|
| |
|
| |
|
|
(Dis)kontinuita německo-amerických vztahů během éry Donalda Trumpa
Polák, Patrik ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německo-americkými vztahy během éry Donalda Trumpa, tedy během kampaně před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 a zejména během výkonu mandátu 45. prezidenta USA. Zabývá se otázkou, jak se konkrétně změnily vztahy v jednotlivých politických sektorech, s přihlédnutím k minulosti dané problematiky. Práce je empirická analýza a klade si za cíl potvrdit, či vyvrátit tezi, že navzdory politickému rozchodu, státy dále spolupracovaly ve vojensko-bezpečnostní oblasti a na kooperaci mezi armádami zemí neměly špatné politické vztahy skoro žádný vliv. Zhoršené vztahy mezi USA a SRN nebyly v euroatlantické oblasti výjimkou, neboť ve vztazích většiny západoevropských států a USA došlo ke zhoršení, ale ne tak výraznému, jak v případě USA a Německa. Ve vztazích mezi SRN a USA došlo zřejmě k největšímu rozkolu od počátku moderních vztahů mezi státy, tedy od roku 1949. Politický rozchod byl vzájemný, Německo bylo jednou z hlavních zemí Trumpovy kritiky a německá politická scéna, s výjimkou AfD, se zcela neztotožňovala s politikou Donalda Trumpa. Na druhou stranu, pokračovala vojensko-bezpečnostní spolupráce a na kooperaci mezi armádami neměl politický rozchod skoro žádný vliv. Teze práce byla tedy potvrzena.
|
|
|
(Ne)kulturní Česko aneb politická kultura v době pandemie
Tichý, František ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Bakalářská práce "(Ne)kulturní Česko aneb politická kultura v době pandemie" se zabývá politickou kulturou v České republice v období pandemie nemoci covid-19 v období mezi 13. březnem 2020 a 17. prosincem 2021. V první teoretické části se práce zabývá výkladem samotného pojmu politická kultura v odborné literatuře, ale také třeba v novinových článcích či dalších zdrojích. V tomto ohledu autor roztříďuje jednotlivé vymezení a přístupy do přehledné klasifikace, z níž jednu konceptualizaci využívá v samotném výzkumu. V druhé, tedy praktické části, za využití podkladů vytvořených v teoretické části, usiluje práce o identifikaci úrovně politické kultury politických reprezentantů, respektive členů vlády, v České republice. U nich zkoumá, zda za stanovené období porušili či neporušili protiepidemická opatření, a pokud je porušili, podrobuje je další analýze. Tato práce tak navazuje na dlouhodobější výzkum politické kultury, ale zároveň se pokouší přinést poznatky z nové situace, tedy pandemie nemoci covid-19, která je pro 21. století zcela nebývalou událostí.
|
|
| |
|
|
Politická kultura prezidentských voleb v České republice
Černá, Vladimíra ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá politickou kulturou prezidentských voleb v České republice. Jejím hlavním cílem je porovnat stav politické kultury v roce 1993 a v roce 2008 v České republice v souvislosti s prezidentskými volbami. Studie využívá analytické i komparativní metody. Práce testuje platnost hypotézy, která říká, že s délkou trvání demokracie roste občanská zralost politiků.
|
|
|
Operační prostor organizací občanské společnosti v současném Moldavsku
Ryantová, Veronika ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá tématem operačního prostoru pro organizace občanské společnosti v Moldavsku v období od března 2017 do února 2019. Hlavním cílem práce bylo zjištění, jestli případ Moldavska v tomto období odpovídal tzv. zužujícímu se prostoru pro občanskou společnost, který definovala Saskia Brechenmacher ve své publikace Civil Society under Assault z roku 2017. Zužující se prostor, který se v současnosti objevuje ve stále větším počtu států, lze definovat na základě tří hlavních rysů, kterými jsou taktiky, dopad a mezinárodní reakce. Prostor pro občanský sektor v Moldavsku se od konceptu lišil částečně v oblasti mezinárodní reakce a taktik, výrazněji pak v oblasti dopadu, což bylo dáno především faktem, že do konce zkoumaného období zůstala restriktivní legislativní opatření ve fázi návrhů zákona. Vzhledem k tomu, že používaný koncept nepokrývá všechny aspekty operačního prostoru občanské společnosti v Moldavsku, byla práce doplněna kapitolou zaměřenou na definici stavu moldavského prostředí, které by mohlo být nazváno první fází zužujícího se prostoru. Hlavním rozdílem oproti konceptu Brechenmacher je aspekt tzv. simulované spolupráce, kdy vládní představitelé předstírali zapojení občanské společnosti do rozhodovacího procesu, ve skutečnosti ale jejich stanoviska ignorovali.
|
|
|
Zájmové skupiny, lobbing a jeho regulace v ČR
Opatrný, Aleš ; Mrklas, Ladislav (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce "Zájmové skupiny, lobbing a jeho regulace v ČR" se zabývá lobbingem coby procesem zprostředkování zájmů skupin v demokratických společnostech. V první části se věnuje teoretické reflexi působení zájmových skupin v politickém systému, definicemi lobbingu a teoretickým přístupem k jeho regulaci. Ve druhé části se zaměřuje na komparaci způsobu regulace lobbingu ve vybraných demokratických zemích. Ve třetí části analyzuje aktuální stav regulace intermediárního procesu v České republice. Ve finální čtvrté části navrhuje možné metody regulace lobbingu v České republice a analyzuje jejich přijatelnost pro politické elity i profesionální lobbisty.
|
|
|
Politická kultura veřejně činných lidí – březen 2020
Čadová, Naděžda
Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.\nNejlépe česká veřejnost hodnotí politickou kulturu představitelů místních samospráv, nejhůře jsou v tomto ohledu hodnoceni politici SPD, TOP 09, Trikolóry a poslanci. V porovnání s posledním výzkumem dubna 2018 se zlepšilo hodnocení politické kultury členů vlády, poslanců, senátorů, politiků ČSSD, politiků TOP 09 a politiků ANO. K určitému zhoršení oproti dubnu 2018 došlo v případě hodnocení politické kultury politiků Pirátů a politiků KSČM.
|
|
|
Boj o novelu říšského školského zákona 1883 a její ohlasy v dobovém tisku v Čechách
Kovářová, Stefanie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá děním kolem novelizace školského zákona v roce 1883. Jak je všeobecně známo, jednalo se o značně kontroverzní, a především zpátečnickou normu ve školství v Rakouském císařství. Právě o tuto normu byl sváděn ostrý boj. Jednou z nejvýraznějších postav boje proti této novele se v našem prostředí stal matematik František Tilšer, který jako jediný z českých poslanců v říšském sněmu pro přijetí novely nehlasoval. Stal se také terčem štvavé kampaně v dobovém tisku. V práci bude stručně nastíněn legislativní vývoj školského zákona od zavedení povinné školní docházky až po zmiňovanou novelu. Jádro práce bude spočívat v analýze dané problematiky v česky i německy psaném dobovém tisku. Pro textovou analýzu jsme zvolili následující tisky, abychom dosáhli širokého názorového rozpětí: Národní listy, Politik, Bohemia a Čech. Práce je rovněž do jisté míry sondou do politické kultury druhé poloviny 19. století v habsburské monarchii. KLÍČOVÁ SLOVA školská novela 1883, Národní listy, Politik, František Tilšer, politická kultura, dějiny školství
|
host ::
RSS.