|
| |
|
|
Domov a rodina
Kantor, Táňa ; Suchánek, Radek (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je představení nové koncepce dětského domova, která hledá vztah mezi rodinným prostředím, specifickými potřebami dětí či také nutnými požadavky na architekturu, které jsou důležité při vnímání prostoru, ve kterém se děti nacházejí.
|
|
|
Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji
Scheithauerová, Michaela ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra sociologie Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji Abstrakt Autor práce: Bc. Michaela Scheithauerová Studijní program: Sociologie Současný vedoucí práce: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc. Původní vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. Původní konzultant práce: Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D. Rok obhajoby: 2023 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rušení kojeneckých ústavů a postoji sociálních pracovníků Orgánu pro Sociálně-Právní Ochranu Dětí k ní. Zaměřena je na názory pracovníků ohledně uskutečnitelnosti v praxi umísťovat ohrožené děti do 3 let věku mimo institucionální péči, v souvislosti s novelou zákona 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. V rámci rozhovorů s informanty bylo také zjišťováno, co podle nich znamená "dobrá péče" a zda jsou ji kojenecké ústavy, potažmo domovy pro děti do 3 let věku schopné zajistit. Práce porovnává Ústecký kraj a Prahu a mapuje, zda mezi nimi existují v pohledu na novelu zákona odlišné názory. Teoretická část blíže vymezuje pojmy jako ohrožené dítě či jeho potřeby, co je ústavní výchova a jaké v ČR existují náhradní formy péče. Je představen také institut jednoho z hlavních aktérů v této problematice...
|
|
|
Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji
Scheithauerová, Michaela ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra sociologie Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji Abstrakt Autor práce: Bc. Michaela Scheithauerová Studijní program: Sociologie Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. Konzultant práce: Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D. Rok obhajoby: 2023 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rušení kojeneckých ústavů a postoji sociálních pracovníků Orgánu pro Sociálně-Právní Ochranu Dětí k ní. Zaměřena je na názory pracovníků ohledně uskutečnitelnosti v praxi umísťovat ohrožené děti do 3 let věku mimo institucionální péči, v souvislosti s novelou zákona 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. V rámci rozhovorů s informanty bylo také zjišťováno, co podle nich znamená "dobrá péče" a zda jsou ji kojenecké ústavy, potažmo domovy pro děti do 3 let věku schopné zajistit. Práce porovnává Ústecký kraj a Prahu a mapuje, zda mezi nimi existují v pohledu na novelu zákona odlišné názory. Teoretická část blíže vymezuje pojmy jako ohrožené dítě či jeho potřeby, co je ústavní výchova, jak se dělí a jak v ČR funguje a jaké zde existují náhradní formy péče. Samozřejmě je představen také institut jednoho z hlavních aktérů v této problematice OSPOD. Protože je téma nahlíženo...
|
|
|
Primární prevence ohrožení dětí v mateřských školách
Bělohradská, Tereza ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá definováním a vysvětlením pojmů primární prevence, ohrožené dítě, sociální vyloučení a kontext sociálního vyloučení nebo ohrožení dítěte sociálním vyloučením s primární prevencí. Součástí práce je vytvořený detekční nástroj, který může pedagogům mateřských škol pomoci při hodnocení dítěte a jeho situace tak, aby byly případné problémy včas odhaleny. Jsou zde popsány oblasti, kterými se detekční nástroj zabývá a jakým způsobem se vyvíjel. Dále navrhuje možné postupy řešení problémů na základě spolupráce pedagoga mateřské školy se speciálním pedagogem. Poukazuje na nedostatky současného systému a navrhuje možné změny systému s ohledem na zefektivnění primární prevence ohrožení dětí (v mateřských školách). Součástí diplomové práce je výzkum založený na kvalitativních i kvantitativních metodách, především rozhovorech a dotazníkových šetřeních, jehož cílem bylo mimo jiné zmapování primární prevence ohrožení dětí v mateřských školách a zmapování povinné předškolní docházky. Primární prevenci ohrožení dětí v mateřských školách není možné zejména u dětí s handicapem sociálního vyloučení, nebo sociálním vyloučením ohrožené, realizovat a s ohledem na tuto problematiku je nutné věnovat se primární prevenci ohrožení dětí sociálním vyloučením také na jiných místech než jen v mateřských...
|
|
|
Domov a rodina
Kantor, Táňa ; Suchánek, Radek (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je představení nové koncepce dětského domova, která hledá vztah mezi rodinným prostředím, specifickými potřebami dětí či také nutnými požadavky na architekturu, které jsou důležité při vnímání prostoru, ve kterém se děti nacházejí.
|
|
|
Aktivita lokálního síťování a její přínos v lokalitě z pohledu aktérů sítě služeb pro ohrožené rodiny s dětmi.
Křenková, Monika ; Furmaníková, Lada (vedoucí práce) ; Povolná, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktivitou lokálního síťování a jejím přínosem pro lokalitu ORP Louny z pohledu aktérů sítě služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny. Lokální síťování je jednou z klíčových aktivit v projektu MPSV "Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí", jehož cílem je podpora transformace systému péče o ohrožené děti v praxi. Cílem práce je zjistit, jak aktéři sítě služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny v ORP Louny vnímají aktivitu lokálního síťování, jaké jsou jejich zkušenosti a na základě toho podat doporučení pro realizaci lokálního síťování. Teoretická část práce popisuje projekt, aktivitu lokálního síťování a jednotlivé činnosti lokálního síťaře. Práce se zaměřuje na témata spolupráce a multidisciplinárního přístupu. Při výzkumném šetření je použit kvalitativní přístup. Data byla sebrána pomocí metod individuálního a skupinového rozhovoru. Výzkumným souborem je vzorek aktérů sítě služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny z ORP Louny. Z analýzy dat vyplynula doporučení pro činnost lokálního síťaře, pro udržení aktivit v lokalitách a přinesla také doporučení lokální nebo systémová. Klíčová slova Lokální síťování, lokální síťař, spolupráce, ohrožené děti, aktéři, síť, transformace, potřeby, témata, přínos
|
|
|
Optimalizace péče o ohrožené dítě do 6 let věku
FARKAŠOVÁ, Markéta
Diplomová práce byla zpracována na aktuální problematiku, zda je důležité až nutné zachovat institucionální péči pro děti do 3 let věku, nebo zda ji může postupně zcela nahradit pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD). Výzkum byl uskutečněn kvantitativní strategií a metodou dotazníků, jenž byly určeny jak pěstounům (dlouhodobým a na přechodnou dobu), tak i právě institucím pod gescí MZ pro děti do 3 let v ČR. Dále byla k výzkumu získána data z ÚZIS, jež potvrzují až cca 85 % návratnost dětí do rodin, jak vlastních, tak do náhradních, dohromady. Návrat do biologických rodin nepodkročil v letech 2011 - 2015 50 %. Šetření dále poukázalo na odlišný pohled role PPPD. Pěstouni (jak dlouhodobí, tak přechodní) zastávají více formu PPPD a zdůrazňují její pozitiva, naopak instituce pro děti do 3 let pod gescí MZ si uvědomují možná rizika nedostatku pěstounů (PPPD). Dále je v práci nastíněna problematika nedostatku PPPD pro těžce zdravotně postižené děti či děti jiného etnika, což shledávají zařízení jako velké dilema. S tím souvisí i důvody, pro které jsou děti do náhradní péče rozděleny. Do PPPD jsou více umisťovány děti ze sociálních důvodů a do institucionální spíš děti ze zdravotně sociálních příčin. Sami pěstouni uvádějí situace, za kterých by měli obavu péči vykonávat. Tyto uvedené příklady se vcelku shodují s případy dětí, jež jsou v odborné péči zmiňovaných institucí. Závěrem lze shrnout a potvrdit, že PPPD, tak péče ústavní hrají v systému péče o děti nezastupitelnou roli a dohromady vytvářejí vyvážený a potřebný komplex péče o ohrožené děti a navzájem se doplňují. Ne každé dítě je totiž vhodné pro péči ústavní a naopak. Např. u dětí s těžkým postižením či opakovaných selhávání v rodinách není vhodné dítě znovu vystavovat stresu, že se opět něco nepovede. Proto by mělo být plánované rušení těchto zařízení znovu prodiskutováno a přehodnoceno.
|
|
|
Systém péče o ohrožené děti a novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí v reflexi klíčových aktérů
Rudolfová, Aneta ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Diplomová práce "Systém péče o ohrožené děti a novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí v reflexi klíčových aktérů" se zabývá postoji aktérů působících na poli péče o ohrožené děti vůči dosavadnímu stavu systému péče o ohrožené děti, kladům a záporům jeho dílčích aspektů, jak je vnímají aktéři ze svého hlediska. Pozornost je zároveň soustředěna na proces změny, který v současné době na poli péče o ohrožené děti probíhá v souvislosti s přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jež nabyla účinnosti dne 1. 1. 2013. Na základě poznatků získaných prostřednictvím expertních rozhovorů jsou v práci ilustrována stanoviska aktérů jak vůči komplexnímu pojetí novely zákona, tak ve vztahu k jednotlivým opatřením. Cílem této práce je přinést ucelený výklad perspektiv, které aktéři různé odbornosti zaujímají s ohledem na dosavadní koncepci politiky a způsobu, jakým je modifikována skrze novou legislativní úpravu a zjistit tak, jaké jsou oblasti konfliktu a konsensu mezi jejich náhledy a na základě toho odhalit, do jaké míry je podoba novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí založena na sdílených představách zainteresovaných aktérů ohledně fungování a trendu vývoje systému péče o ohrožené děti.
|
|
|
Specifické potřeby dětí v pěstounské rodině jako následek raného traumatu
Knápková, Gabriela ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Tato práce pojednává o specifických potřebách raně traumatizovaných dětí žijících v pěstounské rodině. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol. V úvodní kapitole seznamuje čtenáře s pěstounskou péčí v kontextu českého systému péče o ohrožené děti. V druhé kapitole se zabývá psychickým vývojem v raném dětství. Třetí kapitola je věnována ranému traumatu a jeho příčinám. Následky raného traumatu a z toho vyplývající specifické potřeby těchto dětí jsou předmětem čtvrté kapitoly. Pátá kapitola se věnuje možnostem práce s raně traumatizovanými dětmi v pěstounské rodině. Praktická část diplomové práce se skládá ze tří částí. První z nich obsahuje výzkum realizovaný mezi pěstouny. Výzkum je zaměřen na specifické potřeby dětí v pěstounských rodinách a potřebu podpory pro pěstounské rodiny. Druhá část přináší výzkumné šetření mezi neziskovými organizacemi, které se zabývají přímou podporou náhradních rodin. Šetření zkoumá zkušenosti organizací s problematikou raného traumatu u dětí v pěstounské péči. Třetí část představuje příklad programu konkrétní české organizace, který se zaměřuje na podporu náhradní rodiny při přechodu dítěte z ústavu do rodinného prostředí.
|
host ::
RSS.