|
| |
|
| |
|
|
Pojetí spravedlnosti u Johna Rawlse a jeho kritika u F. A. von Hayeka
Polenová, Monika ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zaměřuje na rozbor pojetí spravedlnosti jako slušnosti v politické a morální filosofii. Zmapuje vývoj názoru na spravedlnost od antiky, kde se zejména bude zabývat přístupem ke spravedlnosti u Platóna a Aristotela. Zvláštní pozornost bude věnovat pojetí spravedlnosti ve společenských smlouvách T. Hobbese, J. Locka, J. J. Rousseaua a Immanulea Kanta. Jádro práce bude tvořit rozbor teorie spravedlnosti jako slušnosti Johna Rawlse a přístup k sociální spravedlnosti u Friedricha Augusta von Hayeka. Klíčová slova: teorie spravedlnosti, společenská smlouva, sociální spravedlnost, občanská společnost, morálka
|
|
|
Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace
Lánský, Ondřej ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Arnasson, J.H. (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Ondřej Lánský Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace Abstrakt Tato disertační práce se zabývá kritikou fundamentálního atlantického morálního vzorce, který spoluformuje některé významné rysy pojetí sociálna, politiky a lidského jednání v globální éře a podporuje tak legitimitu panujícího řádu. Konkrétně je hlavním cílem této práce ukázat patologické momenty současného vývoje společnosti pomocí srovnání určitých konstitutivních prvků atlantických a latinskoamerických společností. Nejširším teoretickým východiskem je potom teorie uznání Axela Honnetha. Jako artikulace konstitutivních prvků sociální normativity (tedy jako vyjádření sociálně sdílených morálních představ o sociálním uspořádání) autor používá vybrané sociálně- filosofické koncepty: liberalismus Johna Rawlse a filosofie osvobození Enrique Dussela. Práce spočívá na čtyřech krocích v rámci tří kapitol. Prvním krokem je důkladná sociologická analýza pojmu sociálního ocenění v rámci teorie uznání. Druhým krokem je analýza normativní teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Třetí krok spočívá v upozornění na jisté momenty, které dovolují určitou interpretaci a kritiku pojmu sociálního ocenění a liberálního vymezení morální legitimizace společností atlantického civilizačního okruhu. Čtvrtým krokem je zkoumání určitého sebereflexivního...
|
|
|
Paradigma demokracie ve 20. století
Moláček, Martin ; Müller, Ivan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Paradigma demokracie ve 20. století" pojednává o moderních teoriích demokracie. Na základě čtyř novodobých teorií demokracie, které vznikly v průběhu 20. století, se tato práce snaží dokázat rozdílnost ve výkladu pojmu demokracie. Diplomová práce popisuje následující teorie: konkurenční demokracie J. A. Schumpetera; pluralitní demokracie a polyarchie R. A. Dahla; teorii spravedlnosti J. Rawlse. V závěru práce je provedena stručná komparace hlavních myšlenek zmíněných demokratických teorií, která má dokázat rozdílné výklady pojmu demokracie, respektive dokázat, že demokracie není zcela jednoznačným pojmem, jak by se na první pohled mohlo jevit. Je tedy třeba chápat "teorii demokracie" jako velice široké spektrum různých pojetí demokracie, která jsou často názorově protichůdná. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Political Nepotism
Šebek, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Profant, Martin (oponent) ; Novotný, Josef (oponent)
Z vědeckého výzkumu a z obecného povědomí je zřejmé, že v Evropě a Spojených státech je nepotizmus rozšířen mezi politiky, soudci a dalšími elitami. Přístup k pozicím moci v liberální demokracii je věcí zkoumání politické filosofie, protože dynastické následnictví je v oblasti správy věcí veřejných předmětem intenzivního veřejného zájmu. Jde totiž o konflikt mezi osobní povinností podporovat členy svojí rodiny a veřejným zájmem chránit svobodu všech. Povinnost vůči veřejnosti vyplývá z povinnosti zachovat přístup k pozicím moci také pro ty jednotlivce, kteří se bez svého přičinění nenarodili do rodin angažujících se v politice po generace. Povinnost je vyvozena z myšlenkového experimentu Johna Rawlse, který se nazývá výchozí stav. Ten zakládá podmínky nestranného prostředí, v němž lze objevit pravidla pro férové řešení konfliktů vznikajících z rozdílů v morálním přesvědčení. V původním výchozím stavu Rawlse je ovšem nestrannost vytvořena pomocí nástrojů, které jsou neúměrně restriktivní. Zakazují jakoukoliv odchylku od nestrannosti, i takovou, která by jinak přispěla k férovosti celkového uspořádání společnosti. Pokud lze nepotizmus vnímat z části také jako prostředek k vyjádření osobního altruismu, přináší výhody ve formě zlepšení sociální soudržnosti, potlačování společensky poškozujícího jednání a...
|
|
|
Pojetí spravedlnosti u Johna Rawlse a jeho kritika u F. A. von Hayeka
Polenová, Monika ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zaměřuje na rozbor pojetí spravedlnosti jako slušnosti v politické a morální filosofii. Zmapuje vývoj názoru na spravedlnost od antiky, kde se zejména bude zabývat přístupem ke spravedlnosti u Platóna a Aristotela. Zvláštní pozornost bude věnovat pojetí spravedlnosti ve společenských smlouvách T. Hobbese, J. Locka, J. J. Rousseaua a Immanulea Kanta. Jádro práce bude tvořit rozbor teorie spravedlnosti jako slušnosti Johna Rawlse a přístup k sociální spravedlnosti u Friedricha Augusta von Hayeka. Klíčová slova: teorie spravedlnosti, společenská smlouva, sociální spravedlnost, občanská společnost, morálka
|
|
|
Osobni svobody a bonum commune - Analýza díla Teorie spravedlnosti Johna Rawlse z pohledu křesťanské etiky
Novitzky, Peter ; Rethmann, Albert-Peter (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent) ; Sokol, Jan (oponent)
Nynější práce se pokusí prezentovat významnost teorie spravedlnosti Johna Rawlse z pohledu křesťanské etiky, poukazujíc na některé vybrané aspekty této teorie. Základ pro tuto reflexi dává mimo jiné fakt, že teorie spravedlnosti Johna Rawlse se opakovaně cituje při prezentaci s principy sociální nauky církve. V některých bodech vykazují podobnost, zase v jiných částech jí zase oponuje. Dále John Rawls formuluje svojí formální teorii způsobem, aby byla její akceptace možná pro všechny racionální lidi. Do této skupiny zapadají také lidé s náboženskými a morálními představami, nebo jak je jmenuje samotný John Rawls, lidé s komprehenzivními naukami. Opodstatněnost zkoumání teorie spravedl- nosti přitom ospravedlňuje také fakt, že Rawls připisuje nemalou úlohu ve zmíněné teorii také náboženským myšlenkám. Za třetí, v osobě Johna Rawlse je možné spatřit jednoho ze zastánců a předních představitelů liberální tradice. Liberalismus je kvůli své nejasné definovatelnosti, ale přitom reálné přítomnosti ve společnosti a v myšlení lidí nemalou výzvou pro církev a náboženské představy, se kterou se již dvě století pokouší vypořádat. V této práci se proto prezentuje život a dílo Johna Rawlse, pak základní teze teorie spravedlnosti. Poté se demonstrují vybrané aspekty relevantní pro křesťansko-etickou reflexi. V...
|
|
|
Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace
Lánský, Ondřej ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Arnasson, J.H. (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Ondřej Lánský Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace Abstrakt Tato disertační práce se zabývá kritikou fundamentálního atlantického morálního vzorce, který spoluformuje některé významné rysy pojetí sociálna, politiky a lidského jednání v globální éře a podporuje tak legitimitu panujícího řádu. Konkrétně je hlavním cílem této práce ukázat patologické momenty současného vývoje společnosti pomocí srovnání určitých konstitutivních prvků atlantických a latinskoamerických společností. Nejširším teoretickým východiskem je potom teorie uznání Axela Honnetha. Jako artikulace konstitutivních prvků sociální normativity (tedy jako vyjádření sociálně sdílených morálních představ o sociálním uspořádání) autor používá vybrané sociálně- filosofické koncepty: liberalismus Johna Rawlse a filosofie osvobození Enrique Dussela. Práce spočívá na čtyřech krocích v rámci tří kapitol. Prvním krokem je důkladná sociologická analýza pojmu sociálního ocenění v rámci teorie uznání. Druhým krokem je analýza normativní teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Třetí krok spočívá v upozornění na jisté momenty, které dovolují určitou interpretaci a kritiku pojmu sociálního ocenění a liberálního vymezení morální legitimizace společností atlantického civilizačního okruhu. Čtvrtým krokem je zkoumání určitého sebereflexivního...
|
|
|
Rawls versus Nozick: Teorie spravedlnosti jako slušnosti, a nebo oprávnění
PILNÁ, Martina
Tato práce se zabývá odlišným pojetím spravedlnosti u Johna Rawlse a Roberta Nozicka. Vzhledem k tomu, že se jedná o liberální autory, je první kapitola věnována liberalismu a jeho projevům. Rawls je zde prezentován jako zastánce moderního liberalismu a Nozick jako představitel klasického liberalismu, konkrétně libertarianismu. Druhá kapitola se zabývá tím, jak oba autoři popisují přirozený stav. Třetí kapitola je pak věnována tomu, jak se Rawls a Nozick vyjadřují k pojmu svobody. Následující kapitola pak popisuje a srovnává jejich teorie spravedlnosti: spravedlnost jako slušnost a spravedlnost jako oprávnění. Pátá kapitola se věnuje závěrečné reflexi nad teoriemi obou autorů. Zde jsou prezentovány různé reakce a interpretace obou zmíněných teorií. Zároveň je zde ukázán nemalý přínos Rawlsovy Teorie spravedlnosti a Nozickovi Anarchie, které svými tezemi ovlivnily politicko-filosofickou diskusi.
|
host ::
RSS.