|
| |
|
|
Cholinergní neurony a Alzheimerova choroba
Machová, Eva ; Doležal, Vladimír (vedoucí práce) ; Krištofíková, Zdena (oponent) ; Zvolský, Petr (oponent)
Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnění mozku, jehož výskyt se zvyšuje s rostoucím věkem a které každoročně postihuje vyšší počet osob. Jejím typickým funkčním příznakem jsou poruchy různých mentálních funkcí včetně poruch krátkodobé paměti a rozvoje změn v chování. Je vyvolána zvýšenou produkcí p-amyloidu, která vede k typickému hromadění extracelulárních l3-amyloidových plaků. Přirozené stárnutí, a ve zvýrazněné formě i Alzheimerovu nemoc, doprovází úbytek cholinergních neuronů a ochabování cholinergniho nervového přenosu v mozku. Ve své práci jsem se zabývala změnami, ke kterým dochází v mozkovém cholinergním systému v průběhu stárnutí u kontrolních myší a u transgeního myšího modelu Alzheimerovy choroby. V této souvislosti jsem se také zabývala vlivem dokosahexaenové kyseliny (w-3 esenciální mastná kyselina) na udržování cholinergního fenotypu u neuronálni cholinergní buněčné linie NG1 08-15 a v pokusech ex vivo na mozkové kůře laboratorního potkana studiem účinku muskarinového agonisty xanomelinu, který byl vyvýjen jako lék pro selektivní posílení přenosu M1 muskarinovými receptory u Alzheimerovy choroby, na muskarinové M2 a M4 receptory. Z pokusů vyplývá, že transgen ní myši APPswe/PS1dE9, produkující zvýšené množství l3-amyloidu, vykazují úbytek některých markerů cholinergních synapsí a...
|
|
| |
|
|
Psychosociální aspekty Huntingtonovy nemoci
Uhrová, Tereza ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Zvolský, Petr (oponent) ; Benetin, Ján (oponent)
Huntingtonova nemoc (HN) je autozomálně dominantně dědičné neuropsychiatrické onemocnění s obvyklým počátkem ve středním věku. Mutací ležící na krátkém raménku 4.chromozomu je expanze tripletu obsahujícího cytosin-adenin-guanin (CAG) s kritickou hranicí 40 a více repeticí. Hlavními projevy jsou motorické poruchy (chorea, dystonie, poruchy volní hybnosti), postupná kognitivní deteriorace a neuropsychiatrické symptomy (poruchy chování, afektivní symptomy aj.). Potvrzení klinické diagnózy je prováděno genetickým testem, který je možné provést i presymptomaticky u potomků nemocné osoby. Cílem 1. studie bylo charakterizovat rozdíly v psychiatrickém vyšetření a neuropsychologickém testování mezi osobami v riziku (PAR - people at risk), u kterých bylo doporučeno oddálit test a osobami v riziku, kterým bylo doporučeno pokračovat v tzv. prediktivním protokolu. Bylo vyšetřeno 52 osob (32 žen, 20 mužů). Mimo běžného psychiatrického vyšetření jsme administrovali Eysenckův osobnostní dotazník (EOD-A), sebehodnotící škálu všeobecné psychopatologie (SCL-90), tři krátké kognitivní testy - test cesty (TMT-A,B), test verbální fluence (VF) a paměťový test učení (AVLT) a dotazník kvality života (MANSA). PAR s doporučeným odkladem testu vykazovali statisticky signifikantně větší míru neuroticismu a...
|
|
|
Studium polymorfismů v kandidátních genech v populaci ADHD dětí
Kopečková, Marta ; Goetz, Petr (vedoucí práce) ; Šantavý, Jiří (oponent) ; Kemlink, David (oponent) ; Zvolský, Petr (oponent)
Tato práce je zrunčřena na problematiku hyperkinetického syndromu, kter}' před tavuje závažný socialně-mediclnský problém. Postibuje 3-6% dětské populace a je klinicky charakterizován nepozornosti, impulzivitou a hyperaktivitou Je to onemocněni multifaktoriální a geneticky heterogenní. V současné době je mámo vice než 30 genů s možnou účastí na vzniku a vývoji onemocnění. Jednotlivé alely těchto genů mohou být v populaci relativně časté, protože nepředstavují klasické mutace, ale polymorfismy, které jsou pfíčinou arteficiáInJ aktivity produktu. Studjum jednotlivých transmiterových systémů, které jsou do patogeneze ADHD zapojeny a poznání vlivu genetického podkladu naj jich funkční změny může v budoucnosti pomoci p~i vo lbě vhodného psychofarmaka vzhledem k tomu, že v léčbě hyperkinetické poruchy se uplatňuji látky s fŮmým mechanismem účinku. Ke studiu byly proto vybrány geny systému dopaminergnmo (DR02, DR03 a DAT l), noradrenergnlho (DBH) a serotoninergnlbo (S-HTI) u nichž byla provedena molekulárně-genetická 8lllIlýza 11 polymorfismů se základní strategií založenou na asociačním studiu "případ-kontrola". Pfítornnost rizikových alel byla porovnána v souboru 100 dětí s ADHD a v kontrolní skupině 100 jedinců. u nichž byly ptiznaky ADHD vylou čeny testem Connersové. Výsledky našeho výzkumu svědčí pro asociaci...
|
|
|
Alzheimerova demence a zátěž pečovatele. Vliv Alzheimerovy demence na psychosociální zdraví pečující osoby.
Zvěřová, Martina ; Jirák, Roman (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Zvolský, Petr (oponent)
Alzheimerova demence (AD) je závažné neurodegenerativní, progresivní a ireverzibilní onemocnění. Jde o nejčastější formu demence. S rostoucím počtem nemocných demencí stoupá i počet rodinných příslušníků, kteří o pacienta bezprostředně pečují. Role rodinného pečovatele (RP) je stresující, onemocnění má významný vliv na psychickou pohodu rodinných pečovatelů i na jejich socioekonomický status. Cílem 1. studie bylo posoudit v průběhu 8 měsíčního sledování stupeň zátěže a jeho případnou změnu u rodinného pečovatele, který se dlouhodobě stará o nemocného člena rodiny s progredující Alzheimerovou demencí. Mimo běžné psychiatrické vyšetření byl u nemocných s Alzheimerovou demencí hodnocen test Mini-Mental State Examination (MMSE) k orientačnímu posouzení závažnosti demence a u pečujících osob byl k posouzení zátěže administrován Zaritův dotazník ( Zarit Burden Interview). Bylo posuzováno celkem 60 respondentů - 30 pacientů s Alzheimerovou demencí, kteří se léčí (léčili) na psychiatrické ambulanci Psychiatrické kliniky VFN a 30 rodinných příslušníků, kteří se o ně dlouhodobě starají (24 žen, 6 mužů). Při vstupním vyšetření trpělo demencí mírného stupně 18 pacientů (60%), středně těžkou až těžkou demencí 11 pacientů (36,6 %). U jednoho pacienta bylo skóre MMSE pod 6 bodů. Po uplynutí 8 měsíců od počátku...
|
|
|
Psychosociální aspekty Huntingtonovy nemoci
Uhrová, Tereza ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Zvolský, Petr (oponent) ; Benetin, Ján (oponent)
Huntingtonova nemoc (HN) je autozomálně dominantně dědičné neuropsychiatrické onemocnění s obvyklým počátkem ve středním věku. Mutací ležící na krátkém raménku 4.chromozomu je expanze tripletu obsahujícího cytosin-adenin-guanin (CAG) s kritickou hranicí 40 a více repeticí. Hlavními projevy jsou motorické poruchy (chorea, dystonie, poruchy volní hybnosti), postupná kognitivní deteriorace a neuropsychiatrické symptomy (poruchy chování, afektivní symptomy aj.). Potvrzení klinické diagnózy je prováděno genetickým testem, který je možné provést i presymptomaticky u potomků nemocné osoby. Cílem 1. studie bylo charakterizovat rozdíly v psychiatrickém vyšetření a neuropsychologickém testování mezi osobami v riziku (PAR - people at risk), u kterých bylo doporučeno oddálit test a osobami v riziku, kterým bylo doporučeno pokračovat v tzv. prediktivním protokolu. Bylo vyšetřeno 52 osob (32 žen, 20 mužů). Mimo běžného psychiatrického vyšetření jsme administrovali Eysenckův osobnostní dotazník (EOD-A), sebehodnotící škálu všeobecné psychopatologie (SCL-90), tři krátké kognitivní testy - test cesty (TMT-A,B), test verbální fluence (VF) a paměťový test učení (AVLT) a dotazník kvality života (MANSA). PAR s doporučeným odkladem testu vykazovali statisticky signifikantně větší míru neuroticismu a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Cholinergní neurony a Alzheimerova choroba
Machová, Eva ; Doležal, Vladimír (vedoucí práce) ; Krištofíková, Zdena (oponent) ; Zvolský, Petr (oponent)
Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnění mozku, jehož výskyt se zvyšuje s rostoucím věkem a které každoročně postihuje vyšší počet osob. Jejím typickým funkčním příznakem jsou poruchy různých mentálních funkcí včetně poruch krátkodobé paměti a rozvoje změn v chování. Je vyvolána zvýšenou produkcí p-amyloidu, která vede k typickému hromadění extracelulárních l3-amyloidových plaků. Přirozené stárnutí, a ve zvýrazněné formě i Alzheimerovu nemoc, doprovází úbytek cholinergních neuronů a ochabování cholinergniho nervového přenosu v mozku. Ve své práci jsem se zabývala změnami, ke kterým dochází v mozkovém cholinergním systému v průběhu stárnutí u kontrolních myší a u transgeního myšího modelu Alzheimerovy choroby. V této souvislosti jsem se také zabývala vlivem dokosahexaenové kyseliny (w-3 esenciální mastná kyselina) na udržování cholinergního fenotypu u neuronálni cholinergní buněčné linie NG1 08-15 a v pokusech ex vivo na mozkové kůře laboratorního potkana studiem účinku muskarinového agonisty xanomelinu, který byl vyvýjen jako lék pro selektivní posílení přenosu M1 muskarinovými receptory u Alzheimerovy choroby, na muskarinové M2 a M4 receptory. Z pokusů vyplývá, že transgen ní myši APPswe/PS1dE9, produkující zvýšené množství l3-amyloidu, vykazují úbytek některých markerů cholinergních synapsí a...
|
host ::
RSS.