|
|
Funkce samičího zpěvu u pěvců.
Kubíková, Tereza ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Mikula, Peter (oponent)
Samičí zpěv byl u pěvců dlouhou dobu přehlížen, protože se předpokládalo, že zpívají pouze samci, a to i přesto, že se první záznamy o samičím zpěvu objevovaly již na konci 19. stol. Ojedinělý zpěv samic byl obvykle odůvodňován zvýšením hladiny pohlavních hormonů, ve skutečnosti ale samice zřejmě zpívají z podobných důvodů jako samci, to znamená při obraně teritoria, lákání partnera, případně pokud chtějí zabránit mimopárové kopulaci. Tyto funkce samičího zpěvu byly odhaleny až poté, kdy se ornitologové začali více věnovat tropickým pěvcům. V tropech je totiž u mnoha druhů patrný pohlavní dimorfismus, díky kterému je snazší rozeznat samici od samce. Partneři zde navíc často vytvářejí dlouhotrvající svazky, a vzhledem k tomu, že obvykle také společně obhajují celoroční teritorium, je pro ně výhodné být sehraní i ve zpěvu. Z toho důvodu se někdy samice přidávají zpěvem ke svému partnerovi a zpívají tak společně v duetu. Dnes je již samičí zpěv zaznamenán i u řady pěvců obývajících mírný pás a počet těchto druhů postupně přibývá. Je tedy pravděpodobné, že zřejmě zůstává u řady druhů stále přehlížen. Pravděpodobně proto, že samice mohou být mylně označeny za samce. Zároveň samice zpívají jen během krátkého období a je tak složitější jejich zpěv zachytit. Klíčová slova: samičí zpěv, ptáci, funkce...
|
|
|
Cultural evolution of birdsong: Changes of Tree Pipit vocalization in year-to-decade temporal scales
Çetinkaya, Belfu ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Social learning gives rise to culture, which is defined as socially learned behaviors that are shared among members of a community and persist over generations. Song of the passerines is one of the most studied and well-known examples of culture, as young birds acquire their species-specific songs through social learning. In addition, the song or its structures, such as syllable types, can evolve through various mechanisms, such as learning biases or copying errors, during this transmission between and within generations and across populations. The aim of the study was to uncover the possible mechanisms behind the song evolution of Tree pipits. Altogether 207 males were recorded, and the study population was continuously monitored for 12 years-period. It was revealed that learning bias could be one of the possible mechanisms that play a role during song transmission of the studied population, since dominant syllable types were stable over the years and survived until 2022. Moreover, the function of dominant syllable types such as species-specific recognition could lead to this conservative pattern. Also, there were some syllable types other than the dominant ones that also survived over the years. The longer survival of these syllable types could be due to a preference for learning local syllable...
|
|
|
Yellowhammer dialects and citizen science
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
Ptačí dialekty, jsou již dlouho zkoumány z hlediska migrace, toku genů, speciace a kulturní evoluce. Strnad obecný, Emberiza citrinella, běžný evropský pěvec s jednoduchým zpěvem a dlouhým obdobím zpěvné aktivity, je po desetiletí modelovým druhem pro studium dialektů. V této práci shromažďuji několik studií, které těžily z projektů občanské vědy. Nejprve jsme shromáždili a sjednotili informace o distribuci dialektů strnada obecného rozptýlené v mnoha publikacích a sjednotili nomenklaturu používanou pro různé typy dialektů v minulosti. Dataset jsme doplnili o nahrávky dostupné díky dobrovolníkům přispívajícím do veřejných databází a dalších online zdrojů a prokázali jsme, že kontinentální distribuce strnadích dialektů nepodporuje existenci širokých, geograficky odlišných makrodialektových skupin, jak se dříve věřilo. V roce 2011 jsme v rámci kampaně Pták roku České společnosti ornitologické zahájili projekt občanské vědy "Nářečí českých strnadů". Výsledky za první rok předčily naše očekávání co do kvality i kvantity, a tak se z jednoletého projektu zaměřeného na ochranu přírody stal dlouhodobý, vědecky zaměřený projekt. V následujících letech byly vylepšeny webové stránky projektu (se zaměřením na interaktivitu, rychlou zpětnou vazbu a gamifikaci) a výsledkem byly nahrávky strnadího zpěvu od 191...
|
|
|
Využití individuálního akustického monitoringu pro sledování změn zpěvu strnada obecného v čase
Kouřil, Jan ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Rubáčová, Lucia (oponent)
Ptačí zpěv, který je skrze sociální učení předáván napříč populacemi a generacemi, je jedním z nejznámějších a nejstudovanějších příkladů kultury v živočišné říši. Zpěv se může v průběhu času proměňovat v rámci tzv. kulturní evoluce, kterou lze sledovat různými způsoby. Nejefektivnějším způsobem, který může pomoci odhalit, jaké mechanismy za změnami zpěvu v čase stojí, je však individuální monitoring. Ten je u pěvců prováděn hlavně pomocí kroužkování či jiných invazivních metod, které ovšem mají svá úskalí, jako je nutnost odchytu ptáka a obtížný odečet kroužků v nepřehledných prostředích. Pokud jsou ale vokalizace daného druhu ptáka individuálně specifické a stabilní v čase, je možné jedince daného druhu sledovat na základě nahrávek jejich vokalizací pomocí individuálního akustického monitoringu (IAM). Tato neinvazivní, rychlá a účinná metoda monitoringu je však u ptáků využívána stále velmi málo. Cílem této práce bylo potvrdit, že repertoár počátečních frází strnadů obecných (Emberiza citrinella) je individuálně specifický a meziročně stabilní a strnad je tak vhodným druhem pro využití individuálního akustického monitoringu. To jsem potvrdil na základě vizuální analýzy sonogramů nahrávek 107 jedinců nahraných v rámci tří let. Svou vizuální identifikaci jsem ověřil i pomocí dvou nezávislých...
|
|
|
Využití individuálního akustického monitoringu pro studium ohrožených druhů - případová studie lindušky luční
Helmbold, Lily Carolin ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Beran, Václav (oponent)
1 Abstrakt Monitoring je nezbytnou součástí a předpokladem pro úspěšné ochranářské zásahy. Již dlouhé desítky let používané metody pro sledování ptáků nám poskytují informace o druhové bohatosti a využívají k tomu částečně i akustické signály živočichů, důležitý komunikační nástroj nejen u ptáků. Unikátní prvky zpěvu umožňují určit jedince, tento poznatek však dosud nebyl klasickými metodami monitoringu podchytitelný, pro hlubší pochopení ekologie sledovaných živočichů je však velmi důležitý. Pro určení jedince na základě individuální vokalizace se tak věda stále častěji uchyluje k metodě zvané individuální akustický monitoring (IAM), založené na jedinečných rozdílech ve vokalizaci. IAM se zatím používá u jednodušších zpěvů, rozšíření na komplexní vokalizace by však byla cenným doplněním k tradičním sledovacím metodám. V této práci se proto zabývám otázkou využitelnosti IAM pro praktickou ochranu přírody. Studie byla provedena na modelovém druhu zpěvného ptáka, lindušce luční (Anthus pratensis), a individualita ve zpěvech byla vyhodnocena na základě subjektivní analýzy slabikových repertoárů jednotlivých zpívajících samců. Jedná se o alternativní přístup, který místo diskrétních hodnot slabik zohledňuje tvarovou podobnost. V rámci výzkumu bylo během sezón 2020-2022 nahráno dohromady 168 zpívajících samců...
|
|
|
Charakteristiky ptačího zpěvu vypovídající o agresivní motivaci jedince
Škvařilová, Anežka ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Zpěv hraje u pěvců zásadní roli při komunikaci a zároveň v sobě ukrývá celou řadu informací o vysílateli. Zpěv může například prozradit věk vysílatele, jeho fyzickou zdatnost či individualitu. Zároveň může vypovídat o tom, jak je pěvec ochotný zaútočit. K tomuto účelu používají samci signály eskalace agrese, které uplatňují především při obraně teritoria, kdy se pomocí nich navzájem informují o své motivaci k boji. Existuje několik charakteristik zpěvu pěvců, které jsou některými autory považovány za signály eskalace agrese. Patří mezi ně střídání typů zpěvů, opakování zpěvů oponenta, přezpívávání oponenta, délka trvání zpěvu, rychlost zpěvu a tiché zpěvy. Ukazuje se, že charakter signalizace konfliktu je druhově velmi variabilní. Tato bakalářská práce tyto charakteristiky zpěvu podrobně rozebírá a podle ustanovených kritérií hodnotí, zda se dají považovat za signály eskalace konfliktu u různých druhů pěvců. Klíčová slova: signály eskalace konfliktu, agresivní chování, teritoriální interakce, playback, charakteristiky zpěvu, útok
|
|
| |
|
|
Samičí výběr založený na zbarvení a zpěvu u pěvců s pohlavním dichromatismem
Kauzál, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem samičí volby na dva výrazné fenotypové znaky u pohlavně dichromatických pěvců (Aves, Passeriformes): na zbarvení a zpěv. Práce shrnuje poznatky z vybraných studií zaměřených na tuto problematiku. Výsledky těchto studií ukazují, že jak zbarvení, tak i zpěv mohou sloužit jako nezfalšovatelný signál a vypovídat tak například o zdravotním stavu, kondici a o dalších vlastnostech jejich nositele. Z četných studií rovněž vyplývá, že samice u samců takové signály při výběru partnera upřednostňují. Hlavní zaměření práce je pak právě na studie, které se zabývaly zbarvením i zpěvem najednou. Takových studií však není příliš mnoho, ale i tak je z nich zřejmé, že poměrně rozšířený názor, že zářivě zbarvení ptáci nemají příliš melodický zpěv a naopak, obecně spíše neplatí. Hlavní nedostatek studia samičí volby je spatřován právě v absenci studií, které se zaměřily na roli více fenotypových znaků zároveň.
|
|
|
Mechanismy umožňující individuální rozpoznávání u pěvců
Caha, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Vokalizace umožňuje ptákům komunikovat na velké vzdálenosti nebo v prostředích, kde mohou být vizuální signály obtížně detekovatelné. Vokalizaci pěvců lze rozdělit na zpěv a volání. Zpěv může posluchače signálu informovat o druhové příslušnosti, pohlaví, kvalitě samce, agresivní motivaci a v neposlední řadě také identitě zpívajícího jedince. Rozpoznávání různých jedinců je velmi užitečná dovednost, která se běžně uplatňuje během teritoriálních interakcí mezi samci. Správná identifikace samců, kteří představují různě velkou hrozbu, umožňuje reagovat přiměřeně situaci a ušetřit energii nebo se vyhnout zranění z případného střetu. U řady druhů pěvců byla pomocí playbackových experimentů prokázána schopnost individuálního rozlišování založená na zpěvu, ale jen málokdy bylo odhaleno, podle čeho se rozpoznávají. Tato literární rešerše se zabývá problematikou neighbour-stranger experimentů, které zjišťují schopnost pěvců rozpoznávat mezi sousedy a cizími samci. Dále je zaměřena na struktury nebo vlastnosti zpěvu umožňující individuální rozpoznávání pěvců a jejich využití pro individuální akustický monitoring.
|
|
|
Funkce různých typů zpěvu a jeho struktur u pěvců
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Otomar (oponent)
V této literární rešerši shrnuji dosud známé informace o výskytu různých typů zpěvu a jeho charakteristických struktur, u kterých se určilo, v jakém kontextu jsou používány, zda pro jejich užití existují nějaká obecná pravidla a jak moc jsou platná napříč druhy. Práce je zaměřená na samce pěvců (Passeriformes) mírného pásmu, kteří přilétají brzy na jaře na hnízdiště a obvykle v tomto období intenzivně zpívají. V závislosti na druhu a zejména u jednotlivců, má však zpěv různé strukturní složení a časové a frekvenční parametry. Některé druhy používají složité zpěvy a jejich složení mohou během produkce měnit podle toho, komu je zpěv směrován. V tomto případě vypovídá o kvalitě samce délka a propracovanost zpěvu z hlediska počtu a variability slabik. Na druhou stranu některé druhy používají pouze jeden typ zpěvu. Jedinci se pak liší mezi sebou ve způsobu produkce celého zpěvu nebo jen konkrétních struktur. Například slabiky velkého frekvenčního rozsahu a délky jsou považovány za energeticky náročné pro produkci, tudíž mohou být dobrým indikátorem zdatnosti samce. Krátké slabiky produkované v rychlejším tempu jsou nejen energeticky náročné na produkci, ale mohou například i značit agresivní záměry vůči cizím samcům. Obecně můžeme odvodit funkční význam určitého zpěvu podle období před a po spárování a podle...
|
host ::
RSS.