|
|
Pollock a Jung
Dvořáková, Simona ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Na příkladu Jacksona Pollocka ve vztahu k analytické psychologii Carla Gustava Junga zkoumám použití Jungova symbolického slovníku reprezentujícího archetypy kolektivního nevědomí. Od úvodní části kontextu doby přecházím k objasnění pojmu nevědomí a klíčových psychologických aspektů, jejichž porozumnění hraje zásadní roli pro možnou interpretaci některých z Pollockových raných děl. Poukáži, že nejen psychoterapie, kterou poprvé podstoupil v roce 1938, ale i jeho hlubší zájem o psychologii překračují požadavky na vlastní léčbu a vytvořily elementy jeho osobní ikonografie. Je to patrné od roku 1941, kdy začínají být jeho práce bohatěji vrstvené v imaginaci. Podle Jungových principů se jeho zájem zároveň soustřeďuje k mýtu a kultuře raných civilizací - asyrské, egyptské, mayské a dalšímu před-kolumbijskému umění. K rozšíření jeho nevědomého symbolismu docházelo skrze teorie Johna Grahama, nebo znalosti "Modern Man" literatury Josepha Campbella nebo Harvey Fergussona. V závěru se zabývám otázkou aplikace Pollockových zkušeností z psychoanalýzy na vizuální jazyk jeho uměleckého díla. Snažím se nalézt odpověď; do jaké míry je možné prokázat objektivnost psychoanalytického výkladu jeho užité symboliky, za přítomnosti dalších vlivů a zároveň neopomenout skutečnou podstatu předmětu jeho umělecké praxe. Powered by...
|
|
|
Přístupy ke snové realitě a obsah snů u transsexuálních osob
Šubrt, Miroslav ; Hrubý, Radovan (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Předmětem práce jsou sny, konkrétně jejich obsah u transgender osob. Ptá se, zda by se obsah jejich snů dal interpretovat v kontextu specifik jejich života. Předkládá přehled historických přístupů ke snům a pohledy na sny hlavních psychologických škol. Prezentovaný výzkum má charakter trojité případové studie se smíšeným designem stavějícím především na předpokladu Hallovy hypotézy kontinuity. Jádrem práce je analýza obsahu snů metodou Halla a Van de Castla u jedné FtM transgender osoby, zjišťující odlišnost řady indexů od norem. Ukázala statisticky významnou odlišnost od mužských norem především v procentu známého prostředí a procentu imaginárních a mrtvých charakterů. Kvantitativní část je doplněná o kvalitativní analýzu obsahu snů, která byla aplikována i na sny zbylých dvou MtF účastnic. Ta ukázala témata související se zmatením psychické i fyzické identity, pochyby a interpersonálními konflikty, které podle autora s transsexualitou přímo souvisí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Autoportrét - vivisekce představ sám o sobě
Härtelová, Magdalena Jadwiga ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá autoportrétem jako žánrem se zaměřením na duševní procesy týkající se pojetí vlastní individuality, odehrávající se během tvorby a manifestující se na výsledném díle. Obsahuje čtyři případové studie rozebírající autoportrétní tvorbu čtyř umělců napříč dějinami umění. V úvodní kapitole je položena základní hypotéza popisující dvě možné roviny - vrstvu reprezentační a druhou, obsahující odchylky od původně stanoveného, ve které se projevují osobnostně transgresivní procesy tvorby. Další kapitola je věnována shrnutí typů autoportrétu a historicko-uměleckému přehledu vývoje žánru. Ten se namísto konkrétních děl či umělců soustředí na faktory ovlivňující sebepojetí, postavení umělce a samotný žánr. Následující, třetí kapitola nastiňuje myšlenková východiska práce. Pojednává o možnostech a limitech objektivity, rozsahu individuality a také časovosti. Po ní následuje vlastní tělo práce, které je děleno podle tří aktérů autoportrétu, tedy na autora, objekt a diváka. Každá z kapitol je uzavřena podkapitolou týkající se času a díla: Minulosti jako nastavení, Představám budoucnosti a Přítomnosti díla. Podkapitoly pojednání o autorovi řeší elementy nastavení před tvorbou, jako jsou okolnosti vzniku, prostředky či motivace k tvorbě autoportrétu. Tyto aspekty definují reprezentační rovinu....
|
|
|
André Breton a psychoanalýza
Paulů, Aneta ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tématem této práce je propojení psychoanalýzy se surrealismem, důležitým avantgardním seskupením. Práce se zaměří na vybrané teoretické spisy A. Bretona, vůdce surrealistického hnutí. V těchto spisech bude zkoumat vliv psychických automatismů a postupy, kterými se nevědomí zjevuje v konfrontaci se základními Freudovými díly. Práce vytyčí, jakým způsobem je Freudova psychoanalýza zpracována v Bretonově pojetí surrealismu a jak ovlivňuje surrealistické koncepce a postupy za předpokladu, že základní inspirační prvky jsou převzaty právě z psychoanalýzy. Konečným cílem této práce je zjistit, do jaké míry byl vliv psychoanalýzy viditelný v Bretonových dílech a kde naopak surrealismus samotnou psychoanalýzu přesahuje.
|
|
|
Situace surrealistického subjektu
Svěrák, Šimon ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filosofická fakulta katedra estetiky Diplomová práce Šimon Svěrák Situace surrealistického subjektu (abstrakt) 2012 vedoucí práce: prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Abstrakt Práce sleduje problematiku situace substanciálně založené subjektivity v historickém vývoji surrealistické zkušenosti a konfrontuje ji s vlastní postmoderní interpretací myšlení raného Marxe. Surrealistické vědomí je založené na dialektické opozici mezi racionální a iracionálními faktory myšlení. Zatímco u André Bretona je tato dialektika pochopena na modelu milostného života a vztažena k pozitivně vymezeným hodnotám lásky, svobody a poesie, svým imanentním vývojem přes myšlení a tvorbu Salvadora Dalího a Mikuláše Medka se u Vratislava Effenbergera zbavuje tohoto obsahového určení ve prospěch kritických funkcí. Psychologické zakotvení všech těchto přístupů v nevědomém životě odpovídá v ontologickém plánu zakotvení v substanci. Kritická interpretace Marxova myšlení však ukazuje, že surrealistické pojetí subjektu se neslučuje s jeho substanciálním vymezením, jelikož subjekt je zde třeba pojímat jako bytostnou negativitu. Klíčová slova André Breton - dadaismus - dialektická metoda - dialektika - erotismus - Georg Wilhelm Fridrich Hegel - imaginace - iracionalita - Karel Marx - Karel Teige -konkrétní iracionalita...
|
|
|
Nevědomá religiozita z pohledu vybraných psychologických směrů
Řádková, Lucie ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
V současné době roste popularita spirituality na úkor institucionálních forem náboženství. Spiritualita je asociována především s osobními duchovními zkušenostmi, které mohou nabývat různých forem a čerpat z různých zdrojů. Bakalářská práce se zabývá jednou z jejích možných forem a to nevědomou spiritualitou, která je vymezena jako hypotetický koncept, na něž můžeme usuzovat z různých nepřímých a v současné době velice rozšířených projevů lidského prožívání a chování. Náznaky tohoto konceptu můžeme najít v dílech zakladatele analytické psychologie C. G. Junga a existenciální analýzy V. E. Frankla. Vzhledem k významovému posunu pojmů spiritualita i religiozita oproti době vzniku jejich děl je v práci kladena otázka, zda lze jejich teorie aplikovat i na současnou situaci a koncept nevědomé spirituality. Nejdříve jsou proto v práci shrnovány aktuální přístupy a definice spirituality a religiozity. Pozornost je zaměřena hlavně na definice B. J. Zinnbauera a K. I. Pargamenta. Následně jsou rozebírány základní pojmy a teoretická východiska obou psychologických směrů i jejich přístup k náboženským jevům. Tato východiska jsou aplikována na koncept nevědomé spirituality s pokusem o její bližší vysvětlení. Na základě této aplikace jsou oba přístupy porovnány se zdůrazněním jejich pozitiv, negativ a přínosu k...
|
|
|
Vertiginous relations in Eugene O'Neill's Desire Under the Elms and Mourning Becomes Electra
Landerová, Petra ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Téma rodinných vztahů na pokraji rozpadu je opakujícím se jevem ve hrách amerického dramatika 20. století, Eugena O'Neilla. Jako hlavní zdroj inspirace mu sloužila jeho vlastní rodina a neschopnost jejích členů vymanit se z pavučiny rodinných výčitek, bolesti a provinění. Snažíce se vypořádat s rodinnými traumaty, O'Neill hledá odpovědi na palčivé otázky skrze postavy svých her, kteří podobně jako O'Neill, jen těžko hledají cestu k sobě samým. Vzhledem k O'Neillově zaujetí psychoanalýzou, se kterou se blíže seznámil jako pacient, není divu, že vnitřní životy jeho postav svou důležitostí přesahují samotný děj. Pro porozumění jeho díla je nezbytné zaměřit se na samotné postavy, způsob, jakým na sebe navzájem působí, a do jaké míry jsou ovlivněni vnějšími faktory jako jsou společenské konvence a rodinné vztahy. Je to právě nevědomí postav, které nese stopy všeho, co oni sami potlačili tak hluboce, že není v jejich vědomých silách se tomuto obsahu přiblížit. Jen s pomocí klasických psychoanalytických teorií můžeme určit, na kolik jsou postavy sami sebou, a kde již začíná ten druhý. Hry Desire Under the Elms a Mourning Becomes Electra nabízí nevšední propojení klasického řeckého dramatu a moderní hry. Ačkoliv jsou obě hry zasazeny na konci 19. století, vliv řecké tradice je nepopiratelný a klíčový. O'Neill...
|
|
|
Vědomí a nevědomí. Teoretická analýza
Skála, Pavel ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Tato teoretická studie se zabývá vědomím, nevědomím, a pojmy bezprostředně navazujícími. Práce obsahuje i krátké ohlédnutí za jejich pojetím v historii psychologie, přitom upozorňuje na terminologické obtíže, které jsou s oběma pojmy spjaty. Oba konstrukty jsou diskutovány z interdisciplinární perspektivy, takže není opomenuto ani mapování v oblasti neurobiologie vědomí a přehled hlavních pojetí filosofického problému mysli a těla. Metody výzkumu nevědomí jsou podle svého převažujícího zaměření rozděleny na experimentální a klinické. Součástí této práce je i analýza a zhodnocení významných teorií vědomí a nevědomí. Tyto teoretické koncepce byly klasifikovány na základě odlišení relevantních vědních disciplín, kterými se autoři teorií primárně zmocňují sledované problematiky. Tímto způsobem byly kategorizovány neurobiologické, psychologické a filosofické teorie. Závěrečná diskuse přináší souhrnný pohled na témata, sledovaná v průběhu práce, snaží se integrovat prezentované poznatky do celistvého rámce a jsou v ní rozebírány některé obecné otázky, které naznačují možnosti a meze teoretického a praktického výzkumu obou fenoménů. Klíčová slova: vědomí, nevědomí, mysl, teorie
|
|
|
Kvalitativní výzkum mentálních reprezentací "těla", "emocí" a "mysli" u hudebně zaměřených osobností v zrcadle imaginativních metod
JONÁŠOVÁ, Adéla
Hlavním cílem této práce je prozkoumat, jaké mentální reprezentace ?těla?, ?emocí? a ?mysli? mají hudebně zaměřené osobnosti. V teoretické části se budu věnovat tématům osobnost, charakter, teorie tělesné konstituce, emoce, myšlení, vědomí, nevědomí a mentální reprezentace. Výzkumným přístupem bude kvalitativní výzkum, ve kterém použiji části zakotvené teorie a otevřené kódování. Způsob sběru dat se uskuteční pomocí imaginačních cvičení a hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Tři mystické spisy středověku z hlediska konceptů C.G. Junga
JEŘÁBEK, Jan
Práce prezentuje tři mystické spisy středověku popisující prožitek vnitřního mystického sjednocení doprovázeného náboženskou zkušeností a zkušeností duchovního očišťování. Diplomová práce se pokouší o celostní pohled na člověka, prezentuje relevantní pohledy C.G.Junga týkající se funkcí archetypů a vztahů vědomí a nevědomí, pohledy jiných autorů, některé materiály magisteria, komentátory uvedených spisů, zohledňuje dlouhodobé empirické pozorování, a uvádí jednu případovou studii. Po zhodnocení mystických spisů navrhuje možné přístupy k psychospirituální krizi a možný přínos kontemplativní cesty pro člověka současnosti.
|
host ::
RSS.