Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Faktory související s prevalencí omezení fyzických funkcí v populacích Evropy
Hrabcová, Tereza ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Hrkal, Jakub (oponent)
Faktory související s prevalencí omezení fyzických funkcí v populacích Evropy Abstrakt Potíže s chůzí mají zásadní vliv na každodenní život. Hlavním cílem této diplomové práce tak bylo nalézt faktory, které ovlivňují prevalenci omezení chůze. Rovněž se práce zabývala vlivem omezení chůze na kvalitu života a také toho jak se prevalence těchto zdravotních potíží liší v jednotlivých evropských populacích. Do binární logistické regrese, která byla hlavní statistickou metodou, vstupovaly vybrané proměnné za respondenty starší 25 let, kteří se zúčastnili studie EHIS v roce 2019. Rizikové se ukázaly být všechny sledované sociodemografické faktory, faktory životního stylu a zdravotní faktory, kromě potíží s krční páteří, které začaly mít až ve finálním modelu protektivní charakter. Nijak zásadní rozdíly nebyly shledány mezi pohlavím. Dále bylo zjištěno, že mezi nejrizikovější faktory, které ovlivňovaly kvalitu života analyzovanou pomoci subjektivního hodnocení zdraví a výskytem depresivních symptomů, patří skutečně omezení chůze společně s bolestí a depresivními symptomy v případě subjektivního hodnocení zdraví. Na základě standardizované míry prevalence omezení chůze a naděje dožití bez omezení chůze byla zjištěna polarizace Evropy na západní a východní, kdy populace východních zemí byly zatížené potížemi s chůzí...
Plánované rodičovství v zemích Visegrádské skupiny
Hrabcová, Tereza ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Plánované rodičovství v zemích Visegrádské skupiny Abstrakt Hlavním cílem této práce je charakterizovat měnící se přístup k plánovanému rodičovství jednotlivých zemí Visegrádské skupiny od 50. let 20. století až do současnosti a následně jej mezi sebou porovnat. Teoretická část je zaměřena na faktory, které v tomto období u studovaných zemí měly zásadní vliv jak na formování rodiny, tak také na načasování rození dětí. Analytická část se věnuje popisu vývoje demografických ukazatelů plodnosti, umělé potratovosti a odhadovanému vývoji používání antikoncepce na základě provedených šetření. Z analýzy vyplývá, že v období socialismu byl přístup k plánovanému rodičovství v zemích podobný, ale od počátku 90. let se začal více diferenciovat. Největší rozdíly od ostatních zemí byly zaznamenány v Polsku, zřejmě vlivem katolické církve. Klíčová slova: plánované rodičovství, Visegrádská skupina, Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, plodnost, umělé přerušení těhotenství, antikoncepce

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.