Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 121 záznamů.  začátekpředchozí72 - 81dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Česká emigrace v západní Evropě, USA a Kanadě; národní vědomí a vztah k vlasti v porovnání s postoji Čechů žijících v hranicích národního státu
Feitl, David ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá diverzifikovaným pojetím češství. Hlavní tezí je porovnání typů a rovin vztahu k vlasti, na jedné straně u (politické) emigrace po roce 1948 a na straně druhé "domácího" českého obyvatelstva. V práci budou stručně zmíněna i předcházející údobí českého vystěhovalectví, hospodářsko-sociální situace na přelomu 19. a 20. století, 50. léta 20. století atd. To vše v kontextu historického odklonu českých zemí od Západu, avšak právě tam mířily kroky poúnorových emigrantů. V tomto ohledu je klíčový popis českého společensko-politického dění v očích tehdejších občanů, oficiální propagandy a emigrantů. Tehdejší obraz Západu či emigrantů spolu s ostatními závěry bude komparován se základními teoriemi migrace a migrační politiky. V bodě politické emigrace bude práce citovat dobové zákonné normy včetně paragrafového znění. Práce se zabývá výlučně emigranty na Západ. Zejména do západní Evropy, USA a Kanady, ale i do Austrálie či Izraele. Reflektuje směr a hlavní centra emigrace, ověřuje relevantnost informací o počtu exilových Čechů, schopnost jejich seberealizace v nové vlasti, včetně spolků a organizací či snahu o komunikaci se svou domovinou či následnou reemigraci. Cílem práce, která se opírá zejména o výše zmíněné informace, není popis odchodu ze staré vlasti ani následná asimilace...
Multi-Vectorism in Belarusian Foreign Policy
Behrends, Haylee ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tento výzkum se zabývá multi-vectored charakter běloruského zahraniční politiky od roku 1996, kdy Alexandr Lukašenko zpevnil jeho režim v Bělorusku až do dneška. Trendy v běloruském zahraniční politiky jsou analyzovány pomocí rozsah vzájemné provázanosti a jeho složitou souhru s běloruskou národní identity, nebo jinými slovy, jak prezident Lukašenko rozumí a interpretuje běloruskému lidu. Od počátku roku 2000 se ukázalo, že Bělorusko změnila svou zahraniční politiku ve snaze stát se méně závislé na Rusku a více otevřeni spolupráci s novými partnery. Oficiálně Lukašenko neustále udržoval multi-vector přístup k běloruské zahraniční politice a také v praxi, a to navzdory občasné spekulacím, že Bělorusko by mohlo drasticky změnit dynamiku své zahraniční politiky. Snižující závislost není dostatečnou motivací, aby úplně změnit vnímanou stabilitu a neochotu ke změně mezi běloruského lidu. Lukašenko využívá flexibilitu jeho zahraniční politiky pokusit se extrahovat některé výhody plynoucí z globálních partnerů; Nicméně, status quo Lukašenkem své zahraniční politiky nadále zůstávají nedotčeny. Klíčová slova Bělorusko, prezident Alexandr Lukašenko, Multi-vektor, multipolárním, zahraniční politika, závislost, národní identita
Přerod Japonska v moderní stát - reforma Meidži
Havlík, Jakub ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato práce pojednává o transformaci Japonska, zapříčeněné intervencí Západní civilizace, kterou Japonsko utrpělo částečnou ztrátu suverenity ve státě. Mocenská struktura, která byla vlivem silné Západní civilizace donucena tuto ztrátu strpět, byla zborcena a nová vláda se snažila tuto ztrátu napravit a získat tak zpět svou suverenitu. V procesu jednání se Západem začalo Japonsko sbírat poznatky a přejímat koncepty Západní civilizace, které začaly japonskou národní identitu měnit a spodobňovat ke vzoru této Západní civilizace. Cílem této práce je poukázat na to, že tuto transformaci nejlépe a dostatečně obsáhle vystihuje přeměna japonské národní identity a s ní spojené přejímání poznatků, idejí, principů a myšlenkových konceptů Západní civilizace.
Folklórní tanec jako součást konstruktu národní identity: sarajevské taneční spolky během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995
Grossová, Veronika ; Hofmeisterová, Karin (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá tzv. kulturními uměleckými družstvy, potažmo folklórními tanečními soubory v Jugoslávii v letech 1945 - 1992 a v obléhaném Sarajevu během války v Bosně a Hercegovině. Autorka nahlíží na folklórní tanec jako na jeden z prostředků utváření národní identity v období konstruování moderních evropských národů v 18. a 19. století. V rámci upevňování určité národní identity byly folklórní tance využívány k propagaci politické moci a legitimizaci režimu i ve 20. století. Myšlenka jugoslávského samosprávného socialismu, který fungoval od 50. let, pronikla i do oblasti kultury. Masivně byly zakládány amatérské umělecké spolky, náležící k továrnám či jiným institucím, které udržovaly kulturní dědictví v podobě hudby, tanců a her, a jejichž úkolem bylo šířit a upevňovat jugoslávskou identitu a podporovat narativ o bratrství a jednotě jugoslávských národů. Nacionalistické napětí v zemi však, společně s ekonomickými problémy, začalo vzrůstat během 80. let a o dekádu později zapříčinilo sérii válek vedoucí k rozpadu Jugoslávie. Válka v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995 postavila proti sobě především obyvatele třech hlavních místních etnik, tedy Bosňáky, Chorvaty a Srby, a to i v tradičně multietnickém hlavním městě. Cílem práce je objasnit změny, které v rámci folklórních souborů nastaly po...
Vývoj čínské percepce počátků vlastních dějin na příkladu rozvoje archeologie
Píbilová, Dominika ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Práce se zabývá analýzou proměn pojetí počátků čínské kultury a státnosti v obrazu archeologického výzkumu 40. až 80. let 20. století. Analýza probíhá na základě informací obsažených v popularizačních médiích, tj. čínských novinách a učebnicích základních a středních škol, na pozadí archeologického přehledu v odborných anglických, českých a čínských publikacích. Práce je rozdělena na tři části. První kapitola nastiňuje přehled vývoje archeologie během zkoumaných čtyř dekád a působení neakademických vlivů na vědeckou práci. Tvoří teoretický rámec pro následnou analýzu čínských pramenů. Druhá kapitola je věnována obrazu archeologického výzkumu, obsaženému v článcích Lidových novin. Jakou společenskou hodnotu mají odkryté nálezy, vliv státní ideologie na jejich výzkum a na geografické tendence. Je také analyzována terminologie a tendenční způsob vyjadřování v článcích. Třetí kapitola zpracovává obraz historie čínského starověku v učebnicích. Jakým způsobem byla kombinována textologická historiografie s výsledky archeologické práce, co se týče faktografické chronologie událostí a geografického umístění prvních státních útvar. Ideologické vlivy jsou mapovány v terminologii učebnic a také v preferencích některých aspektů historie. Práce dochází k závěru, že jak tradiční historiografie, tak ideologie,...
Vitalita současné galicijštiny
Picková, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Valeš, Miroslav (oponent)
Mgr. Lenka Picková Vitalita současné galicijštiny Abstrakt: Nikdy v historii nedocházelo k tak rychlému vymírání jazyků, jako v současné době. Tato práce si klade za cíl posoudit životaschopnost jednoho z oficiálních jazyků Španělského království, galicijštiny. Po nezbytném vymezení společensko-historického kontextu byl pomocí kvantitativních i kvalitativních byl dat proveden detailní rozbor devíti faktorů, mezi které patří především mezigenerační jazykový přenos, absolutní a relativní počty mluvčích, trendy a užívání v současných komunikačních situacích a médiích, vládní a institucionální podpora, vzdělávací systém a individuální postoje obyvatel Galicie k oběma oficiálním jazykům. V závěru bylo provedeno shrnutí těchto jednotlivých faktorů a posouzení jejich vlivu na vitalitu galicijštiny. Klíčová slova: ohrožené jazyky, posouzení vitality jazyka, galicijština, jazyková politika, menšinové jazyky, diglosie, jazyky v kontaktu, národní identita, postoje mluvčích.
Transkulturní obrat a národní identita
Holubová, Kateřina ; Podaná, Zuzana (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Podstatou diplomové práce je co nejplodněji, po teoretické i empirické stránce věci, odpovědět na otázku, jakým způsobem se transkulturní obrat (Kreuzzieger, 2012a, 2012b) odráží na povaze národní identity. V rámci konceptu transkulturního obratu jsou zvažovány teorie uchopující kulturní aspekty současné akcelerující globalizace, mezi které je řazena i premisa oslabování národního státu po stránce jeho kulturní homogenity (Welsch, 1999, 2000), vnímané jako jeden z pilířů národní identity (Hall, 1992; Anderson, 2008; Tomlinson 2003). Odpovědi na vznesenou otázku se však u mnohých autorů různí a jako takové, ve formě hypotéz, vstupují do empirické části této práce, kde jsou, pro 16 vybraných evropských zemí testovány za pomoci veřejně dostupných dat z výzkumu národní identity, realizovaného pod záštitou ISSP v letech 1995 a 2003. Využity jsou i některé další zdroje agregovaných dat jako úroveň HDP či index globalizace. Ze statistických analýz je využita hierarchická klastrová analýza, korelační analýza a Z-test proporcí. Reálné působení transkulturního obratu na změnu podoby národní identity nelze, na základě empirické části této práce, vyloučit, avšak s výrazným ohledem na skutečnost, že na národní identity analyzovaných zemí působí i další četné vlivy, jako je například ekonomická situace dané...
Národní identita v současné české dramatice
Bábková, Markéta ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce "Národní identita v současném českém dramatu" je analyzovat některé vybrané aspekty současné české národní identity, které se objevují v odborných antropologických a literárněvědných pracích, na příkladech textů Davida Drábka a Miroslava Bambuška. První část práce se zabývá některými základními kategoriemi konstituujícími českou národní identitu z historicko-sociologického hlediska. V druhé části jsou zvoleny rysy české identity, které jsou analyzovány v souvislosti s texty obou autorů. Následuje shrnutí těchto jevů a charakteristika dramatiky obou autorů v souvislosti s tématem diplomové práce.
Národní identita albánských emigrantů v Praze
Stehlíková, Barbora ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zkoumání národní identity albánských přistěhovalců v Praze a její projevy. Výzkum je prováděn pomocí biografické metody, při které se badatel mnohem více zaměřuje na život konkrétního jedince. Využívá se narativních epizodických rozhovorů, při kterých se dává co největší prostor vypravěči. Takto získané texty se poté důkladně interpretují. Kromě analýzy provedených rozhovorů zahrnuje tato práce shrnutí literatury zabývající se Albánci v České republice. Dále se zde nachází popis biografické metody, přičemž vycházíme převážně z práce Petry Klvačové a Zdeňka Konopáska. Následuje teoretické vymezení zásadních pojmů, kterými jsou "identita", "národní identita" a "etnická identita" a poté stručný přehled historického vývoje v Albánii a v oblasti Kosova. Menší pozornost je věnována také vztahu mezi přistěhovalcem a městem. V závěru dospíváme k tomu, že národní identita u všech sedmi respondentů představuje jednu z možných subidentit, která se však pohybuje na pomyslné síti ve větší vzdálenosti od středu než jiné aspekty prezentované respondenty. Těmito aspekty byla například práce či nějaká záliba.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 121 záznamů.   začátekpředchozí72 - 81dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.