|
|
Progressive divergence? The development of Croatian and Slovenian strategic cultures since independence
Vogrinec, Matevž ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Beneš, Jan (oponent)
This thesis focuses on the development of strategic culture in Slovenia and Croatia since independence. Croatia and Slovenia are small countries in the Western Balkans. Both countries became independent in 1991 and since then they became important regional actors in the Western Balkans. This thesis traces Slovenia and Croatia's historical position within the former SFR Yugoslavia's defence system. The empirical analysis in the thesis examines official documents of both countries to find basic notions of the strategic culture of Croatia and Slovenia. The thesis' research focuses on finding how both countries' goal of Euro-Atlantic integration influenced the development of their strategic culture. Keywords: Strategic Culture, Slovenia, Croatia
|
|
|
Česko-německá vojensko-bezpečnostní spolupráce vs. rodící se strategická kultura ČR
Stojanovová, Kamila ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Cílem této práce je zmapovat dosavadní vojensko-bezpečnostní spolupráci ČR a SRN v kontextu strategických kultur obou zemí. Důraz je přitom kladen jednak na specifika německé strategické kultury, z hlediska možných limitů pro vzájemnou spolupráci na poli vojenské bezpečnosti je zde ale více zdůrazněn proces utváření strategické kultury ČR. Teoretický základ práce tvoří pojetí konceptu vojensko- politické kultury Thomase U. Bergera a strategické kultury Kerry Longhurst. Klíčovými kritérii pro posouzení kompatibility strategických kultur obou zemí tedy jsou historické zkušenosti s použitím síly, pohled na armádu a použití síly napříč politickými elitami, ve veřejném mínění a ve strategických dokumentech a proces schvalování nasazení vojenských sil v zahraničí. V souvislosti s tím si práce klade za cíl odůvodnit, proč v období před vstupem ČR do NATO, o nějž se značně zasadila právě SRN, neprobíhala spolupráce na praktické i politické úrovni ve stejné intenzitě. Zároveň se snaží najít důvod, proč se po vstupu ČR do NATO v roce 1999 jediným výraznějším momentem vojenské spolupráce se SRN stalo zapojení AČR do PRT v afghánském Fajzabádu pod německým velením. Práce však neopomíjí ani aktuální vývoj, jenž do česko-německé vojensko-bezpečnostní spolupráce může vnést nové impulzy.
|
|
|
Military Strategy of the Russian Federation in Early 21st Century
Konopásek, Štěpán ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce mapuje proces změn vojenské strategie Ruské federace od jejího vzniku (konec roku 1991) do současnosti (květen 2016). Za použití longitudinální metody process tracing, autor pomocí teorie strategie a konceptu strategické kultury zkoumá, ve kterých oblastech ruské strategické kultury a vojenské strategie a došlo během sledovaného období ke změnám, a jaký měly tyto změny vliv na strategii uplatňovanou v ozbrojených konfliktech jichž se Ruská federace zúčastnila. Dalším sledovaným jevem je formování ideologického ukotvení revizionistické zahraniční a bezpečnostní politiky v hlavních strategických dokumentech. Jsou zkoumány následující faktory, které mají při utváření a implementaci výsledné strategie rozhodující význam: prezident a jeho administrativa, strategická kultura, strategické dokumenty, ozbrojené síly a vojenské operace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Spojené státy americké a protipovstalecký boj: Afghánistán
Petráš, Vojtěch ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
V americké vojenské tradici zastává protipovstalecký boj velice rozporuplnou pozici. Po zkušenosti z Vietnamu se téměř zapomnělo na doktrínu Davida Galuly, která je zaměřená na kontrolu populace. Současná válka Spojených států amerických v Afghánistánu se ukázala být konfliktem, kde aplikace této doktríny přichází v úvahu. V současnosti tedy dochází k jejímu znovuobjevení, což je kodifikováno skrze manuál protipovstaleckého boje FM 3-24. Autor práce Spojené státy americké a protipovstalecký boj: Afghánistán si klade otázku, zda chování amerických ozbrojených sil v Afghánistánu bylo v souladu s doktrínou COIN Davida Galuly. Autor na konflikt hledí optikou osmi kroků protipovstaleckého boje, které jsou formulovány v Galulově knize Counterinsurgency Warfare: Theory and Practice. Autor práce hledá faktory, které mohly ovlivnit naplnění těchto kroků a dává je do souvislosti s americkou strategickou kulturou, kterou v první části práce definuje. Analýza konfliktu ukázala, že k naplnění Galulových osmi bodů v Afghánistánu nedošlo. Tradiční vojenské myšlení zčásti zablokovalo úspěšnou adaptaci amerických ozbrojených sil na podmínky v Afghánistánu. Autor však dochází ke zjištění, že v rámci strategické kultury došlo v Afghánistánu k určitým posunům.
|
|
|
Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti
Dolejší, Daniel ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Daniel Dolejší Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti 2015 Abstrakt Tématem práce je francouzská Cizinecká legie, jejíž existence je zkoumána z hlediska národních zájmů a strategické kultury Francie. Autor k tématu přistupuje tak, že na základě předem definovaných národních zájmů a strategické kultury ve vybraných časových periodách hodnotí, zda jednotky Cizinecké legie pomáhaly naplňovat francouzské národní zájmy a jestli jejich činnost byla v souladu se strategickou kulturou Francie. Hlavním závěrem práce je potvrzení hypotézy, že Cizinecká legie nebyla zrušena z toho důvodu, že v každé době plnila důležitou roli při dosahování tehdy aktuálních národních zájmů Francie. Na druhé straně se zcela nepotvrdila hypotéza, že strategická kultura vždy působila jako podpůrný prvek, který pozici Legie v rámci francouzských ozbrojených složek stabilizoval a upevňoval. Především v meziválečném období tomu bylo spíše naopak. Autor také dospěl k závěru, že pozice Legie je v současné době nenahraditelná vzhledem k nízkému počtu jednotek států EU vycvičených pro boj v zahraničí. Roli legionářů vidí především v řešení regionálních konfliktů pod mandátem OSN či v rámci NATO.
|
|
|
UAVs as a tool in the fight against Al-Qaeda in the context of the U.S. strategic culture: Discourse analysis
Koleják, Martin ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Studium strategické kultury a jejího vlivu na jednání státu je v teoriích mezinárodních vztahů ještě stále poměrně nový fenomén. Podobně tomu je i v případě bezpilotních letadel, které do studií mezinárodní bezpečnosti začaly výrazněji pronikat pouze před nekolika lety. Cílem této práce je prozkoumat způsob, jakým Spojené státy nasazují své bezpilotní letouny při boji proti teroristické síti Al-Kajdá na území Pákistánu, Jemenu a Somálska. Konkrétně jsem se zaměřil na to, co tohle jednání, kterého jsme byli svědky zejména od nástupu Baracka Obamy do funkce prezidenta, znamená v kontextu strategické kultury USA. Zvolený problém jsem řeším pomocí diskurzivní analýzy a modelu strategické kultury, jehož autorem je Colin Gray. V samotném diskurzu politických a vojenských lídrů USA se mi podařilo identifikovat všechny čtyři ukazatele strategické kultury, které jsem si odvodil v teoretické části práce. Krom toho jsem v diskurzu objevil několik zajímavých metafor a symbolů. Přínosem této práce je, že zkoumá nasazení bezpilotních letounů přes optiku strategické kultury, což nebylo doposud vědecky zpracováno. Klíčová slova: UAV; drony; strategická kultura; Colin Gray; Alastair Johnston; Barack Obama; Al- Kajdá
|
|
|
Comparative analysis of Czechoslovak and Finnish strategic cultures before World War II
Jílek, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cieľom práce je preskúmanie vplyvu strategickej kultúry na štáty a na ich najdôležitejšie rozhodnutia. Koncept strategickej kultúry, prvýkrát predstavený Jackom Snyderom v sedemdesiatych rokoch, je dnes všeobecne akceptovaný, možno sa dokonca stretnúť s varovaniami, že kulturalizmus sa môže stať príliš módnym, niektorí tvrdia, že sa tak už deje. Väčšina prác sa ale zaoberá strategickými kultúrami krajín s dlhou a bohatou históriou, s mnohými historickými skúsenosťami a s veľkým množstvom rôznych programových dokumentov - ako napr. USA, Rusko, Čína alebo India. Mojou snahou je identifikácia vplyvu strategickej kultúry u malých štátov, s veľmi krátkym obdobím nezávislosti - Fínska a Československa na počiatku druhej svetovej vojny. Líšia sa jedným zásadným rozhodnutím: Československo sa rozhodlo ustúpiť nemeckým teritoriálnym požiadavkám, zatiaľ čo Fínsko sa tak nerozhodlo, výsledkom čoho čelilo vojne so Sovietskym zväzom. Hypotézou práce je, že tento zásadný rozdiel bol spôsobený rozdielnymi strategickými kultúrami v daných dvoch kontextoch.
|
|
|
Bezpečnostní a strategická kultura USA během 2. volebního období Baracka Obamy
Kafková, Markéta ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá bezpečnostní a strategickou kulturou USA v 2. volebním období Baracka Obamy, tedy v letech 2012-2016. Stanovuje hypotézu, že bezpečnostní a strategická kultura Obamovy administrativy v těchto letech vykazovala znaky multilateralismu, upřednostňovala k řešení konfliktů politická řešení a uchylovala se k použití soft power oproti hard power. Práce se bude snažit o potvrzení této hypotézy na základě diskursivní analýzy projevů a smluv. Vychází z teorie bezpečnostní a strategické kultury a pomocí kritérií, jakými jsou unilateralismus oproti multilateralismu, preventivní působení oproti preemptivním úderům a politická řešení oproti militarismu, vyhodnocuje druhé volební období Baracka Obamy v úřadu prezidenta Spojených států amerických.
|
|
|
Bilance zahraniční a bezpečnostní politiky 43. amerického prezidenta
Pospíšil, Tomáš ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Lacina, Karel (oponent) ; Krč, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je provést bilanci americké zahraniční a bezpečnostní politiky v letech 2001 -- 2008 z pohledu bezpečnostní a strategické kultury. Bezpečnostní a strategická kultura (BSK) jsou relativně novými koncepty v oboru mezinárodních vztahů, avšak mezi akademiky se těší stále větší oblibě. Z nejrůznějších přístupů k BSK byla vybrána poststrukturalistická koncepce, která velice dobře umožňuje práci s bezpečnostním a strategickým diskurzem. V disertační práci jsou koncepty BSK na rovině teoretické šířeji ukotveny a odděleny. Na praktické rovině je zkoumáno, jakým způsobem ovlivňovala BSK klíčová rozhodnutí v daném období a jakou roli sehrály bezpečnostní a strategické elity při změnách BSK. Na bilanční úrovni je pak zkoumáno, jakým způsobem se změny BSK, které byly identifikovány na rovině praktické, promítly do americké zahraniční a bezpečnostní politiky a základních doktrinálních dokumentů. Pozornost je věnována především útokům z 11. září 2001, které zcela zásadně ovlivnily toto turbulentní období, válkám v Afghánistánu a Iráku, které byly vedeny v reakci na výše zmíněné útoky, a proměny zahraniční a bezpečnostní politiky USA v reakci na neúspěch globální války proti terorismu (GWOT).
|
|
|
Postoj Francie k zahraniční a bezpečnostní politice Spojených států amerických
Čmakalová, Kateřina ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Novák, Jaromír (oponent) ; Adamec, Vilém (oponent)
K podstatným aspektům v oboru bezpečnostních studií patří dnes i zájem o oblast kultury. V současnosti se mezi odborníky v oboru bezpečnostních studií čím dál více prosazuje názor, že kultura může výrazněji ovlivnit stěžejní strategie chování států i v bezpečnostních aspektech. Článek s těmito předpoklady dále pracuje a snaží se poukázat na existenci a vliv bezpečnostní a strategické kultury u dvou vybraných států. Svá tvrzení staví především na definicích Alastair I. Johnstona (1995) a Jeffrey S. Lantise (2002), kteří přímo spojují bezpečnostní a strategickou kulturu konkrétního státu s tím, jak definuje své hlavní cíle v oblasti bezpečnosti a jakými způsoby a nástroji se snaží bezpečnosti dosáhnout. V rámci případové studie článek hodnotí přístupy Spojených států amerických a Francie k bezpečnostním hrozbám počátku 21. století, a to zejména ke globálnímu terorismu. Článek zkoumá, zda a proč byly při dosahování bezpečnostních cílů stanovených na nejvyšší politické úrovni preferovány přesvědčovací (persuasive) či nátlakové strategie, vojenské či nevojenské nástroje. Dále posuzuje, zda a z jakého důvodu byly upřednostňovány jednání, diplomacie a politický tlak, či zda bylo spíše rozhodnuto o nasazení ozbrojených sil. Hlavním cílem textu je ukázat, jak rozdíly v bezpečnostní a strategické kultuře, odlišnosti mezi americkou a francouzskou identitou, v hodnotách a normách obou států vedou k různému vnímání terorismu jako globální bezpečnostní hrozby a k různým opatřením v boji proti ní.
|
host ::
RSS.