|
|
Informatické myšlení sociálně znevýhodněných žáků v datech ICILS
KLOKOČKA, Matěj
Tato práce se zaměřuje na analýzu dat z mezinárodního srovnávacího výzkumu ICILS. Klíčovými cíli mé práce bylo rozdělit žáky v tomto výzkumu na dvě skupiny podle jejich sociálního pozadí a následně zjistit, zda existují rozdíly v informatickém myšlení mezi těmito skupinami. Dále jsem se snažil zjistit, zda tyto rozdíly přetrvávají v rámci jednotlivých složek informatického myšlení. Výzkumu ICILS 2018 se zúčastnilo přibližně 46 000 žáků a 26 000 učitelů z 13 zemí. Identifikace žáků do skupin byla založena na proměnné socioekonomického pozadí, která byla vypočítána autory výzkumu ICILS z dotazníku, jenž byl jeho součástí. Výzkumný soubor byl rozdělen tak, aby skupina sociálně znevýhodněných reprezentovala 5 % žáků s nejnižším indexem socioekonomického pozadí. První skupina byla pro tuto práci pojmenována "Sociálně znevýhodnění žáci" a ve výzkumu jsou označování indexem "1". Druhá skupina je nazvána "ostatní žáci" a jsou označování indexem "0". V rámci analýzy jsou využity statistické metody odpovídající struktuře a rozsahu dat, přičemž byly aplikovány váhy pro adekvátní vyvážení vzorků. Pro statistické podložení rozdílů mezi skupinami byl použit Mann-Whitney U test. Pro dosažení uvedených cílů byly využity tyto analytické nástroje: MS Excel pro vizualizaci dat, IBM SPSS Statistics pro statistické testování a manipulaci s datovými soubory a IEA IDB Analyzer pro komplexní analýzu dat s ohledem na jejich původní váhy. Výsledky analýzy ukazují, že sociálně znevýhodnění žáci dosahovali nižších skóre v oblasti informatického myšlení než ostatní. Toto pozorování bylo statisticky podloženo. Během výzkumu byly identifikovány skupiny otázek, které odpovídaly dvěma složkám informatického myšlení podle ICILS. Následně byly prováděny srovnání skóre mezi sociálně znevýhodněnými a ostatními žáky v těchto skupinách otázek. Výsledky ukázaly, že v jednotlivých skupinách otázek skórovali sociálně znevýhodnění žáci v průměru hůře než ostatní, což bylo také statisticky podloženo. Toto zjištění zdůrazňuje potřebu specifických vzdělávacích intervencí a strategií zaměřených na podporu těchto žáků. Výsledky této práce nabízejí cenné informace pro další výzkum v oblasti digitální gramotnosti.
|
|
|
Faktory související s prevalencí omezení fyzických funkcí v populacích Evropy
Hrabcová, Tereza ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Hrkal, Jakub (oponent)
Faktory související s prevalencí omezení fyzických funkcí v populacích Evropy Abstrakt Potíže s chůzí mají zásadní vliv na každodenní život. Hlavním cílem této diplomové práce tak bylo nalézt faktory, které ovlivňují prevalenci omezení chůze. Rovněž se práce zabývala vlivem omezení chůze na kvalitu života a také toho jak se prevalence těchto zdravotních potíží liší v jednotlivých evropských populacích. Do binární logistické regrese, která byla hlavní statistickou metodou, vstupovaly vybrané proměnné za respondenty starší 25 let, kteří se zúčastnili studie EHIS v roce 2019. Rizikové se ukázaly být všechny sledované sociodemografické faktory, faktory životního stylu a zdravotní faktory, kromě potíží s krční páteří, které začaly mít až ve finálním modelu protektivní charakter. Nijak zásadní rozdíly nebyly shledány mezi pohlavím. Dále bylo zjištěno, že mezi nejrizikovější faktory, které ovlivňovaly kvalitu života analyzovanou pomoci subjektivního hodnocení zdraví a výskytem depresivních symptomů, patří skutečně omezení chůze společně s bolestí a depresivními symptomy v případě subjektivního hodnocení zdraví. Na základě standardizované míry prevalence omezení chůze a naděje dožití bez omezení chůze byla zjištěna polarizace Evropy na západní a východní, kdy populace východních zemí byly zatížené potížemi s chůzí...
|
|
|
Sociální nerovnosti v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě
Šimka, Vojtěch ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Bruthans, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vztahu mezi prevalencí cévní mozkové příhody a úrovní vzdělání v evropských zemích. Cílem práce je zjistit faktory, které ovlivňují tento vztah s využitím dat získaných ze studie EHIS. Práce se zaměřuje na analýzu sociálních nerovností v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě. Výsledky analýzy potvrzují existenci významných sociálních nerovností ve výskytu této nemoci v některých zemích Evropy. Byly identifikovány faktory, které přispívají k vyšší šanci na výskyt cévní mozkové příhody u jedinců s nižším socioekonomickým statusem. Na základě těchto výsledků jsou v závěrečné kapitole práce formulována doporučení pro vlády zemí s vysokým výskytem sociálních nerovností. Tyto doporučení se týkají přístupu k zdravotní péči, včetně prevence a léčby cévní mozkové příhody, a mají za cíl snížit sociální nerovnosti v této oblasti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Family change and its impact on the health of children in the Czech Republic
Štípková, Martina ; Kreidl, Martin (vedoucí práce) ; Sobotka, Tomáš (oponent) ; Zeman, Kryštof (oponent)
Práce zkoumá, jak se v České republice mezi lety 1990 a 2010 proměnily vzorce rození dětí mimo manželství a jaký dopad měla tato změna na nerovnosti ve zdraví novorozenců podle rodinného uspořádání. V prvních dvou dekádách po pádu socialismu došlo k rozsáhlým společenským změnám. Zásadně se proměnilo také rodinné chování. Jednou z nejvýraznějších charakteristik této proměny je více než čtyřnásobný nárůst mimomanželské plodnosti. Cíl práce je dvojí: 1. prozkoumat, jak se ve sledovaném období proměnilo rodinné uspořádání matek a jeho socioekonomické okolnosti; 2. zjistit, jaký dopad tyto změny měly na nerovnosti ve zdraví novorozenců podle rodinného uspořádání (rodinný stav, přítomnost partnera u nesezdaných). K tomu jsou použita data z matriky narozených. Ta jsou analyzována pomocí víceúrovňového regresního modelování, jehož cílem je vysvětlit variabilitu mezi kontexty definovanými časem a prostorem. Zdraví novorozenců je měřeno porodní hmotností. Rodinné uspořádání matek je měřeno jejím rodinným stavem. Neprovdané matky jsou dále rozlišeny podle přítomnosti partnera (měřené jejich ochotou uvést otce dítěte). Výsledky ukazují, že rozdíl v porodní hmotnosti manželských a nemanželských dětí se ve sledovaném období výrazně snížil. Mechanismy, které generují tento rozdíl, se proměnily ve dvou ohledech: 1....
|
|
|
Sociální konstrukce nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání a přijímacím řízení
Rossová, Iveta ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem konstrukce nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání se zřetelem k přijímacímu řízení. Cílem práce je zjistit, jak je přijímací řízení a přístup do vzdělání na úrovni terciéru vnímán samotnými aktéry, kteří jsou dle výzkumů vzdělanostních nerovností systematicky znevýhodňováni v největší míře. Cílem práce je tak získat odpověď na to, jak svou pozici a situaci tito aktéři v přístupu k univerzitnímu vzdělávání a přijímacím řízení vnímají, jaké situace (a zda vůbec) konstruují jako nerovné, vůči komu a jak se se svou nerovnou pozicí případně vypořádávají. Výzkumný problém je nahlížen v perspektivě interakcionisticko-konstruktivistického přístupu a zkoumán s využitím metody zakotvené teorie a výzkumnou techniku polo-strukturovaných rozhovorů
|
|
|
Šaty dělají člověka: oděv jako nositel významů
Märzová, Hana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá významy, jež oděvu přikládají studenti gymnázia. Posléze tyto významy srovnává s těmi, které jsou popsány v sociologické literatuře zabývající se oděvem a módou. Oděv je nejen ochranou lidského těla proti nepřízni počasí, ale také nositelem mnohých významů, které se vztahují k majiteli oděvu. Prostřednictvím oděvu je možné vyjádřit svůj sociální status a sociální roli, dát najevo své záliby, postoje, členství v různých skupinách i svůj životní styl. Odívání a móda jsou silně spjaty s mladými lidmi, pro něž je móda utvářena a kteří se zároveň na jejím vytváření spolupodílí. Pro adolescenty je oděv zvláště významný, protože mohou jeho prostřednictvím nejen vyjadřovat, ale také budovat svoji identitu a tím se nakonec zařadit mezi dospělé. Oděv také hraje významnou roli v našem vztahu k druhým lidem. Z analýzy rozhovorů se studenty vyplynulo, že významy, které oděvu přikládají, jsou podobné těm ze sociologické literatury. Pro informátory je klíčová svoboda v odívání, která jim umožňuje, aby byli sami sebou. Zjištění z rozhovorů poněkud odporují Simmelovi, když módu považují spíše za zdroj uniformity, zatímco originalita stojí mimo módu. Při vnímání oděvu druhých si informátoři uvědomují důležitost kulturního kapitálu, již zdůrazňoval Bourdieu. Souvislost stratifikačního systému a...
|
|
|
Vnímání chudoby a bohatství dětmi v kontextu mediální reprezentací
Mňuková, Dominika ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Tato práce se zabývá tím, jak děti vnímají extrémní projevy sociálních nerovností - chudobu a bohatství, a jaký mají na jejich představy vliv média a mediální reprezentace. Část práce, která čerpá z literatury, vymezuje problematiku mediálních reprezentací, mediální konstrukce reality a sociálních nerovností, zabývá se diferenciacemi ve vnímání extrémních projevů sociálních nerovností - chudoby a bohatství, zaměřuje se na jejich reprezentaci v médiích a v neposlední řadě se věnuje médiím a mediálním reprezentacím v kontextu dětí. Výzkumná část práce osvětluje problematiku vnímání chudoby a bohatství dětmi v kontextu mediálních reprezentací v souvislosti s dosud provedenými studiemi a v rámci vlastního výzkumu zkoumá prostřednictvím hloubkových rozhovorů to, jak participanti z řad dětí rozumí pojmům chudoba a bohatství, jak je vnímají ve světě kolem sebe a jakou roli v tomto procesu hrají média. Hlavním zjištěním týkajícím se sociálních nerovností je, že většina dětí je vnímala jako legitimní a k jejich ospravedlnění je vedla romantizace chudoby a/či metoda naturalizace. Hlavním zjištěním týkajícím se vlivu médií je, že média mají na děti primárně podvědomý vliv, a že jejich myšlenky a představy týkající se sociálních nerovností korespondují s mediálními reprezentacemi téhož v mediální produkci...
|
|
|
Fotbal a společenská modernizace
Hanuš, Karel ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
(česky) Tato práce je věnována proměnám fotbalu v procesu společenské modernizace a částečně vlivům fotbalu na modernizaci. Cílem práce je postižení základní vývojové dynamiky moderního fotbalu, což předpokládá kombinaci historického a teoretického přístupu. Jádro analýzy, vyžívající plurality teoretických přístupů, je zaměřeno na situaci v Evropě (a zvláště v Anglii), která byla klíčová pro celkový vývoj, stranou však nezůstávají ani mimoevropské oblasti. Práce se soustředí nejprve na charakteristiku předmoderních kolektivních míčových her, ze kterých později vzniknul moderní fotbal. Analytický rámec dále tvoří vztah fotbalu ke čtyřem modernizačním trendům a jejich vybraným projevům: racionalizace společnosti (vytvoření formálních pravidel, institucionalizace fotbalu a rozvoj taktiky), generalizace trhu a vzestup ekonomické sféry (komercializace fotbalu (včetně médií), profesionalizace hráčů a specifika fotbalu v zemích státního socialismu), proměny sociálních vazeb, identity a vzestup národních států (nacionalismus a klubismus) a konečně projevy vybraných společenských nerovností ve fotbale a pokusy o jejich změnu (třídní nerovnosti, globální nerovnosti a genderové nerovnosti).
|
host ::
RSS.