|
|
Problematika menšinových vlád v Kanadě
Oberreiter, Miloš ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Problematika menšinových vlád v Kanadě se zaměřuje na srovnání jednotlivých etap menšinových vlád na federální úrovni v Kanadě. V první části jsou představeny nejvýznamnější teorie týkající se formování koaličních a menšinových vlád. Druhá část práce popisuje základní prvky kanadského politického systému. Další dvě kapitoly jsou věnovány analýze vzniku, fungování a konce jednotlivých kanadských menšinových vlád. Na tomto základě je v kapitole šesté provedeno srovnání period menšinových vlád v Kanadě.
|
|
| |
|
|
Křesťansko-demokratická strana DC. Vývoj a její postavení v systému první italské republiky do tzv. historického kompromisu
Květoňová, Petra ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato práce se zabývá postavením Křesťansko-demokratické strany Itálie v systému první italské republiky od jejího vzniku až do tzv. historického kompromisu ve druhé polovině 70. let. Křesťanská demokracie hrála zásadní roli v procesu formování nové demokratické republiky. V parlamentních volbách konaných v roce 1948, které byly pro další směřování Itálie klíčové, zvítězila nad Komunistickou stranou Itálie a jejími koaličními partnery, a to i díky své výrazné antikomunistické kampani. Nastalo období centrismu, tedy formování koalic menších středových stran kolem Křesťanské demokracie tak, aby se zabránilo vstupu komunistů do vlád. Tato conventio ad excludendum, vedoucí ke vzniku stejných či podobných koalic a tedy k faktické neexistenci politické alternace, tak měla závažné důsledky pro celý stranický systém první italské republiky, který lze rovněž charakterizovat jako tzv. partitokracii. Práce rozebírá také vnitřní strukturu strany, její jednotlivé proudy a konečně i její vztah k voličům a zejména k regionům tzv. bílé subkultury, v nichž měla Křesťanská demokracie tradičně výraznou podporu. Zabývá se také otázkou, proč došlo k oslabování Křesťanské demokracie, které vedlo k hledání dalších koaličních partnerů, k nahrazení modelu čistě středových vlád modelem středo-levých vlád a nakonec až k tzv....
|
|
|
Demokratizace Portugalska a Rumunska: je možné zkoumat přechody?
Kasper, Petr ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Šušlíková, Lada (oponent)
Ve své práci se pokusím zodpovědět otázku "Je možné studovat přechody k demokracii podle jednotných modelů?" Odpověď budu hledat na případech Rumunska a Portugalska, tedy na dvou státech, ve kterých mělo autoritářství formu personální diktatury a bylo odstraněno bez spolupráce vlády. Mým předpokladem je, že se zkoumání podle jednotného modelu není možné a pokusím se pro toto tvrzení najít důkazy. V práci vycházím z teoretických prací Samuela P. Huntingtona, Vladimíry Dvořákové a Jiřího Kunce, kteří se zabývají typy přechodů k demokracii. Dvořáková a Kunc pak ještě popisují etapami těchto přechodů. Z práce Adama Przeworského využívám náhled na příčiny demokratizace. Pohledem těchto teoretických konceptů budu zkoumat konkrétní případy demokratizace v Rumunsku a Portugalsku. K tomu využiji díla Miroslava Tejchmana, Kurta W. Treptowa a Jiřího Kociana v případě Rumunska a Jana Klímy, Simony Binkové, Zuzany Budinové a Kennetha Maxwella v případě Portugalska.
|
|
|
Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky
Marečková, Adéla ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky" pojednává o neformálních uskupeních, která vznikala během první československé republiky, tedy režimu trvajícím v období 1918 až 1938. Tyto mimoparlamentní orgány měly především stabilizační charakter a napomáhaly dosažení konsenzu napříč politickými stranami. Prvním z nich byla Pětka, uskupení předáků pěti nejvýznamnějších politických stran. Ta fungovala v letech 1921 až 1925, kdy došlo k rozpadu první vlády Antonína Švehly. Dalším byla skupina Hradu, která se zformovala kolem T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Jejími sympatizanty byli jak někteří politici, tak intelektuálové a novináři. Hrad měl blíže k socialistickým, kdežto Pětka k občanským (liberálním) stranám. Skupina Živnobanky, která působila v hospodářském sektoru, byla jakousi obdobou těchto mocenských center. Jejím hlavním představitelem byl bankéř Jaroslav Preiss. Jak Pětka, tak skupina Hradu přes svůj ne zcela demokratický charakter, napomáhala k udržení demokracie v první československé republice.
|
|
|
Koaliční chování v Irské republice v letech 1937-2009
Kozáková, Lea ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu koaličního chování v Irské republice v letech 1937-2009 a jednotlivých vlád v Irsku v daném období. V úvodní části se práce zabývá všemi aspekty, které s tímto jevem souvisí. Nejprve jsou představeny hlavní instituce a základní znaky irského politického systému. Dále je vysvětlen také vývoj, charakteristika a specifika irského stranického systému. Součástí je i přehled relevantních politických stran, jako hlavních aktérů formování vlád. V hlavní část se práce pokouší identifikovat hlavní faktory a zhodnotit jejich vliv na koaliční chování a vznik vlád. Konkrétně je zkoumán vliv politického systému, volebního systému a stranického systému, ale i dalších faktorů. Podstatná část práce je věnována typologii irských vlád a jejich klasifikaci podle teorie koalic. Zdůrazněna je především role dvou klíčových politických stran - Fianna Fáil a Fine Gael. Práce také vysvětluje, podle jakých pravidel vlády v Irsku vznikají, jaké vznikají nejčastěji, jaká je jejich trvanlivost a jaká se s irskými vládami pojí specifika. Téma bylo zpracováno s využitím analytické a deskriptivní metody.
|
|
|
Olivenza: sporná oblast portugalsko-španělských vztahů
Vyšatová, Eliška ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Bakalářská práce "Olivenza: sporná oblast portugalsko-španělských vztahů" pojednává o oblasti ležící na portugalsko-španělských hranicích, jejíž nadvláda je po staletí předmětem sporů. V první části se věnuje popisu vývoje situace od jejích počátků do pádů nedemokratických režimů v Portugalsku a ve Španělsku, dále jejich vývojem v rámci současných demokratických uskupení a v neposlední řadě současnou situací. Zabývá se otázkou, v čem přesně spočívá tento spor, proč se část místního obyvatelstva považuje za příslušníky portugalského národa, přestože žijí na území, které je součástí Španělského království, tedy jaké je přesně právní hledisko současné situace a jestli je tato otázka i v 21. století stále aktuální. Jedná se o jedno případovou studii s použitím metody rozboru procesu.
|
|
|
Konec první italské republiky. Útěk před řešením systémových anomálií
Kožichová, Tereza ; Bělohradský, Václav (vedoucí práce) ; Šušlíková, Lada (oponent)
V první polovině 90. let se italský politický systém ocitl v hluboké krizi. Akce "Čisté ruce", rozpoutaná prokuraturou v Miláně na jaře 1992, postupně zachvátila celou zemi, špičky ekonomického a politického života byly vtaženy do soudních procesů kvůli obviněním z rozsáhlé korupce, jež byla desetiletí součástí samotného fungování země. Dosavadní politické strany, které byly po téměř padesát let alfou a omegou italského politického systému, ve svých dosavadních identitách ve volbách naprosto propadly a s nimi se skončila i První italská republika. Přestože akce Čisté ruce často bývá prezentována a interpretována jako proces očisty systému od neduhů partitokracie a zvůle politiků, v němž sehrála soudní moc roli zachránce země z pasti, do níž ji v poválečném období strany dostaly, jedná se o výklad povrchní a při komplexnějším pohledu, domnívám se, mylný. Konec První italské republiky byl vyústěním spolupůsobení řady faktorů historických, kulturních, institucionálních, politických, vnitřních i vnějších, byl průsečíkem překrytí problematičností italského systému, k čemuž samotná tangentopolis, jak bývá vlna skandálů rovněž nazývána, přispěla vlastním zásadním dílem. Velice specifický systém s mnoha anomáliemi, jímž První republika byla, byl založen na "nelegální legitimitě" či "legitimní nelegálnosti",...
|
|
| |
|
|
Volby do Evropského parlamentu v letech 2004 a 2009 v ČR a jejich vliv na stranický systém
Mach, Petr ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Šušlíková, Lada (oponent)
Tato diplomová práce provádí komparativní analýzu voleb do Evropského parlamentu konaných v letech 2004 a 2009 v České republice. Soustřeďuje se na hlavní aspekty těchto voleb a snaží se nalézt jejich shodné rysy a jejich odlišnosti. Zároveň tyto volby zasazuje do rámce klasické teorie druhořadých voleb, jak jej vymezili její autoři Karlheinz Reif a Hermann Schmitt. Úvodní část práce je shrnutím základních hypotéz teorie voleb druhého řádu. Dále se práce věnuje problematice vývoji volebního systému pro Evropské volby a detailně pak pojednává o stěžejních prvcích tohoto systému v České republice. Hlavní část práce se soustředí na analýzu voleb do Evropského parlamentu v ČR v roce 2004 a následně v roce 2009. Tyto volby zasazuje do kontextu domácí politické situace, zaměřuje se na analýzu kandidátních listin, volební programatiku a hlavní rysy předvolební kampaně relevantních politických stran. Prostor je věnován také analýze volebních výsledků a jejich dopadů na politický a stranický systém. Závěrečná část je věnována komparaci těchto voleb a jejich důsledků a také samotné aplikaci teorie voleb druhého řádu.
|
host ::
RSS.