|
|
Typologie českojazyčného spamu
Vejda, Prokop ; Mňuková, Dominika (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Tato práce představuje nový systém typologie pro českojazyčný spam. Kategorizace v něm probíhá na základě podpovrchových mechanismů odhalených metodou sémiotické analýzy, s primárním důrazem na klasifikaci užité persvazivní metody. Navržený systém lze v kontextu reflektované oborové literatury zařadit mezi víceúrovňové systémy kategorizace. V první úrovni rozlišuje mezi prodejním a inscenačním spamem. V druhé úrovni mezi situačně- inscenačním a identitně-inscenačním spamem. Ve třetí úrovni probíhá diferenciace mezi finanční, zdravotní, erotickou a spotřebitelskou pobídkovou oblastí. Mimo to identifikuje ideologický spam jako samostatnou kategorii. Systém je v rámci výzkumu prověřený aplikací na vzorku českojazyčného spamu ze začátku roku 2023, a sice metodou kvantitativní obsahové analýzy. Tento krok také umožnil představit relevantní sledované charakteristiky ve statistickém kontextu a elementárně zmapovat charakter nevyžádané pošty, která se v emailových schránkách česky mluvících adresátů objevovala začátkem roku 2023. Dalšími východisky výzkumu jsou: rešerše v akademické sféře představených typologických systémů a rešerše dosavadní aplikace sémiotické analýzy na spam. Teoreticky práce těží z konceptů sociální inscenace, řečového jednání, konotativní roviny, mytologie a nejistoty významů v...
|
|
|
Internetové memy jako nástroj popkulturního občanství
Suchý, Marek ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Mňuková, Dominika (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na internetové memy jako možný prvek politické komunikace. Samotné memy jako první zkoumal R. Dawkins na konci sedmdesátých let 20. století. Tento koncept se s rozmachem internetu začal objevovat i pod pojmem "internetové memy". V práci je obsažena historie pojmu mem, a to jak ve své klasické, tak i internetové podobě, vedle toho jsou uvedeny i jejich definice, stejně jako u pojmu politická komunikace, u které nabízím různé varianty definice. Mimo to představuji i internetové domovy memů, tedy webové stránky, na kterých se internetové memy vyvíjely (a dále vyvíjí) a na kterých se šíří. Po představení základních kategorií memů se zaměřuji na představení memu "Pepe The Frog", jakožto výrazného unikátu mezi memy s ohledem na jeho historii a "životní cestu", v kontextu politické komunikace. Následně nabízím i jiné formáty memů, z jiných kategorií, které byly využity v politické komunikaci, ovšem jejich historie není tak hluboká a významná jako právě u Pepeho. Objevují se tam jak příklady světových memů, tak i memů z České republiky. Mimo internetových zdrojů jsem k práci čerpal z knih od L. Shifmanové: Memes in Digital Culture a od Briana McNaira: An Introduction to Political Communication a dokument od A. Jonese: Feels Good Man.
|
|
|
Fotografie protestu v kontextu českého prostředí po roce 1989
Mňuková, Dominika ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Tato práce zkoumá různé aspekty fotografie protestu v kontextu českého prostředí po roce 1989 se zaměřením na extrémní levici. Nejdříve objasňuje problematiku protestu, nového radikálního aktivismu a popisuje roli fotografie. Věnuje se rovněž roli médií a ve spojení s nimi se věnuje informování o protestech, konceptu morální paniky a významotvorné roli médií. Dále se zabývá ikonickými fotografiemi, problémem objektivity, emoční stránkou fotografie protestu a etikou fotožurnalismu. V další části objasňuje problematiku extremismu, vymezuje extrémní levici a z historického hlediska ji stručně mapuje na vybraných skupinách, mezi které patří zejména anarchisté. V kontextu extrémní levice práce dále popisuje největší protesty v České republice, které se udály za její účasti. Následují medailonky čtyř vybraných českých fotografů protestu Jaroslava Kučery, Karla Tůmy, Karla Cudlína a Petra Vrabce. V závěrečné fázi prostřednictvím rozhovorů práce zkoumá aspekty fotografie protestu a pomocí analýzy fotografií zmíněných fotografů analyzuje styl fotografování protestů a odhaluje případné zobrazovací stereotypy.
|
|
|
Vnímání chudoby a bohatství dětmi v kontextu mediální reprezentací
Mňuková, Dominika ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Tato práce se zabývá tím, jak děti vnímají extrémní projevy sociálních nerovností - chudobu a bohatství, a jaký mají na jejich představy vliv média a mediální reprezentace. Část práce, která čerpá z literatury, vymezuje problematiku mediálních reprezentací, mediální konstrukce reality a sociálních nerovností, zabývá se diferenciacemi ve vnímání extrémních projevů sociálních nerovností - chudoby a bohatství, zaměřuje se na jejich reprezentaci v médiích a v neposlední řadě se věnuje médiím a mediálním reprezentacím v kontextu dětí. Výzkumná část práce osvětluje problematiku vnímání chudoby a bohatství dětmi v kontextu mediálních reprezentací v souvislosti s dosud provedenými studiemi a v rámci vlastního výzkumu zkoumá prostřednictvím hloubkových rozhovorů to, jak participanti z řad dětí rozumí pojmům chudoba a bohatství, jak je vnímají ve světě kolem sebe a jakou roli v tomto procesu hrají média. Hlavním zjištěním týkajícím se sociálních nerovností je, že většina dětí je vnímala jako legitimní a k jejich ospravedlnění je vedla romantizace chudoby a/či metoda naturalizace. Hlavním zjištěním týkajícím se vlivu médií je, že média mají na děti primárně podvědomý vliv, a že jejich myšlenky a představy týkající se sociálních nerovností korespondují s mediálními reprezentacemi téhož v mediální produkci...
|
|
|
Fotografie protestu v kontextu českého prostředí po roce 1989
Mňuková, Dominika ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Tato práce zkoumá různé aspekty fotografie protestu v kontextu českého prostředí po roce 1989 se zaměřením na extrémní levici. Nejdříve objasňuje problematiku protestu, nového radikálního aktivismu a popisuje roli fotografie. Věnuje se rovněž roli médií a ve spojení s nimi se věnuje informování o protestech, konceptu morální paniky a významotvorné roli médií. Dále se zabývá ikonickými fotografiemi, problémem objektivity, emoční stránkou fotografie protestu a etikou fotožurnalismu. V další části objasňuje problematiku extremismu, vymezuje extrémní levici a z historického hlediska ji stručně mapuje na vybraných skupinách, mezi které patří zejména anarchisté. V kontextu extrémní levice práce dále popisuje největší protesty v České republice, které se udály za její účasti. Následují medailonky čtyř vybraných českých fotografů protestu Jaroslava Kučery, Karla Tůmy, Karla Cudlína a Petra Vrabce. V závěrečné fázi prostřednictvím rozhovorů práce zkoumá aspekty fotografie protestu a pomocí analýzy fotografií zmíněných fotografů analyzuje styl fotografování protestů a odhaluje případné zobrazovací stereotypy.
|
host ::
RSS.