|
|
Úloha UDP-glykosyltransferáz v resistenci k herbicidům
Mudrová, Dagmar ; Podlipná, Radka (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Spolu s širokým využíváním herbicidů v moderním zemědělství se objevil fenomén herbicidní rezistence, kdy se plevelné rostliny stávají částečně nebo zcela odolnými vůči působení jednoho nebo více herbicidů. Rezistence vzniká dvěma způsoby - změnou v cílové molekule, na kterou herbicid působí, tzv. "target site resistance" (TSR), nebo změnou v jiných necílových proteinech, tzv. "non-target site resistance" (NTSR). Na NTSR se podílí UDP-glykosyltransferázy (UGT), které glykosylují široké spektrum endogenních rostlinných molekul a xenobiotik. Rovněž zvýšená aktivita antioxidačních enzymů může přispívat k NTSR. Tato práce byla zaměřena na interakci herbicidů pinoxaden a sulcotrion s modelovou rostlinou Arabidopsis thaliana. Cílem této práce bylo zjistit, zda některé z vybraných UGT genů mění svůj expresní profil po kontaktu s pinoxadenem, a zda má na tyto změny vliv, jestli se rostliny v předchozích generacích s pinoxadenem již setkaly. Exprese vybraných UGT genů byla také sledována u rostlin ošetřených sulcotrionem. Dále bylo sledováno, zda se u rostlin, které byly ošetřeny herbicidem pinoxaden nebo sulcotrion, mění aktivita vybraných antioxidačních enzymů. Výsledky ukázaly, že v případě rostlin A. thaliana, které přišly do kontaktu s herbicidy, došlo u některých UGT genů k signifikantní změně v...
|
|
|
Reakce rostlin na toxické spolupůsobení arsenu v kombinaci s kadmiem
Burešová, Andrea ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Arsen i kadmium jsou neesenciální, vysoce toxické, karcinogenní prvky, které se v prostředí často vyskytují současně. Vzhledem k časté kontaminaci prostředí oběma prvky je nezbytné zkoumat nejen strategie rostlin pro nakládání s jedním (polo)kovem, ale i mechanismy, které vedou k toleranci či naopak citlivosti v přítomnosti obou prvků. Současná expozice více toxickým prvkům může vést k většímu poškození rostlin, ale může mít také za následek nasazení většího množství a intenzity obranných strategií. Zásadním problémem je kontaminace potravního řetězce skrze plodiny rostoucí na kontaminovaných půdách, což v důsledku představuje riziko pro zdraví lidí i zvířat. Cílem výzkumu v tomto směru je akumulaci a translokaci do nadzemních částí co nejvíce omezit, například pomocí porozumění mechanismům stojícím za akumulací a translokací těžkých kovů, nebo stabilizací toxických prvků v půdě, nebo vyčištěním kontaminované půdy. Jednou z metod čištění půd je fytoremediace, ve které jsou většinou naopak využívány rostliny s vysokou tolerancí vůči toxickým prvkům, nazývané hyperakumulátory. Znalosti o ovlivnění obranných strategií a mechanismů vlivem interakce více prvků jsou důležité pro identifikaci rostlinných druhů schopných aktivovat tyto obranné mechanismy, které mohou být použity pro fytoremediaci na...
|
|
|
Vliv těžkých kovů na sacharidový metabolizmus rostlin
Kofroňová, Monika ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Arsen je prvek patřící mezi polokovy, s jehož kontaminací jsou problémy na mnoha místech po celém světě. I když je přirozenou součástí zemské kůry, tak se může antropogenními činnostmi dostávat ve větší míře do půdy, vody či ovzduší zabudovávat se do potravního řetězce, a tak představovat zdravotní riziko. Fytoremediace představuje jednu z možností dekontaminace životního prostředí, a je to způsob relativně účinný a přitom levný. Publikace o arsenu a jeho vlivu na rostlinný metabolismus se zabývají většinou rostlinami, jež jsou významnými plodinami. Nejvíce experimentálně využívanou rostlinou je rýže, u které jsou řešeny převážně otázky anatomických a morfologických změn a nadto pro účely fytoremediace má jen zanedbatelný význam. Vlivu arsenu na sacharidový metabolismus se věnuje jen velmi málo publikací, tudíž je i velmi málo znalostí o tomto problému. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla tuto problematiku studovat a získat tak větší vhled do metabolických změn na úrovni sacharidové bilance pod vlivem arsenu a částečně také pod vlivem rtuti, o jejímž vlivu na sacharidový metabolizmus informace zcela chybějí. Jako experimentální materiál jsem použila rostliny tabáku, tkáňové kultury tabáků a hairy roots kultury křenu. Pomocí HPLC byl sledován obsah a spektrum rozpustných sacharidů a akumulace škrobu....
|
|
|
Nové farmakologické intervence ovlivňující příjem potravy
Špolcová, Andrea ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
NOVÉ FARMAKOLOGICKÉ INTERVENCE OVLIVŇUJÍCÍ PŘÍJEM POTRAVY Vypracovala: Bc. Andrea Špolcová ABSTRAKT Peptid uvolňující prolaktin (PrRP) byl objeven jako endogenní ligand k sirotčímu GPR10 receptoru. Jeho první zjištěnou funkcí bylo zvyšování uvolňování prolaktinu (PRL) in vitro i in vivo. Tato funkce však byla zpochybněna a není pokládána za primární funkci PrRP. Skutečnost, že myši bez genu pro PrRP či GPR10 trpí hyperfagií a rozvíjí se u nich obezita, vedla k úvaze, že PrRP by mohl působit jako anorexigenní faktor. Noví agonisté PrRP by mohli mít selektivní dlouhotrvající anorexigenní účinek a antagonisté by mohli pomoci objasnit mechanizmus působení PrRP a napomoci tak účinné léčbě obezity a metabolického syndromu. V naší nedávné studii (Maixnerová et al., Peptides (2011)) byla pomocí imunodetekce prokázána přítomnost receptoru pro PrRP u tří tumorových hypofyzárních buněčných linií. Pomocí saturačních vazebných experimentů byla charakterizována vazba PrRP k tomuto receptoru. PrRP31 a PrRP20, které se přirozeně vyskytují v organizmu, vykazovaly srovnatelnou afinitu k receptoru, oba spouštěly buněčnou signalizaci a působily na zvýšení uvolňování PRL u buněčné linie RC-4B/C. Zároveň po injektování do třetí mozkové komory hladových myší působily na snižování příjmu potravy. V této práci byly prováděny...
|
|
|
Studium stresových odpovědí rostlin na přítomnost léčiv v kultivačním médiu
Bystroňová, Jana ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Cílem této práce bylo ověření možností degradace ibuprofenu pomocí vybraných rostlinných kultur a stanovení aktivit antioxidativních enzymů (peroxidázy, katalázy, askorbát peroxidázy a glutation-S-transferázy), jakožto markerů oxidativního stresu způsobeného ibuprofenem. K experimentům byly použity Nicotiana tabaccum (kultivary La Burley 21, SR 1 a jejich GMO) a Nicotiana glauca. Rychlost odstranění ibuprofenu u testovaných tabáků tedy klesala v pořadí: N. tabaccum SR1 > N. tabaccum Zm-p60-1-T4 > N. tabaccum TRI 2T2 > N. glauca > N. tabaccum TRI 2T1 > N. tabaccum cv. La Burley > N. tabaccum Zm-p60-1-T5. Jako nejvhodnější se pro odstranění ibuprofenu zdál netransformovaný N. tabaccum SR1. Dlouhodobý experiment ukázal, že rostlinný stres se projevuje i po delším čase. Dle celkového srovnání aktivit enzymů v kulturách s přítomností ibuprofenu s kontrolami se jako nejvíce tolerantní k ibuprofenu jevil N. tabaccum cv. La Burley 21 a jako nejméně tolerantní N.glauca. Klíčová slova: fytoremediace, ibuprofen, Nicotiana tabaccum, Nicotiana glauca, HPLC, peroxidáza, kataláza, askorbát peroxidáza, glutation-S-transferáza
|
|
| |
|
|
Thorium jako environmentální stresový faktor pro růst rostlin v kontaminovaném prostředí
Hrdinová, Aneta ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Thorium je prvek patřící mezi těžké kovy, který je charakteristický svojí radioaktivitou podobně jako uran nebo radon. Thorium zatím není prvek, který by byl v průmyslu běžně využíván, ale vzhledem k jeho radioaktivním vlastnostem má velký potenciál pro budoucí využití na výrobu jaderné energie. Díky tomu ale bude stále častěji docházet k jeho uvolňování do půdy, vody a atmosféry a prostřednictvím rostlin by se pak mohl stát součástí potravinového řetězce a představovat tak závažná zdravotní rizika i pro člověka. Publikací věnovaných thoriu a jeho vlivu na rostliny zatím není mnoho. Většina z těchto prací je přitom zaměřená pouze na schopnosti rostlin akumulovat thorium a případně také sledují distribuci thoria v rostlinném těle. Dosud ale dle mých údajů chybí práce, která by sledovala, jaký vliv má thorium na fyziologické vlastnosti rostlin. Za modelový organismus byl vybrán druh Nicotiana glutinosa (L.), středně akumulující thorium, pěstovaný hydroponicky. Hoaglandova živná média se lišila přítomností thoria, kyseliny vinné, putrescinu a fosfátů. V první části práce jsem sledovala akumulaci thoria rostlinami tabáku pod vlivem výše zmíněných modifikací média. Ve druhé části jsem sledovala vliv thoria na fotosyntetický aparát (obsah fotosyntetických pigmentů, rychlá fluorescence PSII), na...
|
|
| |
|
| |
|
|
Toxicita a hyperakumulace arsenu v rostlinách a potenciál využití v remediacích
Gímeš, Lukáš ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Arzén sa radí medzi ťažké polokovy. V životnom prostredí sa nachádza v malom množstve prirodzene. Ľudskou činnosťou sa množstvo arzénu v pôde neustále zvyšuje. Zvyšujúca sa kontaminácia pôdy arzénom spôsobuje závažné zdravotné problémy zvieratám aj ľudom. Nemalé problémy spôsobuje svojou toxicitou aj rastlinám. Arzén negatívne ovplyvňuje celú radu procesov v rastlinnom tele ako napríklad oxidatívny stres, metabolizmus dôležitých makromolekúl. Medzi najviac zasiahnuté fyziologické procesy patrí fotosyntéza. Úzko spojené s fotosyntézou sú rastové vlastnosti rastlín. Pre negatívne vplyvy na mnohé biochemické, fyziologické a morfologické procesy v rastlinnom tele musíme pochopiť príjem, translokáciu a detoxikáciu arzénu v rastlinnom tele. Hyperakumulátory arzénu sú rastliny, ktoré v sebe dokážu akumulovať rádovo vyššie koncentrácie As a lepšie zvládajú fytotoxicitu tohto kontaminantu ako nehyperakumulujúce rastliny. Hyperakumulácia ťažkých kovov je spojená so zmenou fyziologických vlastností rastlín. Spoločnou vlastnosťou hyperakumulátorov je, že viac akumulujú kovy v nadzemných častiach ako v koreňoch. Tieto poznatky nám pomôžu aj pri odstraňovaní tohto kontaminantu z pôd pomocou fytoremediačných techník, ktoré využívajú práve hyperakumulujúce rastliny. Fytoremediačné techniky majú veľa výhod ako...
|
host ::
RSS.