|
| |
|
|
Internet jako zasíťovaný most: Komunitární účinky internetu v postmoderní společnosti
Šarochová, Jitka ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám specifickým vytvářením komunit v prostředí Internetu. Cílem této eseje je přispět k řešení otázky Internetu a jeho role v postmoderní společnosti. Základní myšlenkou je představa, že ve fyzickém i virtuálním světě dochází k vytváření komunit. Domnívám se, že sdružování do komunit lze považovat za přirozený lidský fenomén. Internet je chápán jako prostor, který svým uživatelům poskytuje možnost sdružovat se do virtuálních komunit. Nabízí se však otázka, zda je vytváření virtuálních komunit cílem postmoderní společnosti. Na první pohled vypadá Internet jako prostor, kde dochází k posilování vlastní individuality, díky svobodě a nezávislosti kterou nabízí. Na druhou stranu komunity mohou klást na své členy jisté nároky, čímž mohou představovat jisté omezení jejich individuality. V diplomové práci se pokouším ověřit hypotézu, podle které je Internet prostorem, v němž dochází k vytváření virtuálních komunit na úkor rozvíjení vlastní individuality.
|
|
|
Vztah jedince a společnosti v Rawlsově díle
Vlčanová, Kateřina ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Hlavním záměrem této práce je zodpovědět primární otázku: Jak se v Rawlsových dílech proměňuje vztah mezi jedincem a společností? Posiluje se, oslabuje, či jinak mění? Autorka se zabývá i dalšími otázkami, především specifiky Rawlsovy teorie a Rawlsova liberalismu a kritikami Rawlse. Autorka se soustředí na dvě významná díla - prvotinu Teorie spravedlnosti a pozdější Politický liberalismus. Aby bylo možné na tyto otázky odpovědět, analyzuje autorka nejprve dílo Teorie spravedlnosti a vztah jedince a společnosti v tomto díle a následně ho zasazuje do kontextu filosofické debaty, která pramení právě z kritik Teorie spravedlnosti a odehrává se mezi liberály a komunitaristy. Autorka zmiňuje i kritiku zástupce libertariánů Roberta Nozicka. Liberálové (Rawls) zastávají názor, že identita člověka předchází společnosti, tudíž obhajují individualistickou představu univerzálního jedince, který má náležitá práva. Na druhou stranu komunitaristé (MacIntyre, Sandel, Taylor, Walzer) obhajují jedince, jehož identita je předem odvozena od společností, k níž jedinec patří. Pro komunitaristy je tedy důležitější usilovat o dobro pospolitosti, v níž lidé žijí, než primárně o dobro každého jednotlivého člověka. Poté autorka analyzuje hlavní myšlenky díla Politický liberalismus a vztah jedince a společnosti v něm...
|
|
|
Blízkovýchodní konflikt ve francouzském veřejném prostoru (2000-2010)
Nekvapil, Václav ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
disertační práce: Blízkovýchodní konflikt ve francouzském veřejném prostoru (2000-2010) Václav Nekvapil, 2013 Cílem této práce je analyzovat a typologizovat francouzský společenský diskurs o izraelsko- palestinském konfliktu odrážející vybrané názory, zájmy, postoje a hodnoty spojované se současným židovstvím a židovskou diasporní identitou a následně je porovnat s oficiálním politicko-diplomatickým diskursem prezidentů Jacquesa Chiraca a Nicolase Sarkozyho. Práce na základě metody typologizace a následně kritické diskursivní analýzy rozčleňuje společenský diskurs týkající se problematiky izraelsko-palestinského konfliktu v letech 2000- 2010 do tří základních pozic: republikánské, antiimperialistické a neokonzervativní. Práce dále pojednává vztah vrcholných představitelů V. francouzské republiky k Izraeli a postoje k nim ze strany židovské komunity. Práce se také zaměřuje na proměny samotné židovské komunity ve Francii, a to jak v souvislosti s religiozitou, demografií, imigrací severoafrických Židů, tak s ohledem na proměňující se vztah k sionismu a Státu Izrael. Podle čtyř hlavních tematických os je v práci následně hlouběji analyzována argumentace zastánců jednotlivých ideových pozic. Na tématu tzv. povinnosti paměti (devoir de mémoire) zkoumáme morální argumentaci dotýkající se památky...
|
|
|
Osobni svobody a bonum commune - Analýza díla Teorie spravedlnosti Johna Rawlse z pohledu křesťanské etiky
Novitzky, Peter ; Rethmann, Albert-Peter (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent) ; Sokol, Jan (oponent)
Nynější práce se pokusí prezentovat významnost teorie spravedlnosti Johna Rawlse z pohledu křesťanské etiky, poukazujíc na některé vybrané aspekty této teorie. Základ pro tuto reflexi dává mimo jiné fakt, že teorie spravedlnosti Johna Rawlse se opakovaně cituje při prezentaci s principy sociální nauky církve. V některých bodech vykazují podobnost, zase v jiných částech jí zase oponuje. Dále John Rawls formuluje svojí formální teorii způsobem, aby byla její akceptace možná pro všechny racionální lidi. Do této skupiny zapadají také lidé s náboženskými a morálními představami, nebo jak je jmenuje samotný John Rawls, lidé s komprehenzivními naukami. Opodstatněnost zkoumání teorie spravedl- nosti přitom ospravedlňuje také fakt, že Rawls připisuje nemalou úlohu ve zmíněné teorii také náboženským myšlenkám. Za třetí, v osobě Johna Rawlse je možné spatřit jednoho ze zastánců a předních představitelů liberální tradice. Liberalismus je kvůli své nejasné definovatelnosti, ale přitom reálné přítomnosti ve společnosti a v myšlení lidí nemalou výzvou pro církev a náboženské představy, se kterou se již dvě století pokouší vypořádat. V této práci se proto prezentuje život a dílo Johna Rawlse, pak základní teze teorie spravedlnosti. Poté se demonstrují vybrané aspekty relevantní pro křesťansko-etickou reflexi. V...
|
|
| |
|
|
Kritika liberálního multikulturalismu
Novotný, Ondřej ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Obsahem diplomové práce je prokazování kompatibility liberální varianty multikulturalismu s liberalismem. Kritika Briana Barryho tuto skutečnost popírá a liberální multikulturalismus personifikovaný Willem Kymlickou chápe jako iliberální. Tento kritický pohled je vztažen k debatě liberalismu a komunitarismu, skrze niž je interpretována jak Barryho kritika, tak nové konceptuální prvky v liberálním multikulturalismu Willa Kymlicky, které jej činí aktualizací dosavadního liberalismu. Práce legitimizuje tuto aktualizaci, jakož i pevné spojení liberálního multikulturalismu s liberalismem skrze interpretaci Kymlickových postulátů založené na teorii spravedlnosti Johna Rawlse a skrze jejich navázání na širší koncepce liberalismu.
|
host ::
RSS.