|
|
Grid
Gajdošík, Andreas ; Magid, Václav (oponent) ; Krekovič, Slavomír (vedoucí práce)
Práce se věnuje důsledkům plně rozvinuté infrastruktury webu 2.0 a jeho obecnému celospolečenskému přijetí, jež jsou, v doprovodu dostupného výpočetního výkonu, základními faktory umožňujícími rozvoj masivního zpracování uživatelských dat. Práce Grid v této souvislosti využívá veřejně dostupných dat Facebooku o aktivitě uživatelů na stránkách českého pravicového populismu, která plně automatizovaně získává a dále statisticky analyzuje. Výsledek tohoto procesu je poté prezentován na webových stránkách designově i stylisticky podobných webům krajní pravice. Jejím příznivcům na první pohled ideově blízký web však prezentuje empirická data, která o mnohé slávě těchto hnutí, ani jejich přívrženců nevypovídají. Projekt Grid tak stojí na hranici amatérského sociologického výzkumu a umělecké intervence do mediálního prostoru.
|
|
|
Pravicový populismus v Itálii a Německu po roce 2000
Repin, Artem
Tato práce je věnována komplexní komparativní analýze politických organizací pravého spektra v Itálii a Německu ve 21. století. Práce využívá kvantitativní metodu výzkumu, v níž jsou vyvozovány závěry, jak prostřednictvím historické analýzy, tak i prostřednictvím moderních vnitropolitických změn probíhajících v posuzovaných zemích. Chronologické období práce 2000-2022 Teoretická část práce obsahuje retrospektivní komplexní analýzu utváření a vývoje pravicových politických idejí v rámci nejaktivnějších a nejvýznamnějších stran pro každou z uvažovaných zemí. Jejich podoba, proměny a adaptace na různá období nového poválečného systému vztahů založeného na zvláštnostech politického klimatu příslušných evropských zemí. Analytická část je věnována klíčovým faktorům a nástrojům, díky kterým si pravicová hnutí v Itálii a Německu dokážou získat důvěru stále většího počtu občanů. Jsou popsány způsoby nesystémového politického aktivismu, které ovlivňují formování veřejného mínění a následnou občanskou volbu pravicových populistických hnutí. Jsou studovány rysy současného vnitropolitického klimatu zemí, potenciální dlouhodobé důsledky a předvídatelné výzvy současného liberálně demokratického modelu.
|
|
|
The response of Dutch political journalists to the counter-narrative from right-wing populist parties PVV and FvD to the securitization of COVID-19
Wagemaker, Puck Anne ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Cílem této studie bylo najít odpověď na otázku, jak novináři reagovali a zpracovávali prohlášení pravicově populistických stran PVV a FvD v souvislosti se securatizací onemocnění COVID-19. V rámci studie autorka realizovala sedm polostrukturovaných rozhovorů s nizozemskými politickými novináři z různých celostátních médií. Cílem bylo zjistit, jakou roli sehrávali novináři v tom, jaký prostor byl v médiích poskytován právě populistickým stranám směrem k sekuratizaci COVID-19. Výsledky studie, postavené na předem existujících konceptech a definicích role novináře, ukazují, že ačkoli je mezi oběma zkoumanými stranami patrný jasný rozpor, novináři ve své vzdělávací roli - v níž se novináři snaží dát zprávám více souvislostí - převážně uvádějí protireakci obou stran. Studie také zjistila třetí variantu role gatekeepera, na pomezí mezi výhradním otevíráním a zavíráním bran, což literatura blíže nerozpracovává. Zatímco pro FvD se brány zavíraly kvůli popírání existence viru, určité výjimky v komunikaci jim stále umožňovaly se v médiích objevit. To se naopak netýkalo PVV. Klíčová slova Sekuritizace, pravicový populismus, COVID-19, žurnalistika, role novinářů, Nizozemsko, Partij voor de Vrijheid [PVV], Forum voor Democratie [FvD]
|
|
|
Vliv Jörga Haidera na vývoj Svobodné strany Rakouska (FPÖ)
Floder, Daniel ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem Jörga Haidera na vývoj a proměny Svobodné strany Rakouska (FPÖ) především v době jeho předsednictví strany na federální úrovni v letech 1986- 2000, kdy se z malé strany zmítané bojem německo-nacionalistického a liberálního křídla postupně vyvinula prakticky jednotná pravicová populistická strana. Hlavním cílem práce je vymezit Haiderův vliv, který na stranu ve měl vzhledem k vysokému nárůstu obliby FPÖ v době jeho předsednictví, kdy k vyvrcholení tohoto trendu došlo ve federálních volbách roku 1999, kde Svobodní získali 26,9 % hlasů. Výzkum se proto orientuje na Haiderovu osobnost a styl řízení strany, čímž je myšlen způsob rozhodování v rámci strany, prosazování jeho názorů, zacházení s opozicí uvnitř strany, a v neposlední řadě také politické a ideologické usměrňování strany. Dále je v práci analyzováno Haiderovo vystupování uvnitř strany i na veřejnosti s ohledem i na chování jeho spolustraníků. Mimo samotné předsednictví se práce zabývá také obdobím, než se Haider dostal na vrchol ve spolkové frakci FPÖ, a to vzhledem k historii a kořenům jak strany, tak Haidera, pro lepší kontextové zasazení a pochopení jejich ideologických původů. Stejně tak je v práci věnována pozornost i době po odchodu Haidera z čela strany, kde obě tato vedlejší období slouží také...
|
|
|
Vývoj české krajní pravice po roce 1989
Kameník, Martin ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Vývoj české krajní pravice po roce 1989 se zabývá třemi nejvýraznějšími krajně pravicovými stranami po roce 1989, jimiž jsou Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ), Národní strana (NS) a Dělnická strana (DS). Jediný krajně pravicový subjekt, který se dokázal prosadit na české politické scéně a získat zastoupení v parlamentu, byla SPR-RSČ. Zbylé dvě strany byly ve volbách neúspešné. Práce má ambici objasnit, proč SPR-RSČ dokázala být úspěšná a ostaní strany NS a DS nikoli. Nejprve je ale v práci vysvětlen samotný pojem krajní pravice. Poté následuje kapitola o SPR-RSČ, která byla významnou politickou stranou devadesátých let, ovšem po neúspěšných volbách 1998 se postupně stala okrajovou politickou silou. Další část pojednáva o NS, která ve volbách byla velmi neúspěšná, ale dokázala svými akcemi upoutat pozornost českých médií. Rovněž práce obsahuje kapitolu o DS, která jako jediná strana byla po roce 1989 Nejvyšším správním soudem rozpuštěna. Avšak strana dnes funguje pod názvem Dělnická strana sociální spravedlnosti a v současné době je nejúspěšnější krajně pravicovou formací. Posléze následuje stěžejní kapitola objasňující příčiny úspěchu SPR-RSČ a neúspěchu NS a DS.
|
|
|
Anti-islámská hnutí ve východním Německu: PEGIDA a její vývoj
Mojžíš, Radek ; Emler, David (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá vývojem protestního hnutí PEGIDA, které bylo založeno 11. října 2014 v Drážďanech. To na pravidelně konaných demonstracích hlasitě vystupuje proti islamizaci Německa a kritizuje politickou situaci země. V dobách své největší popularity dokázalo přilákat tisíce lidí. V současnosti se jeho význam stále snižuje. Cílem je proto popsat vývoj hnutí a charakteristiky. Práce je rozdělena do čtyř okruhů. První z nich se zabývá vývojem v Sasku, druhý přináší periodizaci vývoje hnutí a jeho programatiku. Zabývá se také vztahem k populistické Alternative für Deutschland (AfD), který se z vzájmené animozity proměnil až k otevřené spolupráci. PEGIDA vznikla jako skupina na Facebooku, následující okruh se proto zabývá hnutím na internetu. Pomocí analytických nástrojů Google Trends a Fanpage Karma sleduje vývoj online: klesající četnost vyhledávání na Google. Původní facebookový profil PEGIDY byl zrušen a hnutí se z toho nikdy plně nevzpamatovalo. Současný počet fanoušků je tak zlomkem z období největší popularity. Poslední kapitola vychází ze studií provedených mezi demonstranty zkoumající mimo demografických údajů i jejich názory na fungování demokracie a politiku. Z nich vyplývá, že většina Pegidistů nevěří politické reprezentaci. Stagnace se projevila i na demonstracích: počet...
|
|
|
Lost Children of Europe: European Union and Unaccompanied Migrant Children
Abuselidze, Salome ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Stepanovic, Vera (oponent)
Problematika nezletilých migrantů bez doprovodu (NBD) v Evropské unii je jedním z nejuznávanějších a jedním z nejvíce prozkoumaných témat. Jen v roce 2015 přišlo do Evropy téměř 100 000 nezletilých bez rodičů nebo zákonných zástupců. A více než 10 000 krátce poté zmizelo. Tyto děti byly a nadále jsou vystaveny vysokému riziku obchodování s lidmi, dětské práce, sexuálního a fyzického zneužívání a vykořisťování nějakého jiného druhu. Je to 6 let od počáteční krize, ale statistiky se nezlepšují. Tendence zůstává taková, že za poslední 3 roky zmizelo beze stopy téměř 19 000 NBD, což představuje až 17 zmizení denně. Navzdory závazku Evropské unie chránit práva NBD jsou podmínky těchto dětí hrozné. V některých členských státech je situace tak špatná, že jsou porušována základní lidská práva. To vyvolává následující otázky: Otázka 1: Proč EU není schopna přijmout společnou politiku týkající se nezletilých migrantů bez doprovodu? Otázka 2: Jak EU přispívá ke zmizení NBD? Kvalitativní a kvantitativní data i velké množství primárních a sekundárních zdrojů pomáhají porozumět problému NBD. Obsahová analýza evropských médií přispívá k ilustraci vnímání migrace a dětí bez doprovodu. Teorie sociální konstrukce cílových populací a teorie kulturní odvety jsou rámcem pro analýzu studovaného tématu. Bylo zjištěno, že...
|
|
| |
|
|
"Většině lidí globální oteplování nevadí": Klimaskepse v české politice mezi roky 2018-2021
Růžičková, Dagmar ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
"Většině lidí globální oteplování nevadí": Klimaskepse v české politice mezi roky 2018- 2021 Práce se věnuje tématu klimaskepse v současné české politice a klade si za cíl popsat, jakým způsobem je utvářen a produkován narativ popírání antropogenní příčiny změny klimatu. První část práce je zaměřena zejména na popis vzniku a pozadí klimaskepse v českém i mezinárodním kontextu se zvláštním důrazem na úlohu ideologií. Druhá část práce prostřednictvím kritické diskursivní analýzy rétoriky Alexandra Vondry, Jana Zahradníka, Václava Klause ml. a Tomia Okamury popisuje a interpretuje klíčové symptomy klimaskeptického diskursu vybraných politiků, dominantní způsoby rámování i diskursivní strategie, které jsou užívány k popírání antropogenní příčiny změny klimatu i odmítání klimatické politiky. Posledním cílem práce je popsat, v jakých aspektech se jazykové prostředky vybraných zástupců konzervativní pravice prolínají či liší s jazykem krajně pravicových populistů. Klíčová slova: klimaskepse, pravicový populismus, klimatická politika, diskurs, rétorika
|
|
|
Vliv Jörga Haidera na vývoj Svobodné strany Rakouska (FPÖ)
Floder, Daniel ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem Jörga Haidera na vývoj a proměny Svobodné strany Rakouska (FPÖ) především v době jeho předsednictví strany na federální úrovni v letech 1986- 2000, kdy se z malé strany zmítané bojem německo-nacionalistického a liberálního křídla postupně vyvinula prakticky jednotná pravicová populistická strana. Hlavním cílem práce je vymezit Haiderův vliv, který na stranu ve měl vzhledem k vysokému nárůstu obliby FPÖ v době jeho předsednictví, kdy k vyvrcholení tohoto trendu došlo ve federálních volbách roku 1999, kde Svobodní získali 26,9 % hlasů. Výzkum se proto orientuje na Haiderovu osobnost a styl řízení strany, čímž je myšlen způsob rozhodování v rámci strany, prosazování jeho názorů, zacházení s opozicí uvnitř strany, a v neposlední řadě také politické a ideologické usměrňování strany. Dále je v práci analyzováno Haiderovo vystupování uvnitř strany i na veřejnosti s ohledem i na chování jeho spolustraníků. Mimo samotné předsednictví se práce zabývá také obdobím, než se Haider dostal na vrchol ve spolkové frakci FPÖ, a to vzhledem k historii a kořenům jak strany, tak Haidera, pro lepší kontextové zasazení a pochopení jejich ideologických původů. Stejně tak je v práci věnována pozornost i době po odchodu Haidera z čela strany, kde obě tato vedlejší období slouží také...
|
host ::
RSS.