|
|
Funkce samičího zpěvu u pěvců.
Kubíková, Tereza ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Mikula, Peter (oponent)
Samičí zpěv byl u pěvců dlouhou dobu přehlížen, protože se předpokládalo, že zpívají pouze samci, a to i přesto, že se první záznamy o samičím zpěvu objevovaly již na konci 19. stol. Ojedinělý zpěv samic byl obvykle odůvodňován zvýšením hladiny pohlavních hormonů, ve skutečnosti ale samice zřejmě zpívají z podobných důvodů jako samci, to znamená při obraně teritoria, lákání partnera, případně pokud chtějí zabránit mimopárové kopulaci. Tyto funkce samičího zpěvu byly odhaleny až poté, kdy se ornitologové začali více věnovat tropickým pěvcům. V tropech je totiž u mnoha druhů patrný pohlavní dimorfismus, díky kterému je snazší rozeznat samici od samce. Partneři zde navíc často vytvářejí dlouhotrvající svazky, a vzhledem k tomu, že obvykle také společně obhajují celoroční teritorium, je pro ně výhodné být sehraní i ve zpěvu. Z toho důvodu se někdy samice přidávají zpěvem ke svému partnerovi a zpívají tak společně v duetu. Dnes je již samičí zpěv zaznamenán i u řady pěvců obývajících mírný pás a počet těchto druhů postupně přibývá. Je tedy pravděpodobné, že zřejmě zůstává u řady druhů stále přehlížen. Pravděpodobně proto, že samice mohou být mylně označeny za samce. Zároveň samice zpívají jen během krátkého období a je tak složitější jejich zpěv zachytit. Klíčová slova: samičí zpěv, ptáci, funkce...
|
|
|
Ptáci v Královské oboře Stromovka jako výukové téma
Řezníčková, Adéla ; Svobodová, Silvie (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Diplomová práce Název: Ptáci v Královské oboře Stromovka jako výukové téma Autor: Bc. Adéla Řezníčková Vedoucí práce: PhDr. Ing. Silvie Svobodová, Ph.D. ABSTRAKT Práce se zabývá tématem využití městského parku Královská obora Stromovka jako lokality vhodné pro realizování exkurzí a environmentálních výukových programů tematicky zaměřených na ptáky. Teoretická část práce specifikuje pojetí zoologických témat se zaměřením na ptáky v rámci kurikulárních dokumentů a zpracování tohoto tématu v učebnicích. Dále je v teoretické části práce charakterizována vybraná lokalita z pohledu historického i současného stavu a přehled informací o ochraně ptáků v evropském i českém právu. V závěru teoretické části je charakterizována exkurze jako výuková metoda a environmentální výukový program. Hlavním cílem práce je příprava, realizace a ověření environmentálního výukového programu, který propojuje teoretické znalosti žáků o ptácích a principy environmentální výchovy s praxí ve smyslu výuky v přírodním prostředí a poznávání místa, v němž žáci žijí. Celkem byly navrženy tři exkurze, které byly realizovány v průběhu různých ročních období. Získávání zpětných vazeb bylo uskutečněno formou strukturovaného rozhovoru s vyučující a dotazníků pro žáky. Rovněž proběhlo zjišťování vstupních znalostí žáků s pomocí pretestu a srovnání...
|
|
|
Ptačí svět - námět pro výtvarné činnosti v MŠ
KVASNIČKOVÁ, Markéta
Tématem bakalářské práce je ptačí svět - námět pro výtvarné činnosti v mateřské škole. Cílem práce bylo vytvořit soubor výtvarných činností a aktivit souvisejících s ptačím světem. Teoretická část se zabývá vývojem dítěte předškolního věku a vývojem kresby. Práce obsahuje taktéž kapitolu o výtvarných činnostech a technikách používaných v mateřské škole, dále informace o environmentální výchově v prostředí mateřské školy v návaznosti na Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Pro hlubší prozkoumání tématu je v teoretické části taktéž zařazena kapitola o ptactvu ve výtvarném umění. V praktické části jsou vypracovány náměty pro výtvarné činnosti související s ptáky, popis jejich realizace předškolními dětmi a následné hodnocení. Metoda zúčastněného pozorování přináší odpovědi na evaluační otázky.
|
|
|
Umělá neuronová síť pro rekonstruování vymřelých druhů
Pešek, David ; Bilík, Šimon (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala navrhnutím, naučením a zhodnocením umělé neuronové sítě pro rekonstrukci vymřelých živočišných druhů. Nejprve byl vybrán hlavní prvek navrhované UNS, tedy generativní model. Vzhledem k jejich výborným výsledkům v poli generování obrázků se odůvodněně jevila třída difúzních modelů jako správná volba. Konkrétně byl vybrán difúzí model Stable diffusion. Jeden z počátečních kroků práce bylo také vytvořit trénovací množinu pro navrhovaný model. K obrázkům živočichů bylo potřeba napárovat nějaké popisky, podle kterých by se dal živočich identifikovat. K tomuto účelu byly využity geny cyklooxygenázy-1 daných živočichů. Dále byl použit sekvenční transformátorový model GPT-2, který je naučen na trénovací množině lidského přirozeného jazyka. Tento model byl použitý pro zakódování DNA sekvencí do vektorové podoby, ve které byla zachycena sémantika a kontext mezi jednotlivými částmi DNA sekvence. Modely by bylo velmi složité učit od začátku kvůli velké potřebné velikosti trénovací množiny a výpočetní a časové náročnosti. GPT-2 model byl tedy pouze doučen na trénovací množině DNA sekvencí řádu pěvců a samotný difúzní model byl naučen na párech obrázků těchto živočichů a DNA sekvencí zakódovaných pomocí GPT-2 modelu. Pro generování obrázků byly pomocí GPT-2 generovány originální DNA sekvence, které se podobaly sekvencím z trénovací množiny. Následně bylo zakódování těchto sekvencí předáno difúznímu modelu, který vytvořil samotné obrázky. Metoda generování nových DNA sekvencí pomocí GPT-2 modelu stojí na myšlence, že vygenerovaná DNA sekvence se částečně podobá DNA sekvencím z trénovací množiny. Takto experimentálně vygenerované DNA sekvence se mohou podobat DNA sekvencím vymřelých předků nebo příbuzných řádu pěvců. Model byl schopný v části případů vygenerovat takové obrázky, které lze na pohled považovat za živočišný druh, ale je nutno konstatovat, že vygenerované obrázky často nešlo považovat za rekonstrukce živočichů. Úspěšnost vygenerování obstojného obrázku živočicha byla přibližně 10%. Funkčnost modelu byla testována i na testovací množině DNA sekvencí živočichů několika řádů, které spadají pod třídu ptáků stejně jako řád pěvců. Úspěšnost vygenerování rekonstrukce, kterou bylo možné porovnávat s fotografií se pohybovala okolo 15%.
|
|
|
Druhově specifické a individuální prediktory kolizí ptáků s prosklenými překážkami v České republice
Semeráková, Anna ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Viktora, Lukáš (oponent)
Soudobá přeměna krajiny je provázena vznikem různorodých překážek antropogenního původu, narušujících přirozenou podobu původních biotopů a biokoridorů volně žijících organismů. Tyto překážky mohou mít mimo jiné podobu prosklených ploch, které jsou pro svou průhlednost a odrazivost vysoce rizikové především pro aktivně létající ptáky. Kolize s prosklenými překážkami v celosvětovém měřítku představují pro populace volně žijících ptáků jednu ze stěžejních příčin mortality, která si podle hrubých odhadů ročně vyžádá více než stovky milionů obětí. Mnoho autorů pokládá tento zdroj mortality za zcela neselektivní. V takovém případě lze očekávat, že úhrn mortality v důsledku kolizí bude prostou funkcí populační početnosti. Cílem této diplomové práce je otestovat předpoklad, že tento vztah je značně složitější, a že některé ekologické skupiny ptáků mohou být na základě svých specifických vlastností ke kolizím s prosklenými překážkami více, či méně náchylné. Z faunistických databází byly získány mnohaleté záznamy o kolizích ptáků s prosklenými překážkami pro území celé České republiky. Tyto záznamy byly porovnány s velikostí populací jednotlivých druhů na našem území a s vybranými ekologickými a morfologickými druhovými charakteristikami. V souladu s původním předpokladem bylo zjištěno, že největší množství...
|
|
|
Synantropizace holuba hřivnáče (Columba palumbus) a straky obecné (Pica pica)
Tesařík, Jáchym ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Straka obecná a holub hřivnáč jsou v současnosti typickými synantropními ptačími druhy. Prostudováním dostupných zdrojů jsem zjistil, že během svého procesu stěhování z přírody do měst prodělali několik více či méně zásadních změn, které jim usnadnily přechod z rurálního do urbánního prostředí. Vzhledem ke své přizpůsobivosti nemají s kolonizací městského prostředí problém a zvládají zde obsadit stále pestřejší škálu hnízdních biotopů. Díky synantropizaci dokázali rozšířit svůj areál a zejména zvýšit svou celkovou početnost. Pravděpodobně největší hrozbou pro urbánní populace obou druhů je hnízdní predace, kvůli které dochází lokálně k poklesům populačních trendů a ke snížení hnízdní úspěšnosti. Kvůli predačnímu tlaku a díky přizpůsobivosti hřivnáče i straky si myslím, že můžeme do budoucna očekávat nejen nárůst početnosti a populační hustoty v městských populacích obou druhů, ale také obsazování nových a pestřejších hnízdních habitatů ve stále větší blízkosti lidských obydlí.
|
|
|
Host-microbiota, pro-inflammatory immunity and physiological senescence in wild birds
Těšický, Martin
Mikrobiálními ligandy vyvolaný zánět je klíčový imunologický proces, který na jedné straně zajišťuje obranyschopnost proti infekčním onemocněním, ale jeho dysregulace může vést také k oxidačnímu poškození tkání. K tomu dochází např. během chronického zánětu, který může způsobovat tzv. inflammaeging, o němž se nyní uvažuje jako o možné příčině stárnutí. Ve své multidisciplinární disertaci jsem za využití evolučně-komparativních přístupů a ptáků jako modelové skupiny zkoumal tři vzájemně propojené aspekty zánětu: (1) evoluční a ekologické determinanty vnitro- a mezidruhové variability střevní mikrobioty (SM), které ovlivňují evoluci ptačí imunity, (2) genetickou diverzitu imunitních genů ovlivňující zánětlivou imunitní odpověď u ptáků a (3) stárnutí ve fyziologických znacích spojených s tzv. inflammagingem na modelu volně žijícího pěvce, sýkory koňadry (Parus major). (1) Pomocí sekvenování bakteriální 16S rRNA jsme zjistili značnou vnitro- i mezidruhovou diverzitu ve složení SM u pěvců a dominanci taxononů z kmenů Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria and Bacteroidetes. V porovnání se savčí SM, které je do velké míry determinována fylogenezí hostitele a jeho stravou, naše výsledky u pěvců ukazují pouze na středně silný vliv fylogeneze hostitele a velmi slabý vliv ekologických faktorů (potrava a...
|
|
|
Host-microbiota, pro-inflammatory immunity and physiological senescence in wild birds
Těšický, Martin ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Tschirren, Barbara (oponent) ; Štěpánek, Ondřej (oponent)
Mikrobiálními ligandy vyvolaný zánět je klíčový imunologický proces, který na jedné straně zajišťuje obranyschopnost proti infekčním onemocněním, ale jeho dysregulace může vést také k oxidačnímu poškození tkání. K tomu dochází např. během chronického zánětu, který může způsobovat tzv. inflammaeging, o němž se nyní uvažuje jako o možné příčině stárnutí. Ve své multidisciplinární disertaci jsem za využití evolučně-komparativních přístupů a ptáků jako modelové skupiny zkoumal tři vzájemně propojené aspekty zánětu: (1) evoluční a ekologické determinanty vnitro- a mezidruhové variability střevní mikrobioty (SM), které ovlivňují evoluci ptačí imunity, (2) genetickou diverzitu imunitních genů ovlivňující zánětlivou imunitní odpověď u ptáků a (3) stárnutí ve fyziologických znacích spojených s tzv. inflammagingem na modelu volně žijícího pěvce, sýkory koňadry (Parus major). (1) Pomocí sekvenování bakteriální 16S rRNA jsme zjistili značnou vnitro- i mezidruhovou diverzitu ve složení SM u pěvců a dominanci taxononů z kmenů Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria and Bacteroidetes. V porovnání se savčí SM, které je do velké míry determinována fylogenezí hostitele a jeho stravou, naše výsledky u pěvců ukazují pouze na středně silný vliv fylogeneze hostitele a velmi slabý vliv ekologických faktorů (potrava a...
|
|
|
Mechanisms of reproductive isolation between two hybridizing passerine species, the common nightingale and the thrush nightingale
Poignet, Manon ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
v - ABSTRACT (in Czech) - Stěžejním krokem při vzniku nových druhů je evoluce reprodukčně izolačních mechanismů oddělujících genofondy nově vznikajících druhů. O molekulární, fyziologické a genetické podstatě reprodukční izolace víme i přes rostoucí počet studií stále málo. Na příkladu dvou přirozeně hybridizujících druhů pěvců, slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a slavíka tmavého (L. luscinia), jsme zkoumali různé mechanismy reprodukční izolace se zaměřením na postkopulační prezygotické a postzygotické izolační mechanismy. Tyto dva druhy slavíků se oddělily před ~1,8 miliony lety a v současnosti se kříží v sekundární kontaktní zóně probíhající napříč střední a východní Evropou. V rámci této dizertační práce jsme analyzovali genetické složení sekundární kontaktní zóny a ukázali, že v hybridní zóně jsou dominantní rodičovské formy, zatímco F1 hybridů (3,4 %) a časných zpětných kříženců (3,1 %) se zde vyskytuje málo a F2 hybridi úplně chybí. To naznačuje silnou, ale neúplnou reprodukční izolaci. F1 hybridní jedinci byli čtyřikrát častější z jednoho směru křížení než z druhého, což indikuje asymetrickou hybridizaci. Dále jsme ukázali velké mezidruhové rozdíly v morfologii spermií. Spermie slavíka obecného měly delší a širší střední část a bičík, zatímco spermie slavíka tmavého měly větší akrozom. Tyto...
|
|
|
Diverzita a početnost ptáků ve 3D prostoru Žofínského pralesa
Kučerová, Eliška ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Korňan, Martin (oponent)
Ptačí druhy jsou specializované na různé typy prostředí. Uvažujeme-li například o lesních druzích, neznamená to, že by všechny tyto druhy využívaly stejné ekologické niky. Některé druhy obývají podrost, jiné dávají přednost korunám stromů. Někteří ptáci jsou vázáni na paseky a další světliny v lesním porostu, jiní vyžadují staré stromy s dutinami. Ani biotop primárního středoevropského smíšeného lesa tedy není homogenním prostředím, naopak na malých prostorových škálách se jedná o prostředí velmi heterogenní. Zvlášť po zahrnutí vertikálního rozměru lesa, který ptáci využívají mnohem více, než je obvykle ve studiích zohledňováno, získáme nevídaně pestrou nabídku habitatů. Tato diplomová práce přináší detailní popis ptačího společenstva v nejstarší české přírodní rezervaci (NPR Žofínský prales), ve které v současné době probíhají výzkumy vegetace. Výzkumy zabývající se mapováním ptáků v lesích však stále obvykle nezohledňují vertikální rozměr prostředí. Navíc se většina sčítání ptáků zaměřuje na diverzitu druhů na lokalitě, ale již nezahrnuje početnosti jednotlivých druhů. Proto jsem se zaměřila na velmi podrobné zmapování ptačího společenstva na padesátihektarové ploše v NPR Žofínský prales. Během sčítání byl zaznamenán každý ptačí jedinec i jeho přesná pozice ve 3D prostoru lesního porostu....
|
host ::
RSS.