|
| |
|
|
Filosofie hudby u A. Schopenhauera a F. Nietzscheho
ŽIŽKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá problematikou fenoménu hudby ve filosofii Arthura Schopenhauera a Friedricha Nietzscheho. Jaké místo hudba zaujímá v jejich filosofii, jak ji chápali a definovali? To jsou hlavní otázky, které jsou postupně rozebírány a zodpovězeny. Kvalifikační práce je rozčleněna do tří částí. První se zabývá pojetím hudby u Schopenhauera, druhá u Nietzscheho a třetí posouzením rozdílnosti jejich myšlenek v problematice vůle jako hudby. V práci se nachází i praktická část, a to rozbor Nietzscheho rané hudební skladby. Též poukazuji i na osobnost skladatele Richarda Wagnera, jenž byl ovlivněn oběma filosofy a naopak. V závěru práce hodnotím a shrnuji, zda byl cíl bakalářské práce naplněn a zodpovězeny výše položené otázky.
|
|
|
Rowdies a jejich zobrazení v českém tisku 80. let
Mikeš, Marek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na český tisk v 80. letech, respektive na to, jakým způsobem informoval o rowdies, neboli fotbalových výtržnících, kteří již desítky let představují jeden z větších problémů nejen ve fotbale, ale celkově ve společnosti. Zaměřím se především na to, jakým způsobem byly události spojené s rowdies vnímány tehdejším režimem v Československu. V úvodní části své práce nejprve charakterizuji základní pojmy spojené s rowdies, vše také zasadím do historického kontextu. Dále se budu zabývat historií největších fotbalových tragédií v 80. letech 20. století v Evropě, tedy i v Československu. V hlavní části práce pak budu na vzorku čtyřech tuzemských médií sledovat, jakým způsobem bylo na našem území v dané době informováno o fotbalových tragédiích a fotbalových výtržnících.
|
|
|
Filosofické úvahy o umění a pravda
Poláková, Markéta ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Záměrem práce je sledovat téma umění (především hudby) a jeho souvislostí s pravdou a vůbec snaha postihnout to, co je onou pravdou myšleno. V tom se však odhaluje skutečný a nemalý cíl, který si práce klade: pozorně vnímat všechny otázky, jež se v souvislosti s uměním a pravdou vynořují, zachytit je a pokoušet se nacházet jejich patřičné filosofické zodpovězení. Práce vychází z rané filosofie Friedricha Nietzscheho, s přihlédnutím k jeho inspirátorům: Arthuru Schopenhauerovi (dotkneme se i vlivu Kantovy filosofie na Schopenhauerovo učení) a hudebnímu skladateli, v jisté době i Nietzscheho osobnímu příteli, Richardu Wagnerovi. Toho tato práce představí z jeho méně známé stránky filosofické a spisovatelské. Ukáže se, že ony vynořující se otázky se dotýkají například témat jako: abstraktní rozumovost a řeč v kontrastu s uměleckou tvořivostí a přímým prožíváním, subjektivita či objektivita v umění, zvláštní povaha filosofie, existenciální otázky a otázky vyššího smyslu lidského života. Klíčová slova: hudba, umění, pravda, emoce, rozum, mýtus, drama, tragédie
|
|
| |
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojatie politiky v realistickej tradícii teórie medzinárodných vzťahov
Laššuth, Juraj ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Pojetí politiky v realistické tradici teorie mezinárodních vztahů. Juraj Laššuth Abstrakt: Tématem dizertační práce je rekonstrukce pojetí politiky v kontextu tradice (klasického) realismu, primárně v textech Hanse Morgenthaua, v rámci teorie mezinárodních vztahů. Děje se tak ve čtyřech krocích - čtyřech kapitolách. Obsahem první kapitoly je vztah antropologických (morálních) východisek politického myšlení Hanse Morgenthaua k politickému jednán: jsou identifikovány čtyři obrazy vztahu antropologie a hodnocení politického jednání (obraz "emancipace", "radostné politiky", "katechón" a "kruhů a antinomií") přičemž právě poslední obraz je spojen s myšlením Hanse Morgenthaua. Morgenthau, navazující na tradici myšlení začínající listy apoštola Pavla, považuje zlo (určené touhou po moci) za inherentně přítomné, neoddělitelné od každého jednání člověka ve světě. Právě politická sféra, definována podle Morgenthauovha "druhého principu realismu" zájmem definovaným odkazem na moc, je oblastí, kde se mravně ambivalentní moc projevuje v nejčistší podobě a představuje samotný cíl i logiku jednání. Druhá kapitola, na podkladě interpretace projektu a smyslu weberovské sociální politické vědy, rekonstruuje Morgenthauovo pojetí politické vědy, její smyslu, étosu, vztahu s objektem svého zkoumání, dilemata, se kterými se...
|
|
| |
|
| |
|
|
In search of tragical effect during Regency: the birth of philosophical tragedy
Očenáš, Marek ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Frantz, Pierre (oponent)
1 Hledání tragického účinku v období Regentství: vznik filozofické tragédie V rámci zkoumání inovace francouzské klasicistní tragédie v období Regentství (1715-1723) práce blíže studuje způsob, jakým hledání tragického účinku vede ke vzniku filozofické tragédie. Tato práce se opírá o analýzy her hraných v Comédie- Française během tohoto období, přičemž věnuje zvláštní pozornost jejich soudobé recepci v periodickém tisku a brožurách. Nejdříve se zamýšlí nad obnovou tragédie z hlediska dvou polemik, Sporu Starých a Nových a sporu o morálnosti divadla, přičemž ukazuje, jak myšlení o divadle vede autory k hledání lépe uzpůsobeného dramatického účinku vzhledem k očekáváním publika, jehož senzibilita se na počátku XVIII. století vyvíjí. Posléze práce vymezuje, jak je vytváření většího účinku spojeno jednak s intenzívněním dojmu velkého strachu prostřednictvím záporné postavy, jednak s hledáním větší dějovosti prostřednictvím posvátných prvků (proroctví, kněží a chór). Nakonec práce ukazuje, že i když rouhání nalezená v několika tragédiích nemají za cíl víc, než vyvolat větší účinek, Voltairův Oidipus může být pokládán za první filo- zofickou tragédii, protože dramatik vytváří skutečnou kritickou strategii a také útoky proti náboženství jsou zřetelně vnímány tehdejším publikem. Práce tedy analyzuje, jakým způsobem...
|
host ::
RSS.