|
|
Gender schematization in self-description
Vranka, Marek ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Diplomová práca kriticky analyzuje vybrané miery maskulinity a feminity. Zvláštna pozornosť je venovaná predovšetkým inventáru BSRI (Bem Sex-Role Inventory), ktorý je dlhodobo najrozšírenejším, avšak úplne nevalidným nástrojom pre meranie gendrovej identity. Zároveň je predložený návrh alternatívneho prístupu k problematike gendrovej identity založený na aplikácii štatistickej techniky diskriminačnej analýzy na obecne zdieľane stereotypické hodnotenia mužov a žien. V empirickej časti je v praxi úspešne overené vytvorenie indexu maskulinity/feminity podľa tohto návrhu. Výsledky analýz vzťahov medzi takto stanovenou gendrovou identitou a rôznymi inými zložkami systému gendrových presvedčení (kognitívnou gendrovou schematizáciou, explicitnou mierou M/F a gendrovými postojmi) naznačujú validitu takéhoto prístupu. Medzi feminitou (bez ohľadu na pohlavie) a mierou tradičnosti gendrových postojov bol zistený neveľký, ale významný negatívny vzťah (rs = -0,3). Kľúčové slová: maskulinita, feminita, diskriminačná analýza, kritika BSRI
|
|
|
Otcové na rodičovské dovolené v České republice
Čechová, Pavla ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Maříková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na situaci otců na rodičovské dovolené v České republice. Jejím výzkumným cílem je zjistit, jak otcové rodičovskou dovolenou prožívají, v čem vidí pozitiva a negativa, a jak tuto zkušenost hodnotí. Teoretická část popisuje zákonnou úpravu rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku, dále objasňuje koncepty jako je femininita, maskulinita, mateřství a otcovství. Pojednávám dále o genderových stereotypech a situaci na trhu práce, která rozhodnutí o nástupu na rodičovskou dovolenou ovlivňují. Následně formuluji argumenty pro větší zapojení otců do péče o děti. Empirická část práce je zaměřena na kvalitativní výzkum. Výzkum byl uskutečněn formou rozhovorů s celkem 10 otci na rodičovské dovolené a analyzován prostřednictvím kódování. V analýze dávám získaná data do souvislosti s teoretickými východisky popsanými v první části práce. Naznačuji rovněž směr dalších možných výzkumů, mezi které by mohl patřit i výzkum zaměřený na oba rodiče.
|
|
|
Červená Karkulka: kdo je to, ten vlk?
Táborská, Lucie ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Český abstrakt: Název práce: Červená Karkulka: kdo je to, ten Vlk? Autorka: Lucie Táborská Katedra: Katedra psychologie Vedoucí bakalářské práce: Doc. Miloš Kučera, CSc. E-mail vedoucího bakalářské práce: Milos.Kucera@seznam.cz Abstrakt: Bakalářská práce "Červená Karkulka - kdo je to, ten Vlk?" se věnuje celosvětově známé pohádce O Červené Karkulce. Práce sestává ze tří základních částí. V úvodní z nich autorka pojednává o historickém pozadí vývoje pohádky. Nejprve jsou zmiňovány původní orální verze známé z celého území Evropy i jiných částí světa (Asie, Afrika). Pro západní kulturu jsou však nejvýznamnější literárně zaznamenané příběhy v podání Charlese Perraulta a bratří Grimmů. Druhá část se zaměřuje na význam a interpretaci postavy Vlka v příběhu. Hlavního antagonistu lze vnímat jakožto maskulinní postavu (typ svůdníka, temná strana otcovské postavy, agresivní mužství), nebo jako postavu femininní (matka, babička, Velká matka). Oba přístupy mají nezanedbatelný počet zástupců, o jejichž stručný přehled se autorka pokouší. Závěrečná sekce práce poskytuje náhled na dva základní přístupy k interpretaci pohádky - přístup vnímající příběh jako "varovný" a druhý, považující ho za příběh "iniciační". Zatímco v prvním případě má pohádka děti varovat před nebezpečenstvím a ukazovat správnou cestu, druhý vnímá v...
|
|
|
Mužská emancipace jako proces hledání identity
Petr, Josef ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Uhl, Michal (oponent)
V této práci bych rád představil model mužské emancipace, jako proces "osvobozování" mužů od zažitých stereotypů o mužích a maskulinitě. Mužská emancipace je především vnitřním procesem hledání mužské identity, která je syntézou reflexe pohlaví jako biologické predispozice a genderu jako kulturní konstrukce. Koncept mužské emancipace je jednou z možných odpovědí na současnou krizi mužské identity, a skrývá se různou měrou v různých podobách mužského hnutí, jehož základní typologii jsem rozšířil o kometář k "emancipačnímu potenciálu" jednotlivých hnutí. V opozici proti feministickým ideálním typům nového muže či androgyna jsem postavil realistický ideální typ emancipovaného muže, který neusiluje o syntézu vlastností, které jsou tradičně považovány za femininní a maskulinní, ale především o ucelenou, konzistentní a originální osobnost. V poslední části práce prezentuji výstupy z mého výzkumu "Co muži říkají", ve kterém jsem analyzoval výroky, zaznamenané v zápisech z mužských skupin Ligy otevřených mužů a zasazuji je do teoretických souvislostí. Výstupem z tohoto výzkumu je popsání čtyř motivačních kategorií, které motivují muže k účasti na těchto skupinách, a stručný popis některých zásadních témat, které se na mužských skupinách často objevují.
|
|
|
Family in modern American drama
Hovorka, Jan ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce analyzuje americkou rodinu v kontextu společnosti a jejich požadavků. Předmětem analýzy jsou stěžejní kanonické hry moderního poválečného amerického dramatu. Řadí se mezi ně tito autoři: Tennessee Williams, Arthur Miller, Edward Albee, Sam Shepard a David Mamet. Dramatiky lze rozdělit do dvou výrazných skupin, které jsou si tematicky velmi blízké. V první skupině je Tennessee Williams a Arthur Miller, kteří poukazují na rodinu pod rostoucím tlakem jak zevnitř tak zvenku. Rodina se rozpadá, členové rodiny se snaží uniknout dusivé atmosféře domova a tím rodina ztrácí svou důležitou funkci. Tlak je výslednicí působení několika sil, hlaví z nich je hluboce zakořeněná americké mytologie, která je nedílnou součástí společnosti a která silně ovlivňuje i rodinu. Společným tématem první skupiny je pocit ztráty. Tento má dvě dimenze - prostorovou a temporální. Druhá skupina dramatiků popisuje stejné téma ztráty a jeho prostorové a časové dopady. Tyto dramatiky spojuje charakteristický styl a účel používání jazyka, který zachycuje převládající pocit zkázy, apokalypsy, marnosti a pustoty. Hledání vlastní identity je je v hrách naznačeno stejně jako neblahý účinek drsného kapitalistického prostředí působící na rodinu. Hry popisují svazky v kontextu poválečných padesátých let, kdy rodina byla považována a...
|
|
|
Gender a média v éře postmodernity: Odkrývání genderových stereotypů v současném českém reklamním diskurzu
Olbertová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo v prvé řadě se vůbec hlouběji zamyslet nad problematikou povahy zobrazování genderu v současných médiích. Vzájemný vztah genderu a médií v éře postmodernity jsme se snažili demonstrovat na pěti vybraných reklamních komunikátech zastupujících svou povahou odlišné aspekty zobrazování genderu jako stereotypní kategorie v současném českém reklamním diskurzu. V úvodní kapitole jsme si nastínili vývoj genderu jako společenské kategorie, řekli jsme si více o jeho historii, tradičních feminních a maskulinních atributech, stejně jako fluiditě genderu jako kategorie v optice postmodernity. Zároveň jsme si vymezili také vývoj feminismu a ustavení feministického paradigmatu. Následně jsme si představili pohled na gender v odlišných typech médií, zabývali jsme se podrobněji jeho vztahem k televizi jako médiu a vztahem genderu a reklamy. Předmětem teoretické části byl nástin vybraných pojmů z terminologie mediálních studií stěžejních pro účely této diplomové práce. Seznámili jsme se zde s koncepty souvisejícími s problematikou konstrukce reality v mediálních sděleních, zabývali jsme se rovněž feministickým pohledem na distorzi optiky nazírání genderu v mediálních sděleních a nastínili jsme si také základní pojmy z oblasti sémiotiky: diadické a triádické pojetí znaku a tři stupně...
|
|
|
Masculine Identity in Chuck Palahniuk's Early Novels
Ondrášek, Jakub ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje mužské identitě třech hlavních mužských postav v raných románech Chucka Palahniuka Klub rváčů, Program pro přeživší a Zalknutí. Práce má dvě části. První teoretická část se zabývá stručnou charakterizací antropologického a sociologického pojetí mužství či mužské identity se zaměřením na současnou maskulinitu v USA. Dává tak teoretický základ pro část druhou, literárně interpretační. V ní je rozebrána mužská identita tří hlavních hrdinů Palahniukových románů. Interpretace je vedena po linii jejího vývoje, jelikož všichni tři hrdinové procházejí stejnými vývojovými fázemi - krizí identity, opření se o tradiční vzorce mužského chování, jejich zamítnutí a konečně hledání základu pro identitu v osobním vztahu.
|
|
|
Sociální role ženy v 21. století z pohledu mužů
PROKŮPKOVÁ, Jana
Tato diplomová práce pojednává v teoretické části o proměňující se sociální roli ženy v průběhu lidského vývoje a o dějinách feministického hnutí. Všímá si rozdílů mezi muži a ženami ze třech pohledů: biologického, psychologického, sociologického a na jejich základě odhaluje vlastnosti, které jedinci při výběru životního partnera upřednostňují. Také se zaměřuje na situaci na trhu práce z hlediska genderu. V praktické části na základě rozhovorů s 10 muži a 10 ženami mapuji, jak vidí roli žen ve společnosti muži a rovněž i jak vidí svou roli samy ženy. Nejprve zjišťuji, jak fungovala domácnost, ve které respondenti vyrůstali z hlediska rozdělení každodenních úkolů, jak chtějí, aby fungovala (popř. jak již funguje) jejich domácnost a výsledky porovnávám. Poté se zaměřuji na to, jaké ženám a mužům dotazovaní připisují vlastnosti a dovednosti, jaké je podle jejich názoru postavení žen na trhu práce nebo proč neustále narůstá počet rozvodů a prodlužuje se věk pro založení rodiny. Práce tedy postihuje nejen pohled mužů na společenské poslání žen, ale také pohled žen na sebe samé ve světle očekávání, které muži (a celá společnost) vůči ženám mají.
|
|
|
Problematika nezaměstnanosti v České republice a v Německu z pohledu gender
TESAŘOVÁ, Štěpánka
Předkládaná práce se zabývá problematikou politiky zaměstnanosti a nezaměstnanosti z pohledu uplatňování rovných příležitostí mužů a žen (genderové rovnosti) v České republice (ČR), Německé spolkové republice (SRN) a Evropské unii (EU). Teoretická část charakterizuje zaměstnanost, nezaměstnanost, prosazování žen a mužů na trhu práce z pohledu gender a diskriminační rozdíly v oblasti finančního ohodnocení mužů a žen za stejně vykonanou práci. Praktická část obsahuje srovnání politiky zaměstnanosti z pohledu gender (míru zaměstnanosti a nezaměstnanosti mužů a žen) na základě statistických údajů členských států Evropské unie {--} České republiky a Německé spolkové republiky. Hlavním cílem této práce bylo poukázat na fakt, že se v dnešní moderní společnosti ještě stále objevují znaky diskriminace v oblasti genderových vztahů v soukromém i pracovním životě. Záleží především na nás všech, jak se tato problematika genderové rovnosti bude na dále ve společnosti vyvíjet.
|
|
|
Kognitivní predispozice dané mírou maskulinity a femininity mozku
PIXA, David
Diplomová práce se zabývá problematikou kognitivních predispozic v závislosti na pohlaví a individuální míře maskulinity / femininity. Studie vychází z hypotézy, že ženy a muži [analogicky femininí a maskulinní jedinci], zpracovávají informace různým způsobem a užívají odlišných kognitivních strategií {--} jinak myslí, vnímají, řeší úkoly a rozhodují se.
|
host ::
RSS.