|
|
MAPA
Merta, Johana ; Sterec, Pavel (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Prezentuji soubor výtvarných prací vzniklých v období Magisterského studia a jeho přerušení, tedy práci vzniklou v letech 2012-2017. Tématicky jsem zpracovávala kartografické přenosy prostoru do plochy s manipulací měřítek a vizuálních zkratek. Společně s mojí aktivitou představím i práci dalších 5ti výtvarníků, kterým jsem nabídla téma mapy paralelního vesmíru k jejich autorskému zpracování.
|
|
|
Adriena Šimotová - obrazy, které nejsou ze sebe ani pro sebe: Úvahy o komunikaci v autorčině tvorbě
Brunclík, Pavel ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Bajcurová, Katarína (oponent)
Adriena Šimotová - obrazy, které nejsou ze sebe ani pro sebe: Úvahy o komunikaci v autorčině tvorbě Mgr. Pavel Brunclík Abstrakt Adriena Šimotová patří k nejrespektovanějším osobnostem českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století a počátku století jedenadvacátého a české kultury vůbec. Pro interpretaci tvorby a životního působení Adrieny Šimotové je přínosné uplatnit vedle hledisek historie umění ve větší míře, než tomu bylo doposud, výkladová hlediska a interpretační možnosti filosofického myšlení doby, ve které ona sama žila a působila. Zaměření našeho výkladu navazuje na tematiku, která tvorbu Adrieny Šimotové podstatně orientuje. Z ní vybíráme jako určující tematickou linii, která je spojena s komunikací, s komunikativními vztahy. V centru naší pozornosti je zejména souvislost komunikace a obrazotvornosti. Tomu odpovídá volba autorů, na jejichž texty výběrově navazujeme: Martin Buber, Karl Jaspers a Emmanuel Levinas. V první kapitole se věnujeme formaci autorčiny osobnosti a utváření její tvůrčí orientace od raných fází do závěru sedmdesátých let, ve druhé se soustřeďujeme na základní momenty a výrazové polohy její tvorby v osmdesátých letech a ve třetí představujeme závěrečné vývojové etapy jejího celoživotního díla. Uplatnění výkladových perspektiv navazujících na vybraná díla uvedených...
|
|
|
Kantova nauka o schematismu
Bis, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent)
Tato práce se soustředí na výklad kapitoly Kritiky čistého rozumu "O schematismu čistých rozvažovacích pojmů". Kant vychází z nezávislosti dvou zdrojů poznání, rozvažování a smyslovosti. Nezávislost těchto zdrojů poznání je třeba překonat. Schematismus je úzce spojen s kapitolou o dedukci kategorií. Proto samotnému rozboru schémat předchází analýza této kapitoly. Na kapitolách o dedukci a schematismu se ukazuje, že smyslovost postupně získává ve vztahu k rozvažování jasnější podobu. Kant nejprve dokazuje platnost kategorií pro každý možný názor. Následně dokazuje platnost kategorií pro formy názoru prostoru a času. Ve schematismu jsou řešeny samotné způsoby, jimiž se kategorie vztahují na smyslovost. Kant do výkladu zavádí transcendentální schéma, jež překonává heterogenitu rozvažování a smyslovosti. Vztah mezi kategorií a schématem je chápán jako vztah analogický, přičemž kategorie jsou diskurzivní pravidla jednoty názoru vůbec, zatímco schémata jsou určeny jako perceptivní pravidla jednoty smyslovosti. Smyslovost je tak prostřednictvím schématu obrazotvornosti přiváděna pod jednotu apercepce. Nedílnou součástí práce je i rozbor schematismu empirických a geometrických pojmů. Ukazuje se, že schematismus těchto dvou druhů pojmů představuje modifikaci původního problému, neboť nemusí překonávat...
|
|
|
Poezie dětem Františka Hrubína
Nakamura, Rieko ; Stárková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá poezií pro děti Františka Hrubína, a sice jeho třemi sbírkami: Říkejte si se mnou, Dvakrát sedm pohádek a Sviť, sluníčko, sviť. První kapitola je věnována stručnému vývoji české poezie pro děti do poloviny 20. století, dále lidové slovesnosti a především lidové poezii. V druhé kapitole je představen život Hrubína a jeho celková tvorba pro děti. Třetí kapitola se zabývá z hlediska formálního, obsahového, zvukového a jazykového výše uvedenými sbírkami. Ve čtvrté kapitole jsou analyzovány čtyři vybrané básně. František Hrubín patřil k nejvýznamnějším českým spisovatelům 20. století. Vedle literatury pro dospělé se z celého srdce věnoval dětské tvorbě a je považován za velkého tvůrce moderních dětských básní. V nich vycházel z lidové poezie - především říkadla. Jeho básně jsou kompozičně i tematicky rozmanité, jsou plné radosti a naděje.
|
|
|
Úloha knihy při rozvoji dětské fantazie
Zemanová, Pavlína ; Vášová, Lidmila (vedoucí práce) ; Rösslerová, Klára (oponent)
Diplomová práce pojednává o významu knihy v rozvoji dětské fantazie. V úvodní kapitole je stručně nastíněna problematika dětské fantazie. Druhá část se zabývá ontogenetickým vývojem dítěte od prenatálního období po období mladšího školního věku a rozvojem klíčových kompetencí dítěte. Dále se zaměřuje na vybrané psychologické směry, které měly imaginaci jako předmět zkoumání. Vysvětluje a teoreticky vymezuje základní pojmy a procesy imaginace. Věnuje se specifickým jevům dětské fantazie a vývoji fantazie. Třetí část diplomové práce pojednává o literárních žánrech určených dětem, blíže se zabývá tradiční pohádkou a specifikuje úlohu pohádkových postav a literárních hrdinů. Stručně se zabývá historickým vývojem české knižní ilustrace, významem ilustrací v knihách pro děti a též jedním ze způsobů vyjádření fantazijních představ dětí - dětskou kresbou. Předposlední kapitola se zabývá aplikací všech výše zmíněných poznatků v praxi a uvádí praktickou ukázku práce s dětmi předškolního věku. Věnuje se též vztahům dítěte ke škole a ke knize. Závěrečná část obsahuje stručné shrnutí poznatků. [Autorský abstrakt].
|
|
|
Za devatero horami - představy o neznámém
Samková, Barbora ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu neznámé krajiny. Teoretická část je věnována pojmu krajina, na který je v práci nahlíženo z různých pohledů; od definování krajiny jako obecného pojmu přes subjektivní vnímání až po možnost jejího využití jako imaginativního prostoru. Ve výzkumné časti je popsán terénní výzkum, jenž se zabývá problematikou možností odlišných interpretací vnímání krajiny u dětí mladšího školního věku. V rámci didaktické části jsou prezentovány úkoly, do nichž se v různých formách promítá téma neznámé krajiny, a jsou navrhnuty pro hodiny výtvarné výchovy na základních školách. V praktické části volně vycházím z tématu neznámé krajiny a snažím se o osobité výtvarné vyjádření. KLÍČOVÁ SLOVA Představivost, obrazotvornost, prostorové koncepty, prostor, neznámá krajina, případová studie, mladší školní věk, výtvarná činnost
|
|
|
Obrazotvornost jako svorník snu a uměn
MOLÍKOVÁ, Veronika
Kde se nachází oblast, v níž se stéká sen s uměním a vzájemně se prolínají, mísí se, a naopak kde se tvoří hranice mezi nimi? Co pro nás znamenají naše vnitřní obrazy? Je obrazotvornost spojníkem umělecké tvorby a snění? Pokud toto připustíme, dalo by se snění považovat za jistou formu umění, intencionálně zaměřenou činnost uvnitř nás? Se svým vlastním autorem-recipientem, se svým odmítáním služebnictví? Mohli bychom tedy docílit estetického prožitku z útvaru, z konstruktu, jehož nosiče nelze vyjevit? Nebo je tato úvaha naprosto pomýlená? Vždyť leckdo potvrdí, že sny jsou příliš unikavé na to, aby se o nich dalo soudit Ale umělecká díla unikavá nejsou? A neskrývá se ono rozhřešení v prostorech našeho vědomí? Fúze snu a umění se tedy stane předmětem budoucích řádků.
|
|
|
Poezie dětem Františka Hrubína
Nakamura, Rieko ; Stárková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá poezií pro děti Františka Hrubína, a sice jeho třemi sbírkami: Říkejte si se mnou, Dvakrát sedm pohádek a Sviť, sluníčko, sviť. První kapitola je věnována stručnému vývoji české poezie pro děti do poloviny 20. století, dále lidové slovesnosti a především lidové poezii. V druhé kapitole je představen život Hrubína a jeho celková tvorba pro děti. Třetí kapitola se zabývá z hlediska formálního, obsahového, zvukového a jazykového výše uvedenými sbírkami. Ve čtvrté kapitole jsou analyzovány čtyři vybrané básně. František Hrubín patřil k nejvýznamnějším českým spisovatelům 20. století. Vedle literatury pro dospělé se z celého srdce věnoval dětské tvorbě a je považován za velkého tvůrce moderních dětských básní. V nich vycházel z lidové poezie - především říkadla. Jeho básně jsou kompozičně i tematicky rozmanité, jsou plné radosti a naděje.
|
|
|
Kantova nauka o schematismu
Bis, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent)
Tato práce se soustředí na výklad kapitoly Kritiky čistého rozumu "O schematismu čistých rozvažovacích pojmů". Kant vychází z nezávislosti dvou zdrojů poznání, rozvažování a smyslovosti. Nezávislost těchto zdrojů poznání je třeba překonat. Schematismus je úzce spojen s kapitolou o dedukci kategorií. Proto samotnému rozboru schémat předchází analýza této kapitoly. Na kapitolách o dedukci a schematismu se ukazuje, že smyslovost postupně získává ve vztahu k rozvažování jasnější podobu. Kant nejprve dokazuje platnost kategorií pro každý možný názor. Následně dokazuje platnost kategorií pro formy názoru prostoru a času. Ve schematismu jsou řešeny samotné způsoby, jimiž se kategorie vztahují na smyslovost. Kant do výkladu zavádí transcendentální schéma, jež překonává heterogenitu rozvažování a smyslovosti. Vztah mezi kategorií a schématem je chápán jako vztah analogický, přičemž kategorie jsou diskurzivní pravidla jednoty názoru vůbec, zatímco schémata jsou určeny jako perceptivní pravidla jednoty smyslovosti. Smyslovost je tak prostřednictvím schématu obrazotvornosti přiváděna pod jednotu apercepce. Nedílnou součástí práce je i rozbor schematismu empirických a geometrických pojmů. Ukazuje se, že schematismus těchto dvou druhů pojmů představuje modifikaci původního problému, neboť nemusí překonávat...
|
|
|
Kant a Husserl o transcendentálním charakteru zkušenosti
Trnka, Jakub ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Cílem práce je nové zmapování Kantovy a Husserlovy transcendentální pozice, které by nebylo zatížené hlavním nedostatkem téměř všech dosavadních publikací na toto téma, totiž jednostranným zaměřením na myšlení Husserlovo. Jelikož za jeden z hlavních důvodů tohoto zažitého podceňování Kantovy filosofie ve vztahu k Husserlovi lze považovat samotné Husserlovo kritické vyrovnávání se s Kantem, zabývá se tato práce na prvním místě otázkou po oprávněnosti této Husserlovy kritiky. Vlastním jádrem práce je pokus o svébytnou interpretaci Kantovy transcendentální filosofie, která postupuje mimo běžná filosofémata klasické fenomenologie a snaží se tak představit Kantův transcendentální podnik v jeho specifické podobě a z jeho vlastních motivů. Ve druhé části práce je krátce načrtnut způsob, jakým se Husserl postupně dopracovává od deskriptivní psychologie na pozici transcendentalismu, aby tím zřetelněji vynikly podstatné odlišnosti obou transcendentálních pozic. Na takto položeném základě se ukazuje, že většina Husserlových výtek vůči Kantovi je na jedné straně neoprávněná, na druhé straně ale zároveň dobře pochopitelná, totiž jako implicitní snaha distancovat se od nedostatků spojených s dřívějšími fázemi Husserlova vlastního myšlení.
|
host ::
RSS.