|
|
Vliv receptury a délky zrání na obsah polyaminů ve zrajících sýrech
Kolková, Andrea
Teoretická část mé diplomové práce se zabývala charakteristikou polyaminů, jejich tvorbou, odbouráváním a účincích v organismu. Praktická část byla zaměřena na stanovení obsahu polyaminů (putrescin, spermin a spermidin) ve zrajícím sýru bez přídavku a s přídavkem lakázy. K analýze byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Kvantitativně nejvýznamnějším polyaminem ve všech variantách testovaných sýrů byl spermin (lakáza v těstě 16,6 mg/kg > kontrola 15,5 mg/kg > lakáza na povrchu 14,8 mg/kg; p < 0,05). Obsah spermidinu byl v rozmezí (lakáza na povrchu 8,8 mg/kg > lakáza v těstě 2,9 mg/kg > kontrola 2,4 mg/kg; p < 0,05). Putrescin byl detekován pouze v nízkých koncentracích (lakáza v těstě 2,1 mg/kg > kontrola 1,3 mg/kg > lakáza na povrchu 0,7 mg/kg; p < 0,05). Během skladování (X; týdny) se obsah sumy PA (Y; mg/kg) ve vzorku kontrolního sýru bez přídavku lakázy zvyšoval podle rovnice: y = 256,93 + 207,38x (R² = 0,8955; p = 0,0021), stejně tak se lineárně zvyšoval i obsah sumy PA u vzorku sýru s lakázou v těstě podle rovnice: y = 196,05 + 228,22x (R² = 0,8226; p = 0,0024). Obsah sumy PA ve vzorku sýru s lakázou na povrchu se zvyšoval do 4 týdne a následně klesal podle rovnice: y = 629,1 + 621,45x - 59,539x2 (R² = 0,8984; p = 0,0163). V literatuře popisovaný vliv lakázy na degradaci aminů se zcela neprokázal. Jedná se však o pilotní experiment, který zkoumal vliv lakázy na obsah polyaminů ve zrajících sýrech. Pro lepší pochopení této problematiky bude potřeba rozsáhlejších výzkumů.
|
|
|
Obsah polyaminů ve vybraných produktech
Popelková, Zuzana
Teoretická část mé diplomové práce pojednává o zvěřině jako takové, o jejím složení a o účincích a tvorbě polyaminů v organismu. Praktická část se zabývá obsahem polyaminů (putrescinu, spermidinu, sperminu) v srnčím, jelením a kančím hřbetu. Polyaminy se stanovovaly pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Sledoval se vliv způsobu uchování a druhu zvěřiny, jak na celkové množství polyaminů, tak na obsah jednotlivých polyaminů. Celkové množství polyaminů se během skladování snižovalo jak v srnčím, jelením tak v kančím hřbetu. V největších koncentracích se v srnčím a jelením hřbetu naměřil spermidin, ať už v chlazeném nebo mraženém mase. V kančím hřbetu bylo zjištěno nejvíce sperminu. Druh zvěřiny neměl vliv na obsah polyaminů v mase. Polyaminy se vyskytovaly zhruba ve stejném množství jak v srnčím, jelením i kančím hřbetu.
|
|
| |
|
|
Selektivní chránění pentaerythrityltetraaminu
Mangl, Ondřej ; Hermann, Petr (vedoucí práce) ; Kotek, Jan (oponent)
Selektivní chránění funkčních skupin je běžná metoda, která se používá u mnohostupňových syntéz. Pentaerythrityltetraamin (PEA) je látka se 4 aminoskupinami, u které se podařilo připravit látky s jednou až třemi selektivně chráněnými aminoskupinami. Vyzkoušeno bylo chránění pomocí t- butyloxykarbonylové skupiny (Boc), která je stabilní v neutrálním a bazickém prostředí a dá se odštěpit v kyselém prostředí, a chránění pomocí benzyloxykarbonylové skupiny (Cbz), která je stabilní ve slabě kyselém a bazickém prostředí a odstraňuje se hydrogenačně. Dělení a čištění připravených chráněných aminů bylo provedeno chromatograficky. Selektivně chráněný PEA lze kromě přímé cesty z pentaerythrityltetraaminu získat také pomocí několikastupňové postupné redukce pentaerythrityltetraazidu. Dvoufázovou redukcí se připraví pentaerythritylmonoamin-triazid a aminová skupina tohoto monoaminu je chráněna pomocí Boc nebo Cbz.
|
|
|
Studium mezibuněčných interakcí v nádorech.
Jechová, Alžběta ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Skalníková, Helena (oponent) ; Masařík, Michal (oponent)
Nádory jsou tvořené vedle vlastních nádorových buněk také mnoha maligně netransformovanými buněčnými elementy a mimobuněčnou složkou. Toto tzv. nádorové mikroprostředí neboli stroma významně ovlivňuje biologické vlastnosti nádoru prostřednictvím mezibuněčných interakcí. V předkládané disertační práci jsem se soustředila zejména na studium nádorově asociovaných fibroblastů u dlaždicových karcinomů hlavy a krku, maligního melanomu a glioblastomu. Prezentovaná data ukazují přítomnost buněk s mezenchymálními charakteristikami i ve stromatu glioblastomu, které by mohly mít potenciálně pozitivní vliv na proliferační aktivitu a invazivitu glioblastomových buněk. U maligního melanomu je třeba zohlednit i keratinocyty jakožto hlavní buňku epidermis podílející se na řízení nádorových melanocytů. Kondiciované médium z kokultury UVB ozářených keratinocytů a neozářených fibroblastů stimuluje invazivitu buněk maligního melanomu. Cílené ovlivnění nádorového stromatu by mohlo znamenat nový směr v onkologické terapii, proto jsme se v další práci zaměřili na vliv syntetického polyaminu na tvorbu myofibroblastů, které jsou aktivní součástí populace nádorově asociovaných fibroblastů. Testovaný polyamin zabraňuje jejich vzniku, ale postrádá efekt na již vytvořené myofibroblasty nebo hladké svalové buňky. Dále jsme se...
|
|
|
Thorium jako environmentální stresový faktor pro růst rostlin v kontaminovaném prostředí
Hrdinová, Aneta ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Thorium je prvek patřící mezi těžké kovy, který je charakteristický svojí radioaktivitou podobně jako uran nebo radon. Thorium zatím není prvek, který by byl v průmyslu běžně využíván, ale vzhledem k jeho radioaktivním vlastnostem má velký potenciál pro budoucí využití na výrobu jaderné energie. Díky tomu ale bude stále častěji docházet k jeho uvolňování do půdy, vody a atmosféry a prostřednictvím rostlin by se pak mohl stát součástí potravinového řetězce a představovat tak závažná zdravotní rizika i pro člověka. Publikací věnovaných thoriu a jeho vlivu na rostliny zatím není mnoho. Většina z těchto prací je přitom zaměřená pouze na schopnosti rostlin akumulovat thorium a případně také sledují distribuci thoria v rostlinném těle. Dosud ale dle mých údajů chybí práce, která by sledovala, jaký vliv má thorium na fyziologické vlastnosti rostlin. Za modelový organismus byl vybrán druh Nicotiana glutinosa (L.), středně akumulující thorium, pěstovaný hydroponicky. Hoaglandova živná média se lišila přítomností thoria, kyseliny vinné, putrescinu a fosfátů. V první části práce jsem sledovala akumulaci thoria rostlinami tabáku pod vlivem výše zmíněných modifikací média. Ve druhé části jsem sledovala vliv thoria na fotosyntetický aparát (obsah fotosyntetických pigmentů, rychlá fluorescence PSII), na...
|
|
|
Akumulace thoria a studium stresových odpovědí rostlin na jeho přítomnost
Kufner, Daniel ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Schopnost akumulace thoria a studium stresových odpovědí na jeho přítomnost byla testována na vybraném kultivaru tabáku, La Burley 21. Rostliny byly kultivovány v Hoaglandově hydroponickém médiu pod umělým osvětlením. Kromě schopnosti akumulace a distribuce thoria v celé rostlině byl sledován vliv vybraných organických a anorganických přídavků na akumulaci. Mezi organické látky patřila kyselina citronová, vinná a šťavelová, v jejichž přítomnosti byl pozorován zvýšený obsah thoria ve všech částech rostliny. Dále byly testovány látky ze skupiny diaminů a polyaminů (putrescin, kadaverin, spermin a spermidin). Tyto látky, známé též pro své antioxidační působení v rostlinách, měly vliv na snížení akumulace thoria zejména v kořenovém systému rostlin. Nejvýznamnějším činitelem ovlivňujícím akumulaci thoria byla však absence fosfátových iontů v hydroponickém médiu, která způsobila řádový vzestup koncentrace thoria ve všech částech rostlin. Významným se ukázalo počáteční snížení pH po přídavcích organických kyselin a vyšších koncentrací thoria a postupné zvýšení tohoto pH během kultivace. Byla také porovnávána schopnost akumulace a distribuce thoria kultivaru La Burley 21 s 5 dalšími kultivary a jejich 14 odvozenými GMO, přičemž bylo zjištěno, že studovaný kultivar vykazuje průměrnou akumulaci Th v...
|
|
|
Mezibuněčné interakce v kožních nádorech.
Kučera, Jan ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Masařík, Michal (oponent) ; Kovář, Marek (oponent)
Tato disertační práce je zaměřená na studium mezibuněčných interakcí u kožních nádorů. Je založena na 5 původních publikacích, které se věnují několika tematickým okruhům. Věnovali jsme se studiu původu nádorově asociovaných fibroblastů ve vztahu k primární nádorové populaci. Prokázali jsme pomocí myšího modelu, že nádorově asociované fibroblasty vzniklé v okolí implantovaného tumoru byly původem hostitelského organismu, a tedy že nevznikly transformací přímo z nádorových buněk. Dále jsme experimentálně sledovali vztah mezi nádorově asociovanými fibroblasty a keratinocyty. Prokázali jsme, že nádorově asociované fibroblasty z melanomu ovlivňují keratinocyty, které pod jejich vlivem získávají znaky typicky pozorované u migrujících buněk a u buněk podléhajících epitelově mezenchymálního přechodu. Studovali jsme interakce mezi zdravými fibroblasty a nádorovými buňkami. Prokázali jsme, že fibroblasty odebrané ze zdravé kůže u pacienta postiženého melanomem se signifikantně odlišují od kontrolních fibroblastů zdravých dárců v expresním profilu. Změny v distálních fibroblastech podporují pohled na melanom jako na systémové onemocnění. Dále jsme prokázali, že na rozdíl od BRAF pozitivních melanomových buněk, melanom asociované fibroblasty nenesou BRAF mutaci, a tedy nevznikly přechodem z melanomu....
|
|
|
Stanovení biogenních aminů v sortimentu zrajících sýrů
Bubelová, Kristýna
Diplomová práce je zaměřena na obsah biogenních aminů (BA: tyramin, histamin, kadaverin, tryptamin, fenylethylamin) a polyaminů (PA: putrescin, spermin, spermidin) v sýrech typu eidam, ementál a parmezán. V teoretické části je popsán vznik, výskyt a význam BA a PA, a jednotlivé faktory ovlivňující jejich výskyt. V praktické části byl sledován vliv druhu sýru, teploty a doby skladování na obsah jednotlivých aminů. Kvantitativně nejvýznamnější aminy ve všech druzích testovaných sýrů byly tyramin (eidam 173,3 mg/kg > ementál 4,4 mg/kg = parmezán 10,9 mg/kg) a putrescin (eidam 188,4 mg/kg > ementál 77,5 mg/kg = parmezán 36,4 mg/kg). Při porovnání přes všechny druhy sledovaných sýrů skladovaných 3 týdny byla zjištěna tendence (p > 0,05) ke zvyšování obsahu BA a snižování obsahu PA v sýrech skladovaných při 20 °C oproti sýrům skladovaných při 5 °C (tyramin 128,1 mg/kg vs. 62,9 mg/kg, putrescin 61 mg/kg vs. 100,8 mg/kg). Během skladování (X; týdny) se obsah tyraminu (Y; mg/kg) v eidamu a ementálu zvyšoval podle rovnice: y = 82,2 + 28,9x (R2 = 0,34, p = 0,005) a y = -10,7 + 5,17x (R2 = 0,23, p = 0,025). Odpovídající regrese pro obsah PUT (naopak snižování obsahu) v ementálu a parmezánu byly následující: y = 230,1 – 63,63x + 4,249x2 (R2 = 0,92, p < 0,001) a y = 48,6 – 6,07x (R2 = 0,24, p = 0,024).
|
|
|
Studium aminů a antioxidačních procesů u malignit =: Study of amines and antioxidant processes in malignancies /
Lacková, Zuzana
V předkládané disertační práci s názvem “Studium aminů a antioxidačních procesů u malignit“ byly studovány antioxidační efekty aminů, aminokyselin, fenolických a flavonoidních sloučenin v nádorových buněčných liniích a jejich význam pro pochopení mechanismů obrany buněk proti vzniku nádorových onemocnění. In vitro byl studován antikarcinogenní efekt extraktů koření na základě obsahu jeho fenolických a flavonoidních sloučenin na buňkách prostaty. Dále byl podrobně studován sarkosin, jakožto marker nádorových onemocnění prostaty, u kterého byl hodnocen vliv na methylační změny a také různé typy jeho identifikace v reálných či artificiálních vzorcích. V neposlední řadě bylo provedeno monitorování hladiny redukovaného glutathionu v kapilární krvi, které bylo testováno na dobrovolnících, a byly zde pozorovány antioxidační účinky.
|
host ::
RSS.