|
|
Evropská politika Francie v letech 2007-2009
Čmakalová, Kateřina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce "Evropská politika Francie v letech 2007 - 2009" se věnuje analýze současného postavení Francie uvnitř evropských struktur, a to v období časově vymezeném zvolením Nicolase Sarkozyho do funkce prezidenta republiky a jmenováním vlády Françoise Fillona. Počátkem 90. let se mezinárodní prostředí podstatně proměnilo, nejen v důsledku rozpadu komunistického bloku, ale změny se dostavily i díky zrychlujícím se globalizačním procesům. Objevily se nové typy hrozeb, transformovaly se postavení i síla států na globální úrovni a ke změnám došlo také uvnitř Evropské unie: během dvanácti let do ní vstoupilo patnáct nových členských států a v rámci evropských struktur vzrostl význam i dalších aktérů. Hlavním záměrem práce je popsat postupnou adaptaci vybrané členské země na změny, uvedené výše. Cílem práce je dokázat, že je Francie v současné době nucena k výraznější spolupráci s ostatními státy, institucemi a s dalšími aktéry, protože francouzští političtí představitelé nejsou schopni prosadit její zájmy samostatně. Pro potvrzení stanovené hypotézy bude v textu provedena analýza dopadu evropských procesů na vnitřní mechanismy francouzského politického systému a rozbor chování Francie v Unii a způsobu komunikace s ostatními aktéry na nadnárodní, státní i substátní úrovni. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Evropská politika Francie v letech 2007-2009
Čmakalová, Kateřina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce "Evropská politika Francie v letech 2007 - 2009" se věnuje analýze současného postavení Francie uvnitř evropských struktur, a to v období časově vymezeném zvolením Nicolase Sarkozyho do funkce prezidenta republiky a jmenováním vlády Françoise Fillona. Počátkem 90. let se mezinárodní prostředí podstatně proměnilo, nejen v důsledku rozpadu komunistického bloku, ale změny se dostavily i díky zrychlujícím se globalizačním procesům. Objevily se nové typy hrozeb, transformovaly se postavení i síla států na globální úrovni a ke změnám došlo také uvnitř Evropské unie: během dvanácti let do ní vstoupilo patnáct nových členských států a v rámci evropských struktur vzrostl význam i dalších aktérů. Hlavním záměrem práce je popsat postupnou adaptaci vybrané členské země na změny, uvedené výše. Cílem práce je dokázat, že je Francie v současné době nucena k výraznější spolupráci s ostatními státy, institucemi a s dalšími aktéry, protože francouzští političtí představitelé nejsou schopni prosadit její zájmy samostatně. Pro potvrzení stanovené hypotézy bude v textu provedena analýza dopadu evropských procesů na vnitřní mechanismy francouzského politického systému a rozbor chování Francie v Unii a způsobu komunikace s ostatními aktéry na nadnárodní, státní i substátní úrovni. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Postoj Francie k zahraniční a bezpečnostní politice Spojených států amerických
Čmakalová, Kateřina ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Novák, Jaromír (oponent) ; Adamec, Vilém (oponent)
K podstatným aspektům v oboru bezpečnostních studií patří dnes i zájem o oblast kultury. V současnosti se mezi odborníky v oboru bezpečnostních studií čím dál více prosazuje názor, že kultura může výrazněji ovlivnit stěžejní strategie chování států i v bezpečnostních aspektech. Článek s těmito předpoklady dále pracuje a snaží se poukázat na existenci a vliv bezpečnostní a strategické kultury u dvou vybraných států. Svá tvrzení staví především na definicích Alastair I. Johnstona (1995) a Jeffrey S. Lantise (2002), kteří přímo spojují bezpečnostní a strategickou kulturu konkrétního státu s tím, jak definuje své hlavní cíle v oblasti bezpečnosti a jakými způsoby a nástroji se snaží bezpečnosti dosáhnout. V rámci případové studie článek hodnotí přístupy Spojených států amerických a Francie k bezpečnostním hrozbám počátku 21. století, a to zejména ke globálnímu terorismu. Článek zkoumá, zda a proč byly při dosahování bezpečnostních cílů stanovených na nejvyšší politické úrovni preferovány přesvědčovací (persuasive) či nátlakové strategie, vojenské či nevojenské nástroje. Dále posuzuje, zda a z jakého důvodu byly upřednostňovány jednání, diplomacie a politický tlak, či zda bylo spíše rozhodnuto o nasazení ozbrojených sil. Hlavním cílem textu je ukázat, jak rozdíly v bezpečnostní a strategické kultuře, odlišnosti mezi americkou a francouzskou identitou, v hodnotách a normách obou států vedou k různému vnímání terorismu jako globální bezpečnostní hrozby a k různým opatřením v boji proti ní.
|
|
|
Diplomaté ve Francii
Kabuďová, Zuzana ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Čmakalová, Kateřina (oponent)
Francouzská diplomacie má dlouhou a bohatou historii, v minulosti byla jedním z nejdůležitějších hráčů na poli mezinárodní politiky a i v současnosti se snaží mezinárodní dění ovlivňovat. Cílem této práce je popsat, jakým způsobem za pomoci vnitřních právních norem tato země upravuje postavení vlastních diplomatických zástupců a dále, jak zachází se zástupci cizích států, kteří sem přijíždějí vykonávat zahraniční službu. O Francii je všeobecně známo, že je to země se spletitým administrativním aparátem, byrokracií a soustavou právních norem. Proto lze očekávat, že i oblast diplomatických styků bude podobně komplikovaná a tato práce se snaží pomoci překonat tyto složitosti.
|
|
| |
host ::
RSS.