|
|
Měření pečovatelské zátěže pečujících o seniory
Mezenský, Štěpán ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se věnuje neformální péči a zátěži, která při ní vzniká. Cílem je prozkoumat současnou podobu neformální péče a reflektovat ji s dosavadním poznáním. Ve své první části je práce zaměřena na popis demografického vývoje seniorů, popis neformální péče a problémy s ní spojené, solidaritu, pečovatelskou zátěž, a možnosti pomoci a podpory pro neformální pečující. Dále si práce vytyčuje za cíl popsat, co jsou asistivní technologie, jak je neformální pečující využívají a jak jim ulehčují od pečovatelské zátěže. Okrajově se práce dotýká i vlivu pandemie COVID-19 na pečovatelskou zátěž. Prostřednictvím kvantitativního měření za pomoci vlastní modifikace dotazníku ZBI-4 popisuji pečovatelskou zátěž s přihlédnutím k základním sociodemografickým údajům. Výsledky neukazují na žádné statisticky významné rozdíly ani napříč pohlavími, ani napříč generacemi, mimo signifikantně nižší vnímanou pečovatelskou zátěž u generace X. Na kvantitativní část výzkumu navazuji kvalitativní částí, provedenou na základě polostrukturovaných rozhovorů. V kvalitativní části popisuji důvody pro rozhodnutí pro neformální péči, její podobu a důsledky, potenciální generační rozdíly, jaké jsou hlavní zdroje informací neformálních pečujících, asistivní technologie, jejich vliv a používání a specifikace neformální péče v době pandemie...
|
|
| |
|
|
Sociální práce v domech s pečovatelskou službou
JENERÁLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce zaměřená na téma Sociální práce v domech s pečovatelskou službou se zabývá životem seniorů v DPS ve vztahu k uspokojování základních životních potřeb, kvalitě poskytované péče personálu o klienty a realizaci sociální práce v DPS lokalizovaných v kraji Vysočina.
|
|
|
Vliv přítomnosti českého pečovatele v domácí péči na psychosociální stav rodinných příslušníků v Rakousku
PETRÁKOVÁ, Šárka
Abstrakt Práce se zabývá fenoménem 24 - hodinové domácí péče o nesoběstačné seniory v Rakousku. Konkrétně zkoumá dopady přítomnosti zahraničního pečovatele v domácnostech seniorů na rodinné příslušníky, seniory samotné a pojmenovává aktuální problémy této specifické služby. V teoretické části představuji aktuální možnosti péče o seniory a zajištění důstojného života v pokročilém věku. Předkládám historický vývoj v oblasti angažování zahraničních pracovníků. V kapitole věnované migraci prezentuji základní definice pojmu migrant, pendler, pracovní mobilita, rozebírám příčiny a důsledky migrace v sektoru pečovatelství. Značný prostor teoretické části připadá na rozbor právně-sociálního ukotvení 24 - hodinové domácí péče zahraničních pečovatelek v Rakousku. Pro tvorbu teoretického základu práce jsem použila nejen dostupnou česky, ale především německy psanou vědeckou literaturu, odborné články, ale také oficiální dokumenty rakouské vlády. V praktické části jsem realizovala výzkumné šetření, a to terénní sběr dat formou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami, který poskytl výchozí materiál pro praktickou část. Tento výzkum probíhal v Dolním Rakousku, regionu Waldviertel. Po zevrubné analýze datových výstupů a po komparaci s tezemi odborné literatury bylo možné stanovit závěr k zhodnocení prožívání přítomnosti českého pečovatele v rakouských rodinách a pojmenování aktuálních problémů této specifické služby. Získané výsledky by mohly v praxi posloužit jako podklad při rozhodování, ať už ze strany objednavatelů péče, či pro pečovatelky, které výkon své profese v Rakousku teprve zvažují.
|
|
|
Úskalí péče o seniora v domácím prostředí
Blehová, Ivana ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Hudcová, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o seniora v domácím prostředí a úskalími, která tuto práci v současné době provází. Na základě dostupné literatury představuje související témata a formou případových studií popisuje některé praktické zkušenosti pečujících osob. Práce vychází ze současného demografického vývoje a soustředí se na téma stárnutí ve společnosti a na péči o seniory. Největší pozornost je věnována péči o seniory v domácím prostředí a problematickým aspektům, které s péčí o seniora v domácím prostředí souvisí. V praktické části bylo pomocí kvalitativní metody polostrukturovaného rozhovoru zjišťováno, jak osoby, které dlouhodobě pečují o nesoběstačného člena rodiny, tuto péči prožívají, proč se rozhodly tímto způsobem pečovat a zda získaly odpovídající informace o možnostech odborné pomoci. Také jak péče ovlivnila jejich zdraví, finanční situaci a sociální život. Analýza rozhovorů ukázala, že největší zátěží pro pečovatele v rodině je péče o člověka s poruchami chování a vnímání, se kterým je obtížné se dorozumět. Rizikovým faktorem je, pokud o takovou osobu pečovatel pečuje sám. Jako nejzávažnějším úskalí při péči byl vyhodnocen nedostatek informací, zejména těch, které se týkaly možnosti využití sociálního poradenství a pomoci od konkrétních poskytovatelů sociálních služeb.
|
|
| |
|
|
Podoby harmonizace osobního a pracovního života sendvičové generace u vedoucích pracovníků
Řehořová, Martina ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o novodobém fenoménu sendvičové generace se zaměřením na vedoucí pracovníky. V úvodní části je pozornost věnována poznatkům o demografických změnách, které s tímto jevem souvisejí. Dále je vymezena role pečovatele o dítě a seniora v kontextu sociální politiky v České republice. Na základě výchozích poznatků o rolovém konfliktu pečovatele a pracovníka bylo realizováno výzkumné šetření, které se zabývá identifikací konkrétních dopadů - v osobním i pracovním životě - takové situace na jedince, jenž se souběžně ocitá v roli vedoucího pracovníka a pečovatele o dítě i seniora. S účastníky kvalitativního výzkumu byl veden polostrukturovaný rozhovor, jehož předmětem byly tematické okruhy týkající se příčin a okolností informantovy role pečovatele a vedoucího pracovníka. Analýza dat poté ukázala, jaké konkrétní dopady mají faktory, které harmonizaci ovlivňují, na osobní a pracovní život vedoucího pracovníka v sendvičové generaci. Klíčová slova sendvičová generace, pečovatel, harmonizace, senior, dítě, vedoucí pracovník, osobní život, práce
|
|
|
Psychosociální aspekty Huntingtonovy nemoci
Uhrová, Tereza ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Zvolský, Petr (oponent) ; Benetin, Ján (oponent)
Huntingtonova nemoc (HN) je autozomálně dominantně dědičné neuropsychiatrické onemocnění s obvyklým počátkem ve středním věku. Mutací ležící na krátkém raménku 4.chromozomu je expanze tripletu obsahujícího cytosin-adenin-guanin (CAG) s kritickou hranicí 40 a více repeticí. Hlavními projevy jsou motorické poruchy (chorea, dystonie, poruchy volní hybnosti), postupná kognitivní deteriorace a neuropsychiatrické symptomy (poruchy chování, afektivní symptomy aj.). Potvrzení klinické diagnózy je prováděno genetickým testem, který je možné provést i presymptomaticky u potomků nemocné osoby. Cílem 1. studie bylo charakterizovat rozdíly v psychiatrickém vyšetření a neuropsychologickém testování mezi osobami v riziku (PAR - people at risk), u kterých bylo doporučeno oddálit test a osobami v riziku, kterým bylo doporučeno pokračovat v tzv. prediktivním protokolu. Bylo vyšetřeno 52 osob (32 žen, 20 mužů). Mimo běžného psychiatrického vyšetření jsme administrovali Eysenckův osobnostní dotazník (EOD-A), sebehodnotící škálu všeobecné psychopatologie (SCL-90), tři krátké kognitivní testy - test cesty (TMT-A,B), test verbální fluence (VF) a paměťový test učení (AVLT) a dotazník kvality života (MANSA). PAR s doporučeným odkladem testu vykazovali statisticky signifikantně větší míru neuroticismu a...
|
|
|
Alzheimerova nemoc a její úskalí z pohledu rodinných pečovatelů
Dandová, Andrea ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku týkající se rodinných pečovatelů, kteří ošetřují v domácím prostředí svého blízkého, jež onemocněl Alzheimerovou chorobou. Obor speciální pedagogika se také vztahuje k seniorům, proto lze využít speciálně pedagogických postupů i v této věkové kategorii. Cílem této diplomové práce je zjistit a popsat obtížnosti, na které ošetřovatelé naráží při přímé péči o rodinného člena, který trpí Alzheimerovou chorobou. Práce je zaměřena na bližší specifikaci Alzheimerovy choroby, příčiny tohoto onemocnění a také na její rizikové faktory. Dále řeší Alzheimerovou chorobu z hlediska stadií nemoci, diagnostiky a terapií. V práci jsou také představeny organizace na pomoc neformálním pečujícím, druhy odlehčovací péče a je zmíněna legislativa. Data ve výzkumném šetření byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s přímými pečovateli v domácím prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA Alzheimerova choroba, pečovatel, domácí péče, rodinný příslušník, demence
|
|
|
Dlouhodobě pečující jako klienti sociální práce
RYSKOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou dlouhodobě pečujících. Cílem práce je zjistit, zda se dlouhodobě pečující považují za klienty sociální práce a jakou pomoc od sociálního pracovníka očekávají. Teoretická část se opírá o studium odborné literatury a publikací, které se týkají tématu dlouhodobé péče. Jedná se především o literaturu nebo publikace, jež obsahují pojmy, jako je formální péče, neformální péče, motivace pečovatele, zátěž pečovatele nebo pojem sociální práce či sociální pracovník/pracovnice. Pro zpracování praktické části své práce jsem zvolila strategii kvalitativního výzkumu, konkrétně metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor, který jsem s informanty vedla, se skládal z 11 otázek. Cílem rozhovorů bylo zjistit, kdo je podle dlouhodobě pečujících sociální pracovník, zda se považují za jeho klienta a co od něj očekávají. Po získání potřebných informací byly rozhovory přepsány a poté vyhodnoceny prostřednictvím analýzy trsů. Z výsledků mého výzkumu vyplynulo to, že dlouhodobě pečující nedokáží správně definovat sociálního pracovníka ani náplň jeho práce. Sociálního pracovníka často zaměňovali s pečovatelem nebo pracovníkem v sociálních službách. Dále je z výzkumu patrné, že se dlouhodobě pečující i přes neznalost náplně práce sociálního pracovníka za jeho klienty považují. Očekávají od sociálního pracovníka pomoc s péčí o blízkou osobu, zajištění hygieny a chtějí, aby osobám, o které pečují, ulevil od bolesti.
|
host ::
RSS.