|
|
Vnímání právní úpravy profese středoškolských pedagogů jejími adresáty
Focko, Mikuláš ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Friedel, Tomáš (oponent)
Vnímání právní úpravy profese středoškolských pedagogů jejími adresáty Abstrakt Cílem této práce je na základě analýzy aktuálních, relevantních právních předpisů dopadajících na ředitele a učitele gymnázií založených veřejným zřizovatelem a na základě dvou sociologického šetření (anketa) ve vztahu k těmto subjektům zjistit, jak vnímají svá práva a povinnosti ve vymezených oblastech. Konkrétně práce shrnuje, do jaké míry jsou tyto subjekty znalí svých práv a povinnosti ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví, odpovědnosti a dále v rámci vybrané pracovněprávní problematiky. Nejde však jen o jejich znalosti v této oblasti, ale i o jejich vnímání nastavení školského systému a o otázku, zdali se cítí být v takovém systému právní úpravou dostatečně chráněni. Hlavními prameny pro porozumění právní úpravy profese ředitele školy a učitele gymnázií založených veřejným zřizovatelem, ze kterých práce čerpá, jsou školský zákon, zákoník práce, občanský zákoník a na ně navazující podzákonné právní předpisy spolu s interními metodikami Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Pro práci je též důležitá judikatura, a to v oblastech odpovědnosti a bezpečnosti a ochrany zdraví. Tyto prameny se prolínají jak v teoretické, tak v praktické části diplomové práce. V teoretické části jsou představeny základní pojmy relevantní...
|
|
|
Přínosy projektu Erasmus+ pro pedagogické pracovníky základní školy
Řešátková, Klára ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hubert, Vlastimil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pozitivními přínosy, negativními dopady a případnými bariérami vznikajícími při implementaci projektu Erasmus+ pro pedagogické pracovníky základní školy. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se v první řadě zabývá definicemi základních pojmů souvisejících s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, jeho ukotvením v legislativě, současnými formami a metodami DVPP a v neposlední řadě motivací pedagogických pracovníků k jejich dalšímu vzdělávání. Dále se teoretická část podrobněji zaměřuje na samotný projekt Erasmus+ jako jednu z forem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků na základní škole, na jeho stanovené obecné a specifické cíle, na strukturu projektu, výhody a nevýhody, přínosy pro pedagogické pracovníky, a tím i pro školu jako vzdělávací instituci. Praktická část bakalářské práce se zabývá průzkumem s cílem popsat implementaci projektu Erasmus+ do vybrané základní školy a identifikovat hlavní přínosy, překážky a bariéry této implementace pohledem vedení školy a pedagogických pracovníků. Tento průzkum je realizován pomocí dotazníkového šetření a polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s vybranými respondenty, kteří jsou účastníky projektu Erasmus+, a se zástupci z vedení základní školy. V samotném vyhodnocení průzkumu...
|
|
|
Vliv ředitele na další vzdělávání pedagogických pracovníků
Pokorná, Tereza ; Hubert, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dostálová, Vladimíra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem ředitele školy na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Hlavním cílem je zjistit a zhodnotit, jaký vliv má ředitel školy na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vymezuje pojem ředitele školy, popisuje jeho funkce a role, stanovuje kompetence ředitele základní školy. Dále se věnuje dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků. Jsou objasněny základní pojmy související s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, právní ukotvení a strategické dokumenty s problematikou související. Je uvedeno rozdělení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a současné metody vzdělávacích akcí. Práce také popisuje činnosti ředitele v procesu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ve škole. Praktická část prezentuje výzkumné šetření, které na základě rozhovorů s řediteli škol a dotazníku pro pedagogické pracovníky popisuje, jak ředitelé tvoří plán dalšího vzdělávání. Zjišťuje, jestli se pedagogičtí pracovníci na plánu podílí, zdali ředitelé podporují své pracovníky v oblasti dalšího vzdělávání a jakým způsobem, a na základě získaných informací hodnotí další vliv ředitele školy na výběr dalšího vzdělávání. KLÍČOVÁ SLOVA celoživotní vzdělávání, další vzdělávání pedagogických pracovníků, DVPP, kompetence...
|
|
|
Komunikace mezi pedagogickými pracovníky a vedením na konkrétní základní škole.
Láníčková, Michaela ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Tato práce se věnuje komunikaci na základní škole mezi vedením a pedagogickými pracovníky. V teoretické části jsou definovány pojmy komunikace, komunikace mluvená tedy osobní schůzky, telefonní hovory, porady a písemnou tedy komunikaci e-mailovou. Dále jsou definovány pojmy vedení školy a pedagogická pracovník. V praktické části je popsán výzkumný vzorek vybraná základní škola a dále se skládá z dotazníkového šetření, ve kterém bylo zjištěno, jaký typ komunikace na dané škole převládá, na jeho četnost a na preference typu komunikace u vedení a pedagogických pracovníků. To bylo doplněno o polostrukturované rozhovory, ty byly provedeny vždy s jedním z respondentů z dotazované skupiny tedy s jedním učitelem prvního stupně, druhého stupně, jedním asistentem pedagoga a jedním zástupcem z vedení. Z šetření vyplynulo, že nejpreferovanější a také dominantní typ komunikace je e- mailová komunikace, poté byla preferovaná osobní schůzka, naopak telefonní hovor nebyl preferovaný typ komunikace a u porad se neshodlo vedeni a asistenti pedagoga, kterým tento typ komunikace spíše vyhovuje s učiteli prvního a druhého stupně. To je z toho důvodu, že vedení preferuje osobní kontakt více jak neosobní e-maily a asistenti pedagoga na porady nemusí chodit, dostávají informace přes prostředníka, kterým speciální...
|
|
| |
|
| |
|
|
Hospitační činnost z pohledu managementu mateřské školy
Šonska, Kristýna ; Urbanová, Eva (vedoucí práce) ; Hubert, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hospitacemi v mateřských školách z pohledu managementu, jako jedním ze zásadních nástrojů pro rozvoj pedagogických pracovníků a zlepšování kvality mateřských škol. Je rozdělena na dvě hlavní části-teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá kontrolou, dělí ji na vnitřní a vnější, a kontrolováním jako manažerskou funkcí. Dále se zaměřuje na typickou kontrolu v prostředí školy, hospitaci. Popisuje zásady správně provedené hospitace, které by měl každý hospitující i hospitovaný znát a jednotlivé pojmy dané problematiky. V teoretické části jsou představeny také formy hospitace, které lze v mateřské škole provádět a metody dalšího vzdělávání s hospitací související. Empirická část představuje výzkumné šetření, které bylo zaměřeno na zjištění formy hospitací v mateřských školách, na využívání výsledků z provedených hospitací a na rozvoj pedagogů prostřednictvím hospitačních činností. Je zde popsána přípravná část výzkumu, sběr dat metodou polostrukturovaných rozhovorů a vyhodnocování získaných rozhovorů. Zjišťovány byly především formy hospitace se záměrem na vzájemné hospitace, způsoby vedení pohospitačního rozhovoru a využívání výsledků z provedených hospitací. Dále byla ředitelům nabízena novější forma hospitace-videohospitace. Na základě provedeného kvalitativního...
|
|
|
Supervize pedagogických pracovníků mateřské školy
VOŠTOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zaměřuje na supervizi v mateřských školách, kdy cílem této práce je zjistit jaký přínos supervize má pro pedagogické pracovníky mateřské školy. Nejprve obsahuje prostředí mateřské školy, charakteristiku cílové skupiny a vymezení postavení pedagogického pracovníka mateřské školy. Po té se práce zaměřuje na supervizi, její formy a její přínos pro pedagogické pracovníky. Dále je práce doplněna výzkumnou sondou, která je realizována prostřednictvím rozhovoru v konkrétní mateřské škole.
|
|
|
Vliv zavedené povinnosti předškolního vzdělávání na práci pedagogických pracovníků ve vybraných mateřských školách
Chocholová, Barbora ; Urbanová, Eva (vedoucí práce) ; Hubert, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou týkající se zavedení povinného předškolního vzdělávání, jejími přínosy a změnami v mateřských školách v oblasti administrativy a výchovně-vzdělávacím procesu. Cílem této práce je zjistit, jak legislativní změna, novela účinná od kalendářního roku 2017, týkající se zavedení povinnosti předškolního vzdělávání, ovlivnila dění v jednotlivých oblastech práce pedagogických pracovníků, konkrétněji administrativní a manažerskou práci ředitelů a výchovně-vzdělávací a administrativní práci učitelů ve dvou vybraných mateřských školách v největším středočeském městě Kladně. Pro účely naplnění tohoto cíle je zvolen výzkumný design případová studie, v rámci které byla získávána data prostřednictvím realizace rozhovorů s ředitelkami škol, kvalitativních dotazníků adresovaných učitelkám a analýzy vnitřních a kurikulárních dokumentů, kterých se dotkla legislativní změna. První hlavní kapitola teoretické části je věnována výchově a vzdělávání dětí předškolního věku a vývoji dítěte z pohledu vývojové psychologie, čímž je navázáno na předškolní vzdělávání dětí v instituci - tato kapitola pojednává o vzdělávacích plánech, distančním vzděláváním v MŠ, je zařazen legislativní rámec a informace o kurikulárních a vnitřních dokumentech školy. Nedílnou součástí je pojednání o povinném...
|
|
|
Osobní zkušenosti a znalosti v oblasti předlékařské první pomoci vybraných pedagogických pracovníků Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Příbrami
Vojířová, Jana ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou předlékařské první pomoci, zkušenostmi a znalostmi pedagogických pracovníků v této oblasti. Hlavním cílem teoretické části bylo vymezit pojmy a postupy předlékařské první pomoci. Cíle praktické části se zaměřovaly na zjištění osobních zkušeností s poskytováním předlékařské první pomoci vybraných pedagogických pracovníků Střední zdravotnické školy a vyšší odborné školy zdravotnické v Příbrami, a také na zjištění jejich znalostí v této oblasti. Sběr dat proběhl kvalitativní formou metodou rozhovoru. Získaná data byla následně vyhodnocena a byly z nich vyvozeny doporučení pro praxi. Bylo zjištěno, že všichni vybraní pedagogičtí pracovníci se již někdy setkali se situací, ve které bylo nezbytné poskytnout předlékařskou první pomoc. Druhým důležitým zjištěním je, že respondenti mají výborné teoretické znalosti. Na těchto výsledcích se mimo jiné ukazuje pozitivní vliv pravidelných kurzů/školení v první pomoci poskytovaných stávajícím zaměstnavatelem, kterých se opakovaně účastní 84 % respondentů.
|
host ::
RSS.