Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Druhově specifické a individuální prediktory kolizí ptáků s prosklenými překážkami v České republice
Semeráková, Anna ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Viktora, Lukáš (oponent)
Soudobá přeměna krajiny je provázena vznikem různorodých překážek antropogenního původu, narušujících přirozenou podobu původních biotopů a biokoridorů volně žijících organismů. Tyto překážky mohou mít mimo jiné podobu prosklených ploch, které jsou pro svou průhlednost a odrazivost vysoce rizikové především pro aktivně létající ptáky. Kolize s prosklenými překážkami v celosvětovém měřítku představují pro populace volně žijících ptáků jednu ze stěžejních příčin mortality, která si podle hrubých odhadů ročně vyžádá více než stovky milionů obětí. Mnoho autorů pokládá tento zdroj mortality za zcela neselektivní. V takovém případě lze očekávat, že úhrn mortality v důsledku kolizí bude prostou funkcí populační početnosti. Cílem této diplomové práce je otestovat předpoklad, že tento vztah je značně složitější, a že některé ekologické skupiny ptáků mohou být na základě svých specifických vlastností ke kolizím s prosklenými překážkami více, či méně náchylné. Z faunistických databází byly získány mnohaleté záznamy o kolizích ptáků s prosklenými překážkami pro území celé České republiky. Tyto záznamy byly porovnány s velikostí populací jednotlivých druhů na našem území a s vybranými ekologickými a morfologickými druhovými charakteristikami. V souladu s původním předpokladem bylo zjištěno, že největší množství...
Ekologické a etologické aspekty střetu ptáků s budovami
Semeráková, Anna ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Překážky antropogenního původu představují v celosvětovém měřítku jednu z hlavních příčin mortality ptáků. Významný podíl těchto překážek tvoří prosklené plochy, které si ročně vyžádají stovky milionů ptačích obětí. Ačkoliv je ptačí zrakový aparát dokonale přizpůsobený orientaci v terénu při rychlém letu, často dochází k jeho zmatení vlivem průhlednosti nebo odrazivosti skleněné plochy. Zvláštní problém představuje dezorientace nočních migrantů důsledkem působení světelného znečištění, které interferuje s ptačím magnetickým a stelárním fyziologickým kompasem. Frekvence kolizí je proměnlivá v čase i prostoru. K největšímu počtu kolizí během dne dochází nad ránem, během roku v období podzimní migrace. Samotná abundance jednotlivých druhů ptáků v lokalitách s výskytem nebezpečných překážek překvapivě není zásadním prediktorem pravděpodobnosti kolize, důležitější je denzita jedinců v bezprostřední blízkosti překážky. K nejnáchylnějším ekologickým skupinám s vysokou pravděpodobností kolize patří ptáci s malou tělesnou velikostí a rychlým letem, migranti na dlouhé vzdálenosti, teritoriální samci v období toku, nezkušená mláďata a potravní specialisté vyhledávající vzdálené potravní zdroje. Z taxonomického hlediska existují některé čeledi, které jsou na základě svých ekologických atributů v porovnání s...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.