|
| |
|
| |
|
|
Postmoderní obraz světa podle Petera Sloterdijka
Vodička, Bohumil ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
6 Abstrakt Práce se zabývá dílem Petera Sloterdijka. Ve své práci se zaměřuji na Sloterdijkovo pojetí pojmu cynicismus ve vztahu ke kynicismu. Nejprve se pokouším podrobně popsat samotný pojem cynicismus, který považuji za zcela zásadní pro porozumění Sloterdijkovu pojetí evropských dějin obsaženému v díle Procitne Evropa?. Snažím se vysvětlit, jak se podle Petera Sloterdijka cynicismus projevuje v různých oblastech života, důraz kladu především na cynicismus vojenský a státní. Druhá část práce se zabývá politicko-filozofickou vizí Evropy, jejíž dějiny i současný stav jsou oním cynickým principem velmi silně ovlivněny a poznamenány. V závěru práce se snažím vysvětlit Sloterdijkovu představu východiska z této situace.
|
|
|
Prostor etiky ve filosofii Egona Bondyho
Macháčková, Petra ; Zika, Richard (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
"Prostor etiky ve filosofii Egona Bondyho" je pojednáním a interpretací především Bondyho nesubstanční ontologie stran filosofické antropologie a etiky. V práci se ukazuje, že nesubstanční ontologie jako výklad skutečnosti, v němž není přítomen žádný transcendentní princip určující podobu a chod skutečnosti je pro člověka nesmírně podstatný. Člověku je otevřena perspektiva svobodného jednání a nalézání významu vlastní existence. Člověk je v Bondyho myšlení součástí ontologické reality, která se samopohybem vyvinula až do oblasti, kde je přítomná rozumovost. Nicméně člověk ještě není plně racionální bytostí, také není pouze biologickou bytostí, je přechodem k budoucí podobě člověka, jíž je postčlověk. Postčlověk si má pro sebe vytvořit takovou rovinu skutečnosti, kterou by se realizoval a která by jeho specifika do ostatní skutečnosti vypovídala, a tím je prostor etiky. Podoba etiky a prostoru etiky je pak pro tuto práci tím nejpodstatnějším.
|
|
|
Situace surrealistického subjektu
Svěrák, Šimon ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filosofická fakulta katedra estetiky Diplomová práce Šimon Svěrák Situace surrealistického subjektu (abstrakt) 2012 vedoucí práce: prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Abstrakt Práce sleduje problematiku situace substanciálně založené subjektivity v historickém vývoji surrealistické zkušenosti a konfrontuje ji s vlastní postmoderní interpretací myšlení raného Marxe. Surrealistické vědomí je založené na dialektické opozici mezi racionální a iracionálními faktory myšlení. Zatímco u André Bretona je tato dialektika pochopena na modelu milostného života a vztažena k pozitivně vymezeným hodnotám lásky, svobody a poesie, svým imanentním vývojem přes myšlení a tvorbu Salvadora Dalího a Mikuláše Medka se u Vratislava Effenbergera zbavuje tohoto obsahového určení ve prospěch kritických funkcí. Psychologické zakotvení všech těchto přístupů v nevědomém životě odpovídá v ontologickém plánu zakotvení v substanci. Kritická interpretace Marxova myšlení však ukazuje, že surrealistické pojetí subjektu se neslučuje s jeho substanciálním vymezením, jelikož subjekt je zde třeba pojímat jako bytostnou negativitu. Klíčová slova André Breton - dadaismus - dialektická metoda - dialektika - erotismus - Georg Wilhelm Fridrich Hegel - imaginace - iracionalita - Karel Marx - Karel Teige -konkrétní iracionalita...
|
|
|
Aristotelovo pojetí příčiny
Bis, Ondřej ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
(česky) Téma Aristotelova pojetí příčiny je značně obsáhlé, proto se práce soustředí na Aristotelovo teoretické zpracování příčin ve Fyzice II. Prochází detailně dvěma stěžejními kapitolami (II, 3 a II, 7) a sleduje zejména rozdělení příčin do čtyř druhů. Nevynechává však ani tematiku modů příčin. Zabývá se rovněž důsledky pro práci přírodovědce, které vyplývají z rozdělení příčin do čtyř druhů. Aristotelés je totiž názoru, že přírodovědec musí dokazovat všechny příčiny, aby poznání bylo úplné. Práce se rovněž zabývá statusem příčin obecně a zkoumá jejich význam jako reálného, konstitutivního prvku skutečnosti, stejně tak, jako roli příčin jako vysvětlujícího prostředku. Mezi otázky související s vysvětlující funkcí příčiny patří mj. otázka, zda Aristotelova nauka o příčinách není pouze jazykovou analýzou. Dalším bodem je, na čem se Aristotelův výběr čtyř příčin zakládá. V kapitole, která je jádrem práce, jsou analyzovány jednotlivé příčiny ve vzájemných vztazích. Na analýze se ukazuje vzájemná podmíněnost jednotlivých příčin, která má demonstrovat, že jednotlivé příčiny tvoří jednotu. Proto je sledován ten jednotící aspekt, který se projevuje jednotou příčin nelátkové povahy. Účinná a účelová příčina tvoří jednotu s formální, protože tvoří aspekty formální přirozenosti. Jednotící aspekt příčin se...
|
|
|
Realita jako já, věc a jejich relace
Jahoda, Lukáš ; Hill, James (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Smyslem práce je zachycení vývoje novověké filosofie směrem k filosofii "moderní" na základě subjekt-objektové problematiky, jež je považována a vykázána za ontologicky zcela fundamentální. Zachycení tohoto vývoje je ilustrováno z důvodu hlubšího vyjasnění smyslu a významu moderního myšlení. Ontologie novověké filosofie je bytostně určena skrze kategorie subjektu a objektu, já a věci. Nejvšeobecnější povaha této ontologie spočívá v předmětu fixace reality, kterým je buď já, věc či obojí. Pojem já a věci je v práci představen ve své totalitě prostřednictvím krajních pozic dvou novověkých myslitelů. Demonstrací krajní filosofie subjektu je Berkeley. Demonstrací krajní filosofie objektu Spinoza. Na základě explikace jejich ontologie se explikuje obecná povaha novověké ontologie. Konec novověké ontologie a její přechod v ontologii "moderní" se děje skrze rekonstrukci subjekt-objektové figury. Autorem této rekonstrukce je Hegel. Realita nyní není kladena do subjektu ani do objektu, ale do jejich vzájemné relace.
|
|
|
Lidská přirozenost u Benedicta de Spinozy
Haiklová, Markéta ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Tato práce je členěna do několika části. V teoretické části této práce bylo pojednáno o Spinozově pojetí substance, substanciálních atributech a o modu rozlehlosti a myšlení. Tato teoretická část byla přípravným stupněm pro následující postup práce, kde jsme si stanovili za úkol vymezení lidské přirozenosti ve Spinozově Etice. V kapitolách zabývajících se lidskou přirozeností, k nimž, jakožto přípravná část, patří i kapitola pojednávající o rozumu, paměti, představách a trojím druhu poznání, byla představena naše teze "dvojí přirozenosti", vyplývající z rozlišení adekvátního a neadekvátního poznání. Tohoto vymezení bylo užito jakožto předpokladu pro vlastní interpretaci, vztahující se k problému paralelismu/dualismu modu myšlení a modu rozlehlosti, který vyvstává v V. oddíle Etiky, kde se tematizuje zánik lidského těla a věčna část lidské mysli.
|
|
|
Systém na automatické generování písemných zkoušek
Kapusta, Vlastimil ; Šátek, Václav (oponent) ; Barabas, Maroš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje grafický návrh, použité technologie a implementaci systému na automatické generování písemných zkoušek. Jako implementační jazyk byl použit jazyk Java. Práce se zabývá použitím knihovny Swing pro tvorbu GUI a využitím knihoven Insubstantial a SwingX, které rozšiřují knihovnu Swing. Důležitou částí práce je propojení jazyka Java a sázecího systému LaTeX. Výsledkem je aplikace, která umožňuje vytváření zadání písemných zkoušek. Dále je umožněno ukládání a načítání rozpracovaných zadání a export do formátu tex nebo pdf .
|
|
| |
host ::
RSS.