|
|
Zrychlená společnost a hnutí Slow Movement
ŠITNEROVÁ, Simona
Předložená bakalářská práce se zaměřuje na fenomén zrychlené společnosti a globální myšlenkové hnutí Slow Movement, coby reakci na tento společenský trend posledních staletí. Autorka nejprve popisuje historický vývoj společenského zrychlování a jeho dopady na lidstvo i životní prostředí, které, jak zjišťuje, jsou často výrazně negativní. Následně jsou ve studii popsány historické i kulturní rozdíly v lidském vnímání času a odlišnosti v tempu života vybraných států a národů světa. Dále je ve studii zaměřena pozornost na první tendence ke zpomalení, které se začaly ve společnosti objevovat již v době moderní, a ve větší míře se prosadily v době postmoderní. Hlavní část práce představuje globální hnutí Slow Movement, okolnosti jeho vzniku, vývoj v čase, a hlavní ideje celého sledovaného konceptu. Skrze detailnější deskripci jednotlivých tematických odnoží pomalého hnutí jsou dále prezentovány konkrétní způsoby a návody na realizaci života v souladu s pomalou filozofií. Závěrem jsou shrnuty hlavní zjištění a poznatky, kterých bylo ve studii dosaženo, vysloveny náměty pro budoucí výzkum, a uvedeno krátké zamyšlení ohledně perspektiv možného budoucího úspěchu a dalšího rozšíření myšlenek hnutí Slow Movement.
|
|
|
Liminalita v moderní společnosti: Erasmus jako přechodový rituál
Picková, Iva ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Morávková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá podobou liminality v moderních přechodových rituálech, které zde představuje program Erasmus+, a jak jsou některé její aspekty odlišné od liminální fáze rituálu, jak ji popsal Victor Turner. Práce vznikla na základě výzkumu, který probíhal během pětiměsíčního studia na KTU (Kaunas University of Technology) v Litvě právě v rámci Erasmu. Data byla získána skrze zúčastněné pozorování a také pomocí devíti polostrukturovaných rozhovorů s dalšími účastníky programu. Z výzkumu bylo zjištěno, že k modifikování charakteristiky liminality v moderních přechodových rituálech dochází skrze působení procesu globalizace. Práce se pak detailněji zabývá jednotlivými fenomény s procesem globalizace spojenými. Jedním z nich je například vývoj moderních technologií, který má za následek uvolnění izolace liminálních osob a také jim umožňuje zachování kontaktu s domovem a původní strukturou. Dalším bodem je zmenšení časoprostorových vzdáleností a usnadnění mobility, což kromě již zmíněného zachování kontaktu také umocňuje pocit vytržení ze struktury společnosti, ve které se liminální osoby nachází. Globalizace má také vliv na intenzitu communitas, jelikož skrze proces multikulturalizace dochází k vytváření segregovaných skupinek stejné národnosti uvnitř samotné communitas. Naopak navenek...
|
|
|
Hledání ontologického bezpečí v médiích
Šušáková, Martina ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Cílem práce je zanalyzovat schopnost médií, zejména nových médií, konstruovat uživatelům pocit ontologického bezpečí. Změny, které s sebou přináší nové uspořádání světa přechodem z tradiční společnosti k moderní, jsou podle Antonyho Giddense příčinou ztráty nebo oslabení pocitu ontologického bezpečí jedinců ve společnosti. Je tomu tak zejména důsledkem časového a prostorového rozpojení světa, které je dopadem globalizačních procesů a které způsobuje ústup komunikace tváří v tvář v relativně stabilním fyzickém prostoru a čase. Masová média slouží v moderní společnosti naopak jako jeden z hlavních prostředků sociální integrace a diferenciace. Problematikou ontologického bezpečí se zabývá v 80. letech také obor studia televize v kontextu každodennosti. Právě televizi, v její původní podobě, vnímá jako zdroj ontologického bezpečí. Televize, s nástupem digitalizace a s ní související nezávislostí lidí na vysílaných obsazích, zaznamenala významné změny z hlediska její schopnosti poskytování ontologického bezpečí. Zároveň přestala v domácnostech existovat v izolaci a stala se pouze jednou z mnoha informačních technologií, které ve společnosti a domovech jedinců figurují. V kvalitativním sociologickém výzkumu budu formou individuálních hloubkových rozhovorů zjišťovat, zda mají nová média potenciál...
|
|
|
Moderní dystopie a současná západní společnost
Macháček, Jiří ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavní náplní této diplomové práce je analyzovat, jak je současná západní společnost reflektována očima moderních dystopických děl. V úvodní části práce jsou specifikovány klíčové problémy a aspekty definující dnešní západní společnost jako například konzumerismus a role vědy a techniky. Další část práce je věnována dystopické tvorbě. Nejprve se zaměříme na charakteristiku dystopického žánru, jeho kořenům a typologii. Následně si blíže představíme trojici zástupců klasických dystopických děl: Konec civilizace Aldouse Huxleyho, 1984 George Orwella a 451 stupňů Fahrenheita Raye Bradburyho. U každého díla je nejprve stručně představen děj a poté vystihnuty klíčové rysy popsané vize společnosti. Práce se dále obšírněji věnuje vybraným zástupcům moderních dystopických děl, kterými jsou Matrix sourozenců Wachowských, Hunger Games Suzanne Collins a Divergence Veronicy Roth. Po shrnutí děje následuje analýza klíčových rysů, srovnání s klasickými dystopiemi a hledání paralel v současné západní společnosti. V závěru práce zodpovíme otázky, jak moderní dystopie odráží současnou západní společnost, jak korelují s klasickými dystopiemi a jaké sdílí rysy s odbornou literaturou v otázce charakteristiky společenských trendů.
|
|
| |
|
|
Postmoderní společnost a současné úkoly výchovy a vzdělávání
Wirthová, Jitka ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
(česky) Předložená práce zkoumá vztah mezi současnými sociálními koncepcemi a cíli vzdělávání, tak jak je formulují kurikulární dokumenty především v České republice. Nejde při tom o jednoduchý jednosměrný vliv sociologického vědění na pedagogiku, proto první část práce se věnuje čtyřem důležitým filosofickým a sociologickým konceptům postmoderní společnosti, které se různě vymezují oproti moderní době. Z těchto analýz vychází celkový přehled o charakteru změn současné společnosti, na který se poněkud odlišnými cestami snažilo navazovat pedagogické myšlení. Na třech pedagogických konceptech, které jsou současně přítomné v dnešním pedagogickém diskursu, ale které se objevily původně v odlišných dobách a v odlišném společenském zázemí, se snažím poukázat na značnou antinomičnost nároků na dnešní cíle výchovy a vzdělávání. Popisuji, z jak formulované společenské reality současná česká vzdělávací politika vychází. Konstatuji, že z redukce společenské reality, která je půdou výchovy, můžou vznikat různé ambivalence v navrhovaných řešeních školské politiky. Nakonec se tato práce snaží předložit stručný návrh řešení těchto nových problémů výchovy a vzdělávání.
|
|
|
Krameriovy noviny v letech 1790 - 1793 a jejich role při utváření české národní identity
Boušová, Irena ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou veřejného prostoru prezentovaného Krameriovými novinami v Čechách na prahu modernity. První část práce shrnuje výsledky dosavadního stavu bádání, dále se zabývá otázkou vztahu modernity a postmoderny, na základě čehož jsou stanovena teoretická a metodologická východiska práce. Druhá část se zabývá vlivy, jež utváří konečnou podobu obsahu Krameriových novin. Na noviny je nahlíženo jako na součást širší diskursivní sítě. Ke slovu se dostává také čtenář jako spolutvůrce obsahu. Mimo jiné se tato kapitola zabývá otázkou vytváření komunity čtenářů a veřejného prostoru v Čechách na konci 18. století jako předpokladu vzniku identit etnických či dokonce národních. Poslední část práce se zaměřuje na konkrétní témata v Krameriových novinách a techniky zpracování zpráv, jež mají za cíl formovat čtenáře a jeho pohled sledované události. Práce končí konstatování, že Krameriovy noviny svým obsahem a formou utvářely širší čtenářskou komunitu, jež mezi sebou udržovala určité sociální vazby a sdílela tak určitou formu veřejného prostoru. Nicméně analýza témat a techniky zpracování dat odhalila hranice této komunity. Tu nelze chápat v Habermasově pojetí svobodné kritické veřejnosti, ale jako výsledek působení různých mocenských sil. KLÍČOVÁ SLOVA: čtenář, Kramerius, média,...
|
|
|
Československý (český) rozhlas a kulturní inovace
Trubačová, Lenka ; Hubáček, Ondřej (oponent) ; Šisler, Vít (oponent)
Tato práce nazvaná Československý (český) rozhlas a kulturní inovace je pojatá jako kulturologická studie vývoje rozhlasu v letech 1923 - 1999. Rozvoj rozhlasu je interpretovaný jako proces kulturní změny. Cílem práce je postihnout šíření inovace rozhlasového vysílání a fáze této kulturní změny. Rigorózní práce je rozvržena do dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část vychází z vymezení problematiky, zabývá se teorií kultury, médií a charakteristikami rozhlasové komunikace. Zvláštní pozornost je věnována popisu podmínek ovlivňujících vznik a rozvoj rozhlasu. Těžištěm práce je deskripce vývoje rozhlasu v Československu a v České republice. Druhá část práce spočívá v analyzování dat a pramenů, převážně sekundární a historické analýze údajů o rozhlase. Soustředí se na kulturologickou interpretaci výsledků, shrnutí významu kulturní inovace pro vývoj československého a českého rozhlasu. Zabývá se také změnami jeho funkcí.
|
|
|
Paola Mastrocola versus současná italská společnost. Tematická analýza autorčiny narativní a esejistické tvorby.
Macháčková, Michaela ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Tématem této bakalářské práce je tematická analýza literární tvorby současné italské spisovatelky Paoly Mastrocoly. V úvodu práce je krátké představení autorky (její biografická a bibliografická data). Dále je pak proveden výzkum nejdůležitějších návratných témat, nacházejících se v autorčině tvorbě (prozaické i esejistické). Následující část je zaměřena na autorčinu práci s nadsázkou, na užívání ironie a komických či humoristických prvků, na rozdíl mezi přímou a nepřímou kritikou. V závěru práce je shrnuta tematická analýza a hlavní, společné rysy tvorby Paoly Mastrocoly. Nakonec je zde načrtnut obrazu současného italské společnosti, který získává čtenář z jejích děl. Klíčová slova: italská literatura, moderní společnost, rodina, školství, vzdělání, intolerance, jedinec, próza pro dospělé, próza pro děti, esej, technologie
|
|
|
Sebevražda - Masarykův životní problém
Kotek, Martin ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce je zaměřena na téma sebevraždy v podání T. G. Masaryka. Autorovou snahou je zmapovat Masarykův život takovým způsobem, aby postihl to, jak téma sebevražednosti prochází Masarykovým životem a jak se odráží do jeho práce a názorů na moderní společnost. Poukázáno je také na to, jak se toto téma na pozadí Masarykovy filosofie, sociologie a teologie prolíná do všech těchto oblastí a propojuje je. První část práce je věnována dětství mladého Masaryka a jeho počínání v počátcích jeho akademické dráhy. Je zde nastíněno, jak se Masaryk s tématem setkal a jak jej pojal za své. Další část je věnována jeho osobnosti a názorům na svět. Podstatnou část pak tvoří výklad náboženství a moderního vývoje společnosti v podání Masaryka a jeho teorie sebevražednosti. V návaznosti na to se pak autor věnuje nejen samotné práci předestírající morální rozklad společnosti, ale také dalším Masarykovým pracím, do které problém sebevraždy promítl. Poslední část je pak věnována kritice Masarykova pojetí z úst minulých i současných autorů a vyjádření o platnosti Masarykovy teorie pro společnost dnešní. Autor tak krom prezentace toho, jak téma sebevraždy provázelo celý Masarykův život a většinu jeho názorů na společnost, nastiňuje také hodnocení této teorie s ohledem na současnou podobu moderní společnosti.
|
host ::
RSS.