Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Česko-německá vojensko-bezpečnostní spolupráce vs. rodící se strategická kultura ČR
Stojanovová, Kamila ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Cílem této práce je zmapovat dosavadní vojensko-bezpečnostní spolupráci ČR a SRN v kontextu strategických kultur obou zemí. Důraz je přitom kladen jednak na specifika německé strategické kultury, z hlediska možných limitů pro vzájemnou spolupráci na poli vojenské bezpečnosti je zde ale více zdůrazněn proces utváření strategické kultury ČR. Teoretický základ práce tvoří pojetí konceptu vojensko- politické kultury Thomase U. Bergera a strategické kultury Kerry Longhurst. Klíčovými kritérii pro posouzení kompatibility strategických kultur obou zemí tedy jsou historické zkušenosti s použitím síly, pohled na armádu a použití síly napříč politickými elitami, ve veřejném mínění a ve strategických dokumentech a proces schvalování nasazení vojenských sil v zahraničí. V souvislosti s tím si práce klade za cíl odůvodnit, proč v období před vstupem ČR do NATO, o nějž se značně zasadila právě SRN, neprobíhala spolupráce na praktické i politické úrovni ve stejné intenzitě. Zároveň se snaží najít důvod, proč se po vstupu ČR do NATO v roce 1999 jediným výraznějším momentem vojenské spolupráce se SRN stalo zapojení AČR do PRT v afghánském Fajzabádu pod německým velením. Práce však neopomíjí ani aktuální vývoj, jenž do česko-německé vojensko-bezpečnostní spolupráce může vnést nové impulzy.
Německo v českém denním tisku: Stereotypy a "obraz toho druhého" v komentářích a názorech ve volebním roce 2017
Stojanovová, Kamila ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Práce vycházející z konstruktivistické tradice studia médií se v kontextu role Německa jako civilní mocnosti a hegemona Evropské unie zabývá tím, do jaké míry se argumenty vyplývající z asymetrie partnerství mezi Českou republikou a Německem v rovině vzájemných vztahů, zahraniční politiky obou států a témat, jako byly v posledních deseti letech například odlišné koncepce energetické politiky, projevovaly v komentářích a názorech v českém seriózním denním tisku v souvislosti s německými parlamentními volbami v roce 2017. Kromě teorie sociální konstrukce reality v této práci nachází uplatnění také koncept teorie rolí, jenž pomáhá vysvětlit roli Německa jako civilní mocnosti a proces formování jeho identity. Práce předkládá výsledky výzkumu, jehož cílem bylo pomocí kritické diskurzivní analýzy (CDA) formulovat hypotézy týkající se způsobu konstrukce obrazu Německa jako "toho druhého" ve smyslu van Dijkova ideologického čtverce "my versus oni" a přítomnosti stereotypů v komentářích a názorech českých seriózních deníků. Formulované hypotézy se posléze staly základem pro kvantitativní obsahovou analýzu provedenou na výzkumném vzorku 59 článků publikovaných v denících Mladá fronta DNES, Právo, Lidové noviny a Hospodářské noviny.
Česko-německá vojensko-bezpečnostní spolupráce vs. rodící se strategická kultura ČR
Stojanovová, Kamila ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Cílem této práce je zmapovat dosavadní vojensko-bezpečnostní spolupráci ČR a SRN v kontextu strategických kultur obou zemí. Důraz je přitom kladen jednak na specifika německé strategické kultury, z hlediska možných limitů pro vzájemnou spolupráci na poli vojenské bezpečnosti je zde ale více zdůrazněn proces utváření strategické kultury ČR. Teoretický základ práce tvoří pojetí konceptu vojensko- politické kultury Thomase U. Bergera a strategické kultury Kerry Longhurst. Klíčovými kritérii pro posouzení kompatibility strategických kultur obou zemí tedy jsou historické zkušenosti s použitím síly, pohled na armádu a použití síly napříč politickými elitami, ve veřejném mínění a ve strategických dokumentech a proces schvalování nasazení vojenských sil v zahraničí. V souvislosti s tím si práce klade za cíl odůvodnit, proč v období před vstupem ČR do NATO, o nějž se značně zasadila právě SRN, neprobíhala spolupráce na praktické i politické úrovni ve stejné intenzitě. Zároveň se snaží najít důvod, proč se po vstupu ČR do NATO v roce 1999 jediným výraznějším momentem vojenské spolupráce se SRN stalo zapojení AČR do PRT v afghánském Fajzabádu pod německým velením. Práce však neopomíjí ani aktuální vývoj, jenž do česko-německé vojensko-bezpečnostní spolupráce může vnést nové impulzy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.