|
|
Sociokulturně znevýhodněné prostředí a jeho vliv na dítě předškolního věku
Holubová, Petra ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Předkládaná práce popisuje situaci části obyvatelstva České republiky, které je v současnosti považované za sociálně a kulturně znevýhodněné, a snaží se pojmenovat faktory ohrožující zdravý a harmonický vývoj dětí předškolního věku, které v takovém prostředí vyrůstají. Uvádí způsob ochrany dětí na mezinárodní úrovni s návazností státních norem, zabývá se postavením příslušníků národnostních etnik v rámci České republiky, a následně se soustředí na romskou minoritu. Na příkladu vybrané městské části Prahy popisuje způsob života romské minority, soužití s většinovou společností, popisuje zvláštnosti v používání romského etnolektu. Uvádí možné příčiny vzniku vyloučených lokalit a rizika s tím spojená v oblasti sociální a zdravotní pro romské obyvatele, kteří se v těchto místech koncentrují. Věnuje se oblasti školství a přístupu ke vzdělávání dětí předškolního věku ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, legislativním a podpůrným opatřením. Popisuje sociální determinanty zdraví a jejich projevy v romské populaci v České republice. V praktické části je výzkum zaměřený na vzdělávání dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, které docházejí do přípravných ročníků základní školy v městské části Prahy 5. V rámci šetření jsou stanoveny parciální výzkumné cíle, které mají přinést odpověď na otázku,...
|
|
|
Možnosti tréninku pracovní paměti a jeho vliv na kognitivní funkce
Páchová, Anna
NÁZEV: Možnosti tréninku pracovní paměti a jeho vliv na kognitivní funkce AUTOR: Anna Páchová KATEDRA: Psychologie ŠKOLITEL: PhDr. Miroslav Rendl, CSc. ABSTRAKT: Tématem této disertační práce je studium možností rozvoje vyšších poznávacích funkcí pomocí tréninku funkcí bazálnějších. Z analýzy stávající literatury vyplynulo, že (1) funkcí, která bývá nejčastěji spojována (na neurální i behaviorální úrovni) s vyššími poznávacími procesy, je pracovní paměť (WM), (2) kapacitu WM lze rozvíjet pomocí jádrového tréninku a zlepšení v této oblasti má efekt i na další paměťové funkce. V otázce transferu do oblasti poznávacích funkcí (inteligence) jsou však zatím výsledky nejednoznačné. Tréninkové programy byly evaluovány s různými skupinami osob, avšak pozornost nebyla věnována tréninku WM v kontextu sociokulturního znevýhodnění. A to i navzdory tomu, že korelační i neuropsychologické studie ukazují, že WM bývá u dětí z rodin s nižším socioekonomickým statusem (SES) oslabena. Cílem této práce je tedy ověření možností tréninku WM a jeho vliv na rozvoj kognitivních funkcích se zvláštním důrazem na efekt u dětí z rodin s nižším SES. Za tímto účelem byl navržen 400 minutový PC program zaměřený na trénink WM. Trénování se zúčastnily dvě skupiny dětí, které se lišily v parametru SES (střední či vysoký SES - české děti,...
|
|
| |
|
|
Řeč u dětí předškolního věku ze sociokulturně znevýhodněného prostředí
Semrádová, Michaela ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Burešová, Karolína (oponent)
Tato práce se zabývá řečí u předškolních dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Cílem práce bylo popsat řeč u sociokulturně znevýhodněných předškoláků z hlediska syntaxe, morfologie, slovní zásoby a výslovnosti a z těchto hledisek popsat úroveň řeči u předškolních dětí bez znevýhodnění. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje vývoji dětské řeči. Popisuje některé lingvistické a sociolingvistické teorie, zabývá se vývojem konkrétních jazykových oblastí v předškolním věku a charakterizuje některé poruchy řeči. Dále v ní najdeme popis sociokulutrního znevýhodnění, skupin sociokulturně znevýhodněných dětí a charakteristiku legislativních dokumentů, které se sociálním a sociokulturním znevýhodněním zabývají. Třetí kapitola teoretické části se zaměřuje na některé jazykové zvláštnosti, kterými se vyznačuje romská minorita. Věnuje se stručné charakteristice romského jazyka, vysvětluje specifika romského etnolektu a také některá komunikační specifika, vycházející z kulturních odlišností. V praktické části práce najdeme popis kvalitativního výzkumu řeči předškolních dětí. Jedná se o mnohopřípadovou studii, která se zabývá konkrétním popisem řečového projevu šesti dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a šesti dětí bez znevýhodnění. Tento popis se věnuje...
|
|
|
Instituce pro děti předškolního věku se sociokulturním znevýhodněním
Pavelková, Dita ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Diplomová práce charakterizuje instituce zabývající se dětmi se sociokulturním znevýhodněním. Metody, které byly použity, jsou strukturované rozhovory a analýza dat. Realizovány ve čtyřech institucích zabývajících se dětmi se sociokulturním znevýhodněním a se čtyřmi učitelkami v mateřské škole, kde jsou i děti z dětského domova. Cílem práce bylo zjistit, ve které instituci pro děti v tísni se vyskytují děti předškolního věku, z jakých důvodů nejčastěji přichází do instituce a kam z instituce nejčastěji odchází. Zjišťuje změny, týkajících se psychosociálních potřeb dětí, které nastaly v dětském domově v Dolních Počernicích po roce 2002. Dále porovnává rozdíly mezi dětmi z běžných rodin a dětmi z dětského domova docházejících do stejné mateřské školy. Závěrem práce je porozumění institucím, které pomáhají dětem, které nemají v životě takové štěstí, jako děti s milujícími rodiči.
|
|
| |
|
|
Možnosti tréninku pracovní paměti a jeho vliv na kognitivní funkce
Páchová, Anna
NÁZEV: Možnosti tréninku pracovní paměti a jeho vliv na kognitivní funkce AUTOR: Anna Páchová KATEDRA: Psychologie ŠKOLITEL: PhDr. Miroslav Rendl, CSc. ABSTRAKT: Tématem této disertační práce je studium možností rozvoje vyšších poznávacích funkcí pomocí tréninku funkcí bazálnějších. Z analýzy stávající literatury vyplynulo, že (1) funkcí, která bývá nejčastěji spojována (na neurální i behaviorální úrovni) s vyššími poznávacími procesy, je pracovní paměť (WM), (2) kapacitu WM lze rozvíjet pomocí jádrového tréninku a zlepšení v této oblasti má efekt i na další paměťové funkce. V otázce transferu do oblasti poznávacích funkcí (inteligence) jsou však zatím výsledky nejednoznačné. Tréninkové programy byly evaluovány s různými skupinami osob, avšak pozornost nebyla věnována tréninku WM v kontextu sociokulturního znevýhodnění. A to i navzdory tomu, že korelační i neuropsychologické studie ukazují, že WM bývá u dětí z rodin s nižším socioekonomickým statusem (SES) oslabena. Cílem této práce je tedy ověření možností tréninku WM a jeho vliv na rozvoj kognitivních funkcích se zvláštním důrazem na efekt u dětí z rodin s nižším SES. Za tímto účelem byl navržen 400 minutový PC program zaměřený na trénink WM. Trénování se zúčastnily dvě skupiny dětí, které se lišily v parametru SES (střední či vysoký SES - české děti,...
|
|
|
Ergoterapie u žáků praktické třídy
Procházková, Michaela ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Ptáčková, Klára (oponent)
Bakalářská práce Ergoterapie u žáků praktické třídy se zabývá možnostmi využití ergoterapie pro rozvoj jedince v oblasti sociálních dovedností prostřednictvím rukodělných činností a her u žáků praktické třídy s diagnostikovanou lehkou mentální retardací, specifickými poruchami učení a chování a sociokulturním znevýhodněním. Cílem práce je navrhnout ergoterapeutický program pro žáky praktické třídy, ukázat tak smysluplnost využívání ergoterapie pro rozvoj sociálních dovedností a ověřit jeho úspěšnost prostřednictvím výzkumných metod přímé práce se žáky a pozorováním. Výsledky šetření pak prokazují zlepšení těchto žáků v požadované oblasti.
|
|
|
Sociokulturně znevýhodněné prostředí a jeho vliv na dítě předškolního věku
Holubová, Petra ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Předkládaná práce popisuje situaci části obyvatelstva České republiky, které je v současnosti považované za sociálně a kulturně znevýhodněné, a snaží se pojmenovat faktory ohrožující zdravý a harmonický vývoj dětí předškolního věku, které v takovém prostředí vyrůstají. Uvádí způsob ochrany dětí na mezinárodní úrovni s návazností státních norem, zabývá se postavením příslušníků národnostních etnik v rámci České republiky, a následně se soustředí na romskou minoritu. Na příkladu vybrané městské části Prahy popisuje způsob života romské minority, soužití s většinovou společností, popisuje zvláštnosti v používání romského etnolektu. Uvádí možné příčiny vzniku vyloučených lokalit a rizika s tím spojená v oblasti sociální a zdravotní pro romské obyvatele, kteří se v těchto místech koncentrují. Věnuje se oblasti školství a přístupu ke vzdělávání dětí předškolního věku ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, legislativním a podpůrným opatřením. Popisuje sociální determinanty zdraví a jejich projevy v romské populaci v České republice. V praktické části je výzkum zaměřený na vzdělávání dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, které docházejí do přípravných ročníků základní školy v městské části Prahy 5. V rámci šetření jsou stanoveny parciální výzkumné cíle, které mají přinést odpověď na otázku,...
|
|
|
Životní podmínky dětí ze sociokulturně znevýhodněných rodin
Podstawková, Edita ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Ve své práci se věnuji rodinám a dětem, které jsou sociokulturně znevýhodněny. Snažím se objasnit, jaké mají podmínky pro život, vzdělávání a jak tyto rodiny své děti vychovávají. V teoretické části se zaměřuji na rodinu majoritní společnosti a zmiňuji také rodinu romskou, jelikož v naší společnosti je převaha těchto rodin, které nesou status sociokulturně znevýhodněná rodina. Aby byly patrné rozdíly ve výchově dítěte v těchto rodinách, zmiňuji také, jaké potřeby dítě má. To nám umožní poznat, které potřeby nejsou ze strany sociokulturně znevýhodněných rodin naplněné. Kapitola práva dítěte nám má připomenout, že všichni jsme si rovni, nehledě na to, s jakou barvou pleti jsme se narodili, nebo na to, že se nacházíme v tíživé životní situaci, díky které se stáváme sociálně slabými. Další část se věnuje vzdělávání sociokulturně znevýhodněných dětí. Je zde popsáno, jaké vzdělávání pro ně v naší společnosti existuje, zda mají jiné podmínky pro vzdělávání než majoritní společnost a jak se této oblasti věnuje MŠMT. Poslední kapitola je věnovaná sociální otázce. Uvádím zde, na jakou pomoc státu mají tyto rodiny práva. Jedná se především o příspěvky hmotné nouze a přídavky na dítě, bydlení. Praktická část je zaměřena na počet sociokulturně znevýhodněných dětí navštěvujících MŠ. Čtenáři se dozví, kolik...
|
host ::
RSS.