|
| |
|
|
Změna přístupu vnímání smrti, pohled na smrt ve společnosti očima hrobníků
Doňková, Eva ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Cirklová, Jitka (oponent)
Západní společnost se velice rychle vyvíjí. Celý vývoj znamená změnu životního stylu a priorit. Jednou z těchto změn je i změna přístupu ke smrti a změna vnímání smrtelnosti lidí. V práci se budu snažit nastínit postupné změny společnosti v souvislosti s přístupem k vnímání smrti. Nejdříve se budu věnovat historickému kontextu vývoje problematiky okolo smrti a umírání. Spolu s tím poukáži na odlišné priority společnosti, které se váží ke smrti. Především tedy na možnost zvolit si dle kulturního kontextu a vlastního uvážení odlišné způsoby pohřbů. Celá práce by měla odrážet vliv společnosti a kultury na lidské pojetí smrti a smrtelnosti. Proto jsem také zvolila skupinu tří hrobníků, kteří se mnou absolvovali rozhovor, týkající se tří hlavních okruhů. Ke smrti patří správa hřbitovů a hrobnictví, proto jsem jako první okruh zvolila právě obecný pohled na fungování těchto dvou oblastí. Dalším okruhem byl pohled hrobníků na smrt v naší společnosti. Zajímalo mě, jak vnímají naši společnost ve vztahu ke smrti a umírání. Jejich profese je velice specifická, třetím okruhem je tedy jejich vztah ke smrti a smrtelnosti. Práce by měla přinést nový pohled na přístup společnosti k této problematice očima těch, kteří k ní mají velice blízko a zároveň přiblížit postupný vývoj, kterým jsme dospěli právě k dnešnímu...
|
|
|
Studenti Erasmu, kulturní šok a proces adaptace
Hofmannová, Zdena ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Hirschová, Marta (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá kulturním šokem a adaptací u studentů programu Erasmus na základě výzkumu se studenty na irské univerzitě. Výzkum probíhal prostřednictvím biografických rozhovorů s devíti studentkami účastnícími se tohoto programu. Z výzkumu bylo zjištěno, že u respondentek neprobíhal kulturní šok, ale adaptace se většinou týkala osobních změn a výzev, které jim pobyt přinesl. Práce shrnuje hlavní adaptační témata, skrze která respondentky adaptaci konstruují, a to jazykovou, akademickou, praktickou, sociální adaptaci a adaptaci na absenci blízkých. Pocit adaptace v jednotlivých oblastech roste, dokud nezačne zkouškové období, které tento proces naruší. Práce dále přirovnává průběh pobytu k přechodovému rituálu, kdy je rozdělen na tři základní fáze, a to fázi před odjezdem (pre-liminální), fázi pobytu v zahraničí (liminální) a fázi po návratu (post- liminální). Přechodový rituál je i jedním ze způsobů, jakým lze vysvětlit význam či definici situace pro samotné respondentky. Dalšími způsoby, jak je význam pobytu vnímán, je dobrodružství a vývoj a lepší poznání sebe sama (cesta za existenciální autenticitou). Práce se okrajově dotýká i toho, jaký význam má kultura pro studentky na programu Erasmus. To se ukázalo jako velmi individuální, nicméně lze u některých respondentek...
|
|
|
Aspekty transnacionalismu a reemigrantů z rumunského Banátu
Mertlík, Arnošt ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou transnacionálních vazeb u reemigrantů z rumunského Banátu, kteří se v Banátu narodili a nyní žijí v České republice. Pozornost je zde věnována migrační teorii transnacionalismu, která vychází z předpokladu, že migranti nadále udržují vztahy se zemí svého původu, což se autor snaží dokázat i v případě banátských Čechů. V teoretické části práce je čtenáři přiblížen historický kontext migrace do Banátu a reemigrace do ČR, dále je zde čtenář seznámen s teorií transnacionalismu a s jeho koncepty. Jádrem práce je pak kvalitativní výzkum popsaný v praktické části, v jehož rámci autor provedl hloubkové polostrukturované rozhovory. Na základě analýzy těchto rozhovorů dochází práce k závěru, že transnacionální identita je u banátských Čechů nejistá, zároveň však jako transmigranti formují transnacionální sítě přesahující hranice států, které vytvářejí transnacionální pole a udržují banátské Čechy v neustálém kontaktu.
|
|
|
Krátký neprofesionální film jako žánr současného folklóru. Možnosti jeho výzkumu na webu v antropologické a sociologické perspektivě
Kubík, Milan ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato explorační studie si klade za cíl vymezit krátký neprofesionální film jako relevantní předmět studia pro antropologii a sociologii. Nejprve je v práci krátký neprofesionální film vymezen jako produkt lidové kultury, který však sdílí mnohé charakteristiky s filmem komerčním. Následně je krátký neprofesionální film charakterizován jako svébytný žánr současné folkloristiky. Toto vymezení proběhne na základě jeho komparace s charakteristikami současné pověsti. Následně práce ukazuje jaké symbolické funkce může krátký neprofesionální film ve společnosti zastávat a pomáhat tak ustavovat její symbolický řád Jeho hlavní funkcí je přivádění mezních prožitků do každodenního kontextu diváka. Tímto způsobem se sledování krátkého neprofesionálního filmu stává přechodovým rituálem, který dává divákovi možnost, zažít stav liminality - narušení řádu - prostřednictvím napětí. Toto napětí však divák prožívá v bezpečném symbolické světě filmu. Při konečné katarzi, která je umocněna eliptickou zápletkou, pak nastane uvolnění napětí a obnovení sociálního řádu. Práce je spojením kvantitativního výzkumu a etnografie v kyberprostoru. Práce tak staví do středu práce postavu výzkumníka a její nezbytnou reflexivitu. Mimo to se práce snaží rovněž upozornit na metodologická rizika, která výzkum na internetu představuje....
|
|
|
Přenos hodnotového modelu vegetariánství z rodičů na děti
Vastlová, Markéta ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Janas, Martin (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce se, jak již její samotný název vypovídá, zabývá pojetím výchovy vlastního potomka rodičem vegetariánem, případně veganem. Je zde zkoumáno to, zda se snaží o předání vlastního modelu hodnot - tedy vegetariánství nebo veganství dítěti, ale také tím, jaké aspekty budoucí hodnotovou orientaci dítěte v průběhu primární socializace ovlivňují nejvíce. V potaz je tedy bráno působení nejen ze strany partnera rodiče - informátora, ale i prarodičů potomka, dále vzdělávacího zařízení dítětem navštěvovaného. Tam dochází ke styku s hodnotami a normami jinými, než které mu mohou být blízké z prostředí domova a je pak právě na rodičích, jak nastalou situaci vyřeší. Práce samotná je členěná do tří hlavních částí, které jsou následující: Teoretický úvod, Metodologie, a Výzkumná část. Část první je věnovaná teoretickému zázemí umožňujícímu ukotvení dat potřebných pro samotnou analýzu. Konkrétně tedy přibližuje hodnotovou základnu vegetariánství, vysvětluje rozdíl mezi vegetariánstvím a jeho radikálnější formou, veganstvím, nastiňuje vliv rodiny a vzdělávacího zařízení na pozdější hodnotovou orientaci dítěte. Druhá z hlavních kapitol, tedy metodologie, seznamuje čtenáře s procesem celého výzkumu, od výběru informátorů přes jejich dotazování až po samotný způsob analýzy textu. Ta je...
|
|
|
Sociální integrace mongolské menšiny v České republice
Roztočilová, Zuzana ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá začleňováním zástupců mongolské menšiny do české společnosti. Vychází z teorie, která vymezuje integraci jako čtyřdimenzionální proces, který spočívá v strukturální, kulturní, interaktivní a identifikační dimenzi. ě průběh tohoto procesu u generace mladých Mongolů, žijících dlouhodobě v České epublice. Soustředí se na to, jak vnímají trvalý pobyt a jak české občanství. J jí česká a mongolská kultura. pozici ve společnosti si přisuzují, zda se považují více za Mongoly nebo za Čechy a co ovlivňuje jejich sebe teoretické části práce autorka představuje teoretická východiska výzkumu sociální integrace a věnuje se také mongolské menšině v České epublice a její kultuře. Druhá část se týká především metodologie kvalitativního výzkumu, metody sběru dat a jejich analýzy. Autorka provedla celkem šest polostrukturovaných rozhovorů, které anal poslední části práce, která je strukturovaná podle dimenzí. V závěru pak odpovídá na
|
|
| |
|
|
"Quater-life crisis" po Česku aneb Jak generace českých mileniálů čelí výzvám dospívání
Gonsiorová, Olga ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Císař, Ondřej (oponent)
Autorka se v diplomové práci zabývá krizí mladého věku, v populární literatuře známé spíše pod anglickým pojmem Quarter-life crisis, a zkušeností, kterou s tímto fenoménem mají mladí Češi z generace mileniálů. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně nový fenomén, kterým se akademická sféra zatím příliš nezaobírá, autorka věnuje značnou část textu podrobnému popisu poznatků, které jsou o tomto fenoménu zatím dostupné, přičemž nezanedbatelná část těchto znalostí pochází z populární psychologie a populárně naučných knih. Teoretická část práce představuje společenské změny, které umožnily vznik nového psycho-sociálního období vývoje jedince - takzvané "nastupující dospělosti"- a s ním spojené krize mladého věku, její vývoj a etablování v širším společenském povědomí. Text se dále zaobírá generací mileniálů, se kterými je tato krize v současnosti spojována, přičemž přináší jejich charakteristiky, díky kterým jsou mileniálové k prožití krize mladého věku náchylní. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum zkušenosti českých mileniálů, kteří touto krizí prochází nebo prošli. Výsledky výzkumu jsou interpretovány s ohledem na specifika českého prostředí.
|
|
|
Liminalita v moderní společnosti: Erasmus jako přechodový rituál
Picková, Iva ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Morávková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá podobou liminality v moderních přechodových rituálech, které zde představuje program Erasmus+, a jak jsou některé její aspekty odlišné od liminální fáze rituálu, jak ji popsal Victor Turner. Práce vznikla na základě výzkumu, který probíhal během pětiměsíčního studia na KTU (Kaunas University of Technology) v Litvě právě v rámci Erasmu. Data byla získána skrze zúčastněné pozorování a také pomocí devíti polostrukturovaných rozhovorů s dalšími účastníky programu. Z výzkumu bylo zjištěno, že k modifikování charakteristiky liminality v moderních přechodových rituálech dochází skrze působení procesu globalizace. Práce se pak detailněji zabývá jednotlivými fenomény s procesem globalizace spojenými. Jedním z nich je například vývoj moderních technologií, který má za následek uvolnění izolace liminálních osob a také jim umožňuje zachování kontaktu s domovem a původní strukturou. Dalším bodem je zmenšení časoprostorových vzdáleností a usnadnění mobility, což kromě již zmíněného zachování kontaktu také umocňuje pocit vytržení ze struktury společnosti, ve které se liminální osoby nachází. Globalizace má také vliv na intenzitu communitas, jelikož skrze proces multikulturalizace dochází k vytváření segregovaných skupinek stejné národnosti uvnitř samotné communitas. Naopak navenek...
|
host ::
RSS.