|
| |
|
|
Nastolování témat na lokální úrovni
Jirků, Jan ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Rigorózní práce Nastolování témat na lokální úrovni pojednává o konceptu nastolování témat (agenda-setting) a aplikuje jej na výzkumy prováděné v lokálních podmínkách. Prověřuje, do jaké míry funguje proces nastolování témat na této úrovni a jak se konkrétně projevuje. Následuje přitom současný výzkumný trend v oblasti nastolování témat, který se vyznačuje přesunem z makrostrukturální na mikrostrukturální úroveň a nahrazováním obecných hypotéz konkrétními. Práce popisuje vztahy mezi občany Nového Města na Moravě včetně integrovaných obcí coby představiteli lokální veřejné agendy, bezplatně distribuovaným čtrnáctideníkem Novoměstsko jako zástupcem lokální mediální agendy a novoměstskými komunálními politiky, tedy reprezentanty lokální politické agendy. Vychází přitom z průkopnických studií, které prověřovaly platnost konceptu nastolování témat na makrostrukturální úrovni, a rovněž využívá kvantitativní i kvalitativní výzkumné metody, o něž se opíraly. Vzhledem k tomu, že v období mezi prvním a druhým výzkumem došlo ke změně způsobu vydávání čtrnáctideníku a ke změnám ve vedení města, práce rovněž analyzuje jejich dopady na proces nastolování témat.
|
|
|
Vliv koronavirové krize na mediální pokrytí tématu klimatických změn v deníku Mladá fronta Dnes
Hlinka, Ivan ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Zunová, Anna (oponent)
Koronavirová krize ovlivnila způsob života na celé planetě. Kvůli rychlosti a intenzitě, s kterou se šířila, si vysloužila velkou mediální pozornost. Tento prostor jí byl věnován na úkor jiných, méně atraktivních témat. Bakalářská práce se zaměřuje na vliv, který měla pandemie onemocnění COVID-19 na mediální pokrytí tématu klimatických změn. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byly zkoumány relevantní texty z let 2019 a 2020. První kapitoly představují teoretický základ a vhled do problematiky. Věnují se klimatickým změnám a klimatickým extrémům, koronavirové krizi, včetně jejího průběhu v České republice a popisují základní koncepty mediální teorie, které jsou nutné pro správné uchopení tématu práce. V kapitole metodologie jsou stanoveny cíle práce, výzkumné otázky a pracovní postup. Poslední dvě kapitoly prezentují získaná data a odpovědi na položené otázky. Výsledkem práce bylo zjištění, že koronavirová krize negativně ovlivnila obsahy s tematikou klimatických změn. V absolutních číslech došlo v téměř všech kategoriích k poklesu. Výjimkou byla jenom průměrná délka textů, která se zvýšila o 7.8 %. V roce 2020 se meziročně snížil počet publikovaných relevantních textů o 41,5 %. Snížil se i podíl domácího zpravodajství a nejfrekventovanějším hlavním tématem byly klimatické extrémy. Snížilo se...
|
|
|
Propaganda a nastolování témat v Československém filmovém týdeníku v roce 1953
Pour, Petr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Cílem práce je analyzovat obsah Československých filmových týdeníků v roce 1953. Tento rok byl z dějinného pohledu důležitý úmrtím J. V. Stalina a K. Gottwalda a především měnovou reformou. Vládnoucí komunistická strana i kvůli těmto událostem potřebovala u veřejnosti udržet obraz správně nastolené cesty. Pro dosažení cíle provedu jak kvantitativní obsahovou analýzu, jednotlivá vydání týdeníku zaznamenám do kódovací knihy, čímž zjistím témata a rozsah jim v týdenících věnovaný, tak i kvalitativní obsahovou analýzu, kdy se zaměřím na vyznění určitých témat. Ve vybraných příspěvcích analyzuji za pomoci odborné literatury prvky manipulace a propagandy.
|
|
|
Mediální obraz osoby Andreje Babiše před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017
Hanus, Josef ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Diplomová práce se zabývá utvářením mediálního obrazu jedné z nejvýraznějších a nejkontroverznějších postav dnešní politické scény Andreje Babiše v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017. Na konstrukci mediálního obrazu nahlíží optikou teorie nastolování témat, a to ve dvou různých typech médií, konkrétně v pěti tištěných denících a na facebookové stránce předsedy hnutí ANO. Jejím cílem bylo pomocí navrženého smíšeného výzkumného designu popsat, jak docházelo k utváření mediálního obrazu Andreje Babiše a určit, zda přitom sehrálo roli intermediální nastolování témat. V kvantitativní části výzkumu nejprve pomocí obsahové analýzy došlo k určení a kvantifikování témat, pomocí nichž byl Babiš prezentován v tisku a pomocí nichž se sám (respektive ve spolupráci se svým týmem) prezentoval na Facebooku. Následně bylo vybráno téma s největší relevancí a největší četností výskytu v obou médiích, na němž bylo popsáno, pomocí jakých rámců se mediální obraz Andreje Babiše tvořil, zda se mu dařilo svůj obraz ovlivňovat a jakou roli v celém procesu sehrálo intermediální nastolování témat. Klíčová slova Andrej Babiš, nastolování témat, tištěné deníky, Facebook, budování mediálního obrazu
|
|
|
Volba generálního ředitele České televize v roce 2017 jako zpravodajské téma
Coufalová, Dominika ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Práce se zabývá volbou generálního ředitele České televize v roce 2017. Na téma je pohlíženo z hlediska mediální agendy jednotlivých tištěných a internetových médií. Zkoumaná média byla vybrána klíčem nejvyšší čtenosti ve zkoumaném období od začátku ledna do konce dubna 2017. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá specifiky účinků médií, které kategorizuje do tří typů. Dále teorie zmiňuje koncept nastolováním témat, který řadíme do dlouhodobých účinků médií, a do kterého patří zkoumaná mediální agenda. Teorie také vymezuje pojmy veřejnoprávní média a média veřejné služby, pojmy s nimi související a základní právní ukotvení. Teoretická část představuje instituci České televize a její dozorčí orgán, který generálního ředitele volí, Radu České televize. Praktická část skrze analýzu zpravodajských výstupů, které byly k volbě ve vymezeném období publikovány, pomocí kvantitativní obsahové analýzy a kvalitativní analýzy rámců ukazuje, jakým způsobem byla volba v mediálním prostředím zobrazována a jaká témata nastolovala. V kvantitativní části jsou stanoveny kódy, které se ve zpravodajských výstupech nejvíce vyskytovaly. Kvalitativní část pak pracuje s pěti rámci, které z kvantitativní analýzy vyplynuly a bylo zajímavé je zkoumat do hloubky, tedy kvalitativním...
|
|
| |
|
|
Nastolování agendy masovými sdělovacími prostředky
Veselka, Petr ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
(abstrakt) Cílem zde předkládaného textu je představení konceptu nastolování témat ze strany médií (agenda setting) a pokus o ověření této teorie na tematické oblasti hospodářská politika v období od ledna 2009 do května 2010. Pro tento účel byly použity dva datové soubory. První z nich, jenž reprezentuje veřejnou agendu, tvoří data z kontinuálního výzkumu veřejného mínění, který realizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Druhý soubor je výsledkem kvantitativní obsahové analýzy televizního zpravodajství a představuje postavení zmíněné tematické oblasti v agendě médií. Pro dokázání kauzálního vztahu mezi mediální a veřejnou agendou byla použita metoda párových korelací. Výsledky analýzy potvrdily poměrně silnou vazbu mezi mediálním pokrytím tématu a jeho postavením v rámci veřejné agendy. Ukázalo se, že podstatnou roli v celém procesu hraje skutečnost, zda se jedná o domácí nebo zahraniční události a také role pohlaví respondenta. Jako významná intervenující proměnná se ukázal faktor času.
|
|
| |
|
|
Nastolování témat na lokální úrovni
Jirků, Jan ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Rigorózní práce Nastolování témat na lokální úrovni pojednává o konceptu nastolování témat (agenda-setting) a aplikuje jej na výzkumy prováděné v lokálních podmínkách. Prověřuje, do jaké míry funguje proces nastolování témat na této úrovni a jak se konkrétně projevuje. Následuje přitom současný výzkumný trend v oblasti nastolování témat, který se vyznačuje přesunem z makrostrukturální na mikrostrukturální úroveň a nahrazováním obecných hypotéz konkrétními. Práce popisuje vztahy mezi občany Nového Města na Moravě včetně integrovaných obcí coby představiteli lokální veřejné agendy, bezplatně distribuovaným čtrnáctideníkem Novoměstsko jako zástupcem lokální mediální agendy a novoměstskými komunálními politiky, tedy reprezentanty lokální politické agendy. Vychází přitom z průkopnických studií, které prověřovaly platnost konceptu nastolování témat na makrostrukturální úrovni, a rovněž využívá kvantitativní i kvalitativní výzkumné metody, o něž se opíraly. Vzhledem k tomu, že v období mezi prvním a druhým výzkumem došlo ke změně způsobu vydávání čtrnáctideníku a ke změnám ve vedení města, práce rovněž analyzuje jejich dopady na proces nastolování témat.
|
host ::
RSS.