|
|
Protitlaková parní turbina
Kubiš, Zdeněk ; Ondřej, Štěpánek (oponent) ; Štěpánek, Ondřej (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh jednotělesové parní turbiny o výkonu 60 MW pro dvoustupňový ohřev topné vody. Turbina je určena pro kogenerační cyklus, má čtyři neregulované odběry a výstup dolů do topného ohříváku. Nejprve je proveden tepelný výpočet turbiny pro provoz se 100 % páry. Dále je vypracován detailní návrh průtočného kanálu spolu s pevnostním výpočtem lopatek a rozváděcích kol. V závěru práce jsou porovnány požadované provozy a uvedena příslušná bilanční schémata. Součástí práce je také výkres turbiny v podélném řezu.
|
|
|
Virtualizace institutu státní správy
Štěpánek, Ondřej ; Janoušek, Vladimír (oponent) ; Neuwirth, Bernard (vedoucí práce)
Tato bakaláská práce se zabývá problematikou virtualizace server a poítaových stanic, která je v poslední dob stavebním kamenem moderních datových center. Praktická ást je pak zamena na výbr nejvhodnjšího ešení pro konkrétní problém zavedení virtualizace ve státní správ. Souasn práce hodnotí dnešní možnosti pro jiné organizace.
|
|
|
Kondenzační parní turbina do paroplynového cyklu
Pavlíček, Martin ; Ing.Ondřej Štěpánek (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
V diplomové práci na téma Kondenzační parní turbína do paroplynového cyklu se zabývám bilančním výpočtem tepelného schématu a návrhem turbíny. Tato dvoutělesová parní turbína s kombinovaným VT-ST dílem a dvouproudým NT dílem nemá žádné přídavné technologické odběry páry. NT díl má dva boční výstupy do vodou chlazených kondenzátorů. Je zde zpracována základní rozvaha silových účinků působících na NT díl za provozu. Součástí práce je také výkres s podélným řezem NT dílu a jeho půdorysné uspořádání včetně umístění kondenzátorů.
|
|
|
Diversity of CD8+ T-cell adaptive immune responses
Paprčková, Darina ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent) ; Gerrard, Audrey (oponent)
(Czech Version) CD8+ T-lymfocyty jsou specializované imunitní buňky, které rozpoznávají a eliminují infikované nebo nádorové buňky tím, že je přímo napadají a ničí. Jejich schopnost vytvářet dlouhotrvající paměťové reakce zajišťuje rychlou imunitní obranu při následných setkáních se stejnými patogeny, což je činí nepostradatelnými pro celkovou funkci imunitního systému. Navzdory jejich důležitosti mnoho aspektů jejich biologie stále není dobře objasněno. Hlavním cílem této práce je studium adaptivních imunitních odpovědí CD8+ T-lymfocytů se zaměřením na několik specifických otázek. Nejprve jsme provedli literární přehled a následnou výzkumnou studii s cílem objasnit roli autoreaktivity antigenního receptoru T-lymfocytů (TCR) v imunitní reakci konkrétních T-lymfocytárních klonů. Zjistili jsme, že stupeň autoreaktivity TCR nemá vliv na velikost nebo typ imunitní odpovědi. Místo toho hraje míra autoreaktivity rozhodující roli při spontánní diferenciaci CD8+ T-lymfocytů při homeostázi v periferních lymfoidních orgánech. V další části výzkumu jsem zkoumala rozdíly mezi imunitní odpovědí naivních a paměťových T-lymfocytů. Tento projekt odhalil pozoruhodnou schopnost paměťových T-lymfocytů generovat dlouhověké efektorové paměťové T-lymfocyty. Naproti tomu naivní T-lymfocyty převažně daly vzniknout...
|
|
|
Signaling pathways in T-cell-mediated immunity
Janušová, Šárka ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Hons, Miroslav (oponent) ; Abramson, Jakub (oponent)
(Czech Version) Imunitní systém zajišťuje ochranu organismu proti patogenům a nádorovému bujení, ale zároveň toleruje buňky tělu vlastní. T buňky jsou důležitou součástí imunitní odpovědi. Pomocné T buňky zajišťují komunikaci mezi jednotlivými buněčnými typy, cytotoxické T buňky zajišťují eliminaci nakažených nebo pozměněných buněk a regulační T buňky poskytují ochranu organismu proti přílišné aktivaci pomocných a cytotoxických T buněk. T buňky jsou aktivované pomocí antigenně-specifického T-buněčného receptoru (TCR), který mají na svém povrchu. Nicméně pro dostatečnou aktivaci potřebují dodatečnou stimulaci přes kostimulační či inhibiční receptory. Tato dvoukroková aktivace slouží jako regulační mechanismus pro zabránění neúměrné aktivace T buněk. Hlavní část této dizertační práce se zabývá studiem a pochopením přenosu signálu po T-buněčné aktivaci a také jeho regulací. Pro objasnění těchto procesů jsme využili tandemovou afinitní purifikaci s následnou analýzou pomocí hmotnostní spektrometrie. Popsali jsme složení signálních komplexů receptorů GITR a OX40, které patří do rodiny receptorů tumor nekrotizujícího faktoru (TNFR), a také receptoru pro interleukin 17 (IL-17R). Ve všech studovaných signálních komplexech jsme popsali protein ABIN1. Následně jsme vytvořili ABIN1-deficientní myši, u kterých...
|
|
|
The role of the interaction of LCK with CD4/CD8 coreceptors
Cesneková, Michaela ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
LCK kináza zásadne reguluje T bunkovú signalizáciu a interaguje s CD4 a CD8 koreceptormi, ktoré sú nevyhnutné pre vývoj T buniek a diferenciáciu na ich dve základné línie. Úloha koreceptorov, rovnako ako úloha ich väzby na LCK je stále diskutabilná, napriek tomu, že je študovaná už desaťročia. Cieľom tejto diplomovej práce je objasniť dôležitosť väzby LCK s koreceptormi v signalizácii a vývoji CD8+ T buniek a adresovať význam serínových aminokyselinových zbytkov v endocytóze CD4 sprostredkovanej kinázou LCK. Na skúmanie tejto problematiky sme použili rôzne varianty LCK s mutáciami na mieste väzby s koreceptormi alebo v katalytickej doméne, exprimované v myšiach a v bunkových líniách. Ako prvé sme testovali kinázovú aktivitu LCK. V druhej časti sme ukázali, že CD8 má ako závislú tak nezávislú funkciu od väzby s LCK. Potom sme skúmali neskorú fázu vývoja CD8+ T buniek a zistili sme, že neprítomnosť LCK-CD8 interakcie sa na fenotype buniek prejavuje len veľmi málo. Ovplyvňuje totiž len CD8+ tymocyty po pozitívnej selekcii a len ich odpoveď na nízkoafinitný antigén. Nakoniec sme ukázali, že CD4 koreceptor s troma mutáciami serínových zbytkov na alanínové je rovnako závislý na väzbe s LCK ako prirodzená forma CD4. Naša práca vrhá nové svetlo na problematiku väzby LCK s koreceptormi a podčiarkuje jej...
|
|
|
Characterization of a novel CD8+ T-cell subset with polyamine metabolism signature
Cimermanová, Veronika ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
CD8+ T bunky zohrávajú kľúčovú úlohu v adaptívnej imunitnej odpovedi proti infekciám a nádorom. Výskum zaoberajúci sa ich heterogenitou odhalil, že podskupiny tzv. antigén-skúsených T buniek majú rôzne funkčné vlastnosti. Avšak, táto funkčná diverzita môže byť predurčená už v ich tzv. antigén-neskúsených prekurzoroch v homeostáze. Pred nedávnom, vedci z laboratória adaptívnej imunity objavili novú a vzácnu podskupina homeostatických myšacích CD8+ T buniek, nazvanú Tpam bunky (CD8+ T bunky s polyamínovým metabolizmom). Keďže bolo preukázané že polyamínový metabolizmus súvisí s aktiváciou a diferenciáciou T buniek, výskum tejto novej podskupiny môže poskytnúť nové poznatky o osude CD8+ T buniek po TCR stimulácii. Táto diplomová práca mala za cieľ charakterizovať Tpam bunky z hľadiska ich pôvodu, homeostatiského fenotypu, správania po TCR stimulácii a potenciálnej funkcii. Použitím rôznych myších modelov sme preskúmali tvorbu Tpam buniek a zistili sme, že ich tvorba závisí na rozmanitosti TCR repertoáru a pravdepodobne je k ich vzniku potrebná slabá TCR signalizácia. Ďalej sme využili metódu adoptívneho prenosu do myšacieho modelu s T bunkovým deficitom na zistenie ich homeostatiského fenotypu a taktiež sme pozorovali ich správania po TCR stimulácii cez ex vivo metódu TCR aktivácie. Zistili sme, že...
|
|
|
Host-microbiota, pro-inflammatory immunity and physiological senescence in wild birds
Těšický, Martin ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Tschirren, Barbara (oponent) ; Štěpánek, Ondřej (oponent)
Mikrobiálními ligandy vyvolaný zánět je klíčový imunologický proces, který na jedné straně zajišťuje obranyschopnost proti infekčním onemocněním, ale jeho dysregulace může vést také k oxidačnímu poškození tkání. K tomu dochází např. během chronického zánětu, který může způsobovat tzv. inflammaeging, o němž se nyní uvažuje jako o možné příčině stárnutí. Ve své multidisciplinární disertaci jsem za využití evolučně-komparativních přístupů a ptáků jako modelové skupiny zkoumal tři vzájemně propojené aspekty zánětu: (1) evoluční a ekologické determinanty vnitro- a mezidruhové variability střevní mikrobioty (SM), které ovlivňují evoluci ptačí imunity, (2) genetickou diverzitu imunitních genů ovlivňující zánětlivou imunitní odpověď u ptáků a (3) stárnutí ve fyziologických znacích spojených s tzv. inflammagingem na modelu volně žijícího pěvce, sýkory koňadry (Parus major). (1) Pomocí sekvenování bakteriální 16S rRNA jsme zjistili značnou vnitro- i mezidruhovou diverzitu ve složení SM u pěvců a dominanci taxononů z kmenů Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria and Bacteroidetes. V porovnání se savčí SM, které je do velké míry determinována fylogenezí hostitele a jeho stravou, naše výsledky u pěvců ukazují pouze na středně silný vliv fylogeneze hostitele a velmi slabý vliv ekologických faktorů (potrava a...
|
|
|
Identifikace nových regulátorů prozánětlivých signálních drah
Dráberová, Helena ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Funda, David (oponent)
Identifikace nových regulátorů prozánětlivých signálních drah Helena Dráberová V imunitním systému byla popsána funkce proteinu 4.1R, který reguluje migraci a adhezi buněk, ale také aktivaci T lymfocytů. Polymorfismus v genu pro ORMDL-3 představuje rizikový faktor pro vznik astmatu u dětí a souvisí se zvýšenou expresí ORMDL-3. Tato dizertační práce popisuje funkci proteinů 4.1R a ORMDL-3 v aktivaci žírných buněk po stimulaci FcεRI receptoru. IL-17 je prozánětlivý cytokin, který hraje roli v obraně organismu před kvasinkovými a houbovými infekcemi. IL-17 však přispívá k patologii autoimunitních chorob jako jsou revmatoidní artritida, psoriáza a roztroušená skleróza. IL-17 signalizace je velmi přísně regulovaná, ale přesný mechanismus regulace doposud nebyl popsán. Tato dizertační práce se soustředí na charakterizaci IL-17R komplexu pomocí hmotnostní spektrometrie a analýzu funkce jeho známých i nových komponent v buňkách deficientních v jednotlivých proteinech metodou CRISPR-Cas9. Poslední část se zabývá objevem zcela nové podjednotky IL-17RC proteinem CMTM4, jehož role v IL-17 signalizaci nebyla dosud prozkoumána. CMTM4 stabilizuje IL-17RC a je nezbytný pro IL-17RC povrchovou expresi. In vitro data jsou podpořeny daty z autoimunitního myšího modelu psoriázy. Výsledky naznačují nový potenciální terapeutický...
|
|
|
Searching for the common function of the BBSome across the evolution and development
Mašková, Kristýna ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Čajánek, Lukáš (oponent)
BBSom je proteinový komplex, jehož funkce je spojena s ciliárním transportem. Bylo zjištěno, že BBSom je evolučně konzervován napříč organismy tvořícími cilie. Narušení BBSomu vede k ciliárním dysfunkcím a ovlivňuje i mnoho signálních drah. U člověka jsou genetické defekty BBSomu příčinou pleiotropického onemocnění, a to Bardet-Biedlova syndromu. BBSome je studován jednotlivě v mnoha modelových organismech a buněčných liniích za účelem pochopení molekulárních funkcí BBSomu. Tyto studie nebyly zatím porovnány, aby se zjistilo, zda existuje jednotná funkce BBSomu, která by mohla být důvodem jeho evoluční konzervovanosti mezi ciliárními organismy. V této bakalářské práci byly znalosti týkající se BBSomu shrnuty a porovnány za účelem identifikace domnělé jednotné funkce BBSomu mezi různými modelovými organismy a buněčnými typy. Zdá se, že nebyla nalezena funkce BBSomu, která by se dala označit za jednotnou funkci, důvodem je zřejmě mnoho specializovaných funkcí BBSomu v různých organismech a tkáních. Jediná vzdálená podobnost je BBSom dependentní retrográdní ciliární transport, který byl popsán ve většině studovaných modelových organismů a buněčných typů.
|
host ::
RSS.