|
|
Etické kodexy v soudobém českém mediálním systému
Horáčková, Anna ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce je zaměřena na současný stav etiky v českých médiích a soustředí se zejména na etické kodexy. V první části poskytuji teoretický podklad pro toto téma. Věnuji se terminologii a za pomoci odborné literatury definuji etiku, morálku a etické kodexy. Zásadní je také představení aktuálně platných etických kodexů v českých médiích, které jsou nejdříve stručně shrnuty v přehledné tabulce, a poté podrobněji okomentovány z hlediska jejich specifik. Následuje analýza etických kodexů platných v zahraničí, a to konkrétně v Evropě a Severní Americe. Po teoreticky zaměřených kapitolách se přesouvám k praktické části této práce, která je založena na odborných polo anonymizovaných a polostrukturovaných rozhovorech s osmi zaměstnanci českých médií. Po formulaci hypotéz realizuji sérii rozhovorů. Respondenty jsou novináři pohybující se na české mediální scéně mnoho let. Jedná se převážně o vedoucí redakcí nebo řídící pracovníky českých médií, a to jak tištěných, tak audiovizuálních a elektronicky i online vydávaných. Následuje komentář k potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz. Na základě rozhovorů sestavuji univerzálně platný etický kodex, který by mohl být aplikovatelný na všechna média bez rozdílu zaměření, vlastnictví, serióznosti i typu nosiče. Závěrem navrhuji několik dalších...
|
|
|
Úroveň ochrany lidských práv v Ruské federaci
Recinová, Pavla ; Sádovský, Stanislav (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
Předkládaná bakalářská práce s názvem Úroveň ochrany lidských práv v Ruské federaci si klade za cíl deskripci a analýzu recentní situace v oblasti ochrany lidských práv a svobod v Ruské federaci. Zároveň se snaží najít odpověď na otázku, jaká je úroveň ochrany lidských práv v této zemi. Po výkladu pojmu lidských práv v obecnější rovině a přehledu vývoje lidských práv v Ruské federaci se další část práce dotýká hmotněprávní a procesněprávní úpravy trestního práva Ruské federace v oblasti lidských práv. Následuje výčet státních, nevládních a mezinárodních organizací, center a spolků, jež se zabývají ochranou lidských práv. V poslední kapitole je poukázáno v obecnější rovině na flagrantní porušování lidských práv, které je pro ilustraci doloženo v přílohách konkrétními příklady. Klíčová slova Lidská práva, svobody, Svaz sovětských socialistických republik, Ruská federace, Deklarace lidských práv a svobod, Evropský soud pro lidská práva, lidsko-právní organizace, politický vězeň, vězeň svědomí, novinář
|
|
|
Obraz televizního novináře v amerických televizních seriálech (od Mary Tyler Moore Show po Newsroom)
Pavelková, Eva ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce Obraz televizního novináře v amerických televizních seriálech si klade za cíl prostřednictvím kombinace metod interpretativního čtení a sémiotické (vizuální) analýzy odhalit vlastnosti, které nesou jednotlivé hlavní postavy v pěti vybraných amerických seriálech v průběhu pěti dekád (od začátku 70. let po současnost), a tím interpretovat reprezentace novinářů. Následně jsou užity typologie novinářských postav Briana McNaira a Joea Saltzmana k zařazení 27 ústředních charakterů do typů nebo sterotypů. Ve většině případů v sobě postavy kombinovaly více různých typů, dá se však říci, že všechny analyzované reprezentace byly pozitivní - zřejmě kvůli větší oblibě u diváků. Zároveň je ale nutné zdůraznit, že postavy napříč seriály zařazené do stejných kategorií se charakterově plně neshodují - mezi charaktery lze nalézt dostatek podobností pro určení typu, avšak nad podobnosti stále převyšují odlišnosti jednotlivých postav.
|
|
|
Jan Štern: Život a dílo v období komunismu i po jeho pádu
Krejčíková, Žaneta ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá životem a dílem českého žurnalisty Jana Šterna a analyzuje jeho články v časopise Listy, který byl do roku 1989 v bývalém Československu ilegální. Hlavní cílem, po přiblížení Šternova života, ve kterém si prošel koncentračním táborem i událostmi Pražského povstání, je najít odpovědi na výzkumné otázky: "Nabádají texty čtenáře k něčemu konkrétnímu, pokud ano, k čemu?", "Jakého charakteru jsou texty: popisné, zábavné, úvahové, recenzující nebo diktující?" a "Jaké zaměření mají texty, jsou čistě politického rázu?". Kombinovanou obsahovou analýzou 62 článků zveřejněných od 70. do 90. let minulého století bylo zjištěno, že 74 % textů neobsahuje výzvu ani persvazi, 79 % článků je úvahového či popisného stylu a v každém ze Šternových výstupů v Listech se objevuje politické téma. Celá práce je ukončena závěrem, seznamem zdrojů, příloh, bibliografií Šternových článků v Listech a přepisem rozhovoru s Annou Šabatovou.
|
|
|
Z influencera novinářem - nová forma deprofesionalizace žurnalistiky?
Dytrychová, Alžběta ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Diplomová práce Z influencera novinářem - nová forma deprofesionalizace žurnalistiky? si klade za cíl seznámit čtenáře z novodobým trendem, kdy se influenceři, tedy lidé vystupující primárně na sociálních sítích, stávají novináři, kteří vytvářejí mediální výstupy. V teoretické části jsou vysvětleny základní termíny jako influencer, sociální média či samotný pojem deprofesionalizace žurnalistiky. Následuje metodická část, ve které autorka diplomové práce zvolila kvalitativní metodu výzkumu, konkrétně hloubkové rozhovory s českými influencery, kteří pracují pro médium. Vedle představení výzkumné metody a výzkumného souboru je v této části čtenář seznámen také s výzkumnými otázkami, ze kterých byly sestaveny otázky tázací. Poslední část diplomové práce je věnována samotnému výzkumu. V úvodní kapitole dochází k utřídění pojmů a jejich kategorizaci, která autorce následně posloužila k sestavení kapitol Influencer, Vzdělání a praxe, Zaměstnanecký poměr, Teoretická příprava, Práce v médiu a Sociální média. Do jednotlivých kapitol byly promítnuty citace z hloubkových rozhovorů, které sloužily jako svědectví influencerů, kteří pracovali nebo pracují pro médium. Díky otevřeným odpovědím bylo možné dojít k závěru, že deprofesionalizace žurnalistiky je mylně spojována s influencery, avšak hlavní podíl viny patří...
|
|
|
Obraz médií/novinářství v české próze 60. let
Turková, Barbora ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zabývá zobrazováním médií a novinářství v české próze šedesátých let dvacátého století. Právě šedesátá léta jsou z pohledu na celé období vlády komunistického režimu v Československu dobou uvolňování politických a společenských poměrů, což se odrazilo i v literatuře. Cílem této práce je jednak ukázat obraz médií a novinářství v české próze v daném období v rámci širší geneze zobrazování médií v české literatuře a zároveň vzhledem k zasazení do historického společenského a kulturního kontextu šedesátých let. Následně prostřednictvím obsahové a textové analýzy vybraných dobových děl zobrazujících mediální tematiku ukázat, jak je v jednotlivých dílech mediální prostředí popsáno, jak jsou vykresleny postavy pracovníků mediálních institucí a jejich fungování, jaké je dobové vnímání novinářské profese ze strany společnosti a jak v dobovém kontextu na sebe nazírají sami novináři.
|
|
|
Ochrana osobnosti dítěte v tradičních médiích
Henzlová, Sandra ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Connelly Kohutová, Radka (oponent)
Práce pojednává o ochraně osobnostních práv v tradičních médiích. Ochranu osobnosti zakotvuje Listina základních práv a svobod, podstatnou částí této práce je však popis, jak ochranu osobnosti chápe občanský zákoník, neboť je základním pramenem, ze kterého ochrana osobnosti v českém právním řádu vychází. Další podstatná část práce se týká i jiných předpisů, především trestního zákoníku, který také pamatuje na ochranu osobnosti. V souvislosti s ochranou osobnosti se práce zaměřuje na judikaturu, která se zaměřuje především na děti. Na základě judikatury pak přináší pohled na novinářskou práci, co se týče informování o nezletilých, z pohledu soudů, které neustále upozorňují, že jedním z hlavních úkolů společnosti je chránit nezletilé děti při jejich vývoji. V případech, kdy veřejný zájem převyšuje zájem dítěte, je zásah do osobnostního práva oprávněný. Je však nutné, aby novinář v takovýchto situacích přemýšlel, do jaké míry je zásah opodstatněný. Práce také uvozuje základní pojmy, které se ochrany osobnosti dítěte, médií a sociálních sítí týkají. K zásahům do osobnostních práv nedochází pouze v tradičních médiích, ale také na sociálních sítích, kde platí obdobná pravidla jako v tradičních médiích. Je proto nutné myslet na to, že i v prostoru internetu musíme myslet na stejná pravidla, kterými se máme...
|
|
|
Portrayal of Journalists in Netflix' Series "House of Cards"
Linhart, Tomáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje současné americké popkultuře, konkrétně seriálu House of Cards. Analytická část práce je zaměřena na reprezentaci mediální reality v prvních dvou řadách seriálu. Zkoumá věrohodnost či zkreslení vybraných postav a modelových situací na základě třinácti výzkumných rozhovorů s českými i americkými novináři, které byly provedeny v průběhu března, dubna a května 2020. V první části práce je rozebrána důvěra veřejnosti v média, vliv popkultury na masovou společnost, specifika a etika investigativní žurnalistiky a obecně zobrazení médií v kinematografii. Ve druhé části následuje samotná analýza provedených výzkumných rozhovorů. Hlavním cílem výzkumu bylo zhodnotit věrohodnost zobrazení novinářů v seriálu, vedlejší výzkumná otázka mířila na to, jakým způsobem může jisté zobrazení novinářů v popkultuře teoreticky ublížit reálným novinářům. Nejdůležitějším přínosem této práce jsou originální a mnohdy nesouhlasné náhledy českých a amerických novinářů na seriál jako takový a na zobrazení novinářů. Výsledky výzkumu prokazují, že vnímání etického novinářského chování je výlučně individuální záležitostí, v níž se ukazuje, že aspekty jako národnost, pohlaví, zkušenosti či zaměření nehrají příliš důležitou roli. Výzkumné otázky však i přesto mohou být relativně jednoznačně...
|
|
|
Obraz redaktorské práce v českých seriálech natočených po roce 2000
Střihavková, Klára Sofie ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu mediálního obrazu novináře a redakční práce v českých seriálech natočených po roce 2000. Prostřednictvím kvalitativní narativní analýzy si klade za cíl interpretovat zachycení postav redaktorů a stereotypů, které s sebou tyto postavy přináší. V teoretické části práce čtenář získává orientaci v problematice několika tematických oblastí. Jsou zde vymezeny základní pojmy k pochopení tématu, především pak koncepty konstrukce reality a mediální reprezentace. Teoretická část také vymezuje novinářskou profesi a žánr seriál. V praktické části je analyzováno, jakým způsobem vybrané vzorky reprezentují profesi novináře. Zkoumanými seriály jsou Dokonalý svět (TV Nova, 2010), Reportérka (ČT, 2015) a Redakce (TV Nova, 2004). Práce zkoumá, jak tyto seriály reflektují práci redaktora, hierarchii a fungování redakce, novinářské postupy, gender a životní styl žurnalistů.
|
|
| |
host ::
RSS.