|
|
Život dětí z dětských domovů
SEKALOVÁ, Eva
V bakalářské práci se zabývám problematikou dětí umístěných v zařízeních ústavní výchovy. Cílem práce je zjištění aktuálního pohledu dětí z dětských domovů, zda pociťují své sociální znevýhodnění vůči vrstevníkům v prostředí školy, na sociálních sítích a během společenských akcí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsáno fungování dětského domova, jako zařízení ústavní výchovy, oblast sociálního znevýhodnění a jeho vlivu na děti jím ohrožené a následně jsou rozebrány přístupy sociální práce související s danou problematikou. V praktické části je zvolena kvantitativní výzkumná strategie s metodou dotazování. Sběr výzkumných dat proběhl v srpnu až září 2019 prostřednictvím anonymního dotazníku, na který odpovídalo 112 dětí, ve věku 7-18 let, z 11 dětských domovů z Jihočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Po zpracování a statistickém vyhodnocení dat metodou Chí-kvadrátu, testem nezávislosti v kontingenční tabulce, nebyla má hypotéza potvrzena, jelikož pouze u dvou otázek z patnácti se prokázal negativní vztah mezi pobytem dětí v dětském domově a chováním okolí. Z čehož lze vyvodit závěr, že děti z dětských domovů, ve většině případů, subjektivně nevnímají své sociální znevýhodnění. Tato bakalářská práce může například sloužit jako aktuální informační materiál dětským domovům a bylo by ji možné také využít jako podklad pro další výzkumy subjektivního vnímání dětí z dětských domovů.
|
|
|
Podporované zaměstnávání u osob s duševní poruchou
BAČOVČINOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá tématem Podporovaného zaměstnávání u osob s duševní poruchou. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem probíhá tato možnost pracovního uplatnění u lidí, kteří mají diagnostikované duševní onemocnění. Jedním z dílčích cílů bylo zjistit, kde klienti, ale i pracovníci spatřují překážky v projektu podporovaného zaměstnávání. Překážky jsou nejčastěji na straně zaměstnavatele a jsou způsobeny strachem z neznámého. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jak stigmatizace osob s duševní poruchou ovlivňuje jejich postavení na otevřeném trhu práce. Bakalářské práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části je bakalářská práce zaměřena na jednotlivé duševní poruchy a také na téma sociální práce a zaměstnávání u osob s duševním onemocněním. Praktická část měla za cíl odpovědět HVO: Jak probíhá podporované zaměstnávání u osob s duševní poruchou? DVO1: Jak se stigmatizace osob s duševní poruchou projevuje přímo na pracovišti. A na DVO2Jakou roli hraje pracovní konzultant v projektu Podporovaného zaměstnávání ze strany klientů? Z výsledků vyplývá, že projekt Podporovaného zaměstnávání je pro osoby s duševní poruchou velmi důležitý a bez odborné pomoci pracovních konzultantů jsou jejich šance na uplatnění se na otevřeném trhu práce velmi malé. Klienti i pracovníci jako velkou výhodu Podporovaného zaměstnávání spařují ve finančním příspěvku, který je vždy jako hlavní součást těchto projektů Jedním z faktorů, který návrat do zaměstnání komplikuje je stigmatizace. Z rozhovorů s klienty i pracovníky jsem se dozvěděla, že se stigmatizací na pracovišti nebo při hledání práce se již všichni setkali. Podporované zaměstnávání může být chápáno jako jednou ze složek boje proti stigmatizaci osob se zdravotním postižením. Bakalářská práce bude sloužit jako zpětná vazba pro organizaci, ale i jako nástroj pro srovnání v poskytování služby Podporovaného zaměstnávání v jiných organizacích. Bakalářská práce by mohla pomoci v rozhodování zaměstnavatelům, kteří zvažují, zda přijmout osobu s duševním onemocněním.
|
|
|
Pohled spotřebitelek na menstruační stigma v reklamách na menstruační produkty
Malečová, Tereza ; Ježková, Tereza (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pohledem spotřebitelek na menstruační stigma v reklamách na menstruační produkty. Nejprve se věnuje tomu, jak se měnil pohled na menstruaci v průběhu dějin a jak se kolem ní utvářelo stigma. Pozornost je věnována tomu, jak s menstruačním stigmatem pracoval reklamní svět od začátku 20. století po současnost a jakým způsobem se pohled na menstruaci utváří dnes. Věnuje se fenoménu tzv. #periodpositive, který se již několik let promítá do společenského diskurzu i reklamní komunikace, a rozebírá několik reklam, které vznikly se záměrem detabuizace menstruace. V neposlední řadě tvoří část teoretické práce kapitola o tom, jaký vliv má stigmatizace menstruace na samotné spotřebitelky. Předmětem výzkumné části je porozumět tomu, jak české spotřebitelky vnímají menstruační stigma a jak přistupují k současné reklamní komunikaci na menstruační produkty. Práce zkoumá, zda se pohled spotřebitelek na problematiku liší v závislosti na jejich věku. K výzkumu bylo využito kvantitativní metody sběru dat a sice dotazníkového šetření.
|
|
|
Program prevence duševního zdraví pro školy
Karmazínová, Anna ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kollerová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje přínosu programu prevence duševního zdraví pro školy na snížení míry stigmatizačních postojů ze strany žáků a žáček vůči pacientům s duševním onemocněním, ale i osvětě v oblasti duševního zdraví i nezdraví. Cílem je vytvořit, realizovat a vyhodnotit intervenci a její dopady na postoje a vědomosti žáků a žaček. Teoretická část představuje problematiku dospívání a duševního zdraví, stigmatizaci s důrazem na školní prostředí. Konec teoretické části je věnován podpoře duševního zdraví, především v rámci školního prostředí. Empirická část využívá smíšeného výzkumného designu a následujících metodologických prostředků: pracovní list, dotazník, pozorování a terénní deník. Výzkumný vzorek představují žáci a žačky čtvrtých ročníků (18-20 let) vybraných seminářů na gymnáziích. Ze získaných dat byla provedena kvalitativní analýza pracovních listů a kvantitativní analýza dotazníkového šetření zabývající se mírou stigmatizace pacientů s duševním onemocněním ze strany žáků a žaček. Z výzkumu vyplývá, že žáci a žačky mají vytvořenou představu o pacientovi s duševním onemocněním a také dokáží popsat co pacient či pacientka s duševním onemocněním prožívá. Dále pak z výzkumu vyplývá pedagogická relevantnost v tématu duševního zdraví s ohledem na výsledný vliv školní intervence na snížení...
|
|
| |
|
|
Stigmatizace ruskojazyčných injekčních uživatelů drog, žijících v České republice
Pavarych, Iryna ; Matoušek, Petr (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Cílem práce bylo zmapovat bariéry přístupu k adiktologickým službám ruskojazyčným IUD žijícím v České republice, a to z pohledu samotných uživatelů. Dále zjistit, zda ve zmíněné populaci existuje internalizovaná stigmatizace vůči užívání drog jako důsledek strukturálního a sociálního stigmatu přítomného v postsovětských státech, ze kterých pocházejí. Práce se zaměřuje i na další subjektivní bariéry ze strany ruskojazyčných IUD v přijímání a vyhledávání adiktologických služeb v ČR. Dílčím cílem práce bylo prohloubit znalosti o kulturních specifikách diaspor. Data byla získána prostřednictvím kvalitativního výzkumu, kde byl jako nástroj veden semistrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor, který byl vybrán účelovým výběrem, tvoří 8 respondentů. Tento soubor činí respondenti z Gruzie, Ukrajiny, Běloruska a Lotyšska. Z výzkumu vyplynulo, že hlavní potenciální bariérou pro využití adiktologických služeb v ČR z pohledu dotazovaných se stala absence informací o službach, která je především důsledkem jazykové bariéry a neochoty respondentů vyhledávat v ČR odbornou pomoc jako takovou. Internalizovaná stigmatizace v důsledku sociálního stigmatu, se stala hlavní příčinou odmítnutí využití aditkologických služeb pro respondenty z Ukrajiny, Lotyšska a Běloruska. Dvakrát uvedená byla odpověď o nedůvěře v oficiální...
|
|
| |
|
|
Sociální a kulturní status digitální zábavy
Vnouček, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Práce nabízí pohled na představy české veřejnosti o kulturní a společenské roli digitální zábavy (tedy počítačových her a videoher) jakožto relativně nového interaktivního média. Autor se pokouší ověřit validitu předpokladu, že je digitální zábava předmětem kulturní stigmatizace, jíž zformovala součinnost řady, v práci blíže charakterizovaných, faktorů. Současný pohled veřejnosti na digitální zábavu vnímá jako produkt v historii pravidelně se opakující mediální paniky, stereotypních představ, snahy vládnoucích vrstev udržet status quo, boje sociálních skupin o kulturní dominanci a s tím související hierarchizace kulturního vkusu. Předpokládaným následkem kulturní stigmatizace digitální zábavy je společenská stigmatizace hráčů, kteří pod tlakem společnosti často přizpůsobují své chování obecnému vkusu. Zásadní součástí práce je výzkum, který vychází z kvalitativních a kvantitativních dat získaných mezi pedagogy, studenty osmiletých gymnázií a žáky základních škol. Výzkum, založený na sérii rozhovorů a širším dotazníkovém šetření na třech náhodně vybraných pražských základních školách a třech gymnáziích, potvrzuje generační podmíněnost negativního pohledu na digitální zábavu a odlišný pohled gymnazistů a žáků základních škol na specifické aspekty digitální zábavy a videoherní kultury.
|
|
|
Bariéry v přístupu k léčbě u žen se závislostí na alkoholu.
Ondráčková, Petra ; Doležalová, Pavla (vedoucí práce) ; Nevoralová, Monika (oponent)
Bariéry v přístupu k léčbě u žen se závislostí na alkoholu Petra Ondráčková, bakalářská práce Abstrakt Východisko: Alkoholismus žen má všeobecně větší negativní dopad na zdraví ženy, její rodinu a děti, proto je i společností méně tolerovaný a závislé ženy jsou více odsuzované než muži. Ženské pití je negativně vnímané laickou i odbornou veřejností pro množství předsudků, které často zhoršují situaci závislých žen. Mnoho žen tak zůstává v anonymitě, protože se obávají vyhledat odbornou pomoc. V léčbě závislosti na alkoholu je - zejména u žen - třeba pracovat s bariérami bránícími efektivní léčbě. Cíl: Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat bariéry v přístupu k léčbě u žen se závislostí na alkoholu. Dílčím cílem předkládané práce byla snaha poukázat na stigmatizaci ženské populace uživatelů návykových látek ve srovnání s mužskou, která je určitě jedním z hlavních důvodů, proč se ženy méně často odváží vystoupit z anonymity a využít nabízené služby. Metody: Byl proveden dotazníkový průzkum mezi pacientkami léčícími se v průběhu listopadu 2014 až března 2015 na toxirehabiltačních oddělení PN Kroměříž. Výzkumu se zúčastnilo osmdesát klientek, které se zde léčily se závislostí na alkoholu. Všechny klientky byly v době výzkumu aktuálně v léčbě. Dotazníky byly administrovány v souladu se zachováním anonymity odpovědí...
|
|
|
Stigmatizace matek dětí s Aspergerovým syndromem
Eisenbruková, Anna ; Weissová, Aneta (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Stigmatizace matek dětí s Aspergerovým syndromem" se věnuje problematice přeneseného stigmatu, pojednává o jeho projevech, důsledcích a mapuje, kde k stigmatizaci dochází. Hlavním cílem práce je zjistit zda se matky dětí s Aspergerovým syndromem cítí být stigmatizovány a pokud ano kde k tomuto fenoménu dochází. Teoretická část práce se soustředí na popsání hlavních pojmů stigmatizace, rodičovství a mateřství a Aspergerova syndromu. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který je založen na deseti hloubkových polostrukturovaných rozhovorech, jeho specifika jsou dále popsána v metodologické části práce. Výsledky výzkumu jsou analyzovány a interpretovány v poslední kapitole. Stigmatizace se objevila do určité míry u všech respondentek, její projevy a důsledky se však lišily na základě jiných životních zkušeností, rodinného stavu ale hlavně závažnosti diagnózy dítěte. V práci byly identifikovány tři hlavní sféry, ve kterých ke stigmatizaci dochází, u osob blízkých, na veřejnosti a při kontaktu s institucemi a profesionály.
|
host ::
RSS.