|
|
Thorium jako environmentální stresový faktor pro růst rostlin v kontaminovaném prostředí
Hrdinová, Aneta ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Thorium je prvek patřící mezi těžké kovy, který je charakteristický svojí radioaktivitou podobně jako uran nebo radon. Thorium zatím není prvek, který by byl v průmyslu běžně využíván, ale vzhledem k jeho radioaktivním vlastnostem má velký potenciál pro budoucí využití na výrobu jaderné energie. Díky tomu ale bude stále častěji docházet k jeho uvolňování do půdy, vody a atmosféry a prostřednictvím rostlin by se pak mohl stát součástí potravinového řetězce a představovat tak závažná zdravotní rizika i pro člověka. Publikací věnovaných thoriu a jeho vlivu na rostliny zatím není mnoho. Většina z těchto prací je přitom zaměřená pouze na schopnosti rostlin akumulovat thorium a případně také sledují distribuci thoria v rostlinném těle. Dosud ale dle mých údajů chybí práce, která by sledovala, jaký vliv má thorium na fyziologické vlastnosti rostlin. Za modelový organismus byl vybrán druh Nicotiana glutinosa (L.), středně akumulující thorium, pěstovaný hydroponicky. Hoaglandova živná média se lišila přítomností thoria, kyseliny vinné, putrescinu a fosfátů. V první části práce jsem sledovala akumulaci thoria rostlinami tabáku pod vlivem výše zmíněných modifikací média. Ve druhé části jsem sledovala vliv thoria na fotosyntetický aparát (obsah fotosyntetických pigmentů, rychlá fluorescence PSII), na...
|
|
|
Lišejníky a (těžké) kovy
Hrdinová, Aneta ; Peksa, Ondřej (vedoucí práce) ; Malíček, Jiří (oponent)
Tématem mé práce jsou lišejníky a těžké kovy. První část je věnována obecné charakteristice lišejníků, jejich biologii, morfologii a anatomii. Další část práce je zaměřena na charakteristiku způsobů absorpce kovů lišejníky, jejich fyziologickým účinkům na organismus a mechanismům obrany lišejníků před toxicitou kovů. Součástí práce je přehled výskytu konkrétních druhů lišejníků v závislosti na obsahu konkrétních těžkých kovů v prostředí. Klíčová slova: lišejníky, těžké kovy, kovová tolerance, detoxifikace, měď
|
|
|
Thorium jako environmentální stresový faktor pro růst rostlin v kontaminovaném prostředí
Hrdinová, Aneta ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Thorium je prvek patřící mezi těžké kovy, který je charakteristický svojí radioaktivitou podobně jako uran nebo radon. Thorium zatím není prvek, který by byl v průmyslu běžně využíván, ale vzhledem k jeho radioaktivním vlastnostem má velký potenciál pro budoucí využití na výrobu jaderné energie. Díky tomu ale bude stále častěji docházet k jeho uvolňování do půdy, vody a atmosféry a prostřednictvím rostlin by se pak mohl stát součástí potravinového řetězce a představovat tak závažná zdravotní rizika i pro člověka. Publikací věnovaných thoriu a jeho vlivu na rostliny zatím není mnoho. Většina z těchto prací je přitom zaměřená pouze na schopnosti rostlin akumulovat thorium a případně také sledují distribuci thoria v rostlinném těle. Dosud ale dle mých údajů chybí práce, která by sledovala, jaký vliv má thorium na fyziologické vlastnosti rostlin. Za modelový organismus byl vybrán druh Nicotiana glutinosa (L.), středně akumulující thorium, pěstovaný hydroponicky. Hoaglandova živná média se lišila přítomností thoria, kyseliny vinné, putrescinu a fosfátů. V první části práce jsem sledovala akumulaci thoria rostlinami tabáku pod vlivem výše zmíněných modifikací média. Ve druhé části jsem sledovala vliv thoria na fotosyntetický aparát (obsah fotosyntetických pigmentů, rychlá fluorescence PSII), na...
|
|
|
Vliv těžkých kovů na fyziologii lišejníků
Hrdinová, Aneta ; Peksa, Ondřej (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Lišejníky jsou známé svojí citlivostí vůči změnám životního prostředí, ale mnoho z nich vykazuje řadu tolerancí. Na jedné straně jsou druhy mimořádně citlivé ke znečištění, na druhé straně jsou druhy tolerantní ke znečištění. Mezi takové lišejníky řadíme mj. druhy, které rostou v místech s vyšším obsahem těžkých kovů. Tato místa se vyskytují přirozeně (rudy), ale stále více se jich objevuje důsledkem antropogenních činností (emise v průmyslových a městských oblastech, haldy). Interakce mezi fotobiontem a mykobiontem ve stélce zřejmě může vysvětlit úspěch lišejníků v prostředí obohaceném o těžké kovy. Stres způsobený těžkými kovy vede ke zvýšené produkci reaktivních forem kyslíku v buňkách fotobionta i mykobionta. Reaktivní formy kyslíku způsobují peroxidaci lipidů poškození proteinů a nukleových kyselin a dále způsobuje degradaci chlorofylů. Přestože mykobiont poskytuje buňkám fotobionta určitou ochranu před nadbytkem těžkých kovů (především vazbou kovových iontů do buněčné stěny a tvorbou ve vodě nerozpustných sekundárních metabolitů), je fotobiont také vystaven nadbytku kovů. Proto si museli oba symbionti vyvinout řadu detoxikačních mechanismů. Cílem této práce bylo shrnout poznatky o vlivu těžkých kovů na fyziologii lišejníků s důrazem na jejich detoxikační mechanismy, jako je například tvorba...
|
|
|
Lišejníky a (těžké) kovy
Hrdinová, Aneta ; Peksa, Ondřej (vedoucí práce) ; Malíček, Jiří (oponent)
Tématem mé práce jsou lišejníky a těžké kovy. První část je věnována obecné charakteristice lišejníků, jejich biologii, morfologii a anatomii. Další část práce je zaměřena na charakteristiku způsobů absorpce kovů lišejníky, jejich fyziologickým účinkům na organismus a mechanismům obrany lišejníků před toxicitou kovů. Součástí práce je přehled výskytu konkrétních druhů lišejníků v závislosti na obsahu konkrétních těžkých kovů v prostředí. Klíčová slova: lišejníky, těžké kovy, kovová tolerance, detoxifikace, měď
|
|
|
Komparace penzijních systémů České republiky a Finska
Hrdinová, Aneta ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zaměří na problematiku sociální politiky, konkrétně na penzijní systémy a to na komparaci penzijního systému České republiky a Finské republiky. Cílem teoretické části diplomové práce bude především vysvětlit a objasnit problematiku sociální politiky se zaměřením na penzijní systémy. Součástí diplomové práce bude také stručný náhled na penzijní systém z politického hlediska, protože penzijní systém je v nemalé míře ovlivňován právě jednotlivými politickými rozhodnutími. Cílem praktické části diplomové práce bude především najít jednotlivé rozdíly mezi penzijními systémy, odhalit jejich jednotlivé výhody a nevýhody a najít vhodné implikace, pokud nějaké jsou pro český penzijní systém a navrhnout možná zlepšení do budoucna. Na základě této komparativní analýzy bude tedy testována základní hypotéza diplomové práce. Závěr diplomové práce by měl přinést odpověď na otázku, zdali vůbec jsou nějaké principy a mechanismy, kterými se může Česká republika od Finska inspirovat a jestli je vhodné tyto principy implikovat do českého systému
|
host ::
RSS.