|
|
Pracovní příležitosti pro zrakově postiženého osoby
Jelínková, Kateřina ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou "Pracovní příležitosti pro zrakově postižené osoby" jež je zkoumána teoreticky a pomocí empirického výzkumu. Hlavním cílem práce je zkoumat a analyzovat pracovní příležitosti a zkušenosti osob se zrakovým postižením na trhu práce a definovat faktory, které mohou mít vliv na získání pracovního uplatnění osobám se zrakovým postižením v České republice. Práce se opírá o teoretická východiska v sociální oblasti zaměstnávání zrakově postižených osob dle Bubeníčkové (2014) nebo dle O'Reillyho (2018), dále o sociálně zdravotnické oblasti zaměřené na popis problematiky zrakově postižených osob a nevidomých dle Ludíkové (2005) a Novosada (2011) a také z oblasti zdravotnictví, konkrétně oftalmologie. Dané téma vnímám jako důležité pro zlepšení začlenění postižených osob do pracovního procesu České republiky a zlepšení pracovních nabídek na pracovním trhu. Dílčím cílem práce je analyzování pracovních příležitostí pro zrakově postižené osoby, a podrobněji se podívat na to, zda je pracovních příležitostí dostatek a jsou rovnocenně k okolní společnosti a dostatečně ohodnoceny. Klíčová slova: zrak, disabilita, zaměstnání, trh práce
|
|
|
Neformální péče z pohledu praktických lékařů
Hvojníková, Klára ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Vrzáček, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proces neformální péče z hlediska role praktických lékařů a zkoumá klíčovou úlohu, kterou hrají v úvodní fázi při nastavení procesu péče v domácím prostředí. Konkrétně se zabývá poskytováním informací a rad na začátku péče, tedy momentem, který může zásadně ovlivnit další proces neformální péče a tím i osud pacienta a jeho blízkých, a je neformálními pečujícími často považováno za klíčový výchozí bod. Práce dále identifikuje bariéry a třecí plochy, které mohou vznikat mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři, a také důsledky nedostatečné informovanosti pro neformální pečující. Ve většině případů nedostatečná informovanost pečujících vede tak k předčasnému ukončení péče v domácím prostředí, bez využití všech dosažitelných podpůrných prostředků, je pak narušen princip subsidiarity. Jejich blízcí jsou přemístěni do specializovaného pobytového zařízení, případně dochází v závěru péče k převozu blízkého člověka do nemocničního zařízení. Tito lidé pak neumírají doma, v kruhu rodinném, ale osamoceni v nemocničních zařízeních, případně jiných specializovaných institucích. Cílem práce je přispět k vývoji strategie - respektive taktiky pro zlepšení spolupráce a komunikace mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři. Dále minimalizovat důsledky nedostatečné...
|
|
|
Sociální faktory zdraví v dokumentech WHO
Vukadinović, Milica ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá některé sociální faktory ve vybraných dokumentech Světové zdravotnické organizace a ve strategických plánech České republiky. Metodou, která je ke zkoumání těchto sociálních faktorů použita, je tematická analýza. Dále jsou prostřednictvím kvalitativní komparativní analýzy porovnány plány ČR a dokumenty Světové zdravotnické organizace. Cílem práce je popsat, jak se sociální faktory zdraví odrážejí ve vybraných dokumentech WHO a v národních strategických a akčních plánech podpory zdraví v České republice. Dílčím cílem práce je představit, v jakých oblastech se mohou sociální pracovníci zapojit do ochrany a podpory veřejného zdraví a jaké kompetence k tomu potřebují. Na základě výzkumu jsou prezentována doporučení pro budoucí praxi. Zkoumání dokumentů a plánů ukazuje na důležitost formování komunitní péče a dalšího zkvalitňování primární zdravotní péče v České republice. Klíčová slova: Sociální faktory zdraví, zdravotní systém péče o zdraví, kompetence sociálních pracovníků a podpora zdraví v sociální práci
|
|
|
Krizový management během pandemie Covid - 19 se zaměřením na multidisciplinární spolupráci
Beneš, David ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Název práce: Krizové řízení během pandemie covid-19 se zaměřením na multidisciplinární spolupráci. Cílem této práce bude skrze případovou studii popsat nejzávažnější problémy při implementaci změny v krizovém řízení během pandemie covid-19, se zaměřením na multidisciplinární tým u velké, fakultní organizace, poskytující zdravotnickou péči. V návaznosti na tuto (deskriptivní) část cíle je mou další ambicí formulovat faktory, které by v dalším období (vlně) usnadnily realizaci podobných krizových, opatření ve vztahu k zaměstnanci v multidisciplinárním týmu. Jako zkoumaný vzorek pro moji empirickou část práce, byli vybráni členi multidisciplinárního týmu fakultního, zdravotnického zařízení České republiky. Problémem k řešení, na který jsem se zaměřil, je reakce jedinců v multidisciplinárním týmu na změnu, resp. způsoby a případná úskalí vyrovnávání se s krizovou situací, náhle vzniklým epidemiologickým problémem. V této práci budu dále vycházet ze svých vlastních zkušeností, zkušeností zaměstnance ve zkoumané organizaci. Pro účely stanovení sledovaných oblastí změn využiji svých "terénních" poznámek z období svého aktivního působení jako člena COVID týmu a analýzy dat získaných z polo-strukturovaných rozhovorů s informanty multidisciplinárního týmu. Cílem práce je přispět k rozvoji již fungující...
|
|
|
Vliv sociálních faktorů na nutriční stav dialyzovaných pacientů
Boček, Petr ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Cíl práce: Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaké sociální faktory mají vliv na nutriční stav dialyzovaných pacientů. Teoretická část za zabývá nutriční terapií jako součástí komplexní péče, propojení sociální sféry a lidského zdraví, včetně samostatné kapitoly o dialyzovaných pacientech. Praktická část následně zkoumá zmíněný vliv sociálních faktorů na nutriční i celkový zdravotní stav pacientů. Metody: K výzkumu byla použita kvalitativní metodologie polostrukturovaných rozhovorů se šesti informanty z hemodialyzačního střediska a jednou sociální pracovnicí ze stejného zařízení. Bylo zde použito techniky otevřeného kódování s následným tříděním do jednotlivých kategorií. Výsledky: Podle rozhovorů a návazných kategorií jsou jednotlivá stěžejní témata interpretována s použitím konkrétních citací informantů, včetně pohledu na danou problematiku od sociálního pracovníka. Závěr: V diskuzi jsou vyvozena doporučení pro praxi, která by mohla zlepšit a zefektivnit celkovou péči o dialyzované pacienty ze sociálně-zdravotního pohledu, například interpersonální edukace kompetencí, větší využití nabídky sociálního pracovníka, standardizace sociální péče v dané problematice či vytvoření podpůrných materiálů pro pacienty. Klíčová slova: sociální faktory; nutriční péče; dialýza; nutriční a sociální...
|
|
| |
|
|
Neformální péče z pohledu praktických lékařů
Hvojníková, Klára ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proces neformální péče z hlediska role praktických lékařů a zkoumá klíčovou úlohu, kterou hrají v úvodní fázi při nastavení procesu péče v domácím prostředí. Konkrétně se zabývá poskytováním informací a rad na začátku péče, tedy momentem, který může zásadně ovlivnit další proces neformální péče a tím i osud pacienta a jeho blízkých, neformálními pečujícími často považováno za klíčový výchozí bod. Práce dále identifikuje bariéry a třecí plochy, které mohou vznikat mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři, a také důsledky nedostatečné informovanosti pro neformálních pečujících. Ve většině případů nedostatečná informovanost pečujících vede tak k předčasnému ukončení péče v domácím prostředí, bez využití všech dosažitelných podpůrných prostředků, je tak narušen princip subsidiarity, jejich blízcí jsou přemístěni do specializovaného pobytového zařízení, případně dochází v závěru péče k převozu blízkého člověka do nemocničního zařízení a tito lidé pak neumírají doma, v kruhu rodinném, ale osamoceni v nemocničních zařízeních, případně jiných specializovaných institucích. Cílem práce je přispět k vývoji strategie - je to spíše taktika pro zlepšení spolupráce a komunikace mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři, a také minimalizovat důsledky nedostatečné...
|
|
|
Možnosti multidisciplinární spolupráce v oblasti řešení problémů poruch příjmu potravy u dětí
Bodečková, Denisa ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Čajko Eibicht, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou poruch příjmu potravy u dětí. Přináší jedinečnou zkušenost formálních a neformálních pečujících o děti, které mají problémy s jídlem. Cílem diplomové práce je popsat stávající péči o děti s poruchou příjmu potravy a identifikovat možnosti multidisciplinární spolupráce v prostředí sociálních služeb a zdravotnictví. Dílčím cílem práce je popsat a komparovat poruchu příjmu potravy v českém a americkém prostředí, identifikovat úlohy jednotlivých profesí a dalších aktérů v řešení tohoto problému a v neposlední řadě identifikovat potřeby na základě zkušeností konkrétních osob. Diplomová práce je zpracovaná metodou interpretativní fenomenologické analýzy. Teoretická část práce vymezuje s odvoláním na Mezinárodní klasifikaci nemocí a souvisejících zdravotních problémů pojem dětská porucha příjmu potravy a související terminologii. Dále se zaměřuje na možné příčiny vzniku a prevalenci poruchy v populaci a její socioekonomické dopady. Představena je také úloha odborníků z oblasti zdravotnictví a sociální práce. Pozornost je věnována metodám a možnostem podpory dítěte a rodiny a dostupnosti péče v ČR i zahraničí. V praktické části jsou prezentovány zkušenosti a potřeby formálních a neformálních pečujících o děti s poruchou příjmu potravy v ČR. Ze zkušeností...
|
|
|
Vytvoření podnikatelského záměru pro vznik mobilního hospice
Doleželová, Marta ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Krejčí, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je oblast hospicové paliativní péče, přičemž cílem se stává postup, sestavování a hodnocení podnikatelského plánu pro vznik nového mobilního hospice v hlavním městě České republiky, v Praze. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je řešeno systematické a komplexní objasnění problematiky paliativní medicíny v systému zdravotnictví a definice důležitých aspektů v procesu podnikatelského plánování ve vztahu k danému tématu a specifik poskytování služby v paliativní zdravotnické péči. K naplnění cíle jsou v praktické části využity empirické podklady z průzkumu terénu vybraných mobilních hospiců a prostřednictvím polostrukturovaných dotazníků a rozhovorů jsou identifikovány bariéry, jež dotazované organizace hodnotí jako problémové a které jsou cenným zdrojem informací pro budoucí praxi nově vznikajících hospicových zařízení. Tyto zkušenosti jsou v závěru praktické části práce vyhodnoceny a stávají se podkladem k sestavení konkrétního podnikatelského záměru pro novou službu. Klíčová slova: paliativní péče, mobilní specializovaná paliativní péče, hospic, podnikatelský plán - vytvoření nové služby (mobilní hospic). 1
|
|
|
Sociální izolace v průběhu pandemie Covid -19 z pohledu osaměle žijících seniorů
Picková, Šárka ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice sociální izolace osaměle žijících seniorů. Autenticky zachycuje jedinečnou zkušenost seniorů z období pandemie Covid-19. Cílem diplomové práce je porozumět, zda si senioři myslí, že se proměnily jejich potřeby v období pandemie Covid-19 ve srovnání s obdobím před pandemií a dílčím cílem je dle výsledků výzkumu formulovat doporučení pro terénní poskytovatele sociálních a zdravotních služeb, praktické lékaře a samosprávy obcí s rozšířenou působností. Diplomová práce je zpracovaná metodou interpretativní fenomenologické analýzy. Teoretická část představuje pohled na sociální izolaci seniorů, rizikové faktory jejího vzniku a možnosti prevence na různých společenských úrovních. Zaměřuje se nejen na období pandemie Covid-19, kdy riziko vzniku sociální izolace výrazně ovlivnila přijímaná mimořádná opatření proti šíření nemoci, ale i na období před jejím vypuknutím. Empirická část prezentuje problematiku sociální izolace seniorů v období pandemie Covid-19 z pohledu seniorů samotných. Výzkumné šetření je navíc doplněno o zkušenost odborníků pracujících s cílovou skupinou seniorů. Z reálné zkušenosti účastníků výzkumného šetření vyplynulo, že se sociální izolace v oblasti potřeb seniorů interpretovaných prostřednictvím Maslowovy pyramidy v průběhu pandemie Covid-19...
|
host ::
RSS.