|
|
"Jarní noc se dá strávit všelijak...": O fenoménu městských šifrovacích her
Daňhelková, Kateřina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Heřmanský, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem městských šifrovacích her. Je založena na terénním výzkumu, který proběhl v rámci čtyř městských šifrovacích her v Praze, na polostrukturovaných a neformálních rozhovorech a konečně na analýze internetových zdrojů týkajících se šifrovacích her. Práce představuje šifrovací hry jako postmoderní zábavu, která je charakteristická tím, že klade důraz na zážitek. Práce se zaměřuje především na dva okruhy témat: hru a město. Zkoumá atributy městských šifrovacích her, ptá se, jak hráči hru prožívají, a snaží se zjistit jejich motivace účastnit se hry. Ukazuje, že hráči jsou při hře vystaveni fyzickému i intelektuálnímu vyčerpání, nepohodě a jisté míře nebezpečí. Silný prožitek spojený s překonáváním vlastních limitů je důvodem, proč se ke hře stále vrací. Dalším podstatným důvodem je poněkud neobvyklé spojení typu táborové hry s prostředím města. Město představuje pro hru kulisu, která jí dodává atmosféru. Hráči ve hře město zakouší novým způsobem. Poznávají ho jinak, než jsou zvyklí. Podnikají svého druhu psychogeografickou metodu. Hra tak město nejen využívá, ale vrací mu jeho službu tím, že si k němu hráči budují vztah. Učí se jej znát. V neposlední řadě je třeba zmínit, že hra i město jsou výsostnými arénami pro uplatňování svobody.
|
|
|
Sociální teorie a pozdně moderní přístupy ke studiu kultury
Lachmann, Filip ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Studium kultury je součástí zájmu sociologie, sociálních věd a vědy o člověku již od dob jejich vzniku. Tento zájem se však s postupem let a vývojem jednotlivých disciplin značně proměňoval, zejména ve 20. stol., kdy se fenomén kultury stal jedním z hlavních ukazatelů společenského soužití. Pojem kultura sám o sobě představuje velmi široký okruh činností, předmětů a charakteristik svázaných s člověkem a jeho jednáním. Předkládaná práce se zaměřuje na proces, v jehož průběhu sociální vědci začali kulturu vnímat už ne pouze jako soubor či zásobárnu hodnot, ale jako součást mocenského boje, hegemonie, ideologie a útlaku, v její každodennosti, vlivu na vědecké poznání a tvorbu společenského diskursu. Všímá si vzestupu kritických teorií, které vznikly především v souvislosti z tzv. "kulturním obratem" započatým v poválečném období. Je zde zachycen vývoj sociální teorie jako disciplíny kombinující více přístupů, ukotvené spíše ve volnějším referenčním rámci, přičemž hlavním cílem je poukázat na rozdíl mezi sociální vědou typickou pro modernitu a více či méně postmoderními autory, které dnes zároveň považujeme za přední vědce a filosofy 20. stol. Tento přehled zahrnuje frankfurtskou školu T. Adorna, M. Horkheimera a H. Marcuse, britská kulturální studia S. Halla, poststrukturalismus M. Foucaulta a R....
|
|
| |
|
|
Postmoderní jevy v právu
Pokorný, Jan ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Postmoderní jevy v právu Abstrakt Předložená práce se zabývá postmodernou a jejími projevy v právu a právní vědě. Vzhledem k nestálosti a fragmentovanosti postmoderní filozofie je v části první pozornost směřována k co nejpřesnějšímu definování pojmu postmoderny. Kvůli obecnému nedostatku zdrojů týkajících se daného tématu při jeho definování převažuje historický a sociologický úhel pohledu za účelem vystavění jasného a kompaktního narativu. Je definován směr moderny, na nějž historicky a myšlenkově navazuje směr postmoderny. Protože směr postmoderny vznikl v reakci na historické události, které ve 20. století otřásly světem, z podrobného historického narativu vyplývají ústřední prvky, jimiž je definována. Těmito prvky jsou: eroze a pluralita, globalizace, fragmentace potažmo tekutost společnosti. Část druhá se převážně věnuje tématu plurality jako ústřednímu prvku postmoderního myšlení. Kvůli intenzitě probíhající globalizace je zvolen pohled především komparativní. Pluralita jako postmoderní jev se v právu projevuje nejmarkantněji formou právního pluralismu. Důraz je kladen na definici pojmů včetně prozkoumání souvisejících meta-otázek směřujících k obsahu pojmu právo. Jsou analyzovány dosavadní strategie právních řešení střetu lidských a náboženských kultur a migrační krize. Rovněž je rozebrána...
|
|
|
Transhumanismus a reflexivní plánování a zvládání.
Macoun, Miroslav ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
v češtině Moje práce se zabývá potenciálním vlivem transhumanismu na reflexivní plánování lidí podle české transhumanistické komunity s ohledem na teorii Person-In-Enviroment a postmoderní změny ve společnosti. Konceptuální část obsahuje kapitoly o transhumanismu, oblastech na které se transhumanismus zaměřuje, H+ technologiích, potenciálu, komunitě a reflexivnímu plánování. V rámci kvalitativního výzkumu, moje data byla sbírána za použítí polostrukturovaných rozhovorů na témata reflexivita lidského aktéra, rozhodování, práce s informacemi, moc, existenciální rozměr života a smutek a úzskost související se životními změnami a ztrátami. Podle získaných dat největší potenciál pro refleixvní plánování může být nalezen ve zkoumání možností využití umělé inteligence, kolektivního vědomí a virtuálního hedonismu, ale v překonávání smrit, náhradě orgánů, vylepšení kognitivních schopností a smyslů, to vše s ohledem na nutnost boje za lidská práva a demokracii a ekonomický průlom, což by mělo za následek odstraňování sociálních nerovností.
|
|
|
Žánr politického Talk Show jako forma konstrukce "režimu pravdy" v autoritářské společnosti
Semenova, Maiia ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
V této diplomové práce se věnuji studiu významotvorných diskurzních praktik médií v postmoderní době. Součásné společenské proměny ovlivněné znejištěním kategoriální jistoty moderního způsobu uchopování světa vyvolávají nevyhnutelně otázky ohledně vlivu nově vznikajících forem reprezentace reality na utváření zprostředkovaného veřejného prostoru. Zatímco vyvijená v rámci veděckého bádání kritická perspektiva nahlíží na zvýšení zábavní složky v komunikačním prostoru jako na selhání mediálních institucí naplnit ideál veřejné sféry, druhý proud myšlení hodnotí aktuální transformace docela optimisticky, jelikož považuje televizní formáty přesycené emocionálními projevy za emancipační prostor otevřený pro marginální hlasy ve společnosti. Právě mediální žánr talk show jako velice kontroverzní formát nezbytně přitahuje velkou pozornost v rámci nastíněné debaty. Je však vyvijená především liberálně demokratickými společnostmi, zatímco v centru výzkumného zájmu této práce stojí analýza talk show pocházejícího z ruské společnosti založené na autoritářské tradici. Postsovětská transformace v 90. letech způsobila v této zemí ztrátu předchozích základů pro sebe-pojetí individua, vzhledem k čemuž se v této diplomové práce snažím pochopit, jak může...
|
|
| |
|
| |
|
|
Hranice labyrintu. Poetika prostoru italského postmoderního románu
Čaplyginová, Olga ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent) ; Pechar, Jiří (oponent)
Dizertační práce s názvem Hranice labyrintu a podtitulem Poetika prostoru italského postmoderního románu usiluje o konkretizaci a přesnější definici žánru postmoderního románu skrze analýzu literárního prostoru. Formálně je práce rozdělena do tří částí. První část práce se snaží o teoretický úvod do problematiky tří okruhů souvisejících s uvedeným tématem, a sice definice postmoderny a postmodernismu, žánru románu samotného a v neposlední řadě do studia prostoru v literatuře. Obsahem druhé části práce je již vlastní literárněvědná analýza zvolených románů (Città invisibili a Se una notte d'inverno un viaggiatore Itala Calvina, Notturno indiano Antonia Tabucchiho, Comici spaventati guerrieri Stefana Benniho a Oceano mare a City Alessandra Baricca), která sleduje tři základní a nejčastější prostorová topoi, jež se v těchto románech vyskytují, a sice topos města, domu-hotelu a cesty. Závěrečný, třetí oddíl pak shrnuje vysledované aspekty a charakteristiky a snaží se na jejich základě stanovit určitý zobecňující časoprostorový princip, pomocí kterého by bylo alespoň částečné možné charakterizovat postmoderní román jako samostatný žánr.
|
|
|
Postmodernity's Search for Postgender: Brophy, Winterson and Place
Peková, Olga ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
Postmodernita hledá postgender: Brophy, Winterson a Place (Abstrakt) Práce se zabývá třemi formálně velmi odlišnými texty, publikovanými v letech 1969, 1993 a 2013, které tvořivě přistupují ke genderové binaritě a rozvracejí ji: In Transit od Brigid Brophy, Written on the Body od Jeanette Winterson a Boycott Vanessy Place. V návaznosti na koncepci postmodernismu u Jeana-Françoise Lyotarda jakožto modernismu ve stádiu věčného zrodu přichází autorka s hypotézou "postgenderu". Ten nicméně neznačí překonání genderu jednou provždy (jak je termín často chápán, například v díle Rosi Braidotti), ale strukturní pohyb, možnost subverze v jádru každého genderového schématu a v současnosti tedy i genderismu, čili přesvědčení, že gender je nutně dvojí a že aspekty naší genderové identity jsou neoddělitelně spjaté s pohlavím, které nám bylo přiřazeno při narození. Kromě feministické teorie a literární kritiky se práce také dotýká oboru transgenderových studií, psychoanalýzy, filosofie historie a především díla Jacquesa Derridy. Práce se tak snaží formulovat pojem postgenderu jako neodmyslitelnou součást postmoderní situace a završení moderního rozštěpení subjektu, což se odráží v jistém kulturním příklonu ke genderu v průběhu 90. let. Práce nicméně zůstává zakotvena na poli literární kritiky, neboť jejím hlavním zájmem...
|
host ::
RSS.