|
|
Zahraniční činnost Evropské unie
LINHART, Tomáš
Bakalářská práce s názvem "Zahraniční činnost Evropské unie" se zabývá procesy a vnitřními záležitostmi a jejich následnými dopady na stanovení priorit při uzavírání bilaterálních a multilaterálních dohod na mezinárodní scéně. Práce definuje integrační vývoj, počínaje smlouvou o Společenství uhlí a oceli, Římskými smlouvami, Schengenskou dohodou, Jednotným evropským aktem, vznikem Evropské unie Maastrichtskou smlouvou, Amsterdamskou smlouvou a reformní Lisabonskou smlouvou. Práce vymezuje nezbytné klíčové instituce Unie a stanovuje koordinované aktivity, kterými samostatné instituce disponují vůči nečlenským zemím či mezinárodním organizacím, nebo se zásadně podílejí na budoucím směřování mezinárodních aktivit Evropské unie. Bakalářská práce představuje postupy vyjednávání zahraničního obchodu, dále pak vývoj a činnost Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie a Evropské služby pro vnější činnost a následně popisuje významné zahraniční nástroje Evropské unie. Cílem bakalářské práce bylo zjistit a stanovit, jaké politiky a vnitřní záležitosti třetích států jsou především ovlivňovány zahraniční činností Evropské unie. Na základě bilaterálních a multilaterálních smluv, uzavřených mezi Evropskou unii a ostatními státy či uskupeními, práce definuje příklady v praxi, kde jsou v určitých oblastech vidět změny ve vnitřních záležitostech, jako jsou úpravy legislativního rámce, které vznikly na podmět prosazený Evropskou unií. Bakalářská práce konkrétně posuzuje daně, dopravu, energetiku, hospodářské záležitosti, humanitární pomoc a civilní obranu, lidská práva, regionální politiku, spravedlnost a vnitřní záležitosti, vesmírné záležitosti, vzdělávání a kulturu, zaměstnanost a sociální věci, životní prostředí a změnu klimatu a jako poslední zemědělství a bezpečnost potravin. Vliv Evropské unie na jednotlivé dílčí činnosti nečlenských států jsou vymezeny do tří skupin, a to na ty, které jsou nejvíce ovlivňovány, průměrně ovlivňovány a minimálně ovlivňovány.
|
|
|
Grants as a foreign policy instrument to promote democratic values in Central Europe: The case of EEA and Norway Grants
Harvik-Wright, Eira Cornelia ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
This thesis looks at how a nation outside the EU, but inside EFTA, reacts to the illiberal changes and democratic backlashes in Poland and Hungary. To do so, it has looked at how particularly Norway positions itself in response to the said developments. The work undergone in this paper aims at contributing to the very scarcely covered topic of EEA and Norway Grants, which until this day continues to receive very little attention academically. The paper's research question is "How does Norway, through the EEA and Norway Grants, attempt to promote liberal democratic values in Central Europe?" To find evidence of how Norway aims at promoting liberal democratic values abroad, case studies on the EEA and Norway Grants in Poland and Hungary have been conducted. These two were chosen for several reasons but mainly summarised due to being objects of harsh critique both by the EU and by EFTA. Data and information were largely collected through a qualitative literature review of official reports and articles, and through talks with respective advisors. This thesis finds that Norway is attempting to promote liberal democratic values in Central Europe and that negotiations and signed agreements between Norway and Poland and Hungary serve more as an effective foreign policy tool to promote the liberal...
|
|
|
Russian Eurasianism: Geopolitical plan to conquer the world?
Rédrová, Natálie ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o Eurasii jako projektu Ruské geopolitiky. Eurasijství vzniklo před více než sto lety jako hnutí intelektuálů žijících v exilu po První Světové Válce, prvotně jako národní teorie hodnot a tradicí. V mé tezi pojednávám o této politicko-filozofické ideologii, která se po devadesátých letech opět dostává do popředí jako Neo-Eurasijské hnutí, populární v dnešním Rusku pod taktovkou V. Putina. Většina originálních textů nebyla nikdy přeložena z Ruštiny do jiných jazyků, a ty které jsou dostupné v angličtině jsou většinou kritické a často vytržené z kontextu. V mém bakalářském projektu srovnávám hlavní geopolitické práce minulého století západních autorů s texty Eurasijců. Snažím se chronologicky přiblížit historické milníky Ruska. V mé bakalářské práci zkoumám jak je Kreml svázán s touto ideologií po pádu Sovětského Svazu. Také, jak Ruská Federace inklinuje k Východu po konfliktech a nedorozumění se západními státy. Informace pramení z oficiálních dokumentů, Ruských ale i zahraničních autorů historických textů a geopolitických predikcí posledního století. Tato práce může být přínosná pro západní výzkumníky bez znalostí ruského jazyka a historie Eurasie.
|
|
| |
|
|
EU democracy promotion in contemporary sub- Saharan Africa: the case study of South Sudan
Husák, Jim ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Šíření demokracie má za cíl přinutit nebo povzbudit cizí stát k demokratizaci. To zahrnuje přímou pomoc demokracii financováním reforem nebo školení a to buď v rámci volební arény, ve vládě nebo občanské společnosti. Dále k strategiím šíření demokracie patří rétorické závazky, politická gesta, šíření informací, sankce, podmíněnost a tzv. "měkká síla" - kulturní vazby a jejich význam při prosazování hodnot. Diplomová práce Šíření demokracie EU v současné subsaharské Africe: případová studie Jižního Súdánu zkoumá tyto strategie tak, jak je využívali aktéři EU při podpoře demokracie v Jižním Súdánu. Jižní Súdán je nejmladší zemí světa a instituce EU i členské státy EU pomáhaly zemi v jejím nelehkém pokusu o vývoj k demokratickému státu. Výzkum se zaměřuje na to, jak se toho aktéři EU snažili dosáhnout a jak se strategie měnily v letech 2011 až 2020. Práce dochází k závěru, že EU používala přístup top-down, kdy jednala především s vládami a dalšími státními institucemi, spíše než s občanskou společností. Zaměřila se také na rozvoj řádné správy věcí veřejných a právního státu spolu s posílením sociálně-ekonomických odvětví. EU rovněž podporovala demokracii v Jižním Súdánu prostřednictvím regionálních organizací IGAD a EAC. V rámci IGAD se podílela na vyjednávání mírové dohody R-ARCSS, která rovněž...
|
|
| |
|
|
EU jako světová velmoc
Myslík, Martin ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem, zda-li je Evropská unie světová velmoc, či nikoliv. Cílem práce bylo zjistit, jestli je Evropská unie světovou velmocí v hard power nebo soft power, případně co jí brání stát se velmocí v některém z těchto fenoménů. Dále práce pracuje s hypotézou, že je EU světová velmoc, a ve své zahraniční politice využívá primárně soft power nástroje. V rámci kvalitativního výzkumu byla využita metoda komparativní analýzy. EU byla komparována se Spojenými státy, Čínou a Ruskem. V závěru jsou shrnuty výsledky pozorování, ze kterých vyplynulo, že EU je světová velmoc hlavně v soft power. A to i přes skutečnost, že podle teorie mezinárodních vztahů realismu má potřebné kapacity být také světovou velmocí v hard power. Hlavní překážkou být světovou velmocí v hard power nástrojích je především nedostatečná politická vůle nebo řadu let trvající podfinancování armád členských států EU.
|
|
|
Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku
Šatná, Barbora ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku se zabývá tím, jak vybraná média informovala o osobě a smrti Jana Masaryka v období od 25. února do 31. března 1948. Konkrétně se jedná o deníky Rudé právo a Svobodné noviny (známé jako Lidové noviny). Nejprve se ale zabývá osobou a důležitými událostmi v životě Jana Masaryka. Následně představuje stručnou historii obou deníků. Vzápětí se věnuje analýze článků v obou periodicích. Zkoumané texty by se daly rozdělit do dvou období, tím prvním je doba před Masarykovou smrtí, druhým dny po jeho smrti. Milníkem je tedy středa 10. března 1948, která se ale v tisku projevila až ve čtvrtek 11. března. V prvním období se deníky Janu Masarykovi příliš nevěnovaly. Psaly o něm jen zřídka, většinou v souvislosti se vznikem nové vlády, jejímž členem se stal. V druhém období množství textů, ve kterých bylo zmíněno jeho jméno, podstatně roste. Nejčastějším tématem byl Masarykův pohřeb, nejprve jeho organizace, následně jeho průběh a Masarykův rozhovor pro francouzský deník L'ordre, ze kterého oba deníky velice často citovaly. V Československu se jedná o přelomovou dobu, kdy nekomunističtí ministři podávají demisi a Klement Gottwald začíná sestavovat vládu, ve které mají komunisté převahu. Komunisté mají v té době pod kontrolou i vydávání tištěných médií. Ve...
|
|
|
Mediální reflexe Jomkipurské války
Černá, Christina ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mediální prezentací jomkipurské války v deníku Rudé právo a Mladá fronta v Československé socialistické republice. Stěžejním cílem je zjistit, jak se kontrola a cenzura Komunistickou stranou Československa projevovala při informování o událostech jomkipurské války a vývoji československé zahraniční politiky. Nejprve na základě historického výzkumu sekundárních zdrojů budou popsány podmínky, kvůli kterým k válečnému střetu došlo a jsou vytyčeny stěžejní události. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který propojuje historický kontext a obsahovou analýzu určených tiskovin. V případě obsahové analýzy pak autorka využila diskurzivní analýzy. Cílem této bakalářské práce je vytvořit ucelený obraz vybraných událostí krize ve výše uvedených denících od 6.října 1973 do 11. listopadu 1973. Takto sestavená osnova se poté stane opěrným bodem pro vyhledání odborných informací z tehdejších periodik a referováním, zda o nich bylo psáno pravdivě a nezaujatě. Bakalářská práce je na základě odborné literatury doplněna o tehdejší československou zahraniční politiku vůči Izraeli a Egyptu. Jádrem práce je vlastní analýza celkové argumentace a názorů v tehdejších textech, která je konfrontována se současnou dějinnou interpretací.
|
|
|
Velká Británie a Španělská občanská válka: Příspěvek k proměnám postojů britských elit a zahraniční politiky na pozadí konfliktu ve Španělsku
Jan, Albert ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Španělská občanská válka bývá z dnešního pohledu vnímána jako předehra ke druhému světovému konfliktu a laboratoř evropských diktátorských mocností, které dostaly příležitost vyzkoušet kvalitu a potenciál svého vojenského vybavení. Spíše než problematikou bojů se ovšem v této práci zabývám jejich tehdejším mezinárodním rozměrem, konkrétně dopady na Velkou Británii. Na rozdíl od nacistického Německa, fašistické Itálie i komunistického Sovětského svazu není její role v tomto konfliktu široce známá, přestože svým přístupem v podobě politiky neintervence do značné míry předurčila výsledek těchto bojů. Mým cílem je v této práci jednak vysvětlit obecně pozici Velké Británie a její vývoj, jednak postoje konkrétních britských politiků: Nevilla Chamberlaina, Anthony Edena, Winstona Churchilla a Clementa Attleeho. Španělská občanská válka se totiž na jejich uvažování značně podepsala, což pak podle mě citelně ovlivnilo rozhodování těchto osobností v událostech, přímo vedoucích k vypuknutí druhé světové války. Tímto způsobem chci přispět k lepšímu pochopení kroků, které Velká Británie činila a které mohou ze středoevropského úhlu pohledu působit nelogicky. Při jejich zasazení do kontextu britské zahraničně politické tradice a situace, jíž musela Velká Británie v reakci na španělskou občanskou válku čelit,...
|
host ::
RSS.