoj stranického systému v zemi a analyzovat současnou politickou situaci s ohledem na blížící se parlamentní a prezidentské volby, které rozhodnou o dalším směřování egyptské politiky. Důležitost nadcházejících prezidentských voleb si uvědomuje nejen vládnoucí režim, ale i občanská společnost, která je v posledních letech stále aktivnější. Pod rouškou boje proti terorismu a za stálého prodlužování výjimečného stavu dochází v zemi ke každodennímu porušování lidských práv. Poslední podkapitola se věnuje islamismu v Egyptě a potažmo skupině Muslimského bratrstva, která představuje největší a nejúspěšnější opoziční skupinu. Závěr práce se pokouší zhodnotit současný autoritářský režim Husního Mubáraka a možnosti dalšího vývoje v souvislosti s...
|
|
Mezikulturní vzdělávání na středních školách
Pozděnová, Jitka ; Neusarová, Jana (oponent) ; Kopecký, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem Mezikulturní vzdělávání na středních školách se zabývá jednak odůvodněním důležitosti mezikulturního vzdělávání pro aktivní občanství a dále tím, jak je mezikulturní vzdělávání realizováno na středních školách gymnaziálního typu. Po celou délku trvání komunistického režimu bylo možné o české společnosti hovořit jako o společnosti homogenní, bez významnějšího uznání jednotlivých minorit a subkultur. Tato situace se po pádu komunistického režimu začíná postupně měnit a to díky stoupající imigraci do České republiky, s postupem globalizace či se vstupem České republiky do evropských struktur. V důsledku těchto společenských změn zavádí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy převratné změny do školního vzdělávacího systému, aniž by o těchto změnách proběhla širší společenská diskuse. V první části diplomové práce autorka vysvětluje, proč zvolila právě termín mezikulturní vzdělávání a jak jej vymezuje oproti multikulturní výchově. Odůvodňuje důležitost mezikulturního vzdělávání na středních školách, konkrétně zmiňuje studentské výměny. Dále se zabývá školskou reformou a jak se tato dotýká mezikulturního vzdělávání, jak jsou pedagogové připraveni na realizaci multikulturní výchovy jako jednoho z průřezových témat školních vzdělávacích plánů. V druhé části práce autorka mimo jiné...
|
|
Přechod k demokracii ve Rwandě s ohledem na roli náčelnictví
Syslová, Eliška ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Skalník, Petr (oponent)
Diplomová práce "Přechod k demokracii ve Rwandě s ohledem na roli náčelnictví" analyzuje demokratizační proces ve Rwandě, který probíhal před genocidou i po genocidě v roce 1994. Diplomová práce vychází z teoretických koncepcí demokratizace představených v první kapitole. Pro pochopení kontextu, v němž se přechod k demokracii odehrává, je v dalších částech rozebrána historie Rwandy od počátku kolonizace do období první republiky. V následujícím období je analyzován vliv důležitých faktorů formujících politickou podobu režimu druhé republiky. Jádrem práce je analýza demokratizačních procesů, jejichž počátky jsou nacházeny již v druhé polovině 80. let. Demokratizace a postoje jednotlivých aktérů jsou analyzovány do roku 2003, kdy byla schválena nová ústava. V krátkosti jsou představeny události genocidy. Závěrečná část rozebírá klientské vztahy a náčelnictví a jejich úlohu během demokratizace. Teoreticky vychází analýza z díla Maxe Webera. Úloha klientských vztahů po roce 1994 je rozebrána na tribunálech gacaca. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Demokratizace Portugalska a Rumunska: je možné zkoumat přechody?
Kasper, Petr ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Šušlíková, Lada (oponent)
Ve své práci se pokusím zodpovědět otázku "Je možné studovat přechody k demokracii podle jednotných modelů?" Odpověď budu hledat na případech Rumunska a Portugalska, tedy na dvou státech, ve kterých mělo autoritářství formu personální diktatury a bylo odstraněno bez spolupráce vlády. Mým předpokladem je, že se zkoumání podle jednotného modelu není možné a pokusím se pro toto tvrzení najít důkazy. V práci vycházím z teoretických prací Samuela P. Huntingtona, Vladimíry Dvořákové a Jiřího Kunce, kteří se zabývají typy přechodů k demokracii. Dvořáková a Kunc pak ještě popisují etapami těchto přechodů. Z práce Adama Przeworského využívám náhled na příčiny demokratizace. Pohledem těchto teoretických konceptů budu zkoumat konkrétní případy demokratizace v Rumunsku a Portugalsku. K tomu využiji díla Miroslava Tejchmana, Kurta W. Treptowa a Jiřího Kociana v případě Rumunska a Jana Klímy, Simony Binkové, Zuzany Budinové a Kennetha Maxwella v případě Portugalska.
|
host ::
