|
|
Gamifikace prezentace kulturního dědictví
Hrzinová, Jana ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Šisler, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou gamifikace prezentace kulturního dědictví. Gamifikaci dává do kontextu muzeologie, muzeografie a art marketingu pro efektivní prezentaci kulturního dědictví. Nejprve přibližuje obecnou teorii gamifikace, popisuje její prvky, a dále typy hráčů, psychologické aspekty a motivaci. Věnuje se i společenskému dopadu gamifikace a hlavní kritice. Druhá část aplikuje poznatky z první části přímo na oblast prezentace kulturního dědictví prostřednictvím muzeí a galerií. Přibližuje problematiku propojování tradiční instituce s její virtuální podobou v rámci kultury konvergence a spolupráce s veřejností. Dále přináší praktický rámec pro návrh gamifikace pro potřeby muzeí a galerií a představí možnosti použití gamifikace při při prezentaci stálých expozic, výstav, digitalizovaných sbírek a propagaci instituce. Na závěr přináší praktickou ukázku projektu s návrhem gamifikace prezentace historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
|
|
| |
|
|
Muzeum umění v proměnách své sociální funkce
Černá, Lucie ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Muzea umění stále mají nezastupitelnou úlohu, a to jak pro svět umění, tak pro širší společnost. Tato diplomová práce se zabývá zejména jejich proměnou a problémy, kterým ve vztahu k současné společnosti čelí. Soustředí se na vývoj muzeí, na proměny hodnot, které mají ztělesňovat, a rovněž na změny v normativních očekáváních, ke kterým ve spojení s muzei došlo. Stať rozebírá rovněž funkce muzeí se vzrůstajícím důrazem na jejich vzdělávací úlohu, jelikož právě ona by mohla muzeím pomoci uspět v jejich současné snaze o otevření se publiku. Právě snahy o demokratizaci dnes představují zásadní úkol muzeí umění. Tyto snahy však závisí na pojetí estetického vkusu, jemuž se práce rovněž věnuje. Aby byly úspěšné, je žádoucí na vkus pohlížet jako na schopnost, kterou je možné kultivovat právě pomocí vzdělání. Jelikož těmi, kdo úspěchy muzeí v této oblasti zejména ovlivňují, jsou muzejní profesionálové, zabývá se práce i jejich postavením v rámci muzea a světa umění a strategiemi, které využívají. K zásadním proměnám v oblasti muzeí umění a jejich reakcím na požadavky veřejnosti došlo v důsledku institucionální kritiky, která započala v 60. letech minulého století. Pod tento proud lze zahrnout tzv. novou muzeologii, kritické kurátorství či relační estetiku. Jelikož tyto přístupy jsou v muzejní praxi...
|
|
|
Popularizace vědeckého poznání na příkladu Hrdličkova muzea člověka v letech 1929-1939.
Toman, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Šimůnek, Michal (oponent)
Práce byla součástí širšího úsilí o revitalizaci Hrdličkova muzea člověka, které se jej zároveň snažilo uchopit coby předmět společenskovědního, zejm. historického, bádání. Vycházeje z obecného problematizování konstrukce popularizačních poselství muzejními institucemi, pokusila se práce zaměřit na způsob, jakým aktéři stojící v pozadí zřízení Hrdličkova muzea člověka vytvářeli tuto expozici. Konstrukce expozice Hrdličkova muzea člověka pak byla nahlédnuta skrze několik rovin, které mohly zásadním způsobem její podobu ovlivnit: 1. vědeckým ukotvením realizátorů a jejich osobními postoji, 2. vztahem k veřejnosti, 3. vztahem ke státu a národu, potaz byl vzat i průběh realizace a okolnosti jej provázející. Cílem tak bylo zpracovat počátky Hrdličkova muzea jinak, než jen čistě z hlediska historického popisu vzniku, ale zohlednit i kulturní, společenský a politický kontext, v němž Muzeum vznikalo a působilo. Šlo tak o pokus analyzovat, nakolik tyto z většiny "nevědecké" fenomény zasahovaly do podoby expozice, která měla být vědeckým, objektivním a autoritativním sdělením pro veřejnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Districts and places of Paris in the course of history: the Marais
Škopová, Zuzana ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Název bakalářské práce: Pařížské čtvrti a místa v průběhu staletí: Marais Klíčová slova: Paříž, čtvrť, Marais, století, ulice, palác, muzeum, osobnost Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá jednou z nejstarších pařížských čtvrtí, jejíž jméno je Marais. Cílem práce je objasnit kulturně-historická specifika čtvrti, která ji odlišují od ostatních částí Paříže. Práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly, ve kterých se postupně snaží osvětlit vznik a vývoj Marais, geografické členění a vymezení této městské části a jejích nejvýznamnějších historických památek, mnohdy korespondujících s kulturním dědictvím Francie, a následně vlivy, utvářejícími charakter Marais v minulosti i v době současné. Zvláštní důraz je zde kladen na přední osobnosti spojené se čtvrtí, sdružující se především kolem samotného centra čtvrti, náměstí place des Vosges, a na komunitu Židů, jejíž přítomnost v Marais je dána historickým vývojem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dominique Vivant Denon - od cest po Itálii k Louvru. K typologii cestopisu 18. století.
Balcarová, Eva ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
DOMINIQUE VIVANT DENON - OD CEST PO ITÁLII K LOUVRU. K TYPOLOGII CESTOPISU 18. STOLETÍ. Klíčová slova: cestopis, 18. století, libertinská literatura, Itálie, Egypt, Napoleon, Louvre. Počet znaků: 121 846 (68 NS) Diplomová práce Vivant Denon - Od cest po Itálii k Louvru se člení do dvou částí. První je monografií kulturní osobnosti přelomu osmnáctého a devatenáctého století - barona Vivanta Denona, autora novely Point de lendemain, cestopisů Voyage dans la Basse et la Haute Égypte a Voyage en Sicile, především však Napoleonova poradce v oblasti umění a prvního ředitele muzea Louvre. Úvodní stránky práce se věnují recepci Denonova díla. Pro vnímání Denonovy tvorby je charakteristická určitá proměnlivost, která podněcuje řadu zajímavých témat. Jedním z nich je oblíbenost libertinské kultury předrevoluční Francie v průběhu druhé poloviny dvacátého století, která vysvětluje, že se v dnešním povědomí z rozsáhlého a všestraného Denonova díla nejvíce uchovala novela Point de lendemain. Dalším může být změna ve vnímání cestopisu jako literárního žánru v době, kdy jsou nám i nejvzdálenější lokality dostupné v řádu hodin. První část práce se také snaží nastínit důležité okamžiky v Denonově biografii; soustředí se přitom na Denonovy cesty, které se přímo odrazily nejen v jeho literárním díle, ale i v jeho...
|
|
|
Přehled významných historických knižních fondů v paměťových institucích na Ústecku
Henychová, Romana ; Buřilová, Marcela (vedoucí práce) ; Kučerová, Helena (oponent)
1 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je zmapovat historické knižní fondy v paměťových institucích v Ústeckém kraji. Prozkoumala jsem seznam všech knihoven paměťových institucí nacházejících se v Ústeckém kraji, zda obsahují historický knižní fond. Pokud ano, popsala jsem paměťovou instituci a to její současný stav a historii s ohledem na knižní fond a pokud to bylo možné i popis historického knižního fondu. Práce obsahuje důležité definice z hlediska historických knižních fondů a dále stručnou historii knihoven (na území českého státu). Dále následuje výčet důležitých měst Ústeckého kraje, jejich stručná historie a, pokud existuje ve městě paměťová instituce s historickým knižním fondem, popis této instituce a fondu. Výčet měst Ústeckého kraje je řazen abecedně a jednotlivé paměťové instituce mají vždy vlastní podkapitolu pod kapitolou města, kde se nacházejí.
|
|
|
Muzejní marketing: komunikační aktivity Victoria and Albert Museum v Londýně v akademickém roce 2011/2012
Freitagová, Martina ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Po velkém rozkvětu muzeí v osmdesátých a devadesátých letech, který se vyznačoval četnými novými výstavbami muzeí, se stále častěji hovoří o prodeji muzejního materiálu i o úplném zavírání muzeí. Také funkce, která je umění v rámci muzeí připisována, změnila význam těchto institucí ve společnosti. Muzea se stala socializačními platformami a jejich sbírky předmětem diskuzí. Jejich role se plně přeorientovala na službu veřejnosti. Chronický nedostatek financí spolu s měnící se povahou a účelem muzeí zvýšil požadavek na úspornost a ještě více podtrhl nutnost profesionální marketingové komunikace, která je založena především na porozumění veřejnosti. Tato práce analyzuje marketingové aktivity Victoria and Albert Museum v Londýně, které jako jedno z prvních začalo přistupovat k veřejnosti jako klíčovému faktoru v utváření role muzea. Rozbor komunikačního mixu se opírá o analýzu místa a budovy muzea, jeho financování a o studium cílových skupin. Důraz je kladen na vývoj a užívání značky, tiskovou a venkovní reklamu a také podlinkové aktivity se zvláštní pozorností věnovanou on-line komunikaci. Přínosem této bakalářské diplomové práce čerpající výlučně z cizojazyčné odborné literatury a reflektující nové společenské trendy je představení příkladné marketingové komunikace světového muzea v českém...
|
host ::
RSS.