|
|
Friedrich August von Hayek a otázka evoluce liberálních pravidel
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Profant, Martin (oponent) ; Hříbek, Tomáš (oponent)
Tématem předkládané práce je vztah politické a morální filosofie k epistemologické a metodologické pozici v rámci díla Friedricha Augusta von Hayeka. Cílem práce je v obecné rovině obhájit tvrzení, že Hayekova filosofie je aplikací epistemologických a metodologických pozic do morální a politické filosofie, a že tato aplikace je výkladově implementována kontinuálním vymezováním základních teoretických pozic vůči filosofické tradici. Toto obecné tvrzení je v práci rozpracováno v rámci několika perspektiv. První perspektiva staví do popředí pojem poznání, a to jak ve smyslu určitého pojetí racionality, tj. povahy rozumu a lidského myšlení, tak ve smyslu vymezení povahy a limitů vědeckého poznávání. Ta druhá sleduje vývoj Hayekova myšlení, přičemž výkladově poukazuje na ty aspekty jeho filosofie, které jsou rozpracováním tezí jeho myšlenkových souputníků v rámci Rakouské ekonomické školy či klasické sociologie. Tato perspektiva zároveň ukáže, že v určité fázi svého myšlení se těmto svým předchůdcům Hayek významným způsobem vzdaluje, zejména v rámci uchopení individualismu. Třetí perspektiva ukazuje hlubší kořeny některých Hayekových pozic v rámci novověké filosofie, přičemž na základě kritiky konstruktivistického racionalismu lze jeho dílo uchopit jako navazující na klíčové koncepty Davida Huma. Hayek...
|
|
|
Fenomén deteritorializace: Vysílání pracovníků do České republiky.
Trčka, Michal ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Profant, Martin (oponent) ; Lupták, Milan (oponent)
Disertační ráce věnuje obecným problematickým aspektům vysílání pracovníků Evropské návrhem Evropské směrnice vybraných diskurzů ebatě návrhu této směrnice. vysílání konkrétní fenoménu přičemž důraz vysílání pracovníků České Fenomén disertační práci reflektován především ve třech základních podobách: za prvé moderního (evropského) státu, za druhé a konečně za třetí deteritorializace práce. této disertační práci uplatněna kritické diskurzivní analýzy a použita metodika ivně historického přístupu vypracovaná Ruth Wodak Disertační práce se zaměřuje na rozbor sociálního, historického a politického kontextu problematiky vysílání pracovníků (vybraným podobám fenoménu deteritorializace a vysílání pracovníků v využitím vybraných poznatků teorií, věnujících se fenoménu deteritorializace a vysílání pracovníků v lavní částí práce je vlastní analýza reakcí a diskurzivních strategií vybraných českých aktérů na návrh na revizi směrnice 96/71/ES, především vybraných představitelů vlády České republiky. Cílem práce je doložit, na příkladu revize směrnice 96/71/ES, že nedochází k omezování suverenity moderního evropského státu, její proměně a že mechanismus vysílání pracovníků přispívá k nadnárodní flexibilizac práce, což se odráží jak v mechanismu vysílání pracovníků, tak v reakcích vybraných aktérů návrhu na revizi...
|
|
|
Friedrich August von Hayek a otázka evoluce liberárních pravidel
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Profant, Martin (oponent) ; Hříbek, Tomáš (oponent)
Tématem předkládané práce je vztah politické a morální filosofie k epistemologické a metodologické pozici v rámci díla Friedricha Augusta von Hayeka. Cílem práce je v obecné rovině obhájit tvrzení, že Hayekova filosofie je aplikací epistemologických a metodologických pozic do morální a politické filosofie, a že tato aplikace je výkladově implementována kontinuálním vymezováním základních teoretických pozic vůči filosofické tradici. Toto obecné tvrzení je v práci rozpracováno v rámci několika perspektiv. První perspektiva staví do popředí pojem poznání, a to jak ve smyslu určitého pojetí racionality, tj. povahy rozumu a lidského myšlení, tak ve smyslu vymezení povahy a limitů vědeckého poznávání. Ta druhá sleduje vývoj Hayekova myšlení, přičemž výkladově poukazuje na ty aspekty jeho filosofie, které jsou rozpracováním tezí jeho myšlenkových souputníků v rámci Rakouské ekonomické školy či klasické sociologie. Tato perspektiva zároveň ukáže, že v určité fázi svého myšlení se těmto svým předchůdcům Hayek významným způsobem vzdaluje, zejména v rámci uchopení individualismu. Třetí perspektiva ukazuje hlubší kořeny některých Hayekových pozic v rámci novověké filosofie, přičemž na základě kritiky konstruktivistického racionalismu lze jeho dílo uchopit jako navazující na klíčové koncepty Davida Huma. Hayek...
|
|
|
Political Nepotism
Šebek, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Profant, Martin (oponent) ; Novotný, Josef (oponent)
Z vědeckého výzkumu a z obecného povědomí je zřejmé, že v Evropě a Spojených státech je nepotizmus rozšířen mezi politiky, soudci a dalšími elitami. Přístup k pozicím moci v liberální demokracii je věcí zkoumání politické filosofie, protože dynastické následnictví je v oblasti správy věcí veřejných předmětem intenzivního veřejného zájmu. Jde totiž o konflikt mezi osobní povinností podporovat členy svojí rodiny a veřejným zájmem chránit svobodu všech. Povinnost vůči veřejnosti vyplývá z povinnosti zachovat přístup k pozicím moci také pro ty jednotlivce, kteří se bez svého přičinění nenarodili do rodin angažujících se v politice po generace. Povinnost je vyvozena z myšlenkového experimentu Johna Rawlse, který se nazývá výchozí stav. Ten zakládá podmínky nestranného prostředí, v němž lze objevit pravidla pro férové řešení konfliktů vznikajících z rozdílů v morálním přesvědčení. V původním výchozím stavu Rawlse je ovšem nestrannost vytvořena pomocí nástrojů, které jsou neúměrně restriktivní. Zakazují jakoukoliv odchylku od nestrannosti, i takovou, která by jinak přispěla k férovosti celkového uspořádání společnosti. Pokud lze nepotizmus vnímat z části také jako prostředek k vyjádření osobního altruismu, přináší výhody ve formě zlepšení sociální soudržnosti, potlačování společensky poškozujícího jednání a...
|
|
| |
|
|
Jak vyučovat děti filosofii aneb o dívce, smrti a výsměchu, o velrybě nemluvě
Profant, Martin
Esej tematizuje problém výuky filosofie na střední škole. Zkoumá prostor, který se otevírá mezi nemožností učit na této úrovni vzdělávání filosofii jako systematickou disciplinu s testovatelným postupem osvojování si znalostí a mezi citlivostí mladých lidí k nesmiřitelným krutostem světa. Využívá přitom modelově výklad o smrtelnosti jako bytostném rozlišovacím rysu mezi člověkem a zvířetem.
|
|
| |
host ::
RSS.