Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mnohočetné formy dipeptidylpeptidázy-IV a fibroblastového aktivačního proteinu v mozkových nádorech
Matrasová, Ivana ; Šedo, Aleksi (vedoucí práce) ; Kupcová Skalníková, Helena (oponent) ; Modrianský, Martin (oponent)
Proteolytické enzymy přispívají ke vzniku, rozvoji a progresi řady onemocnění. Dipeptidylpeptidáza-IV (DPP-IV) a fibroblastový aktivační protein (FAP) jsou serinové proteázy s unikátní schopností odštěpovat dipeptidy obsahující - vysoce evolučně konzervovaný - prolin na předposlední pozici N-konce substrátů/biologicky aktivních peptidů. FAP vykazuje i gelatinolytickou aktivitu, kterou uplatňuje při procesech remodelace extracelulární matrix. Gliální mozkové nádory (gliomy) vznikají transformací rezidentních gliových buněk, mozkové metastázy vznikají z cirkulujících transformovaných buněk extrakraniálních nádorů. Naše předchozí práce popsaly zvýšenou expresi DPP-IV a FAP v tkáních vysokostupňových gliomů. Přítomnost DPP-IV a FAP v tkáních mozkových metastáz nebyla do této doby popsána. Cílem této dizertační práce bylo popsat mnohočetné formy DPP-IV a FAP, přiblížit jejich buněčný původ a možnou regulovatelnost v mozkových nádorech. DPP-IV a její molekulové MW a pI formy byly exprimovány dominantně transformovanými gliálními buňkami, FAP a jeho MW a pI formy byly přítomny v transformovaných i stromálních buňkách v tkáních GBM a mozkových metastáz. Spektrum mnohočetných forem DPP-IV a FAP v tkáních GBM ani v transformovaných gliálních buňkách pravděpodobně nebylo důsledkem glykosylace. V tkáních GBM a...
Studium mezibuněčných interakcí v nádorech.
Jechová, Alžběta ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Skalníková, Helena (oponent) ; Masařík, Michal (oponent)
Nádory jsou tvořené vedle vlastních nádorových buněk také mnoha maligně netransformovanými buněčnými elementy a mimobuněčnou složkou. Toto tzv. nádorové mikroprostředí neboli stroma významně ovlivňuje biologické vlastnosti nádoru prostřednictvím mezibuněčných interakcí. V předkládané disertační práci jsem se soustředila zejména na studium nádorově asociovaných fibroblastů u dlaždicových karcinomů hlavy a krku, maligního melanomu a glioblastomu. Prezentovaná data ukazují přítomnost buněk s mezenchymálními charakteristikami i ve stromatu glioblastomu, které by mohly mít potenciálně pozitivní vliv na proliferační aktivitu a invazivitu glioblastomových buněk. U maligního melanomu je třeba zohlednit i keratinocyty jakožto hlavní buňku epidermis podílející se na řízení nádorových melanocytů. Kondiciované médium z kokultury UVB ozářených keratinocytů a neozářených fibroblastů stimuluje invazivitu buněk maligního melanomu. Cílené ovlivnění nádorového stromatu by mohlo znamenat nový směr v onkologické terapii, proto jsme se v další práci zaměřili na vliv syntetického polyaminu na tvorbu myofibroblastů, které jsou aktivní součástí populace nádorově asociovaných fibroblastů. Testovaný polyamin zabraňuje jejich vzniku, ale postrádá efekt na již vytvořené myofibroblasty nebo hladké svalové buňky. Dále jsme se...
Proteomová analýza buněčné proliferace a diferenciace na modelech nervových kmenových buněk a nádorových buněk
Skalníková, Helena ; Kovářová, Hana (vedoucí práce) ; Anděrová, Miroslava (oponent) ; Bezouška, Karel (oponent)
6 ZÁVĚR 27 6 ZÁVĚR U nervových kmenových buněk byly pomocí dvojrozměrné gelové elektroforézy a následné hmotnostní spektrometrie identifikovány konstitutivně syntetizované proteiny v 66 proteinových skvrnách. Nejčastěji byly zastoupeny proteiny účastnící se metabolismu a úprav RNA a proteinů, následované cytoskeletárními proteiny a anexiny, metabolickými proteiny a enzymy, proteiny účastnící se tvorby energie, obrany buňky a buněčných signalizací. Bylo identifikováno 16 proteinů, jejichž hladina se statisticky významně měnila během diferenciace nervových kmenových buněk do nervových buněk. Zvýšení hladiny α- B crystallinu, hnRNP A1 a hnRNP A2/B1 a jejich lokalizace v nervových buňkách byly potvrzeny imunoblotem a imunocytochemií. Pomocí protilátkových mikročipů byly u nervových kmenových buněk detekovány fosforylace signálních proteinů související většinou s buněčnou proliferací (CDK1 a 2, PKC mu, PKCγ, Erk5 a α-B crystallinu) a zvýšená hladina proteinu GRK2. Naopak u diferencovaných buněk byl prokázán nárůst hladiny protein fosfatázy 4 (její katalytické podjednotky), hem-oxygenázy 2, kináz MEK3 a RafB a pro-kaspázy 1 a zvýšená fosforylace 40 kDa substrátu Akt kinázy bohatého na prolin. U nádorových buněk bylo po separaci proteinů systémem ProteomeLabTM PF 2D identifikováno 8 proteinů, jejichž hladina byla...
Analýza exprese cytokinů u MeLiM prasečího modelu regredujícího melanomu
Miltrová, Veronika ; Skalníková, Helena (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Kožní melanom je velmi agresivní nádorové onemocnění se stále se zvyšující incidencí. Vzniká maligní transformací kožních pigmentových buněk (melanocytů). Největší podíl na vzniku melanomu má sluneční UV záření a opakované spálení. Přibližně v 10 % případů melanom vzniká na dědičném podkladě. Pacienti s kožním melanomem diagnostikovaným v časném stádiu bez založených metastáz mají velmi dobrou prognózu a k léčbě mnohdy stačí pouze chirurgické odstranění primárního nádoru. Oproti tomu pokročilá stádia kožního melanomu jsou jen těžko léčitelná a často dochází k progresi onemocnění. Kožní melanom je označován jako imunogenní nádor, který je často infiltrován buňkami imunitního systému. Nádory s infiltrací imunitními buňkami mají lepší prognózu. Může docházet i ke spontánní regresi. Během několika posledních let byl v léčbě melanomu zaznamenán pokrok v terapii s využitím tzv. checkpoints molekul (anti-CTLA-4 a anti-PD-1) k aktivaci pacientova imunitního systému k rozeznání nádorových ložisek. V nádorovém mikroprostředí hrají důležitou roli cytokiny, umožňující komunikaci mezi buňkami a regulující jejich proliferaci a migraci a tím vývoj nádoru. Cytokiny mohou být využity v podpůrné terapii (IL-2, IFNα). Tato práce sledovala hladiny exprimovaných cytokinů za využití prasečího modelu dědičného kožního...
Studium mezibuněčných interakcí v nádorech.
Jechová, Alžběta ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Skalníková, Helena (oponent) ; Masařík, Michal (oponent)
Nádory jsou tvořené vedle vlastních nádorových buněk také mnoha maligně netransformovanými buněčnými elementy a mimobuněčnou složkou. Toto tzv. nádorové mikroprostředí neboli stroma významně ovlivňuje biologické vlastnosti nádoru prostřednictvím mezibuněčných interakcí. V předkládané disertační práci jsem se soustředila zejména na studium nádorově asociovaných fibroblastů u dlaždicových karcinomů hlavy a krku, maligního melanomu a glioblastomu. Prezentovaná data ukazují přítomnost buněk s mezenchymálními charakteristikami i ve stromatu glioblastomu, které by mohly mít potenciálně pozitivní vliv na proliferační aktivitu a invazivitu glioblastomových buněk. U maligního melanomu je třeba zohlednit i keratinocyty jakožto hlavní buňku epidermis podílející se na řízení nádorových melanocytů. Kondiciované médium z kokultury UVB ozářených keratinocytů a neozářených fibroblastů stimuluje invazivitu buněk maligního melanomu. Cílené ovlivnění nádorového stromatu by mohlo znamenat nový směr v onkologické terapii, proto jsme se v další práci zaměřili na vliv syntetického polyaminu na tvorbu myofibroblastů, které jsou aktivní součástí populace nádorově asociovaných fibroblastů. Testovaný polyamin zabraňuje jejich vzniku, ale postrádá efekt na již vytvořené myofibroblasty nebo hladké svalové buňky. Dále jsme se...
Proteomová analýza buněčné proliferace a diferenciace na modelech nervových kmenových buněk a nádorových buněk
Skalníková, Helena ; Kovářová, Hana (vedoucí práce) ; Anděrová, Miroslava (oponent) ; Bezouška, Karel (oponent)
6 ZÁVĚR 27 6 ZÁVĚR U nervových kmenových buněk byly pomocí dvojrozměrné gelové elektroforézy a následné hmotnostní spektrometrie identifikovány konstitutivně syntetizované proteiny v 66 proteinových skvrnách. Nejčastěji byly zastoupeny proteiny účastnící se metabolismu a úprav RNA a proteinů, následované cytoskeletárními proteiny a anexiny, metabolickými proteiny a enzymy, proteiny účastnící se tvorby energie, obrany buňky a buněčných signalizací. Bylo identifikováno 16 proteinů, jejichž hladina se statisticky významně měnila během diferenciace nervových kmenových buněk do nervových buněk. Zvýšení hladiny α- B crystallinu, hnRNP A1 a hnRNP A2/B1 a jejich lokalizace v nervových buňkách byly potvrzeny imunoblotem a imunocytochemií. Pomocí protilátkových mikročipů byly u nervových kmenových buněk detekovány fosforylace signálních proteinů související většinou s buněčnou proliferací (CDK1 a 2, PKC mu, PKCγ, Erk5 a α-B crystallinu) a zvýšená hladina proteinu GRK2. Naopak u diferencovaných buněk byl prokázán nárůst hladiny protein fosfatázy 4 (její katalytické podjednotky), hem-oxygenázy 2, kináz MEK3 a RafB a pro-kaspázy 1 a zvýšená fosforylace 40 kDa substrátu Akt kinázy bohatého na prolin. U nádorových buněk bylo po separaci proteinů systémem ProteomeLabTM PF 2D identifikováno 8 proteinů, jejichž hladina byla...
Body fluid exosomes as potential carriers of Huntington’s disease biomarkers
Kupcová Skalníková, Helena ; Červenka, Jakub ; Bohuslavová, Božena ; Turnovcová, Karolína ; Vodička, Petr
Huntington’s disease (HD) is a hereditary neurodegenerative disorder characterized by a progressive motor, behavioural, and cognitive decline, ending in death. The cause of HD is an abnormal expansion of CAG repeats in HTT gene resulting in prolonged polyglutamine (polyQ) sequence in huntingtin protein (HTT). Huntingtin is a large protein (348 kDa) expressed ubiquitously through the body, with highest expression in the brain and testes. To study HD pathophysiology and to test experimental therapies, a transgenic HD minipig (TgHD) model expressing N-terminal part (N548-124Q) of human mutated huntingtin (mHTT) under the control of human huntingtin promoter was created in Libechov. Beside the mild neurological impairment, the TgHD boars show decreased fertility after 13th month of age.
Quest for protein biomarkers of neural stem cells differentiation
Skalníková, Helena ; Halada, Petr ; Vodička, Petr ; Motlík, Jan ; Horing, O. ; Jensen, O. N. ; Gadher, S. J. ; Pelech, S. ; Kovářová, Hana
Understanding neurogenesis and neural cell differentiation presents a unique challenge for treatment of nervous system disorders. To gain more insight about molecular mechanism of differentiation of neural cells, we applied different proteomic approaches using classical 2-DE followed by MS and antibody microarrays. Based on 2-DE, profile of constituent proteins of neural stem cells and their differentiated progenies was estabilished at first and then the protein species that are significantly up or down regulated during the differentiation were selected. Differentiation of neural cells was accompanied by changes in the expression of proteins involved in DNA and RNA binding, mRNA processing and transport, stress responses, iron storage and redox regulation. Immunoblot verified changes of hnRNP A1, hnRNP A2/B1, RafB, heme-oxygenasy 2, GRK2 proteins and alphaB-crystallin (S45), CDK1/2 (Y15), PKC mu (S738+S742), proline-rich Akt substrate (T246) phosphorylations during differentiation.
Protein fractionation and relative quantitation using PF 2D and ITRAQ for biomarker quest
Gadher, S. J. ; Skalníková, Helena ; Halada, Petr ; Řehulka, Pavel ; Chmelík, Josef ; Kovářová, Hana
ProteomeLab PF 2D System - Protein Fractionation in 2 Dimensions (Beckman Coulter, Fullerton, CA, USA) has been developed to fractionate complex protein mixtures by chromatofocusing in the first dimension followed by high-resolution non-porous silica reversed phase chromatography (RP LC) in the second dimension. Despite the high-resolution power of ProteomeLab PF 2D, UV-based quantitation could be compromised due to possible co-elution of several proteins into one fraction. Hence, we present an optimized protocol for application of isobaric tags for relative and absolute quantitation (iTRAQ) and MALDI-TOF/TOF mass spectrometry to obtain quantitative data from peptides derived by tryptic digestions of intact proteins fractionated by ProteomeLab PF 2D technique. To demonstrate the feasibility of such an approach, protein expression patterns obtained from the ProteomeLab PF 2D fractionation of human T-lymphoblastic leukemia CEM cell line were utilised.
Proteomika CDK inhibice v nádorových buňkách
Kovářová, Hana ; Skalníková, Helena ; Halada, Petr ; Strnad, M. ; Hajdúch, M.
Využíváme komplexního proteomického přístupu pro studium biochemického principu protinádorového účinku syntetických inhibitorů cyklin dependentních kináz (CDKI) a pro hledání nových proteinů asociovaných s těmito biologickými účinky. Nádorové buňky dvou buněčných linií reprezentujících hematologickou malignitu a solidní tumor kultivujeme v přítomnosti nebo absenci CDKI Boheminu. Celulární proteiny těchto linií extrahujeme a frakcionujeme pomocí klasické dvourozměrné gelové chromatografie a take pomocí dvourozměrné kapalinové chromatografie (systém PF2D) Získané proteinové mapy počítačově vyhodnocujeme a diferenční proteiny identifikujeme hmotnostní spektrometrií. Tyto proteiny jsou kandidátními biomarkery protinádorové odpovědi na inhibici cyklin dependentních kináz.

Viz též: podobná jména autorů
3 SKALNÍKOVÁ, Hana
3 Skalníková, Hana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.