| |
|
Analýza sociálních služeb pro seniory v České republice v letech 2007 - 2015
Fialová, Tereza ; Prudká, Šárka (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na téma sociálních služeb pro seniory a jejich vývoj od roku 2007 do roku 2015. Cílem práce je popsání vývoje sociálních služeb, jak v České republice, tak v jednotlivých krajích a jejich následná komparace. Práce má také za úkol informovat o současné situaci a z obojího vyplývající prognózy do budoucna a jejich hodnocení. Teoretická část se zabývá definicí a zařazením sociálních služeb v rámci sociální politiky. Nedílnou součástí je popis základních forem sociálních služeb, poskytovatelů sociálních služeb a taktéž legislativního a finančního rámce sociálních služeb v České republice. Metodou užitou v této části práce je rešerše odborné literatury zaměřené na charakteristiku sociální politiky a zvláště sociálních služeb. Část empirická pak navazuje na poznatky z části teoretické. Výzkum se nejdříve zaměřuje na Českou republiku jako celek a až poté přechází ve zkoumání specifik jednotlivých krajů a jejich porovnání. Zde použitými metodami jsou analýza stávajícího systému sociálních služeb a regionální komparace. Zdrojem dat jsou především údaje Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Výsledkem zkoumání je potvrzení nezbytnosti sociálních služeb v životě seniorů. Práce se snaží popsat a upozornit na současné systémové nedostatky poskytování a financování sociálních služeb, které je potřeba řešit především s ohledem na současný demografický trend zvyšování počtu starších osob.
|
| |
|
Výskyt sebevražedného chování u drogově závislých
SKOŘEPOVÁ, Lucie
Diplomová práce na téma: Výskyt sebevražedného chování u drogově závislých se v teoretické části zabývá vývojem drogové scény v České republice, protidrogovou politikou v České republice, vybranými studiemi zabývající se užíváním omamných a psychotropních látek, zdravotními a sociálními důsledky užívání omamných a psychotropních látek. Dále se zabývá sebevražedným chováním, jeho formami, druhy, způsoby a příčinami, motivací sebevražedného jednání, vývojem sběru dat a léčbou sebevražedného chování. Soubor tvořili pacienti Psychiatrické léčebny Červený Dvůr (dále jen PL ČD). Cílem práce bylo zjistit nejčastější důvody a způsoby sebevražedného chování u drogově závislých jedinců v PL ČD. Dalším cílem bylo zjistit, zda klienti PL ČD podstoupili nějakou léčbu po sebevražedném pokusu. Jako výzkumná metoda byl zvolen semistrukturovaný rozhovor s klienty PL ČD. Před vlastním výzkumem proběhlo v PL ČD dotazníkové šetření týkající se sebevražedného chování pro týmový projekt GA JU č. 103/2013/S "Vliv systematické psychoterapie na míru incidence úmyslného sebepoškozujícího jednání". Na základě údajů z dotazníkového šetření byli vybrání klienti pro vlastní diplomovou práci. Rozhovory byly provedeny s 8 respondenty.
|
|
Princip interní rovnováhy v kontextu firemní strategie
Kopecký, Martin ; Nový, Ivan (vedoucí práce) ; Háša, Stanislav (oponent) ; Blažek, Ladislav (oponent)
Disertační práce se zabývá vědeckým problémem propojení strategického managementu a odměňování v principu interní rovnováhy. Práce je postavena na dvou pilířích, kterými jsou realizovaný kvalitativní výzkum a návrh vlastního řešení. První část práce obsahuje kvalitativní výzkum, který zkoumá možnosti a efekty propojení firemní strategie s odměňováním. Kvalitativní výzkum je veden ve formě více případové case study a zkoumá fenomén v praxi tří firem z různých zemí (Česká republika, Slovensko, Bosna a Hercegovina) a sektorů působení (finance, IT/Telco, FMCG). Výzkum hledá odpovědi na čtyři položené výzkumné otázky: Jak firemní strategie ovlivňuje proces odměňování? Jak může odměňování podporovat realizaci firemní strategie? Jak je možné propojit firemní strategie do odměňování v principu interní rovnováhy? Jak může odměňování posílit strategičnost řízení lidských zdrojů? Výzkum je postaven na základě studia teoretických zdrojů a terénní práce. Vlastní kvalitativní výzkum využívá pro shromáždění dat metod kvalitativního výzkumu, kterými jsou pozorování, dotazování, analýza dokumentů. Dotazovanými populacemi byli top manažeři, linioví manažeři a zástupci HR. Celkem proběhlo 142 dotazování. Výzkum byl veden v jedné osobě. Data jsou analyzována a je použita triangulace dat. Zjištění jsou generalizována do jedné závěrečné zprávy z výzkumu, která přináší odpovědi na položené výzkumné otázky. Výzkum poskytl významné poznatky, které byly využity ve druhé části práce, kterou je návrhová část. Vlastní návrh řešení se skládá ze dvou modelů. Prvním je zjednodušený model systému odměňování a druhým je model strategické segmentace pracovních pozic. U tohoto modelu se počítá s využitím v praxi firem a hlavně ve výuce. Druhý model strategické segmentace pracovních pozic přináší odpověď na možné propojení strategie a odměňování v principu interní rovnováhy. Model má přínos v nových poznatcích pro budování další teorie a realizaci dalších výzkumů. Přínos modelu je i pro praxi v přístupu k nastavení politik a procesů ve strategickém managementu a řízení lidských zdrojů. Návrhem obou modelů bylo dosaženo naplnění hlavních cílů disertační práce.
|
|
Motivace a hodnocení zaměstnanců
Sinkulová, Anna ; Legnerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šmíd, David (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku motivace a hodnocení zaměstnanců v podniku. Cílem této bakalářské práce je zjistit vliv benefitů a teambuildingu na motivaci zaměstnanců. V teoretické části je na základě studia odborné literatury popsán význam a cíl motivace a základní motivační koncepce. Dále je nastíněno téma týkající se zaměstnaneckých benefitů a teambuildingů a jsou uvedeny současné trendy v těchto oblastech. Praktická část se zabývá výzkumem vlivu benefitů a vlivu vztahů na pracovišti na motivovanost zaměstnanců v Československé obchodní bance. K provedení výzkumu bylo použito dotazníkové šetření. Respondenti odpovídali na otázky ohledně spokojenosti se systémem zaměstnaneckých výhod na svém pracovišti a významu týmové práce. Z výsledků šetření jsou navrženy změny, které by měly vést k zlepšení motivace k pracovnímu výkonu.
|
|
On Exact Heteroscedasticity Testing for Robust Regression
Kalina, Jan ; Peštová, Barbora
The paper is devoted to the least weighted squares estimator, which is one of highly robust estimators for the linear regression model. Novel permutation tests of heteroscedasticity are proposed. Also the asymptotic behavior of the permutation test statistics of the Goldfeld-Quandt and Breusch-Pagan tests is investigated. A numerical experiment on real economic data is presented, which also shows how to perform a robust prediction model under heteroscedasticity.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně.
Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy.
Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení.
Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.
|
|
Antioxidační, anti-proliferační a imunomodulační účinky ovoce, zeleniny a hub in vitro
Doskočil, Ivo ; Havlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Orsák, Matyáš (oponent)
V poslední době stoupá zájem o nalezení nových druhů rostlin a hub, které mají antioxidační nebo antiproliferační aktivitu. Tento zájem je vyvolán zejména jejich možným léčivým a potravinovým využitím při mnoha onemocněních, které mohou být spojeny s oxidačním stresem, jako jsou například zánětlivá onemocnění střev, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze nebo nádorová onemocnění.
Tato práce předkládá charakterizaci in vitro antioxidační a anti proliferační aktivity vybraných 19 džusů a 28 metanolových extraktů z ovoce a zeleniny, které jsou běžnou součástí jídelníčku. Dále 13 etanolových extraktů jedlých hub řádu chorošotvarých (Popyporales). Pro stanovení antioxidační aktivity byly využity metody
2,2 diphenyl 1 picrylhydrazyl (DPPH); absorbance kyslíkových radikálů (oxygen radical absorbance capacity ORAC) a inhibice produkce oxidu dusnatého (NO). Cytotoxicita byla měřena pomocí metody MTT využívající tetrazolovou sůl 3 [4,5 dimetyltiazol 2 yl] 2,5 difenyltetrazol bromid; a pro stanovení imunomodulační aktivity byla použita metoda fagocytární aktivity lidských neutrofilních granulocytů. Dále byl zjišťován celkový obsah fenolů (TPC) a ß glukanů, jako potenciálně aktivních složek podílejících se na těchto aktivitách.
Z výsledků je patrné, že z testovaných vzorků ovoce a zeleniny vykazovaly nejvyšší antioxidační aktivitu džusy (TPC = 1603,2 mg GAE/l džusu; ORAC = 438,5 umol TE/g) a extrakty (ORAC 836,6 umol TE/g;
DPPH = 404,6 umol TE/g) z plodů brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), následované džusem z papriky (Capsicum L.)(TPC = 642,1 mg GAE/l džusu; ORAC = 127,9 umol TE/g) a extraktem z ředkve bílé (Raphanus sativus L.)(ORAC = 724,5 umol TE/g; DPPH = 52,2 umol TE/g). Z testovaných druhů ovoce a zeleniny inhibovaly produkci NO džusy z cibule kuchyňské (Allium cepa L)(snižoval produkci NO o 57 %) a mandarinka (Citrus reticulata Blanco)(o 52 %) spolu s extrakty z brokolice (Brassica oleracea var. botrytis italica) (o 21 %) a pomeranče (Citrus sinensis Pers.) (o 10 %). Z jedlých hub byl stanoven nejvyšší obsah fenolových sloučenin u Lentinus tigrinus (Bull.) (houževnatec tygrovaný) Fr. (TPC = 216,2 umol GAE/g extraktu), Ganoderma lucidum (Curtis) P. Kras (lesklokorka lesklá)(TPC = 257,9 umol GAE/g extraktu) a Royoporus badius (Pers.) A.B. De (choroš smolonohý)(TPC = 257,8 umol GAE/g extraktu). Obsah ß glukanů byl nejvyšší u Sparassis crispa (Wulfen) Fr. (kotrč kadeřavá)(117,4 mg/g extraktu). Významný efekt na fagocytární aktivitu granulocytů byl zaznamenán u Neolentinus lepideus (Fr.) Redhead & Ginns, Polyporus squamosus (Huds.) Fr. (choroš šupinatý) a S. crispa. U poslední ze zmíněných hub byl taktéž zaznamenán mírný inhibiční účinek vůči buněčné linii HT 29 kolorektálního karcinomu člověka (IC50 = 107 ug/ml extraktu).
Výsledky naznačují, že některé námi testované rostliny a houby mohou být perspektivní ve snižování následků vzniklých v důsledku oxidačního stresu, který má podíl na celé řadě onemocnění a snížení toho oxidačního stresu může vést ke snížení progrese těchto onemocnění. Výsledky naznačují možný mechanismus účinku na lidské zdraví, při jejich interpretaci je však třeba brát v úvahu, že in vitro testy a screeningy jsou prvním stupněm systematického výzkumu těchto účinků a slouží pro výběr kandidátů pro návazné podrobnější studie.
|
host ::
